meduuzka komentáře u knih
Knihu jsem koupila na základě doporučení . Obsahem jsem se doslova prokousavala. Kromě jedné vtipné scéný, s taxíkem mi kniha přišla nudná. Posledních cca 20 stránek jsem nedocetla. V knize se střídají 2 životní období. Další knihu od tohoto autora si nekoupim.
Patrik Hartl mne opět nezklamal. Četla jsem jedním dechem, nebylo možné se odpoutat. Chvílemi mi bylo hlavního hrdiny líto, jak moc holkám obětoval a málo se věnoval sobě. Moc jsem mu přála tu velkou opravdovou lásku.
Nuda, nuda. Nejlepší pasáž, byla když taxikář tlačil auto a upadl. Zbytek mne hrozně nudil.
Kniha se mi líbila, i když jsem očekávala víc, vzhledem k tomu, že je z knih paní Mornštajnové hodnocená jako nejlepší. Nicméně všechny knihy této autorky jsou pro mne čtivé od první stránky a nemusím netrpělivě čekat až mne příběh chytne.
Můj nejoblíbenější autor, když mi bylo cca 14. Moje nejoblíbenější kniha od Stanislava Rudolfa.
Miluji knihy od Patrika Hartla. Už v nich vidím určitý vzorec, který se opakuje. Vždy je jedna z postav hrozně bohatá, vždycky někdo zemře, a téměř vždy je tam myslím někdo bez rodičů. Ještě jeden znak jsem myslím vypozorovala, ale už si nevzpomínám, co to bylo.
Na začátku jsem se nemohla začíst. Když u jsem se začetla, tak začalo nové vyprávění, tentokrát o prababičce. VYprávění se poté střídá. Co jsem nepochopila, jaký význam mělo vracet se do minulosti až k prababičce a rozvíjet její příběh. Ta nijakým způsobem neovlivnila svou vnučku, že dala své narozené dítě k adopci.
Jako dva samostatné příběhy to bylo čtivé.
Po dočtení prvního dílu jsem si říkala, že si určitě přečtu další. Ale v popisku knihy bylo napsáno, že se opět budu vracet do minulost k předkům. Tak nevím, zda po ní sáhnu.
Čtivé, lidské osudy. S poslední větou knihy emocionální výbuch. Cca na 2 kapesníky. Vřele doporučuji. Současných 91 % hovoří za vše.
Měla jsem velké očekávání a bohužel žádné WAAAAAU se nekonalo. Ano bylo to čtivé, ale jak už tady někdo poznamenal: dobrý příběh v rukou slabé spisovatelky.
Kniha mne moc bavila. Četla se mi pomalu, ale o to déle jsem si ji mohla užívat. Na konci jsem řvala jako želva. Vřele doporučuji, hlavně těm, co nemají předsudky vůči homosexuálům.