MartinH
komentáře u knih
Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Dlouhé čekání se vyplatilo, Pan Mluvčí je neuvěřitelnej krutor a celou knihu mu to s nadšením žeru. Návrat starých postav a zvlášť jednoho záporňáka z minulých knih vyvolalo široký úsměv na tváři. Kulhánkovo peklo je naprosto parádní a to jak Mluvčí vyřešil zapeklitou situaci s převozníkem je velkolepá taškařice. Teď už jen počkat pár desetiletí na další titul
Stroncium
Jiří Kulhánek
Jediná kniha Jiřího Kulhánka, která je naprosto mimo celého propletence, který ostatní příběhy tak pěkně spojuje. První přečtení předcházelo varování od kolegy, že kniha je velmi slabá (je prostě hodně jinej) a proto mě naštěstí nemohla vůbec zklamat, prostě sem od ní nic nečekal a četl jen proto, že to je Kulhoš. Nakonec mě i celkem dost bavila a při druhém přečtení sem si už tradičně kulhánkovsky pochrochtával. Prostě to nejsou Divocí a Zlí, Noční klub a už vůbec ne Cesta krve, Stroncium je dost odlišný, ale i tak parádní.
Líheň
Miroslav Žamboch
Po přejetí Kulhánka zleva doprava a zpátky jsem zatoužil po něčem obdobným a žačal pátrat po jeho následovnících. Na Jaffffovu vykrádačku s Cestou krve 3 jsem neměl odvahu, Kotletu a jeho megasračky jsem ještě neznal a rozhodoval jsem se mezi Žambochem a Kopřivou. Líheň se stala mým prvním rádobyKulhánkem a musím říct že doteď nejlepším. Čte se poměrně slušně a ikdyž prakticky postrádá nadhled a vtip, aspoň si skoro celou dobu na nic nehraje, není přehnaně a naprosto zbytečně krvavá a vulgární(což podle některých pomatenců je asi jediná cesta jak být Hustej). Bohužel konec je naprosto nezvládnutej a opravdu hodně blbej.
Tak to bylo, tak to je
Lou Fanánek Hagen (p)
To mě takhle jednou cestou na koleje málem vyhodili z autobusu, když sem rušil ostatní cestující svým hýkáním nad tímhle veledílem. Nikdy jsem se u ničeho tak nenasmál.
Tunel do nebes
Robert A. Heinlein
Taktrochu jiný sci-fi, jedna z mých nejoblíbenějších Heinleinovek, radši mám snad jen Drsnou milenku a Cizince, ale tenhle kousek je jediná kniha, kterou jsem dokázal přečíst jediným dechem a to i při druhým čtení.
Hustej nářez
František Kotleta (p)
Tohle jsem si nechal doporučit v knihkupectví a takovou hovadinu už nikdy neudělám, dočíst tenhle nesmysl bylo stále těžšía těžší. Každou přibívající stránkou se z toho stávala větší a větší parodie na Kulhánka, kde se autor snaží být strašně cool a in používáním neuvěřitelného množstí sprosťáren, prasáren a vulgarit. Humor tu naprosto nefunguje a příběh je naprosto idiotskej. Jestli si někdo tuhle hovadinu chce přečíst, stačí napsat a milerád přenechám
Odkaz - Pravdivý příběh bratří Mašínů
Barbara Masin
Výborná kniha o jedněch z mála našich hrdinů, kteří se nebáli postavit komunistům se zbraní v ruce a dosmrti jim to v téhle zbabělé společnosti, kde každej kdo má odvahu a páteř se vymyká, bude vyčítáno. Mám to štěstí, že jsem tuto knihu dostal podepsanou od pana Milana Paumera.
Asfalt
Štěpán Kopřiva
Docela zajimavej kousek, kterej je bohužel přehnaně nechutnej a chvílema strašně nudnej, ale rozmluva o perverzních delfínech mi málem roztrhla koutky a Kuffenbach byl dobrej krutor
Omerta
Mario Puzo
Moc povedený kousek, nejlepší je pro mě samozřejmě Kmotr, ale Poslední kmotr a teď i Omerta je hned v závěsu. Omerta je oproti ostatním více přímočařejší a díky tomu i čtivější. Nemá snad hluché místo.
Vládci strachu
Jiří Kulhánek
Pro mě asi nejslabší Kulhánek, neříkám špatný, ale někdo musí být poslední a jako prvotina ješte není tak parádní jako ostatní majstštyky. Jinak samozřejmě oproti Kotletům, Žambochům či Kopřivům to je umění.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Jo tak tohle mi moc nesedlo, jen škoda že sem si koupil podle hodnocení a popisu komplet Cartera... veliká chyba. Kniha je pěkně brutální, ale když snad na 2. stránce vytáhne detektiv Wildey Survivor, bylo jasný, že to nebude úplně ono. Jen se divím že mu autor nenacpal do kapes i pár granátů a do kufru auta nukleární samostříl, když ho ozbrojil tímhle kanonem. Každopádně jsem se celou knihu nedokázal s hlavní postavou nijak ztotožnit a spíš mě lezl krkem, přišel mi jako bohapustá kopie Dr.House v detektivní podobě. Ve chvíli, kdy tam padlo, že to je prakticky genius, který snad v 7mi letech (nadsázka, ale ne až taková) napsal příručku pro FBI upadl jsem ze křesla a knihu jsem dočetl jen díky parádnímu záporňákovi. Ti se mi ostatně moc líbí u všech Carterů, jen by to chtělo zabít hlavního hrdinu a napsat jinýho, trošku uvěřitelnějšího.
Járo, kakao!
Lou Fanánek Hagen (p)
Slabší oproti předchozí knize, ale i tak výživné a pro fanoušky i zajímavé spojení textů a skutečných zážitků.
Šógun
James Clavell
Začátek na lodi se celkem vlekl, ale nakonec naprosto úžasná knížka a Clavell se mi dostal s tím Japonskem dost pod kůži... už sem si i objednal tituly Taiko a Musaši od E.Jošikawy