luculi komentáře u knih

Už od prvních stránek jsem měla dost silný pocit déjà vu. Jako bych to už někdy četla. Autorka hned ze začátku dost naznačuje a odhaluje, což si myslím, že spíše škodilo, protože v podstatě už od nějaké třicáté stránky jsem měla docela jasno o některých postavách a částečně i o jejich minulosti. A to je špatně, pokud se má atmosféra a napětí udržovat až do konce.

Velký problém mi dělaly návraty do minulosti uprostřed textu, které nebyly jasně odlišené, takže jsem občas četla několik řádků, které mi nedávaly smysl, než jsem pochopila, že jde o další skok tam nebo nazpět. Takové míchání dvou časových linek není zrovna ideální pro udržení přehledu. Chtělo by to aspoň volný řádek v textu nebo něco.

Většina knihy je plná domněnek a 'co kdyby', které se tak neskutečně moc opakují, až to jednomu leze na nervy. Vůbec žádné jemné nadnesení a občasné spekulace. Ne, na každé stránce to samé, neustálé představy o nevěrách a různých teoriích, jako zaseknutá deska. Nemluvě o litrech vypitého alkoholu. Od poloviny knihy už jsem měla vážně problém to neustále číst. Je mi jasné, že ve skutečnosti by to člověku taky neustále šrotovalo v hlavě a vytvářel by desítky scénářů, ale číst to v knize tak dlouho je jak vymývání mozku.

I když spoustu věcí odhalíte už na začátku, v prvních stránkách je docela jasný záměr, kudy se celý příběh ponese, tak konec vás určitě překvapí. Bylo zřejmé, že ne všechno, co dostanete naservírováno na podnose tak i zůstane, takže alespoň závěr to pro mě zachránil tím, že některé věci obrátil vzhůru nohama. Tudíž pokud celou knihu zvládnete dočíst, alespoň ten konec si užijete... 2.5*

3 14.02.2023

Potřebovala jsem změnu a knihu, která nebude náročná, a u které je vysoká šance, že mi po ní zůstane spíše veselá nálada než nějaký mrak nad hlavou. A tak jsem sáhla po tomto románu.

Na rovinu můžu říct, že je to o dost lepší než Letní sázka, která mě příliš neoslovila. Kniha začíná tím, jak se dva mnoholetí přátelé na nějaký čas přestali bavit, ale zkouší si k sobě najít zase cestu. Děj se odehrává v přítomnosti a vždycky skáče do minulosti. Oba totiž každý rok jezdili spolu na dovolenou a dělali to tak deset let. Každý návrat zpět popisuje jednu z jejich dovolených a postupujte se od té nejstarší až k té poslední, kde se něco pokazilo a rozdělilo je. Myslím, že největším tahounem bylo právě to napětí a tajemství, co se vlastně stalo. I když v určitý moment to začne být víc než jasné, stejně to člověka nutí číst dál.

Většina knihy se nese v přátelském pozitivním duchu a je až neuvěřitelné, jak se dva lidé mohou sblížit a znát se tak hluboce. Bylo to vtipné s pár emotivními okamžiky, takže jsem byla spokojená, protože nějaké romantiky a cukrování se moc nedělo. O to víc se mi to líbilo.

Čím víc se ale blížil závěr, tím se celé pojetí a atmosféra měnila. Šlo o vztah hlavních představitelů, o psychické následky z dětství, které ovlivňovaly jejich budoucnost a tak dále a také už to začínalo být trošku víc zaměřeno na romantickou strunu. Chvílemi na můj vkus až moc. Nicméně se mi líbil přerod z obyčejného vyprávění o dovolených, různých destinacích, o přátelství, na tu část, kdy bylo na čase pohlédnout hlouběji do duše a konečně si přiznat pravdu o sobě i o jiných lidech...

2 04.02.2023

Po tematické stránce rozhodně dobrý příběh, téma, které je děsivé a moc se o něm nemluví, ale v reálu je příliš časté. Nicméně zpracování už lehce pokulhává.

Rose a Shona si v životě se svými partnery hodně zažily. Přesto Rose dokáže uniknout i se svou dcerou a hledá novou cestu do života. Z počátku to bylo zajímavé, ale dny ubíhaly pomalu a ohledně jejího útěku od manželka jsem se toho moc nedozvěděla. Spíš se svojí kamarádkou řádila a chovala se jak nějaká puberťačka. Což mi vůbec nesedlo. Sice chápu, že unikla z klece a začala objevovat svět, ale tohle mi k tomu nepasovalo. I chování a způsob vyjadřování její sedmileté dcery, která popravdě nebyla úplně normální, taky zrovna neodpovídalo věku.

Samozřejmě se řešily hodně vztahy, její minulost, rodiče, partner, budoucí láska a tak dále. Což mi k tématu přišlo absurdní, jelikož nové vztahy by byly příliš čerstvé. Utekla ze svízelné situace, od jediného chlapa ve svém životě a ihned přemýšlela tímto způsobem. Místo toho, aby byla vyděšená z něčeho, co roky neznala, tak po hlavě skákala z jedné situace do druhé.

Část knihy byla depresivní, když jsem se blíž seznamovala s minulostí hlavní postavy a část byla až naivně romantická, jako bych četla nějakou slaďárnu pro náctileté. Nemůžu si pomoct, ale asi bych uvítala trošku větší vyvážení. Celé se to nese v duchu pomalého odhalování, často dost předvídatelného, je to dlouhé a ke konci se najednou skáče o celé dny či týdny. Přestože chování postav bylo někdy mimo mísu, přestože to bylo těžké téma a někdy byl příběh zvláštně přeslazený, rozhodně se v textu dá najít poselství. Není to pro mě na sto procent, ale jsem spokojená a snad se k tomu někdy dostanu znovu...

02.02.2023

Na rovinu můžu říct, že to bylo docela zklamání. Začátek byl slibný a na rozjezd zajímavý. Sice trochu pomalejší a tím pádem i nudnější, ale doufala jsem, že se všechno ještě stihne rozvinout. Zvlášť jsem očekávala nějaké novinky ohledně kletby, kterou nad sebou má Al a zase nějaký průšvih, který bude potřeba vyřešit.

Jenže celková zápletka se ukázala jako dost chabá a nijak poutavá. Stočení zrovna daným směrem jsem vůbec nečekala. Ani k té konkrétní osobě. Jelikož jde o sérii, která se týká světa Železného druida, ale s jinými hlavními hrdiny, myslela bych, že se to tedy bude točit kolem nich.

Příběh byl tedy dost zdlouhavý, až zbytečně. Akce, na kterou se dostalo, mě neskutečně nebavila. Jakoby to psalo dítě. Takové nijaké a bez života či energie. Jak už jsem zmínila, důvod kvůli kterému se vlastně všechno dělo byl absurdní a pak najednou byl konec. Stačilo si promluvit, vyříkat si to, hrdinové se rozešli domů a pápá. Tím nechci říct, že by nedošlo na boj a krev. Jen to prostě působilo divně.

Takže kniha mi vlastně nic nedala. Nudila mě, humor byl mnohdy dost na sílu a tentokrát se netrefil tak, jak jsem zvyklá. Po obsahové stránce to celkový příběh ničím nedoplnilo, abychom se dostali zase o krůček dál, takže vlastně nevidím smysl v tom, proč to celé vzniklo.

Jedinými pozitivy jsou prostě postavy. Starší smrtelník Al, hubatý šotek Buck, polobožská gotička Nadia a samozřejmě i maličkost v podobě Attika. Ale to je asi tak vše, co mě u čtení tentokrát drželo a to je velká škoda, od tohoto autora jsem čekala mnohem víc...

1 10.01.2023

Už u poslední Alfy a Omegy jsem si říkala, že autorce očividně dochází dech. A ano tady tomu není jinak. Z počátku byla série nadupaná a hltala jsem každou stránku. Jenže s přibývajícími díly tato intenzita a dokonalost někam vymizela.

Tentokrát se počet stránek vyšplhal mnohem výše, než bylo zpočátku zvykem. A akce a pořádné dění se koná na pouhých padesáti z nich. Většina textu je tedy jen takové kecání a zdržování, myšlenkové pochody a dedukce podobné Sherlocku Holmesovi. Jenže to moc nefunguje a tak je to po většinu doby docela nuda.

Veškeré postupné odhalování pachatele a návaznosti k tomu mi ne vždycky přišly logické nebo jejich vysvětlení dostačující. Často jsem tápala ve tmě, protože jsem nechápala, jak Mercy k danému závěru vlastně přišla. Poznávání záporáka se měnilo z minuty na minutu a přeskakovalo na další osoby. A pořád se jen tlachalo. Bez více akce to bohužel nebyla zábava.

Jak už jsem řekla, autorka by obě série měla pomalu ukončit. Nějak nezvládá udržet počáteční úroveň a navíc postavy se ve svém vývoji poněkud zasekly. Chtělo by to něco čerstvého, co by čtenáře zase vtáhlo. Tu správou jiskru. Jinak je to prostě vata o ničem...

3 26.12.2022

Další kousek ze seznamu příběhů Sherlocka Holmese splněn. Tentokrát se děj točí okolo jednoho spisu pojednávajícího o upírech, hraběti Drákulovi, profesoru Van Helsingovi a podobně. Spoustu jmen znám i z jiných projektů, hlavně filmových, takže to bylo docela úsměvné.

Samozřejmě jsem měla tušení (nebo jsem alespoň doufala), že obsah bude reálnějšího rázu, takže všechno dění bude mít racionální vysvětlení a nepůjde o nic paranormálního. Bylo však zábavné číst takto známou legendu spojenou s Sherlockem.

Bavila jsem se a byla tím vším dost zaujatá. Ale velké mínus pro mě bylo sledovat všechny ty krůčky a logické myšlenky. Vysvětlování jednání postav, co se stalo, detektivovy domněnky. Detaily se neustále měnily, až jsem se v tom ztrácela a především jsem nestíhala držet krok v přehlednosti toho, kdo je nebo není záporák...

Nicméně konečné vysvětlení zapadlo na místo a vzhledem k tomu, že tajemství se do konce udržovalo minimum, spousta drobností byla jasná a odhalitelná postupně. Co se týče vypravování, postupu a vyústění, jsem velice spokojená. Dávalo to smysl a bylo to výborně promyšlené. Jen občas ten postup byl trochu náročnější skrz udržení pozornosti a přehlednosti.

1 18.12.2022

Vrátila jsem se ke své letní výzvě a přečetla další příběh s Sherlockem. Tentokrát šlo o hubený kousek, ale v celkovém ohlédnutí si myslím, že délka byla tak akorát.

Příběh je tvořen ze dvou případů. U prvního jsem padoucha nenašla, protože autor to vždy zaonačil tak, že vina v každý moment ukazovala na někoho jiného. Takže mě to dokonale mátlo. Navíc Sherlockovo mlžení situaci s odhalením ještě víc komplikovalo. Druhý případ byl spíš pro pobavení, i když jsem ráda, že se vyřešil zrovna tímto způsobem. Kdyby totiž závěr působil nereálně, tak bych knihu neohodnotila vůbec dobře.

Samozřejmě konečný výsledek, když už ho znáte, působí dost jednoduše a postup k vyřešení do očí bijící. Ale během čtení to tak člověku nikdy nepřipadne. Holt, hlavní zásluhy musí vždycky získat Sherlock Holmes... :⁠-⁠D Kniha se nese v klasickém duchu a působí jako něco, co zachovává klasickou šablonu. Postavy působí věrohodně, drží se svých pozic, i když číst o Sherlockovi, jak zaklání hlavu a hlasitě se směje, trošku vybočuje. Přesto jsem si to užila a rozhodně mě to bavilo více než třeba takový Boží dech, který zklamal na plné čáře...

12.12.2022

Předně musím říct, že nejsem fanoušek komiksů. Není to zpracování příběhu, které bych vyhledávala a doma mám v podstatě jen tento a Hobita, kterého jsem dostala. V tomto případě jsem udělala výjimku z recese, protože jsem byla zvědavá, Cizinku mám hodně v oblibě, a taky stála v akci jen 49kč.

Nicméně musím říct, že mě pár věcí zklamalo. Bylo to osvěžující v tom, že šlo o grafické zpracování, takže to čtenář vidí zase jinýma očima než svýma nebo seriálovýma. Nicméně, když má jít o pohled Jamieho, čekala jsem i nějaké zajímavosti, dosud neznámé myšlenky či novinky. Což se vlastně nestalo.

Navíc mě hodně mátly postavy, které vypadaly všechny stejně. Takže jsem v danou chvíli nevěděla, kdo to mluví a odvozovala až podle dalších obrazových políček. Rozhodně tomu nepomáhaly ani docela tmavé barvy, které to ještě více zkreslovaly. Dobové oblečení žen vypadalo jako pyžamo a všem lezly prsa ven... To se mi moc nelíbilo.

Pokud Cizinku neznáte, komiks vám mnoho nedá. Není možné do něj nacpat všechno a navíc je to jen tak třetina prvního dílu. Takže pokud bych tohle měla kupovat za plnou cenu, byla bych hodně naštvaná. Komiksy si mě prostě nikdy nezískají, není nad plnohodnotnou knihu. Do sbírky za ty peníze fajn kousek, ale myslím, že víckrát se na světlo nedostane...

07.12.2022

Na tuto knihu jsem se těšila hned po dočtení prvního dílu. Ten sice neměl zrovna valný start a už jsem to chtěla vzdát, ale pak se příběh tak rozjel a pohltil mě, že jsem se do toho opravdu začetla. Takže jsem se samozřejmě těšila na návrat.

Jenže jak se ukázalo, člověk by neměl mít příliš vysoká očekávání. I tady byl dost divný start. Nemluvě o podivně skloňovaných jménech, přes příšernou korekci překladu. Velká část knihy mě bavila, ale najdu zde mnoho 'ale'. Docela mi vadilo, jak se zbytečně komplikuje vztah Bryce a Hunta (mě teda moc romantický ani dospělý nepřijde, a to jak mluví o svém intimním životě už vůbec ne). Už od předchozí knihy se to vleklo až trapně jako v ya literatuře, kdy čekáte do posledního dílu, než to postavám konečně klapne. Vzhledem k tomu, jak dokáže autorka psát, mi to přišlo naprosto zbytečně ubohé stavět příběh na tomto oddalování.

Tentokrát mi nesedla ani délka. Po pětisté stránce jsem začala poněkud vypínat a zpomalovat a už mě to nebavilo. Bylo to zbytečně dlouhé, komplikované a překombinované. Bylo poznat, jak se vaří z vody a to jen proto, aby z toho vznikl naprostý mišmaš. Tentokrát by velké škrty knize neskutečně pomohly. Navíc by to nepůsobilo tolik zmateně. Před koncem jsem už ani nevěděla, čí jsem. Všichni ti králové a královny, říše, kdo je na čí straně. A taky celkové množství postav. To všechno tomu prostě škodí...

A tak jak mě obvykle konec knihy hodně nakopne, že mám potřebu ihned vyhlížet pokračování, tentokrát mě to moc nezajímá. Závěr mi vůbec nesedl. Postavy skončily dost... No prostě mě to naštvalo a vůbec se netěším na to, jak se z toho budou muset zase prokousat.

Musím říct, že tohle je zklamání na plné čáře, které jsem rozhodně nečekala. Stránku za stránkou jsem četla, přičemž se průběžně děly menší věci, které jen text protahovaly na neúnosnou délku, ke konci nudily, až mi úplný konec znechutily. Maas má rozhodně na lepší text, což už několikrát předvedla. Tady se to však nepovedlo. 2.5*

3 04.12.2022

Tento příběh určitě nadchne milovníky severské tematiky. Zdejší hrdinové jsou jako vikingové, žijí pro boj, slávu a bohatství. Příběhem provází tři postavy - Varg, bývalý otrok, který cestu bojovníka teprve objevuje, Elva - žena, která nechce hrát jen úděl manželky a něčího majetku a tak je válečníkem a Orka, která má boj v krvi a čtenáři to nejednou předvede. Z těchto tří je nejsilnější a nejbrutálnější a taky jsem si ji nejvíc oblíbila. Konečně žádná měkota.

Ale aby to byla plnohodnotná fantasy, je třeba ji pořádně doplnit. A tak se tu dozvíte o padlých bozích, jejich potomcích s nadlidskou silou, o tennurech a vaesenech, což jsou nejrůznější příšery, které dokonce mluví, o obřích pavoucích, krkavcích a orlech, trolech a mnoha dalších. Samozřejmě v takové společnosti se to hemží i stovkami otroků, čarodějkami... Prostě dokonalý mišmaš všeho.

Přesto téměř po celou dobu budete chápat, jak jednotlivá kola do tohoto soustrojí pasují a víceméně i jak fungují. Každý pohled působí jinak, odehrává se jinde a až ke konci, asi v posledních 80 stránkách, se teprve začnou prolínat a dávat větší smysl. Což je bohužel smutné, protože to je jediná část, která mě doopravdy bavila. Zbytek knihy se ve své délce poněkud vleče a po celou dobu mě to nutilo přemýšlet, jaký význam to všechno vlastně má. Chybělo mi napětí a překvapení. To přišlo jen když umřela nějaká postava (což bylo často). Takže vlastně ani to nebylo příliš dechberoucí.

Bylo to dlouhé, obsah příběhu se spíše povznášel při okraji a do hloubky vstupoval až ke konci. Tentokrát jsem si užila všechny tři pohledy, postavy mi sedly, i když to bylo celé pořád jen o krvi, úlomcích kostí, kouscích mozku, smradu výkalů a celkově bitevní vřavě a smrti, což také severské tematiky obvykle jsou. Jen by se to nemuselo pořád opakovat.

Chvílemi jsem myslela, že už to vzdám, ale dočetla jsem to, vyloženě zklamaná nejsem, ale rozhodně radostí a spokojeností neskáču do stropu. Bylo to zajímavé, obsahově lákavé, ale po vypravěčské stránce nudné a nijak výjimečné (počet chyb v textu mě taky zrovna nenadchl). Konec však zůstal otevřený a ráda bych znala pokračování, takže to nejspíš risknu a budu chtít zjišťovat zbytek příběhu... 3.5*

2 23.11.2022

Po neskutečně dlouhé době čekání jsem se dočkala již devátého dílu Cizinky. Autorka opět přinesla příběh plný detailů, které při čtení působí jako deník. Obvykle takto rozmáchlý děj nemám ráda, ale v tomto případě mě baví číst i o takových prkotinách jako vaření, lov, výroba léků a tak podobně (nedokážu přesně říct proč). A že toho na těch skoro 1400 stránkách bylo.

Překlad byl občas kostrbatý, u některých vět jsem měla dojem, že se zapomnělo na negaci, někdy to bylo zmatené a našly se i chybky. Ale pokud člověk knihu v originálu nezvládne přečíst, tak se holt musí smířit s tím, co je k dostání. A jelikož mám Cizinku ráda, jsem ochotná to nějak překousnout. Ocenila bych však poznámku pod čarou u cizích frází, jelikož bylo notně používáno francouzštiny, němčiny, gaelštiny a podobně a ne vždy šel význam odvodit z textu. A googlit každou takovou větu se mi vážně nechtělo.

Dobré dvě třetiny knihy plynou neskutečně pomalu a autorka se vyloženě vyžívá v protahování, detailech a zbytečnostech. Vše plyne pomalu po dnech nebo to občas poskočí o týden. O to víc mě mrzelo, že závěrečná třetina začala skákat i o několik měsíců a přitom se jednalo o zásadní chvíle. Momenty, které byly důležité a nedostaly tolik místa. Nevím, jestli to mělo způsobit napětí nebo už si říkala, že je to příliš dlouhé a měla by to nějak zaonačit. Ale docela mě to zamrzelo.

Opět se toho dělo hodně a Claire a Jamie tak mohli přidat další zářezy k předchozím malérům. Což mě přivádí k tomu, že by bylo ideální opravdu skončit desátým dílem, i když se autorka stále nerozhodla. Nicméně už toho začíná být moc, začíná to být překombinované, na jeden život hlavní dvojice až moc divoké a navíc jim už táhne na šedesát, nemají-li to už za sebou. Některé postavy si ty patálie vyloženě přivolávají svým chováním a zbrklostí. Takže by Gabaldon měla opravdu připravovat důstojný konec, než to zbytečně přepálí.

Není třeba se ale nějak obávat. I kdyby následující kniha byla poslední, tak autorka nehodlá tento příběh úplně opustit. V plánu je i nějaký ten návrat díky Jamieho rodičům a možná i jiných postav. Takže se máme na co ještě těšit. Každopádně i přes překlad a uštvaný konec jsem si to zase užila a teď si budu rvát vlasy, že jsem to četla, protože prostě ten konec...

4 11.11.2022

Tentokrát jsem si vybrala příběh ze světa knih. Mladá Američanka se rozhodne žít v Paříži a založí si tam anglické knihkupectví Shakespeare & Company. Je to místo, kde se knihy prodávají i půjčují a navíc slouží i k setkávání přátel a spisovatelů, k debatování o příbězích a politice.

Vyprávění se odehrává mezi lety 1917 až 1936. Takže o obsahovost děje není nouze. A to byl pro mě docela problém. Na jednu stranu bylo zajímavé číst o známých tvářích spisovatelského světa, o tom, jak v tehdejších letech mohlo být obtížné vydat knihu, která byla kontroverzní s příliš otevřenými scénami. Líbilo se mi, že v té době byli lidé otevření a přátelští, scházeli se k nejrůznějším debatám a tak podobně. To všechno bylo fajn. Ale bylo to na mě příliš dlouhé, rozsáhlé až nudné.

Spíše jako komorní vyprávění, které se docela vleklo. Všechny ty nekonečné rozhovory to neskutečně brzdily a tak mi docela chyběla nějaká energie příběhu i ta moje vlastní, abych vůbec chtěla číst. Postavy byly takové ploché, ale nemůžu říct, že by mi například Sylvia s Adrienne jako hlavní postavy vyloženě vadily, ale ani mi nepřišly až tak sympatické...

I přes zajímavé téma, které by mě kdykoli jindy nadchlo, mě kniha bohužel neoslovila. Je to spíš pro lidi, kteří se rádi ponoří do poklidného příběhu, rozebírají díla do detailu a jsou spíše jako postavy v knize, kteří vyloženě i četli tyto starší autory (aby vůbec věděli o čem je řeč), protože já je sice znám jménem a poznávám názvy knih, ale to je tak všechno, co mi to řekne. Tohle mi bohužel moc do vkusu nepadlo.

30.10.2022

Pro změnu z mojí fantasy zóny jsem si zvolila tento thriller. Jedná se o svět umění, jeho krádeže, obchody na černém trhu a samozřejmě i vykresluje lidi, kteří se v tomto okruhu vyskytují. Kniha se zabývá i minulostí, druhou světovou válkou a nacisty, kteří kradli obrazy kvůli jejich zničení nebo si je sami pro sebe zabavovali pod různými záminkami.

Mladá začínající novinářka se připlete k jednomu takovému vyšetřování, kdy se historie prolíná až do dnešní doby, hledá ztracený obraz, který byl za války zabaven a snaží se ho vrátit jeho majiteli. Jenže celý problém jde ještě do větší hloubky, než si kdokoli mohl na začátku myslet. A na druhé straně číhá nebezpečný nepřítel.

A tak se odkrývá i obchodování s obrazy na černém trhu, vydírání, dokonce i vraždy. Co všechno jsou lidé kvůli umění a penězům ochotní udělat? Je to zvláštní a pro mě nepochopitelný svět.

Kniha je rozhodně poutavá a zajímavá. S tématem, které mě zajímá. V některých místech mi to přišlo trošku delší a až do konce jsem si nebyla jistá, jak to dopadne. Přece jen nejde o pohádku ani smyšlený příběh z jiného světa, takže happy endy nejsou podmínkou. Ke konci se příběh už poměrně dost přiostřoval a veškeré dílky, které se při pátrání sbíraly, byly zkompletovány. Spousta informací samozřejmě byla jasná od začátku, něco se dalo dohromady postupně, konec už byl spíš něco jak shrnutí.

Myslím, že největším kamenem úrazu bylo málo překvapujících momentů a to, že hlavní padouch byl jasný a předvídatelný už od počátku. Jediné, co zbývalo odhalit, jak moc je záporák nebezpečný a chytrý. V mých očích žádná velká tajemství a napětí. Nicméně to splnilo má očekávání...

3 27.10.2022

Druhá kniha této autorky, která se ke mně dostala. Opět jsem se vrátila na Bella Vistu, farmu, kde se rozjíždí nový projekt jako výroba medu a škola vaření. Jde o takové volnější pokračování předchozí knihy, tentokrát je v popředí především Isabel, protože Tess byla na "výsluní"minule.

I tentokrát se odhaluje válečná minulost jejich prarodičů, jejich vztahy, odboj v Dánsku a spousta dalšího. Jde o takové malé návraty do historie, které příběh rozhodně ozvláštňují. Na povrch vyplouvají nové pravdy a ne vždy zrovna příjemné.

Nicméně, i když jde o naprosto výborné odpočinkové čtení, které jsem si užila a moc mě bavilo, jde o typ literatury, kdy odhadnete většinu nadcházejícího děje během prvních pěti minut. A tak vlastně veškerá překvapení poskytuje jen skok časem přes vzpomínky starých lidí. Jakmile dojde k setkání nových postav, ihned víte na čem jste a jakým směrem se příběh bude pohybovat. I konec vám musí být jasný téměř na sto procent. A tak v podstatě jen čtete a čekáte, kdy k tomu opravdu dojdete. Což je škoda. Takto odhalené karty po celou dobu nejsou ideální.

Ale člověk prostě občas potřebuje takovou knihu, která potěší, lehce se čte, zahřeje i neromantické srdce :⁠-⁠P a bude prostě bavit. A přesně taková tato kniha je. Teď však zůstává otázkou jestli pokračovat, další díl už se neodehrává přímo na farmě a očividně rozjíždí linku, kde nám známé postavy budou jen zmiňovány...

2 20.10.2022

Konečně jsme se dočkali a došli k cíli. První díly série mě přímo nadchly a neskutečně bavily. Sice zpočátku bylo těžké pochopit daný svět a jeho rozložení, ale stálo to za to. I u této knihy jsem tápala, ale to bylo především způsobeno dlouhou pauzou mezi knihami.

Kromě boje se vzpomínáním na předchozí děj, jsem trošku zápasila se stylem napsaného textu. Popravdě mi příliš nesedlo, jak se jednotlivé pohledy vyprávění rychle střídaly, a že jich bylo. Nestihla jsem se do toho pořádně vžít a už jsem byla zase někde jinde.

V této knize se ukazuje, že ne všechno musí končit válkou a krveprolitím. Což je dost netypické, ale zároveň osvěžující. Proč by pro jednou nemohlo něco jít spíše mírovou cestou? Ale mrzelo mě, že každá komplikace, která v průběhu přišla, byla vcelku rychle vyřešena, bez větších problémů. Žádné napínání, jestli se něco nezvrtne.

Jak už jsem dříve avizovala, v knize nenajdete žádný epický závěr, velkolepé ukončení, ani příliš napětí. Je to spíše jako životní příběh, pomalu plynoucí, bez větších překážek. Tak trošku to na mě působilo jako pohádka. Sice některé postavy autorka odpravila, ale většina došla do zdárného konce, který zůstal lehce otevřený, ale ne příliš. Přesto mám pocit, jakoby toho strašně moc nebylo ukončeno. Asi mám raději, když je napřímo všechno uzavřeno a vysvětleno...

Bylo to čtivé, ale i pomalé. Bez větších obtíží dojdete na konec, aniž by vás cokoli překvapilo, zarazilo, naštvalo, napínalo. Po všem, co se dělo, na mě asi moc optimistické, pozitivní až romantické zakončení příběhu...

4 14.10.2022

Opět jsem se vrátila do staré dobré Anglie. Příběh pokračuje dále, ale tentokrát je ústřední postavou jiná sufražetka než minule. Celé se to nese v podobném duchu a jak je jistě patrné i se stejnými tématy.

Nejvíce prostoru samozřejmě zaujímá vztah Lucindy a Tristana. Typická šablona dvou lidí, kteří se na první pohled nepřátelí a dostatečně to dávají najevo i veřejně. Načež se jejich vztah mění a chvíli trvá, než zjistí, že je to právě naopak. Ale to by nebylo ono, kdyby jim život neházel klacky pod nohy. Takže ano, tato část je dost ohraná a nebýt doby, do které je to zasazeno a dalších témat, asi bych to nečetla. Číst knihu jen o vývoji vztahu dvou postav by mě nebavilo.

Bylo to čtivé a i já musím přiznat, že mě to pošťuchování bavilo (dost předvídatelné chování). Nicméně v tom sehrálo roli i něco dalšího. Jejich nepatřičný vztah, v té době neslýchané, alespoň veřejně, protože skutečnost za zavřenými dveřmi byla jistě jiná. Do toho nepřízeň rodiny, špatné rodinné vztahy, dobové smýšlení, zákony proti ženám, které chtěly sufražetky změnit, ženská práva a mnoho dalšího, to příběh ozvláštnilo a vylepšilo. Jen díky tomu to pro mě bylo zajímavější a nepůsobilo to jako román z červené knihovny.

Byly tedy pasáže, kdy tato témata poněkud ustoupila do pozadí a nejvíc prostoru dostal neustále se měnící vztah hlavních postav, nicméně se k nim autorka nezapomínala vracet. Takže ano, většina sice byla jako ženský román, ale rozhodně se nezapomnělo i na to důležité, na připomenutí toho, co bylo v minulosti, jak se zacházelo se ženami-manželkami, jaké měly práva, majetky a možnosti. Což nutí člověka přemýšlet, jak těžká a smutná to byla doba, jakkoli kouzelně může působit. A konec se dal rozhodně očekávat. Jen málokdy to nedopadne alespoň trošičku šťastně.

2 29.09.2022

Jako fanoušek Tolkiena, ale opravdu na nejnižší úrovni, jsem si tuto knihu užila tak napůl. Tyhle informace o něm a jeho světě běžně nevyhledávám, toto je v podstatě taková první návštěva. Kniha byla dost odborná a často zmiňovala věci, které si po mnohaleté pauze bez Středozemě prostě nevybavuji. Určitě tedy není nejvhodnější pro lidi jako já, co mají minimální přehled, a kteří nečetli všechny autorovy knihy. V textu je totiž mnoho odkazů na jeho díla. A pokud je někdo nezná, neví o čem nebo o kom je řeč.

Bylo to tedy takové náročnější čtení, díky právě obsahu, ale i stylu zpracování textu. Největší radost mi dělaly asi detaily autorova života a mnoho obrázků, kreseb a fotografií. Text však obsahuje i desítky odkazů, kterým stejně moc nerozumím. Nebo zachází do hloubky, což mi moc neříkalo.

Co se týče obsahu, bylo pro mě obrovským překvapením a možná ne vždy v dobrém slova smyslu, že Tolkien se nechal inspirovat tolika věcmi, historií, mytologií, jazyky a mnoha dalšími. Občas mi to vyznělo, jakoby si nasbíral desítky střípků a z toho slepil svůj svět. Měla jsem dojem, že vlastně do Středozemě vložil pár svých nápadů a celé je to jen fantazie tvořená z již existujících věcí, takže vymyšlené originality bylo pomálu.

Často totiž padají zmínky, jak čerpal z jiných děl a básní. Využil mnoho zdrojů, které přepracoval a vložil do Středozemě. Někdy lehce pozměněnné, jindy hodně upravené. Až mě zaráželo, kolik toho "okopíroval". Nicméně využil i stovky vlastních zkušeností ze života. Z cest, války, inspiroval se místy, kde žil, lidmi, které potkal. Působilo to, jakoby svůj život sepsal v deník, který zasadil do jiné paralely...

Co mě dále zaráželo, tak fakt, že autor byl jazykový blázen. Spousta názvů a jmen vzniklo z různých jazyků, nářečí, díky přesmyčkám a odvozování. Neměla jsem ani představu, co všechno za tím stálo. Kolik jmen nebylo pouze "vymyšlených" jen tak. V podstatě snad žádné. Za každým názvem stojí nějaké spojitosti, díky kterým Tolkien odvodil konečný tvar slova. Využil mnohé své znalosti, historii, mytologii...

Kniha tedy není vhodná pro ty, kteří se nechtějí tomuto světu věnovat hlouběji, protože bude těžké se v tom orientovat a chápat ji. Ani pro lidi, kteří si idealizují Tolkiena v dojmu, že to byl génius, který stvořil nový svět. Protože jinak budou vyvedeni z omylu, až zjistí, co všechno za tím vlastně stálo. Ale pokud jste ochotní to risknout, dozvíte se mnoho zajímavých věcí. Stále však zůstává otázkou, kolik těchto faktů je pravdou a kolik domněnkami či jen obrovskými shodami náhod. Zda opravdu měl Tolkien všechno tak strašně detailně promyšlené a využíval bohaté představivosti, nebo se lidé, kteří ho zkoumají jen domnívají, že existuje tolik souvislostí (odvozené názvy, podobenství v krajině a v řekách s Anglií a tak podobně). Byla to náhoda nebo záměr?

1 27.09.2022

Urban fantasy je podžánr, který mám hodně ráda. Upíři, vlkodlaci, čarodějnice, měňavci, víly a mnoho dalších bytostí. Pro mě naprosto relaxační čtení, u kterého se vždy pobavím. Navíc přibližně stejná délka těchto knih je něco utěšujícího, protože čtenář ví, že ho nečekají v budoucnu žádné hrozivé bichle.

V tomto případě mi Upíři z Chicaga vždycky přišli slabší. Nepůsobí tak nadpřirozeně, spíše jakoby zůstali lidmi. Žádná super moc, síla nebo něco podobného. Alespoň z těch popisů to tak prostě nepůsobí. Ani Merit zrovna nežeru její drsňáctví, velice často skončí jako křehká porcelánová panenka. Ale možná právě tou svojí jednoduchostí příběhu mě to baví.

Znám lepší tematické série a jak se mnou spousta lidí souhlasila, na Mercy jen tak něco nemá. Přesto mě baví vracet se k Merit a Ethanovi, sledovat dění v Chicagu, rivalitu mezi klany, to jak se do toho míchá vysoká hra s vlivnými lidmi... Má to své kouzlo a to mě láká. Ale jak už jsem řekla, lidi jsou silní a arogantní, upíři nepůsobí jako někdo, kdo je mnohonásobně silnější a celkově danému světu, kde jsou krvesajové odhalení, něco chybí. Není to uvěřitelné.

V této knize se vrací starý nepřítel z dob minulých a míchá se do toho i dost silný vliv bohatých lidí. Cesta k odhalení byla jako vždy dlouhá, protože podle šablonovitého jednání, je vše řečeno až na konci. Navíc jeden z nepřátel, který se drží hodně v pozadí, rozhodně podle náznaků dostane více místa do budoucna. A na to jsem hodně zvědavá. Už by měly zbývat jen dvě knihy a tento svět končí, snad ten závěr bude stát za to...

2 27.09.2022

Popravdě jsem už ani nedoufala, že nějaké pokračování bude. Ale po třech letech od přečtení prvního dílu přece jen přišlo překvapení. Ale upřímně, kdyby nevyšlo, o moc bych nepřišla.

Jsem docela zklamaná. Kniha měla neskutečně pomalé tempo a nějaké zásadnější momenty přišly až za polovinou, po více jak tři sta stranách. Takže si autorka opravdu dávala načas. Většinu doby se řeší politika a intriky. Veškeré odhalování a pátrání trvá jak přechod hlemýždě přes silnici. Do toho pomalu zasahuje atentát a v podstatě se mnoho dalšího neděje. Tedy až ke konci.

Většina knihy se nese především v duchu konverzací a nekonečného tlachání. Což sice na jednu stranu je fajn, když se jde do hloubky a řeší se i běžné životní situace postav, státnické záležitosti, ale přesto jsem těžce postrádala více akce, gradování, prostě něco, co by knize vdechlo trochu života. Jinak to totiž působilo jako dost monotónní příběhová linka.

Trochu mi dělal problém přechod dvou vyprávějících pohledů, Kaliny a Jovana. Obě části jsou totiž vyprávěny v první osobě. Sice si nepamatuji jak to bylo ve Městě lží, ale tady jsem bojovala s přepínáním mezi mužským a ženským textem a uvědoměním si, kdo je vlastně na řadě...

Co se námětu týče, nebylo to špatné. Nepotřebuji vždycky číst jen fantasy příběhy plné bitev a bojů, ale pokud se má řešit něco do hloubky, mentálně k zamyšlení a tak, tak by to mělo něčím zaujmout, nemělo by to nudit a především by měly postavy někdy více používat mozek a logiku. Vznikaly totiž chvíle, které mi nepřipadaly chytré. Když totiž někdo ukradne chemikálie z výrobny, asi to nebude jen tak. Nebo uprostřed katastrofy, obklopeni zraněnými a mrtvými přece nebudou řešit, jak se zachovat, když někdo napadne město. No prostě to chce hlavu a patu...

1 20.09.2022

Na druhé pokračování jsem se docela těšila, ale samozřejmě jsem si předem nedělala příliš veliké naděje, že by to mohlo být něco mimořádného. První díl mě nadchl především svojí rozdílností od jiných příběhů, námětem i způsobem vyprávění s mnoha novými pojmy. Ty sice člověku občas matou mozek, ale chce to vytrvat.

Druhý díl se však nesl v hodně pomalém a nudném tempu. V podstatě šlo jen o přípravu války a nějaké drobné konflikty bokem, které k tomu vedly. Příliš času bylo věnováno bojům a výcviku, tréninku v zásvětí a tak podobně. Mám dojem, že snad ještě více než dříve. A to se stávalo dost únavným.

Nejlepší se ukázala poslední čtvrtina, protože tak jak se většina knihy táhla, tady najednou bylo moc změn, zvratů a nových momentů. Ukázala se Tsiořina druhá tvář, takže o ní leckdo může pochybovat, došlo k odhalení její sestry, což taky bylo takové zamotané. Až nakonec v tom nejlepším a nejdůležitějším to skončilo. Kdyby tohle tempo a zajímavost fungovala po celou dobu, přečetla bych to snad za dva dny a ne dva týdny...

Pokud má mít kniha nějaký skrytý význam na pozadí nebo něco takového, tak si nejsem jistá, zda jsem to tam viděla. Všeobecně tyto náznaky v knihách moc nehledám, nějaký vyšší smysl a podobně. Mě jde především o příběh, dojmy, napětí a jiný svět mimo ten náš, než vyloženě o poselství...

Tentokrát jsem se bavila méně a čtení mi proto trvalo déle. Nicméně jsem díky konci zůstala jen tiše sedět a přemýšlela, co by mohlo být dál. Kniha má sice spoustu nedostatků, které teď vidím hodně zřetelně, ale stejně mě příběh baví a chci se dostat k cíli. Takže pokračování mám v plánu.

1 11.09.2022