luculi komentáře u knih

Tak hezky na rovinu, tohle byla největší hovadina, co jsem zatím měla možnost číst. Jaký Sherlock Holmes? Kromě konce, kdy laskavě přišel na scénu, aby se snažil vše vysvětlit, se tam jen mihnul. Což bylo dost slabé. Watson byl velkou část doby na facku, dost protivný, s neustálou chutí být nepříjemný na ostatní.

Největší kámen úrazu však byly ty řeči o magii a zaklínadlech, démonech a dimenzích, neustálé náznaky paranormálních jevů. Normálně v nějaké duchařině či hororu by mi to nevadilo, ale ne v takové míře v Sherlocku Holmesovi. Většina knihy je tedy naprosto o ničem, nudná slátanina, kterou ani závěr s vysvětlením nezachrání, protože to vůbec nepůsobí uvěřitelně a logicky. Tohle byla ta nejdebilnější kombinace, kterou autor mohl vymyslet.

14.07.2022

Hned po oznámení o vydání, jsem se těšila na pokračování. Ale kdybych si knihu nepořídila, o nic bych nepřišla.

Původně jsem myslela, že bude celá jen o Marcusově minulosti. O tom, jak žil, jak se stal upírem a co bylo prostě potom. Navíc šlo o 18. století, takže další plus. Ale chyba lávky. Sice se tyhle informace během čtení dozvím, ale tato fakta jsou prokládaná dalšími zbytečnými pasážemi.

Například přeměna jeho přítelkyně Phoebe mi přišla absolutně zbytečná a nic neříkají. To, jak se upír rodí a co obnáší jeho výcvik, bylo dost nezajímavé a nudné. Myslím, že v některých věcech bylo lepší používat jen náznaky a ponechat nějaké to tajemno. Takové upíří detaily nebyly nutné. A další linkou byla Diana a její rodina. Což mě bavilo ještě méně. Kromě toho, že řešili nějaké problémy upírů v minimálním měřítku, tak šlo hlavně o dvojčata, protože netušili pořádně, co z nich vyroste. A tak v podstatě došlo jen k nakousávání něčeho, co je prostě na další dlouhý příběh, který se sem nevešel. To se mi zdálo zbytečné.

Kdyby pozornost neodváděla Phoebe a Dianina větev, určitě bych si čtení mnohem více užila. Stačil by prostě výlet do minulosti s Marcusem. Takto to bylo rozkouskované na několik částí, několik míst a do dvou časových rovin. Kniha byla dlouhá, nudná, ne příliš záživná a navíc se zabývala zbytečně mnoha postavami. Což zavání tím, že autorka třeba napíše další díly, aby ty mezery mohla zase zaplňovat. Nicméně mě tenhle svět už nebaví...
2.5*

1 07.07.2022

Další Sherlock z mé výzvy je překonán. Tentokrát to byl ale trošku větší oříšek. Na rozdíl od předchozího dílu od Omegy tu bylo hodně malé natěsnané písmo, což mi jaksi brzdilo čtení a jednak mi obsahová stránka příliš nesedla.

Víc jak sto stránek je vypravěčem pouze Watson, který je v sídle svého přítele obklopen spiritisty. Bylo to dlouhé, pomalé a strašně moc popisné. Obvykle u příběhů s SH jde všechno tak nějak rychleji a popisy jsou mnohem chudobnější, což mi nevadí. Tady to však byl pravý opak. A navíc ten spiritismus. Téma, které vyloženě nesnáším.

Takže start pomalý, detailní, kde byla velká snaha o duchařinu, tajemno a nadpřirozeno. Ale vzhledem k tomu, že jde o Sherlocka, je jasné, že musí mít všechno reálný základ. A v momentě, kdy se konečně detektiv objeví, už jde všechno hezky od důkazu k důkazu a začíná se tvořit obraz činu a odhalují se pachatelé.

Tentokrát dávám tři hvězdičky, i když druhá polovina knihy byla výborná. Detektivní práce a sbírání střípků pravdy konečně k něčemu vedlo. Jinak to bylo docela dlouhé, z počátku nudné a tematicky pro mě ne zrovna ideální.

3 26.06.2022

Jako první mě překvapilo jméno na obálce. Vůbec jsem nepostřehla, že knihu napsal autor Sirotčince slečny Peregrin. Takže takové menší překvapení. A pak jsem vůbec nečekala, co objevím uvnitř.

Kniha je hodně kombinovaná. Střídají se tu skutečná fakta, která mě zajímala nejvíc. Například rozvoj tehdejšího Londýna, vznik Scotland Yardu nebo pojmu 'bobíci', jak je to s bytem na Baker Street a podobně. Dále je tu spousta narážek na příběhy Doyla, takže pokud je někdo všechny nečetl, tak jako já, stejně si toho moc nepospojuje. Zkrášleno je to i ilustracemi. A v neposlední řadě je tu spousta instrukcí ve stylu příručky pro začínající detektivy. Což mě bavilo asi nejméně.

Před závěrem samozřejmě najdete i informaci o Doylovi, jako většina velikánů, měl dost krušný život. Šířené omyly, tedy to, co si ostatní autoři využívající SH vymysleli. Nejvíc mi ale do budoucna přijde vhod seznam povídek na konci knihy, protože alespoň budu vědět, v jakém pořadí je číst.

Kniha je tedy dostatečně zajímavá, i když zrovna na všechny části mě až tak moc zaujaly a bavily. Je plná ilustrací a navíc je zpracovaná opravdu hezky a přehledně. Za to dávám plusové body. Nicméně, asi bude lepší si ji zkusit přečíst znovu, až si přečtu všechny povídky od Doyla a budu lépe chápat některé narážky a odkazy...

21.06.2022

Opět jsem se pustila do vod jiných autorů píšících o Holmesovi a Watsonovi. Jsem moc ráda, že v tomhle ohledu autoři dodržují jistá pravidla a drží se určité šablony. O to lépe se mi pak čtou takto rozdílné příběhy. Tentokrát se však vyskytne hned několik případů, které mají společný činitel. A jak se brzy ukáže, dost nečekaný.

Samozřejmě jsem už od začátku myslícímu stroji nevěřila. Ale až do posledních stránek jsem netušila, kdo za tím stojí a jak to udělal. Až jsem se blížila, bylo to očividnější a do očí bijící. Nemůžu říct, že by mě to zklamalo, závěr byl vymyšlený dobře, i když takového padoucha snad nebylo třeba.

Během čtení autor odkazuje na spoustu skutečných osobností, například mě překvapila fakta o Lewisi Carrollovi. Vzhledem k tomu, jakou knihu napsal, jsem nečekala jeho povolání, ani že nejde o pravé jméno. Vždycky jsem myslela, že to byl podivín, který snad ujížděl na drogách, když něco takového sepsal. Ale vyskytl se tu třeba i Houdini, a spousta dalších. Takové spojitosti mě vždycky potěší.

K obsahu knihy nemám žádné velké kritiky. Mě se to prostě líbilo a užila jsem si to po svém. Občas bylo čtení zdlouhavé, přece jen těch případů bylo více, takže dojít na konec chvíli trvalo. Co bylo horší, tak překlad. Občas pokulhával, sem tam se objevily trošku krkolomnější věty. U Quantocka se zapomínalo koktat, u závěrečného záporáka zase mluva jednou byla komplikovaná, jindy najednou mluvčí fungoval normálně...

V celkovém ohlédnutí jsem spokojená. Watson byl výborný vypravěč, často zmiňoval i skutečné příběhy sepsané Doylem, Holmes byl tajnůstkář a intrikán, mátl soupeře i mě jako čtenáře. Za mě prostě spokojenost.

2 20.06.2022

Nejdříve jsem měla obavu se do knihy pustit. A nejen do této, ale celkově tohoto autora. Vždycky jsem měla téma Sherlocka moc ráda, jenže dosud jsem ho znala jen prostřednictvím jiných vyprávění, jiných tvůrců. Takže jsem nevěděla, co čekat od originálu.

Jako vždy se tu udržuje základ, tedy detektiv a jeho přítel doktor a jak bývá často zvykem, doktor je vypravěčem, který popisuje jeden z jejich případů. Klasická linka se střídá s jiným stylem, tedy dopisy nebo deníkovými záznamy, které to trošku ozvláštňují.

Když jsem knihu četla, lekla jsem se, že se slavného detektiva snad ani nedočkám. Vyskytl se totiž na začátku dění a většinu knihy se vyskytoval pouze Watson. Ale nakonec se v rámci jednoho překvapení přece jen Sherlock objevil, aby čtenáře zdárně přivedl k závěru, kde typicky bylo vysvětleno vše do posledního detailu.

Nebylo to sice nějak napínavé, padoucha jsem tak nějak vlastně nehledala, takže to bylo i trošku překvapení. Opět jsem si užila dobové jednání postav i mluvu, kterou mám ráda. Takže jsem celkově spokojená a žádné zklamání se nekoná...

10 13.06.2022

Tohle se téměř rovnalo utrpení. Ne, že by kniha byla tak špatná nebo autorka tak hrozně psala. Jen mi to prostě přišlo hrozně dlouhé, nezáživné a úplně zbytečné. Absolutně nechápu smysl této dilogie. Proč vůbec vznikla a byla tak potřebná. Nepřineslo to žádné nové odhalení či konečné uzavření, jen mi připadalo, že šlo o spojení všech postav z předchozích knih a snahu je nacpat do jednoho příběhu. Vytahovaly se staré problémy jako Temnyj nebo válka se sousedními zeměmi Ravky. Samé komplikace.

Na knize jsem nenašla nic, co by mě pohltilo. Bohužel moc chvály nemám, je to prostě zklamání. Četla jsem ji skoro neuvěřitelných čtrnáct dní, protože mě ani nelákalo se k ní vracet. Momenty, kdy se třeba objevili svatí, nebo Juri a jeho nezvaný host, byly dost slabé. Nechápu, proč autoři musí neustále křísit staré postavy, místo toho, aby přinesli něco nového, nebo to zašmodrchat hůř než klubko nití. A na můj vkus autorka rozehrávala až moc partií, které zakončila v posledních stránkách, kdy už to působilo dost jako klišé, trapně a navíc příliš pozitivně...

Samozřejmě chápu, že někomu se to bude hodně líbit, ale já právě čekala víc. Víc akce, která mě chytne, nějaké nové silné charaktery, které potáhnou, silný příběh a ne jen dvě ohraná témata - válku (které nakonec moc nebylo) a lásku jako překážku. Největší potíž byla asi v tom, že jsem čekala, že hlavní postavou bude jen Nikolaj, jak už jsem zmínila u první knihy, a že se tím uzavře jeho kapitola po tom, co se stalo v Griši. Jenže se to spíš ještě víc zamotalo. Navíc jsem čekala nějaké velkolepé uzavření, ale podle konce je mi jasné, že zůstaly zadní vrátka a se světem Griši rozhodně není konec. Samotný závěr byl docela výsměch. Nebylo to špatné, nicméně mě to neohromilo.
2,5*

3 08.06.2022

Když jsem dostala nabídku na tuto knihu, tak jsem se docela těšila. Anotace slibovala tak trochu nevšední historický román s prvky fantasy. Řekla jsem si, že to tedy zkusím, mám ráda výzvy a taky příběhy, které vybočují z řady a nepůsobí jako ohraná deska.

Námět mě rozhodně neskutečně bavil. Nápad, že jeden klan uzavře pakt s mořským lidem, kterému pak musí platit netradiční desátek, byl skoro jako vystřižený z hororu. Navíc se to okolo neustále hemžilo samými tajemstvími.

To je však tak jediné, co mě chytlo. Způsob vyprávění je takový nemastný neslaný, bez života a víceméně docela nudí. Hlavní hrdinka působí dojmem neohrožené silné ženy, která si vždy poradí a dokáže se ubránit (někdy je až brutálně chladná), ale kdo by jí to věřil, když po celý svůj osmnáctiletý život žila v ústraní s prarodiči, kteří ji měli jak na vodítku? A najednou je schopna sama přežít v divočině plné stvůr?

Místy je děj doplněný vyprávěním příběhů, takže je to jako pohádka v další strašidelné pohádce. Příběhy temné, plné smrti... Přes toto a fakt, že kniha je uzoučká, se to čte strašně pomalu a vlekle. Což mi vadilo asi nejvíc. Sice je tu stále něco na pozadí, co člověka nutí číst, protože je zvědavý a po všech těch lapáliích chce znát pravdu, ale není tu nic, co by ho vtáhlo a pohltilo a to je obrovská škoda.

Strašně moc prostoru zabírají i veškeré Mireniny myšlenky a pocity, které se velmi často opakují jako kolovrátek, což také není snadné číst. Hemží se to všelijakými potvorami, až daný svět tak úplně nechápu. A poslední stránky knihy byly na můj vkus už moc zamotané a překombinované. Celkově je to nevyužitý potenciál.

30.05.2022

Dočkat se tohoto dílu chtělo hodně trpělivosti. Po několika letech vyšlo pokračování a tak jsem měla docela obavu, zda to bude stát za to a hlavně, jestli si dám střípky dohromady, jelikož předchozí děj se mi jaksi vypařil z hlavy. Nicméně kniha sem tam něco z minulosti zmínila a tak nebyl takový problém ji číst téměř jako samostatné dílo.

Co mi vadilo asi nejvíc, tak všechny za francouzské výrazy a hlavně celé věty. Rozhodně se mi nechtělo všechno googlit, takže nevím, co to znamenalo, co si postavy říkaly... Myslím, že něco takového by mělo být přeloženo alespoň jako poznámka pod čarou...

Paige mi často lezla na nervy svou zbrklostí. Hraje si na velkou paní, ale když přišlo na věc, tak jako většina postav v podobných příbězích, se nedokázala zachovat dostatečně chladnokrevně a zbavit se nepřítele. I když se celou dobu snaží chránit životy lidí a tímto činem by jich desítky až stovky zachránila.

Jinak čtivost knihy klesala a rostla jako křivka grafu. Chvíli to byla jen vycpávka, která to prodlužovala, jindy přišly zásadní momenty a zvraty. Spousta zrady a matení čtenáře v tom, komu vlastně věřit. Paige samotná lezla z jednoho maléru do druhého, až to bylo trošku přitažené za vlasy. Nicméně celek jako takový mi dával dost dobrý smysl, cesta byla trnitá a jako vždy jen přípravka pro další knihy (pokud vím, ještě tři!). Nejsem nadšená, ale ani zklamaná a stále mě zajímá, jak to vlastně skončí.

2 25.05.2022

První dvě věci, které jsem si hned na začátku uvědomila, tak zvláštní jména, která jsou nějak inspirovaná Afrikou, což se mi nakonec potvrdilo za epilogem. A druhá, že v tomto světě je částečně obrácený systém. Podle toho, co jsem se dočetla, jsem pochopila, že ve vysokokých postech ve vládě jsou ženy, taktéž domácnosti a jejich finance jsou na nich a hlavně vládnou vždy královny. Což je tak trochu neobvyklé, ale líbilo se mi to.
*
Co mě hodně brzdilo a to především ze začátku, tak velké množství pojmů. Časové intervaly, roky, vojenské jednotky, nadávky, pro všechno tu byly nové názvy, což trochu znesnadňovalo orientaci. Nakonec jsem tomu přišla na kloub, ale chvíli to trvalo. Přece jen to knize přidalo na 'fantazijní kráse', protože to čtenáře více oddělilo od našeho světa.
*
Na knize mi nejvíc asi vadily dlouhé pasáže popisující boje a cvičení v armádě. Já chápu, že je potřeba čtenáři předvést, jak se hlavní hrdina přerodí, zvlášť po určitém zvratu, který mu totálně změnil život i plány na budoucnost. Ale je skutečně potřeba těmto věcem obětovat dobrou půlku knihy? Opravdu nekecám, minimálně padesát procent na to padlo...
*
Což mě vede k postavám. Ty jsem si opravdu oblíbila. Sice z počátku Tau působil dost zvláštním dojmem a myslela jsem si, že ho ráda mít nebudu, ale ten se tak změnil, až jsem sama nechápala a především zírala. I ostatní byli hrozně fajn, někteří na počátku působili jako neurvalci, válečníci žijící jen pro boj a podobně, aby nakonec ukázali i jinou stránku. Kniha je plná zvratů a nečekaných momentů, že nikdy nevíte, s kým se rozloučíte. V každé chvíli čekáte, koho autor odepíše a nikdy si nemůžete být jistí, co přijde. Někdy mě to mrzelo, jindy jsem s tím souhlasila... Tohle mě neskutečně bralo dech.
*
Kniha je prvotina a je to na ní místy poznat. Jsou tu určité mezery a nedostatky, ale po dočtení je všechny autorovi odpustíte. Sice jsem tomu nevěřila, do poslední chvíle jsem čekala, říkala jsem si, že názor na knihu si udělám po poslední stránce, stále jsem myslela, že tomu nakonec dám jen tři hvězdičky, ale nemůžu. Bylo to krásné překvapení a na přelomu srpna a září okamžitě řeším pokračování. Navíc si tuto knihu potřebuji pořídit i papírově. Poslední věc, která mi trochu vrtá hlavou, tak její název... Přijde mi, že moc nevystihuje obsah...

4 15.05.2022

Tak v prvé řadě mě zklamalo to, že když se série nějak jmenuje (po někom), předpokládám, že hlavní a nejdůležitější postavou bude daná osoba. A ne, že se příběh dělí mezi více pohledů. Doufala jsem, že z toho vtipného Nikolaje, který si vždy ví rady, dostanu více...

Na knize je vidět, jak autorka mistrně využívá své dovednosti natahování děje zbytečně na moc stránek. Čtení tak trvalo, nudilo a ta nejzáživnější část přišla až ke konci. I když úplně poslední kapitola mě spíš naštvala a to hodně. Tolik možností a nápadů a autoři vždycky přivedou zpět stejného záporáka, taková ubohost.

Jediné, co tedy můžu na knize pochválit, tak provázanost jednotlivých sérií, návrat starých známých postav a ucelenost světa. Jinak ani jedna autorčina kniha na mě neudělala takový dojem, abych ji chválila do nebes. Stále zůstává hodně prostoru na zlepšení.

09.05.2022

Rozhodně pochopím, že tato kniha bude mít u mladších čtenářů úspěch. Ale já ji hodnotím ze svého pohledu a knihu nemůžu označit za něco úžasného. Je svým způsobem originální jelikož využívá jednorožců jako hlavního tématu a to jsem ještě neměla možnost číst. Díky nim, ovládání živlů a vznikajícím skupinkám přátel, mi to trošku připomíná Percy Jacksona. A poukazováním na párování jedinců s těmito tvory zase tak trochu Eragona a jeho dračici.

Ale samozřejmě se nad některé věci dokážu povznést a beru to spíše jako lehké čtení. Nejsem cílová skupina a díky tomu na to pohlížím jinak. Navíc by mělo jít o prvotinu, takže je potřeba i k tomu přihlédnout... Rozhodně je to příběh s velkým potenciálem, ale zatím se pluje spíše po povrchu a do příliš velkých detailů se autorka nehrne.

To, co se děje na konci, mě napadlo už tak v půlce knihy, takže žádné velké překvapení. Ale díky nemnoha náznakům je jasné, že velké finále nás teprve čeká. A taky mám trochu obavu o vývoj Kenny... Každopádně zůstal prostor pro vylepšení a s dalšími díly už to snad bude propracovanější a detailnější.

28.04.2022

Tuhle sérii snad nemusím nějak extra představovat a už vůbec nemusím vysvětlovat, jak oblíbená u mě je . Atticus mi vždycky zvedne náladu a jeho příběhy jsou pro mě naprostým odreagováním. Druid, který prožil dva tisíce let stále dokáže překvapit. Své o tom ví spousta nadpřirozených bytostí a i nadále má očividně co předvést.

Tentokrát se v příběhu střídá jeho vyprávění s jeho učnicí a bývalým mistrem, arcidruidem. Občas se spojí a "vyvádí hlouposti" spolu, pak se ale na chvíli rozdělí a každý řeší své problémy. Před velkým finále ale už pracují pospolu. Na jednu stranu bylo fajn, že se příběh rozrostl o další hlavu, velice vtipnou a nadávající, ale na stranu druhou jsem se těšila i na nějaký prostor k vývoji mezi Attikem a Granuaile. Tak snad příště.

Závěr byl poněkud rychlý a nepřekvapivý. I když je mi líto některých postav a nejen z tohoto dílu. Epilog slibuje další problémy, které nebudou jen ze strany Lokiho, jak se ukázalo. Tento protivník je kluzký jako had a očividně bude hrát velkou roli až do konce série a navíc teď k tomu ten nový... No uvidíme, co nového se ještě do budoucna dozvíme.

Tohle čtení se nese v duchu typických šablon, které najdete u dlouhých sérií jako od Riordana nebo Briggs. Ale mě to vůbec nevadí. Sice byly díly slabší, tento byl ale super a nemůžu se dočkat posledních dvou z této série. Už aby to bylo...

2 27.04.2022

Tak jsem si před čtením stáhla ukázku, že to zkusím. A můžu říct, že tohle je z těch knih, co všichni strašně chválí a mě to nic neříká. Zvládla jsem přečíst 40 stránek a rozhodla se skončit. A to se vzdávám nerada, obvykle bojuji, ale nač se trápit.
Přišlo mi to dost syrové, neosobní. Sice mám ráda bohaté příběhy, zvládnu i ty rozvleklé, ale tohle mě vůbec ničím neoslovilo. Děj mě nevtáhl, osoby nezajímavé. A ani jsem moc nechápala, v jakých místech se vlastně pohybuji. Chápu, že po takových pár stránkách je brzy soudit, ale chybí mi nějaká jiskra... Takže s čistým svědomím můžu tuhle sérii smazat ze seznamu...

Tohle bylo opravdu nečekané. Příběh se dost posunul a byl o dost zajímavější, než v předchozích dvou dílech. Vidím v tom strašně velký potenciál, i když mi přijde, že se autor sotva dotkl povrchu. Z postav mi k srdci přirostl nejvíc Vlk a Kayne, ostatní mi moc nepadli do oka. A to, co se dělo na pozadí, jsem tedy nečekala.

V první části knihy se to krásně rozjelo, ukázalo příběh, který byl tak jiný a neobvyklý. Alespoň do doby, než připluli Mizející a tak nějak to zničili. Fakt, že autor použil tuhle rasu jako něco víc, která ovládá technologie, mi přišlo trošku moc. Vůbec se mi to do děje nehodilo. Ke všemu se skákalo z jednoho tématu do druhého, lidé bozi, tihle Mizející, do toho démoni, draci a já nevím co ještě. Válka s jedněmi, válka s druhými, válka s vlastními. Najednou to působilo dost překombinovaně a ničilo dojem, který jsem si do té doby vytvořila.

Už jsem se radovala, jak skvěle se to všechno vyvrbilo, jak je to napínavé, jenže to nakonec dost sklouzlo a výsledný dojem změnilo. A nepomohl tomu ani závěr, který se neustále prodlužoval, až to vypadalo, že konec nikdy nepřijde. Který mě navíc tak nějak naštval, až jsem zuřila. Takové zvraty těsně před koncem nemám zrovna ráda a tady jsem se jich dočkala rovnou třikrát. Když už jsem myslela, že se blížím k poslednímu rozloučení s příběhem, kdy autor všechno vysvětlí a uzavře, bum, další útok a je to zase jinak. A to nebyl dobrý nápad. Epilog už byl přehnaný sám o sobě.

Takže nakonec jsem nucena dát zase jen tři hvězdičky a přitom to vypadalo tak nadějně... ️

2 18.04.2022

Po prvním dílu, který mě nadchl, přicházelo už spíše jen zklamání. I závěrečná kniha si nesla určitý pocit nedotaženosti. Logika některých momentů mi přišla na hlavu. I opakující se scénář, kdy se zaseknete na místě, pořád se něco plánuje a bum, nepřítel je za dveřmi, všechno se zvrtne a je najednou jinak. V poslední knize mě to už ani nepřekvapovalo, spíš nebavilo. Bylo to otravné.

Alina mě s každou stránkou začala víc a víc štvát, až mě ztratila úplně. Není to typ hrdinky, který by se mi líbil, svými rozhodnutími mi byla nesympatická. A co se týče ostatních postav, měla jsem dojem, jakoby se všichni nějak vytráceli. Po tom všem, kolik měli prostoru a potenciálu, zůstali nevyužití.

Tuto knihu zachránil až úplný konec, na který jsem vlastně celou dobu čekala. Asi mě to ani moc nepřekvapilo, i když jsem byla trochu napnutá. Bylo to důstojné a promyšlené zakončení, přestože jsem nedokázala se vším souhlasit. Jak někdo zmínil, taková pohádka.

Přestože to bylo stále čtivé a rychle mi to utíkalo, závěr série (kromě posledních stránek) mě bavil asi nejméně. Což je škoda. Celkový nápad se mi hodně líbil a čekala jsem tedy něco více vydařeného. Doufám, že dilogie Nikolaj Lantsov bude zdařilejší.
2.5*

11.04.2022

MŮŽE BÝT TROCHU SE SPOILERY!

Druhý díl se z počátku zdá jako akcí nabité pokračování, ale bohužel po nějaké době to zabředne do typického scénáře. Alina a Mal jsou na útěku, přičemž je odhalí, jsou opět zajati a pořád dokola. Jejich svět je tak velký, ale stejně nedokáží zmizet.

Pak přichází ta část, která se v knihách tohoto typu tak moc a stále opakuje. Jak už jsem říkala, Alina je sirotek z úplně nejnižších poměrů, ale díky své moci vyšplhala na vrchol, najednou je tak žádaná, že nápadníci se jen hrnou, ale přitom s pravým přítelem se oddalují. S tím, kterého sotva zná, téměř vleze do postele a toho, kterého roky miluje, najednou odstrkuje. Je to jediná osoba, které věří a stejně mu lže a nesvěřuje se mu. Nesnáším, když tohle autoři dělají. Nehledě na to, že se po sobě spisovatelé tak strašně opičí. Přijít s něčím neotřelým je očividně nad jejich síly.

Celá kniha je v podstatě natahována tím, že se začínají sobě oddalovat a všechno je kryté tím, že mají moc práce, moc porad, večírků a kde čeho. Jejich vztah se stává hlavním dějem. Vůbec jsem nepochopila, proč se vraceli a proč příprava na válku musí probíhat zrovna takto. Když se kniha stáčí tímto směrem, dokáže mě to akorát vytáčet. A kde je děj? Kam zmizel Temnyj? Kde je nějaká logika? Detaily příprav, válečná strategie?

I když to bylo oddechové čtení, které rychle plynulo, byla to daň za to, že mi to pořádně nic nedalo. Jen samé vztahy, kňučení, slzy, a tak podobně. Tohle se opravdu hodí na velké nepřemýšlení, protože jinak to nedokážu vysvětlit. Přece jen raději budu číst ty eposy, které mě svojí délkou ničí, ale aspoň se dočkám nějakého příběhu, napětí a lepších charakterů...

A o překladu a chybách se snad nemusím zmiňovat. Ostuda.
2.5*

1 10.04.2022

Když jsem do knihy šla, tak jsem samozřejmě čekala klasickou ya. Na poličce mi nějakou dobu ležela a mezitím jsem přešla na trochu jiné fantasy. A jak jsem očekávala, tak jsem i dostala určité jednání postav, které je pro young adult typické.

Hlavní hrdinka se z úplné nicky dostane téměř na pomyslný vrchol, protože je najednou mocná a důležitá pro existenci světa a přežití jeho obyvatel. Najdete tu i typické rozpolcení mezi hrdinčinými city k druhému pohlaví. A nakonec dojde i k jejímu přehazování mezi stranami a dumání, která z nich je ta dobrá a správná. A taky přijde otázka, co je pravda a co lež? Která z postav hraje na dvě strany?

Ale naštěstí se vždycky objevil nějaký ten zvrat. Když už jsem si myslela, že to celé klouže do roviny, kterou se mi nebude chtít číst po stopadesáté, a že se celý problém bude posouvat do dalšího dílu, přišla autorka s velkou změnou, zamíchala kostkami a najednou puf a vše se změnilo. Což mě docela příjemně překvapilo. Žádné zbytečné protahování k neúnosnosti.

Takže ano, byly chvíle s typickými trapnými scénami, nějaké ty slzy, přemýšlení nad tím, komu věřit. Ale byla jsem i překvapená, kniha se četla výborně a kdybych byla mladší, byla by to pro mě pecka. Být mi patnáct, jsem do tohoto světa, hrdinů a zvláštních schopností zahleděná.

Co bych akorát vytkla, tak to množství chyb v textu a občas nesmyslné tvary slov. Mě to prostě vždycky praští do očí a rozptyluje mě.

3 09.04.2022

Tak jsem zdolala další vrchol. Musím říct, že obrovská část knihy byla spíš velkou přípravou. Střídaly se různé pohledy postav z různých míst. A v případě mého oblíbence Kaynea, i malý náhled zpět časem do jeho minulosti. Většinu doby šlo o vývoj děje a tak to bylo celé i pomalejší a ne až tak záživné. Bylo to sice zajímavé, ale moc mě to ke čtení netáhlo.

Ale poslední třetina byla velkým zvratem. Spousta drobností se začala spojovat a dávat větší smysl. Najednou jsem si nebyla ničím jistá. Nejvíc asi tím, co jsou některé bytosti zač, začalo se to pěkně zamotávat. Ale i tím, přestože je to celou dobu plné umírajících, krve, zvratků, kousků těl a tak dále, že se autor rozhodl zbavovat i postav, které se zapojily už před dlouhou dobou a mě vůbec nenapadlo, že už nesehrají velkou roli.

Kniha sice působí trošku nesourodě, škoda, že to napětí posledních stran nefungovalo od začátku. Občas bych se obešla i bez těch létajících vnitřností a kostí a zubů, což se děje téměř pořád, ale jinak jsem spokojená. Sice je to pro mě jen průměr, nicméně nemám ani moc co vytknout. Postavy jsou sympatické, mám své oblíbence i ty, které z duše nesnáším. U některých z nich je krásně vidět vývoj, kdy se z totálního paka (viz Cole) stává někdo, kdo za to stojí.

Rozhodně jsem natěšená na poslední knihu. Tam se snad konečně dozvím, kdo je kdo, kam patří a dá mi to celé lepší smysl a sestaví celý obrázek. Někdy si totiž připadám trošku zmatená. Všechny ty pojmy a hierarchie, lidé, magelordi, svržení bohové, nezrození, mizející a tak dále. No, snad v závěru dostanu dostatečné vysvětlení.

05.04.2022

Po tolika přečtených autorových knihách jsem nepohrdla ani touto novinkou. Ta je sice z trošku jiného soudku, už se nezabývá mytologií, ale autorův podpis je tu jasně daný.

Předně musím říct, že mi trošku nesedí ten koncept školy. Jako ano, studenti nevěděli vše a některá fakta se jim měla odhalit až budou starší a připravenější, což chápu. Rozumím i těm oborům týkajícím se výzkumu na moři, biologii a tak dále, ale že se studenti více nedivili, že se učí špionáž, zacházení se zbraněmi a podobně? Že netušili co je v budoucnu čeká a brali to jako typickou školu? To bylo vážně divné.

Trošku se tu opakuje typická tematika Riordanových knih, studenti především ve věku 14 let, zachraňují sebe, lidi okolo, Zemi a budoucnost. Osud lidstva leží v jejich rukou. Jako obvykle narazíte na zajímavou faunu, zvláštní humor, trička s nápisy a podobně. Prostě staré známé pasáže .

A jelikož se neřeší mytologie, bozi a jejich potomci, zvláštní schopnosti a tak, vybral si autor něco nového. Tentokrát je vše inspirováno Julesem Vernem a hlavně kapitánem Nemem. Po čtení jsem dokonce dostala chuť si přečíst Verneovky . Takže to bylo výborné zpestření a nejen v tématu, ale i díky tomu, že nejde o sérii. Alespoň prozatím, co vím.

Každopádně lehké a čtivé, ostatně jako vždy. Bylo pár věcí, které mi logicky až tak nesedly, nepřišlo mi to buď chytré nebo reálné. A taky bych asi byla nadšenější, kdyby postavám bylo třeba o čtyři pět let více. Ale jinak námitky nemám žádné. Fanoušci autora si přijdou na své a zklamaní rozhodně nebudou...

1 25.03.2022