LuckaH2 komentáře u knih
Ano, je potreba takove knihy cist s uvedomit si, ze vsichni co stali ( mozna stoji) na "spatne" strane(nemecti vojaci) jsou spatni a naopak. A uvedomit si, ze neni samozrejmost zit v miru, mit co jist a delat co chceme... Moralni stranka pribehu byla krasna! Co bylo ale pro me horsi byly skoky v case-kdybych rano zacala a vecer docetla bylo by to v pohode, ale vzdy, mi trvalo po navratu ke knize, zorientovat se kde jsem. Konec? nevim...
Pribeh Harryho Pottera nekriticky miluji,a jelikoz se mi vymalovavni libi, tyhle jsem musela mit! Obrazky jsou krasny, na konci fotky a ilustrace...ale: za ty penize mi vadi, ze nektere obrazky jsou pres dve strany a doprostred se neda dostat
Skvěla kniha! Originální téma a taky vizuálně, to písmo. Byla jsem nadšená. Všechno má svůj smysl, i proč se hlavní hrdina v Česku jmenuje Odysseus. Kromě zázraků je tam respekt k životu, přírodě, lásce...
Bavilo me to hodne, po dlouhe dobe jsem kvůli tomu nešla spát, abych přečetla co nejvic/docetla. Ma to prvky magickeho realismu, s prenesenym významem "pozor, co si prejeme". Bavila me i "lovestory" linka. Čtu spis ceske a evropské knihy/realie, a pak miluju Murakamiho (ač Japonsko jako takove me nijak nebere, ale baví me to cist). Od autorky jsem cetla Uhoře a ty se mi taky libily moc.
četla jsem nedavno Havírovinu a tohle se mi líbilo ještě vic. Vtipne, vážně, skvělý pohled na svět ocima 16 letého kluka (jak to autorka jako žena dá?!:-)
Dost jsem si to užila. Pripominalo mi to milovany Mlyn na mumie. Stara Praha, vrazdy, prostitutky. Za me skvěle. Od Miloše Urbana buď knihu žeru, nebo nezvládnu docíst - tohle je první případ:-)
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování na ČRo, takže i hezky prednes byl zážitek. Také jsem čekala vic ala Zitkovske bohyně. Tady je spich hlavní příběh přátelství a dospívání vypravěčky a Doroty na pozadí kraje,kde lidé hledají Šeptuchy (léčitelky). Bavila me linka po smrti někoho blízkého ,lavička truchlicich. Bylo to misty dojemne, ale konec jsem vylozene obrecela
Kdyz tuhle knihu čtu s dvouletou dcerou, ktera je mi vším, je to "těžké". Simka svou matku miluje a obetuje pro ni vse, ac ta je na ni dost hnusná. Většinou. Ze začátku si i reknete, mela ji v 17 letech, sama byla dite...ale neni to omluva. A bohuzel je tohle skutečnost. Casto si nekdo neuvedomuje jak slovo, nebo prehlizeni ubližuje. Silná kniha
Normálně to neni muj zanr, ale pani Francovou osobne znam a když se kniha objevila v knihovne, ze zvedavosti jsem si ji půjčila. Prvni velke plus: ilustrace (v knihach pro dospělé mi chybi). Sem tam jsem měla nejaky problém s "moc fantasy", ale celkově je kniha úžasná. Ohranicene příběhy o lécitelstcvi, vztahu k prirode, dobru i zlu v ruznych podobach. O tom, ze kdyz chceme, nikdy nejsme sami. O tom, ze toho mozna jeste hodne nevime,mezi nebem a zemi;-)
Na skvělém dojmu ma podíl i preklad Viktorie Hanišové. Drobné osudy, příběhy, které spojuje severo fríska vesnicka, kde režim dne určuje dojeni krav. Kde každý má nějaké stinne i dobre stranky, v rodinach podiviny i premianty, co se vlastně na dojeni krav nehodi (ale některé, jako hlavní postavu ingwera, to táhne zpět). Kde nejdůležitější událostí jsou slavnosti výročí svateb, ktere musite pořádat i kdybyste zadluzili. Ale i venkov se mění, modernizuje... Jo a genius loci, déšť a vítr, hned bych se tam rozjela.
Čtu večer před spaním malé dcerce, ktera tomu ještě nerozumi. Ale ja si to užívám. Island je muj cestovni sen, a tohle je tak mile popsano dětskýma ocima. Skutecna mista, cesta male holky s rodici, objeveni pratel, se kterymi si nerozumí reči, ale presto si rozumi, dojemne okamziky. Pověsti o Trollech. A krasne ilustrace
Tak tohle byla kniha! Kromě toho, že do Pripjati bych se ráda někdy podivala a tema me fascinuje. Nadherny příběh o přátelství, o tezkostech války i komunismu v SSSR. Rvalo mi to srdce, sama mam malou dcerku, a představa odloučení kvůli nebezpečí... Byla jsem napjatá, dozvěděla se jak to vypadalo v Leninogradu, i v běžném životě tehdejší doby. A byla jsem překvapená, ze ještě v 80.letech byli Židé tak odstrkovanou skupinou na Ukrajině i Rusku...
Tak ja vyvážim recenzi těsně pode mnou:-)kniha mě bavila, přečetla bych ji nejraději na jeden zátah. Člověk trochu ztrácí pojem (a dost o tom díky tomu přemýšlí...) co může tak být skutečne a co vymyslene. A to se mi líbí. A vztah je tu tak detailně rozebran od seznámení po opětovné návraty, že nutí přemýšlet o dalších mini etapách i našich životů. Do toho sem tam kapitola od A.Camuse, nebo článek z novin. Za
Četlo se mi to samo, dobře. Hodně mě bavily vtipy, ironie mezi policisty, nekompromisní Lada, drzy Aleš...zadni James Bondove, ale policajti-lidi, co maji sve trápení , starosti, radosti. Co se týče zločinu, zezacatku dobry, s přibývajícím počtem mrtvol horší (seriovi vrazi jsou velmi vzácni a tolik detektivek o nich píše)... ale jako celek fajn detektivka. Pozitivně hodnotím taky prostředí Beskyd, je dobře využívat takova mista jako "tajemne" realie
Tohle byla jedna z nejzvlaštnějších knih,jaké jsem četla. Směs Eca, Murakamiho a Urbana. Neuvěřitelné vrstvení vypravěčů, až jsem si musela sepsat osu na papír. Chvílema jsem se ztrácela, co je "realita" a co vypráví literární postava. Říkala jsem si proč tam proboha je tak dlouhá historie lygdskeho hnuti?! Fakt to k něčemu bude? Ale klobouk dolů před autorem. Nejen,že to dává (většinou) smysl. Kromě toho tam zapojil originální prvky (drátěna kniha), originální detektivní indicie (gumové bonbony), a v neposlední řadě popisuje místa tak,že tam buď jsem,nebo okamžitě chci být. Někdy si knihu přečtu ráda znovu a určitě v ní najdu další vrstvu.
Od zacatku, kdy Sabine prijela do Irska, jsem tusila dej (az na detaily třeba Annie). Ale to u pohádky take víte, jak dopadne a libi se. Autorciny knihy jsou vetsinou pohádky pro dospělé. A tahle byla fajn na období sestinedeli. Dozvedela jsem se neco o honech, dojala se, i usmivala. Milé, nekomplikovane.
Za mě úžasný. Nečekejte jeden příběh, ale povídky na několik stránek, i úvahy na pár řádků. O tom, že nejčastěji se ztrácí klíč v hotelu od pokoje č. 9, o moreplavcich, ktere nejde dat na jedno misto, o tom jak potkavame lidi v letadle... malickosti i velké myslenky, ktere spojuje nit putování a touhy jit na další misto. Sama cestování do dalek, ale i cesty hodinu busem po ČR miluju ,takže jsem se v hodne věcech našla.
Četla jsem knihu jako těhotná, aniž bych detailněji věděla, že i v ní jsou děti a těhotenství. Takže jsem jí celou probrečela. Střídaní role vypravěče hlavních hrdinek Astrid a Noy mě bavilo. Příběh je krásný, smutný a dojemný. Ukazuje 2SV v originálním prostředí a bylo pro mě milé překvapení, že je inspirovaný skutečnými postavami (i když je to fikce). Vždy po takové knize děkuji Bohu, kde a kdy žiji.
Četla jsem podruhé a opět skvělé. Popisy hub, jidla od Mroze voní skrz stránky. Emoce Sisi, jako by člověk byl v její hlavě.
Za mě krásně napsaný příběh. Vila a její okolí popsány tak, že jsem měla pocit, že tam moc chci být. Příběh rodiny mě bavil, jejich život, lásky, strasti. Trošku mi přišel divný skok, kdy rodina emigruje a najednou skok do komunismu (Zdenka, Tomáš), ale pak se to propojilo s Hanou, takže mi to dávalo smysl. Na konci jsem byla dojatá. Je zajímavé, že dějiny jsou tu popsány skrz vilu a její osud (potažmo osud jejích obyvatel) a funguje to.