LuckaH2
komentáře u knih
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Po "náročných" knihách (Bolavá, Dlouhý krok do tmy, Ostrov...) jsem nutne potreboval knihu, kde ve chvíli, kdy zjistite první ženské a první mužské jméno, tušíte jak to dopadne:-) nejsem vůbec typicka čtenarka romantickych knih, ale tyhle se mi libi realiemi. Uz jsem cetla Hrad ve Skotsku, ale tady byla islandska krajina a zvyky ještě vic priblizene, za coz davam velke plus.
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Byla jsem nadsena. Mix Urbana, Ajaveze a Cimrmana. Detektivka, 19.stoleti, Praha, tajemno, fantasy,erotika... co vic si přát:-)
Bavila jsem se, sem tam protocila oči a smala se. Ty napady, uzasny! Třeba originální jidla! Vynalezy! Skvela fantazie autora
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Moje první ze serie Romantické úteky. Pujcila jsem si ji hlavně proto, že se odehrává v mém milovanem Skotsku:-) takováhle typy knih čtu max.jednou do roka, ale užila jsem si to, byla to mila romanticka oddechovka. Krasne prostedi hradu, jezera, skutečnych mist (Fort William, Edinburgh...)
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Silny pribeh. Chvilema se mi chtělo hodne brečet. Jak na sebe lide byli prisni, tvrdi k detem, mozna i sobě. Jak to nemeli lehké. Zajimava sonda do lidských životů a traumat, co si neseme skrz generace. Urcite si od autorky neco dalšího prectu
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Nejsem moc na povídky, ale Murakamiho mam moc rada, takže jsem do toho šla. A moc si to užila
Téma hudby, lásky, žen, balancovani ve starším a mladším já, poezii...ani po doslovu nevíte, co je pravda a co fikce (tak jako u jiných Murakmiho knih). Nejvic se mi libili povidka o mluvící opici, asi pro podobnost s Honem na ovci (a Tancuj, Tancuj...). Povídky nutí k premysleni, vryvaji se...treba Karneval, o maskách, ďáblech v nás...
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Kniha o ničem a o všem. Parta kamarádů, které neznáme jménem, se schází v sauně, kde plkaji o běžných vecech. Až by se chtělo říct o blbostech. Akorát přitom nahodou někdy narazí na moudra a základ života. To si ale každý čtenář musi najit. A k tomu řeší, co asi může být v té ženské sauně za zdi, kde se ženy chichotaji...nebo vlastně co ze je v tom ženském světě obecne...
Ještě není konec
Michal Sýkora
Že to je inspirace k filmovemu Vodníku mi došlo tak pozdě, ze uz jsem nemohla přestat číst. Ale neni to dobrý tema, kdyz ma doma clovek mimco;-)ale skvěla kniha, děsivá atmosfera, vzpomínky na detstvi, dum, kde se vražda stala dnes, jaky vliv měli cinitele za minuleho rezimu, lidskost (chyby, nedokonalost vysetrovani) policie.... prostě detektivy od Svate Trojice žeru:-)
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Asi pred 15 lety jsem v Pribrami videla uzasnou Baru Hrzanovou v Hrdem Budzesovi, knihu jsem ale necetla. Pokracovani Onegin...me moc bavilo, smala jsem se i zamyslela nad absurditou doby ci tvrzenim "klopim usi kvuli detem, deti mohou studovat, akorat si me nevazi, proztoze jsem srab",zkracene receno to, co použila Helenka Souckova... Super historky (krecek, Mikulas...)
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Zvláštní kniha, člověk se při ní zamyslí nad svým životem a okolnostmi, které vnímáme jako automatické a oni takové být nemusí....A ukazuje, jak nás ovlivňují doměnky a naše představy, jak v nás jsou lidé zapuštěni a nechávají otisk v naší mysli, když procházejí našim životem.
Baví mě prostřednictvím Murakamiho knih vstupovat do japonské kultury, protože mi jí velmi přibližuje. Kafka se mi líbil sice víc, ale tahle kniha je víc reálná. Mohu jen doporučit, ale chápu, že není pro každého. Je pro toho, kdo se nebojí nahlédnout dál ve své mysli...
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
První část vyprávějící Teodora jsem preskakovala, to mi neslo. Matku a otce jsem zhltla. Jako celek výborný, jak událost ovlivní celou rodinu. Byla jsem pak u Milohlidky v Jičíně fotit knihu a dost mě mrazilo.
Leila a modrá liška
Kiran Millwood Hargrave
Libila se mi ještě víc než Julie a žralok. Jako dospělá a matka malého dítěte jsem se s ni nějak víc dokazala ztotožnit, pochopit... a navíc skvělý přesah "kam patříme", tema migrace nejen zvířat ale lidí. Velké aha momenty o přírodě i společnosti lidí a "pravidlech".
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Krásné a dojemne, poslední část jsem obrečela. Na svou dobu dost "pokrokove", kdy šli proti morálce, predsukum, tvrde výchově. Dnes by se mohl leckdo učit od Marie, kt.ač nejprve ve vychove sirotka Anny přísná, záhy pochopila křehkou dětskou duši.
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Stejně jako první díl, jsem si i ve 33 letech užila:-) tajemná urbexová atmosféra Prašiny, popisy postav, včetně Prokopa, který není klasická postava, podzemí, záhadná zápletka. Těším se na třetí díl!
Dům číslo 6
Nela Rywiková
Zajimave osudy lidi v dome, ktery je v urbexove zone stare fabriky. I když je to castecne jako krimi, policejni vysetrovani tu nehraje hlavni roli. Spis panoptikum lidi v dome, co se a bourat a jeden jeho najemce se ztrati. A mlady policista, co pri jeho hledani, hledá i sam sebe. Četlo se to svižně, dobře.
Dějiny světla
Jan Němec
Zivotopisy nečtu, takže diky tomuto zpracování jsem se mnoho dozvěděla. Skvělá kniha. Do te doby jsem vedela jen to, že byl Drtikol fotograf. Po precteni jsem si googlila fakta, a vse vlastně sedi (atelier, manzelky, spolecnik, valka, Pribram...). A bonus je styl knihy, na přímé řeči bez uvozovek jsem si zvykla hned, Nemec píše hezkym jazykem, obraty. A na knihu si u mě udelal reklamu uz v Moznostech milostneho romanu;-)
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Měla jsem trochu problém s časy, 83 dni od nalezeni tela, 5 dni od nalezeni tela, ze začátku jsem se v tom trochu ztrácela. Skvělé realie Sumavy, starych chalup, pozadí zanikleho koncentračního tabora, o kterem jsem taky neměla tucha. Napínavé, pod povrchem nejen tajme chodby, ale i tajemství lidi,ktere se propleta. Závěr možná az moc psycho, nebo chvilemi neuvěřitelně jak vse naplanovane vyšlo a klaplo...
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Stylem mi kniha sedla někde mezi Mornstajnovou (Slepá mapa), Lednickou... Četlo se mi to skvěle. Zajímavy pribeh, kdy v současnosti vypravecka patra po babicce, kterou zná jen díky posílaným balickum. Pak teda trochu z niceho nic skok a prichazi život "tehle" babicky. Sudety, neprijeti, valka, role ucitelky, vztah s neobvyklym muzem, nové osídlení po válce. Na pribehach ukazana historie. Že situace nikdy neni cernobila. Co je spravne? Co je pravda. Trochu me jen mrzi konec, kdy bych klidne déle setrvala v současnosti a vyrovnání se s historii v rodině (treba co na to bratři?). Ale bavilo me to moc!
Rybí krev
Jiří Hájíček
Má druhá kniha autora, opět super. Vykresleno tak, že se člověk vcítí do neveseleho osudu lidi, kteří byli nuceni odejít z domovu kvuli stavbě Temelína. Hlavní hrdinku to v jednu chvíli semele - naděje, že se to podaří zvrátit, i kdyz tomu už věří sama a spíš jí to ničí. Super přechody mezi minulosti a současnosti. Možná sem tam mezery (jak se Hana dostala do Holandska, proč umřela mama? Co se stalo Zdenkovi?) Ale za mě skvělé čtení. "Obyčejné" osudy az na dřeň.
Umrlčí cesta
Peter May
Opět sugestivní popis Skotských ostrovů, drsné moře, prostředí opuštěneho majáku. Líbilo se mi to. Trhiler s přidanou hodnotou vědy o včelách. Zajímavé zvraty, člověk si myslí, že ví a ono je to jinak...
Nekonečný kalendář - diář
J. H. Krchovský (p)
Budu to mit jako vzpomínkový deník. Úžasne originální. Ty ilustrace jsou nádherné, nemuzu se vynadivat. Daji se v tom hledat další a další vrstvy...