Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230729/bmid_bezbarvy-cukuru-tazaki-a-jeho-leta--cI9-230729.png
4
1109
201
Cukuru Tazaki byl na střední škole jedním z pěti členů party, která ho ze dne na den vyloučila ze svého středu, aniž mu někdo z jeho kamarádů řekl proč. Tazaki utrpěl ztrátou přátel duševní otřes a zabýval se dokonce i myšlenkou na sebevraždu. Dlouhých 16 let poté přiměje přítelkyně Sára Tazakiho, aby vyhledal své bývalé kamarády a získal odpověď na otázku: PROČ? Ani v tomto díle autor své čtenáře nezklame – charakteristický literární styl vytváří výjimečné dílo a čtenáři jsou znovu pohlceni Murakamiho magickým světem…... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2015 , Odeon
Originální název:
Šikisai wo motanai Tazaki Cukuru to, kare no džunrei no toši / 色彩を持たない多崎つくると、彼の巡礼の年 , 2013
více info...
Přidat komentář
Murakami vypráví příběh o tom, jaké podvědomé vzorce chování vůči druhým lidem zaujímá člověk, který je někým blízkým hluboce zklamán a zraněn, nadto zbaven možnosti proniknout pod příkrov mlčení, a tak ponechán v nevědomosti. Pro mladého člověka třaskavá směs se smrtícím potenciálem. Současně je však podceňována schopnost čtenáře tuto zjevnou souvislost pochopit, a tak se Murakami v určité fázi příběhu uchyluje k naivním a repetitivním návodným dialogům mezi hlavním hrdinou bezbarvým Cukuru a jeho starší (jak jinak) partnerkou (kdo jiný by mu to tak krásně vysvětlil). Cukuru sám sebe vnímá téměř coby antihrdinu, prázdnou formu bez obsahu a bez barvy. A je mi tím nadmíru nesympatický, v 35 se Murakamiho postava chová jako nevyzrálý ňouma, který je veden svou přítelkyní, jež se v této roli chová panovačně a vševědoucně. A ten ňouma poslouchá jak malé děcko. Uvědomuji si ale, že je to japonský román. Hlavní hrdina je mladý Japonec, který má práci svých snů, je finančně zajištěný a samostatný, a přece není schopen navázat plnohodnotný vztah neřkuli založit rodinu. Mladý japonský muž své doby?
Na druhou stranu se mi líbilo mysteriózní intermezzo s klavíristou Midorikavou v roli jakéhosi Chárona, který vnímá lidi skrze jejich barvy... a tak jsem s napětím čekala, jak se vybarví bezbarvý Cukuru. Murakami postavil Cukurovi do cesty několik kritických momentů, objasnění jejichž příčin pohánělo nejen Cukuru v jeho konání, ale i mě ve čtení. Vysvětlení jsou přitom nakonec téměř lakonická. Murakami neopomene (jako obvykle) zakomponovat do roviny mystických prožitků ani sexuální projekce. Murakami umí velmi dobře psát, přece mě některá jeho díla navýsost iritují. Existenciální román o Cukuru Tazakim, jeho 4 přátelích, potažmo japonské společnosti, kde jedinec i v davu vypadá a cítí se sám, sem do určité míry patří taky. Je to nicméně, přese všechny tyto iritanty, zajímavé čtení. I ten otevřený konec ponechává (japonskému) čtenáři naději.
Kniha mě bavila - byť v této knize takřka chybí Murakamiho surrealistická linka, přesto je příběh kvůli tajemství z minulosti napínavý. Hlavní postava je velmi zajímavá, byť poměrně nepřístupná a čtenář si k ní obtížněji hledá cestu. S průběhem děje jsem byl velmi spokojený, kniha mě bavila, nicméně (a s tím se shoduji s některými komentáři níže) se mi příliš nelíbil konec, který docela pokazil můj dojem z celé knihy. Každopádně si cením doslovu, který spoustu věcí vysvětlil. Po dočtení musím nicméně uznat, že toto je jedna z těch horších knih autora.
bezbarvý cukuru tazaki a jeho léta putování musí být jedna z mých méně oblíbených děl od murakamiho. kniha jako taková se mi četla rychle, a to sice díky tajemnu a celé záhadě okolo tazakiho minulosti. konec pro mě ale představoval velký antiklimax. hodně otázek zůstalo nezodpovězených, hodně dějových odboček nerozvinutých... dokážu si představit, že to byl záměr a zrovna jako tazaki má ve svém životě velké nejasnosti, tak i čtenář se potýká se stejným osudem. na díle se mi nejvíce líbila myšlenka nevyřešené minulosti a touha po uzavření míru se sebou samým
Zajímavá cesta, kdy se hlavní postava vypořádává s minulostí. Murakami dokázal skvěle vykreslit různorodé charaktery postav, se kterými protagonista přichází do styku. V pár pasážích se tu objevuje Murakamiho klasická mysteriózní část, kdy nás dostává do nejistoty, zda se jedná o skutečný svět či nadpřirozeno.
Zaujal mě vývoj postav, který částečně nechává autor na nás, nechává prázdná místa, která postrádají buď kontext kvůli časovému skoku či prázdnotu, která je opět čistě charakteristická pro autora. Samota, nejinakost, hledání smyslu života a sebe samého, orientace ve světě plném reálných i nadpřirozených záhad.
Autor provází čtenáře cestou na které ho vždy něco překvapí, zároveň se jedná pro Murakamiho možná o mírně optimističtější knihu, která nese i spoustu motivačních pasáží skrze příklady protagonistovo potýkání s problémy, ať už s ostatními, tak se sebou samým.
Na samém nejhlubším dně duše to Cukuru Tazaki konečně pochopil. Že totiž lidská srdce nepojí vjedno jen mír a harmonie. Že je spíš mnohem hloub dokážou propojit jejich vzájemné rány. Vzájemné bolesti a vzájemná křehkost. Nemůže být ticha bez bolestných výkřiků, není odpuštění, pokud po zemi netekla červená krev, není smířlivého přijetí, pokud jsme předtím nezažili krutou ztrátu. Přesně tyhle věci totiž leží v kořenech každé opravdové harmonie a míru.
Pro mě osobně hrál Cukuru Tazaki všemi možnými barvami i odstíny. Murakamiho "reálný" svět jsem hltala. Jediný problém mám s jeho snovými pasážemi, ty jsou na můj vkus jednoduše obtížně stravitelné.
Od autora jsem četla již několik knížek a pravděpodobně jeho styl není úplně pro mě... Nicméně musím říct, že tento titul mě oslovil asi nejvíce ze všech. Téma nevyřešené minulosti, kterou si neseme i do budoucnosti, mi přišlo zajímavé a k zamyšlení.
“Tu podprsenku ti taky koupila maminka?”
Pretože správne porno musí mať porno
aj dialógy!
Ja nie som puritán, práve naopak, sex mám v knihách rád, pretože patrí k životu (Henry Miller), prípadne keď slúži ako východiskový bod originálnych výjavov (Clive Barker).
U Murakamiho mám ale pocit, akoby tie sex scény písal panic. To zaprvé. Zadruhé je nanajvyš smiešne, keď pohlavie používa ako oslí mostík k nedomyslenému mysticizmu, prípadne lacnej ezoterike.
Čítal som od neho predtým len Nórske drevo a fakt sa mi tá kniha páčila. Prvoplánovo pornografická bola (trinásťročná študentka to už nemohla vydržať, tak vylízala učiteľku klavíra), ale mala fajn postavy, aj fajn atmosféru.
Tsukuru má len nesympatické postavy. Atmosféru naznačuje niekde medzi drahými obchodmi, OVB a pálením vonných sviečok.
Protagonista sa dookola prekvapene táže na všetko, čo mu bolo kedy povedané, a keď už v závere myslíte, že to nebola chyba (hlúpa a repetitívna), ale nejaká povedzme charakterová črta, tak to začnú robiť aj ďalšie postavy.
Autor používa metafory, ktoré vzápätí sám vysvetluje. Doslovne!
“Fenomén šesťprstosti.”
Že chýbajú odpovede tomu nevyčítam, to bol práve klad. A chápem, čo čím Murakami sledoval.
Ale všetky tie prostriedky, ktoré k dosiahnutiu cieľa používal, boli krajne nesympatické, v erotických scénach tomu chýbala súdnosť a nemá to proste žiadnu hĺbku. Brak proste.
Cukuru mě velmi oslovil a žil se mnou ještě pár dní po přečtení. Ačkoliv děj klidně pluje, byla jsem v napětí z toho, co odhalí za pravdu. Jsem ráda, že jsem po knize sáhla.
Nejštědřejší Amorova nabídka pro Cukuru Tazakiho s drobným Murakamiho háčkem – expres jízdenkou na cestu zpátky do života :-)
Je to klasicky dobry Murakami:
-je tu tajemno
-je tu vykresleno nasili
-je tu sex
-je tu laska
-je tu nesnesitelna lehkost byti
-neni tu konec, co clovek ceka :D
Za mne nejlepší Murakami. Příběh Cukuru Tazakiho dokazuje, jak zdánlivé maličkosti mohou ovlivnit naše životy a jak důležité je o věcech otevřeně mluvit. Myslím, že každý z nás má ve svém životě něco takového.
Opravdu to nestálo za to. Zatím nejhorší dílo, které jsem od Murakamiho četl česky (pár jich již celkově bylo...) Co se týče překladu, tak je tam několik chyb a vět, které nedávají smysl. Dozajista díky tomuto neplánuji číst od tohoto autora další nově vydané knihy a co se týče jeho prvotin, tak rozhodně v angličtině.
Když čtu Murakamiho, tak v podstatě nikdy nevím, jak přesně knihu hodnotit. Má to vždy něco naprosto nepopsatelného, co člověku nedovolí knihu odložit. Na druhou stranu je to tuze uzívané :-)
Kdo máte Murakamiho rád, určitě se vám to bude líbít.
Murakamiho komplexní, psychologicky zaměřené, dílo, které má poměrně netradiční zápletku a dopodrobna se zaobírá nutností překonat vlastní minulost, aby člověk mohl žít naplno. Hlavní hrdina je svým způsobem narýsovaný podle mustru, který Murakami používá - muž přicházející na hraně mládí a středního věku, se solidní prací, bez existenčních problémů, ovšem s psychickými traumaty, které si nese z minulosti a pocitem, že tak nějak nepatří do společnosti, ve které se nachází. Cukuru tak postupuje putování, ve kterém se vrací k jedinému místu, do kterého měl pocit, že kdy patřil - a to vše v zásadě jenom proto, aby si uvědomil, že vše je pomíjivé a na tomto světě v konečném důsledku nikdo nepatří nikam.
Člověk se občas musí vypořádat se svou minulostí, aby mu vůbec bylo umožněno pokračovat dál. Někdy je váš život událostmi časem vzdálenými ovlivněn natolik, že žádné příznivé východisko pro vaši osobu nemusí existovat.
S takovou minulostí se musí vypořádat i Cukuru. Vyráží na pouť minulostí.
Nemám co vytknout.
Tak tohle bylo husté! Při čtení jsem si představovala, jak Murakami přepisuje a přepisuje (jak prozradil v knize Spisovatel jako povolání), aby z příběhu vybrousil diamant. A povedlo se mu to. Neotřelý námět, napětí od začátku do konce. A k tomu celou dobu nutí čtenáře k zamyšlení.
O rozplétání starého tajemství a vstupování do nezacelené rány, aby mohl život pokračovat plně. O tom, že se můžeme vidět jinak (hůř), než nás vidí ostatní. O důležitosti přátelství a lásky. O barevnosti jmen a duší.
Autor nechal některé linie příběhu nezodpovězené. Každopádně to, jak Murakami dokázal básnit o plavání a o hudbě ve vás vzbuzuje touhu popadnout ručník a vyrazit hned do bazénu a poté na koncert vážné hudby, i když ji třeba normálně neposloucháte Za mě skvělé!
Mám Murakamiho knihy ráda a ani tato mě nezklamala. Na čtení jeho děl je potřeba být plně soustředěný, protože celou linku příběhu doplňuje ještě linka "filozofická". A tak to bylo i v tomto románu. Na pozadí muže, který se celých šestnáct let sužoval myšlenkami na to, co kdysi udělal špatně a proč došlo k tomu, že ho opustili jeho jediní přátelé, se rozvíjí i mnohem hlubší poznání o povaze člověka. Knihu je potřeba číst a chápat mnohem více do hloubky, než nabízí jen samotný popisovaný příběh. Ale na to jsme my, kteří máme rádi autorova díla, zvyklí.
Podzim je doba nostalgie - a mne příjemně překvapila po Kunderově Nesmrtelnosti tato kniha ....
Není o nesmrtelnosti - je o melancholii a vzpomínkách muže jménem Cukuru a jeho létech putování .... za zvuků skladby Liszta " Léta putování ...."
O přátelích, zosobněných určitou barvou - a Cukuru si připadá bezbarvý ....
A jeho rozchod s přáteli bez vysvětlení se stává nevyřešeným milníkem minulosti.....
Dlouhá cesta vede Cukuru k objasnění :
" Lidská srdce nepojí vjedno jen mír a harmonie ....
Mnohem hloub je dokážou propojit vzájemné rány..... vzájemné bolesti .... a vzájemná křehkost ...."
Díky své přítelkyni se dokáže neztratit v temném lese svých vzpomínek ....
"Všechno se v proudu času rozhodně neztratilo ....
Tenkrát to bylo něco, čemu jsme pevně věřili....
A taková víra se prostě jen tak neztratí ...."
A tak Cukuru uzavírá dávnou kapitolu a hledí do budoucnosti ....
Znovu zádumčivý a uvažující Murakami ... a mně se líbil ....
Nejslabší Murakamiho román ! Pseudoiniciační Hon na ovci na mě udělal větší dojem. Námět by nebyl špatný, ale přilišná rozvleklost románu, nekonečné sebereflexe, ne-akčnost, románu mi vadily. Téměř nehybný román, hrdina jakoby byl neustále na začátku a vůbec se nevyvíjel. A ten konec- to byl vskutku atentát na tento román !
Těším se na jeho romány Na jih od hranic, na západ o slunce, povídkovou knihu a Kronika ptáčka na klíček snad mě nezklamou.
Štítky knihy
přátelství Japonsko japonská literatura psychologické romány samota melancholie hledáni sama sebe
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování je v
| Právě čtených | 23x |
| Přečtených | 1 584x |
| Čtenářské výzvě | 279x |
| Doporučených | 74x |
| Knihotéce | 433x |
| Chystám se číst | 302x |
| Chci si koupit | 64x |
| dalších seznamech | 12x |
Cukuru mně hodně bavil. Jen tak na něj nezapomenu. Po Honu na ovci, která je super bláznivá, až teď u této knihy chápu tu oblíbenost Murakamiho. Kniha ve mně probudila navíc velkou chuť navštívit Tokio.