Lucissia komentáře u knih
Když jsem včera stála v knihkupectví a dlouze vybírala knížku pro osmiletého synovce k narozeninám, padla mi do oka tato. Má akorát veliká písmenka pro první čtení, krásné ilustrace Markéty Vydrové a vypadá, že by mohla bavit i synovce, který čtení fakt nemá rád. Při placení se mi sice zdálo o čertech, ale nešť, jsem hodná teta. A jako správná teta jsem si tu knížku musela i přečíst. No, nádhera. Věřím, že když synovce budu směrovat k takovým knížkám, třeba si čtení zamiluje tak jako já. :-) No a asi se mi bude zdát o čertech ještě jednou, protože se chystám do knihkupectví zas a koupím ji pro své syny. Myslím, že tomu mému staršímu pětiletému by se tahle knížka moc moc líbila. :-)
Knížka krásných pohádek. Těch nejobyčejnějších, nejznámějších, je vidět, že kniha byla přeložena z němčiny a nám se moc líbila. U nás přečteno už dvakrát a určitě ne naposled. Škoda jen, že v tiráži jsem se nedočetla nic moc, ani kdo to tak nádherně kreslil a i autora jsem musela při přidávání knihy víceméně odhadovat. Stálo to ovšem za to, si ji před nějakými patnácti lety koupit. :-)
Tak jsme ji se synem dnes dorazili. Asi jsem ji měla začít číst později, některé pasáže ho ještě v jeho čtyřapůl letech nebavily a dost toho nepochopil, takže se pořád ptal... Což je sice na jednu stranu fajn, ale na druhou jsme ji četli opravdu dlouho, takže jsme trošku zapomněli začátek. Jinak knížku můžu doporučit a určitě se k ní za pár let vrátíme. :-)
Dočteno a můžu říct, že ve mně knížka nechala hluboký dojem. Tím hlubší, že se jedná o popis skutečné události. Sem tam mě sice nějaká pasáž moc nebavila, ke konci knihy, jinak to ale bylo poutavé čtení. Díky autorovi za to, že nepopisoval utrpení dětí, to bych asi číst nemohla... Jinak rozhodně jedna z více zajímavých knížek.
Pěkná knížka, jako malá jsem ji četla a moc se mi líbila, sice o malinko méně než Anička malířka. A to samé teď u syna. Taky se mu více líbila malířka. :-)
Jako detektivka to nebylo špatné, vraha jsem poznala až v poslední kapitole. :-)
Mám ráda knihy s příběhem. Tuhle jsem objevila před dvaceti lety na půdě, na první stránce je věnování: V upomínku k svátku r. 1961 na památku Ilušce věnuje maminka.
No nádhera, úplně vidím moji tehdy dvanáctiletou tetu, jak knížku napnutě čte. A stejně tak jsem ji četla i já před dvaceti lety a teď jsem si ji připomněla znovu. Dobře napsaná knížka. :-)
Nádhera. Četla jsem ještě jako malá a pak jsem mockrát v neděli kreslila s vyplazenou špičkou jazyka kočku. A doufala, že bude taky moje kamarádka. No, nestalo se. Teď jsem si ji připomněla se synem a i když on asi kočku kreslit nebude, knížka se mu moc líbila. :-)
Skvělá kniha, sice jsem vůbec nepociťovala mrazení, ale to nevadí. Téma je to skvělé, jen z toho mohl autor vytěžit víc, je to všechno trošku povrchní, ale na druhou stranu, asi byl omezen počtem stran... Nicméně přečteno i s dvěma dětmi za jeden den. :-)
Když jsem tu knížku našla u tchánovců na půdě, zaradovala jsem se, že budu mít synovi co číst. No, po pár řádcích jsem poznala, že to není čtení pro něj, dočetla jsem to tedy sama. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco víc o Karlu Čapkovi, na druhou stranu jsem čekala od knihy hodně víc. Ono, svět se trošku za těch bezmála sto let, změnil. Přesto jsem ráda, že i tento sympatický spisovatel měl rád kočky, jako my. :-)
První Stopy hrůzy, co jsem před dvaceti lety přečetla a nyní jsem si to zase připomněla. Hezká detektivka, pachatele jsem tušila správně, prostě dobrá oddychovka.
Oblíbená knížka z dětství. Teď jsem si ji připomněla, když jsem ji přečetla synovi. I jemu se moc líbila a taky ho fascinovaly ilustrace paní Zmatlíkové a krásně vyvedená první písmena kapitol. :-) Určitě se k ní vrátíme.
Moje první knížka od Lanczové, kterou jsem si koupila před dvaceti lety. To jsem byla ještě na střední, knížku přečetla jedním dechem a pak putovala po kamarádkách. Tak moc mne chytla, že jsem si pak kupovala od Lanczové všechny další. Teď jsem ji přečetla znova, potěšila mne. :-)
Čtu už po několikáté. Ze začátku super, člověk se lehce začte, později to trošku pokulhává. Pro někoho jsou možná fajn ze široka vypsané historické mezníky, mně se to moc dobře nečetlo. Ale jinak pěkná knížka, stojí za přečtení.
Nebylo to nejhorší, pokud na tom bude syn trvat, přečtu i podruhé, ale za mne tedy žádná velká sláva. Ale na druhou stranu, jsou i horší knížky, takže tahle je průměr.
V dětství mě tato kniha přímo fascinovala. Teď, po pětatřiceti letech při čtení synovi jsem už tak fascinovaná nebyla, ale přesto má svoje kouzlo a to i v ilustracích. :-)
Tyto mrňavé knížečky jsem si kupovala myslím na střední a teď jsem je znova objevila u našich na půdě. Haló, tady Fantom je první z nich a super. Na odreagování to funguje, těším se na další :-)
Opět krásné ilustrace, i pohádka syna zaujala, ale četla jsem i lepší knihy pro děti. :-)
Úžasná knížka. Čtyřletého syna sice moc nezaujala, pravidelně mi u ní čtyři večery usínal, ale já jsem si čtení naprosto užívala. Úplně jsem slyšela slova pana Nepila. Vrátím se ke knížce brzo zas. A i já dospělák jsem se dozvěděla hromadu zajímavostí z přírody. Doporučuju :-)
Nebylo to úplně nejhorší, četlo se mi to hezky i syna to zaujalo... Ale četla jsem hezčí příběhy. :-)