Lilithen komentáře u knih

Z knihy mám smíšené pocity. Na jednu stranu má autorka často zajímavé postřehy, na druhou stranu mi některé pasáže přišly jako snůška nějakých motivačních hesel. Obecně mi vadí autorčino až fanatické odkazování na covidovou situaci. Ano, bylo to těžké, hodně lidí bylo zbytečně vyhrocených a lze pochopit, že obtíže s cestováním v někom vyvolaly naštvání, ale byla to krizová situace. Autorka by mi byla sympatičtější, kdyby se neustále neplácala v zášti a odporu proti očkování apod. Ostatně to zní podivně v kontextu toho, že autorka velmi fandí alkoholu, který není bez rizika.

Pro někoho, kdo je cestovatel-začátečník, co si moc neví rady s vyhledáváním informací, je to určitě super věc, zkušenější cestovatelé už všechno (většinu) tohle asi znají - pro ně budou mít cenu spíše nějaké subjektivní dojmy, které se v autorčině podání poměrně dobře čtou. Mně osobně kniha moc nesedla - čekala jsem něco jiného (pokročilejšího). Trochu mě překvapilo, že autorka je evidentně hodně (možná až nezdravě) fixovaná na alkohol, což jsem si potvrdila na jejích FB stránkách, kde alkohol kouká skoro z každé fotky. Jako jo, je to každého věc, a když to autorce tak vyhovuje, proč ne, ale osobně nemám tuhle českou "alkoholovou kulturu" zrovna v lásce, takže spíše vyhledávám cestovatelské blogy/knihy bez přehršle tohoto elementu.

3 22.08.2023

V českém jazyce je velmi obtížné sehnat odborné publikace o dějinách skandinávských zemích. Ano, máme tu edici Dějiny států od Lidovek, která obsahuje kvalitně zpracované Dějiny Islandu, Dějiny Finska a Dějiny Norska, ale dějiny Švédska jsou pořád ještě v nedohlednu. Navíc pokud se potřebujete seznámit v kratší době s dějinami Skandinávie, číst knihy o dějinách jednotlivých zemí je poměrně časově náročné. Dějiny Skandinávie od Budila sice nejsou vyloženě špatné, ale najdeme zde chyby - například altranstädtskou konvenci nemohl podepsat císař Leopold I., protože už byl tou dobou po smrti. No a pak tu máme Dějiny skandinávských zemí od Kana, která je prorostlá marxistickou terminologií a filosofií. Dost často je možné při troše šikovnosti v knihách z období před rokem 1989 marxismus od faktů oddělit, ale tady tvoří marxismus samotný základ autorových tvrzení, takže to možné není. Asi si zase budu muset něco objednat ze zahraničí. :-)

Knihu jsme měli na bakaláři jako doporučenou četbu pro předmět z pomocných věd historických. Jelikož jsem do oblasti paleografie nadšená, hodnotím knihu veskrze kladně jako užitečnou pomůcku pro někoho, kdo chce vývoji písma porozumět o něco hlouběji.

27.07.2021

Naprosto perfektní věc, která mi významně pomohla složit zkoušku z pomocných věd historických, která byla v prehistorické době, kdy jsem ještě studovala na bakaláře, postrachem studentů. Díky téhle publikaci (a Vademecu pomocných věd historických) jsem ji dala na první dobrou.

1 27.07.2021

Kniha v podstatě opakuje tradiční neliberální názory na politický řád, které jsou koncipovány do obecnějšího rámce apologie za moderní stát Izrael. Jako pozitivum knihy vidím to, že poměrně trefně upozorňuje na negativní stránky globalismu, u mnohých svých argumentů však nepředkládá žádné důkazy, proč by měly být pravda (státy mohou selhat z různých důvodů - viz the concept of failed states, ale autor dává vinu výhradně globalismu). Autor například tvrdí, že pouze etnický nacionalismus může zajistit skutečnou loajalitu občanů, ale už neuvádí, proč by tomu tak mělo být. Další negativum vidím v použité terminologii - autor používá termín "nacionalismus" a zcela očividně míní "etnický nacionalismus" a termín "liberalismus" často používá jako synonymum pro "globalismus". Dále autor zcela opomíjí úspěchy globalismu - očekávala bych, že například nastíní jejich stinné stránky, nebo něco takového, to se však v knize neděje. Vyhýbá se i negativům etnického nacionalismu, například diskriminaci vůči menšinám, hrozbě trvalých územních sporů apod. Opět bych očekávala, že autor na tyto nevýhody upozorní a uvede, jak by mohly být řešeny. Tím by kniha byla mnohem přesvědčivější.

7 13.07.2021

Tuto knihu (s jistou obavou, že už se mi nevrátí) jsem již několikrát půjčila svým známým, kteří tvrdili, že "za komunismu bylo líp". Reakce byly podobné - ve stylu "to jsem nevěděl/a". Je škoda, že dlouhodobě není zločinům bolševického (potažmo komunistického) režimu věnováno tolik pozornosti, kolik se věnuje zločinům nacistického Německa. Úryvky z této knihy by klidně mohly být součástí středoškolské výuky dějepisu (vedle např. Krvavých zemí od Snydera).

6 16.06.2021

Fakta předkládaná v této knize jsou silně determinována její marxistickou orientací - tato skutečnost mi sama o sobě obvykle při četbě odborných knih není překážkou, protože dokážu "marxistický nános" relativně dobře odfiltrovat, nicméně zde zasahuje přímo do závěrů autora. Například díla autorů, která označuje autor jako "buržoazní", nekriticky snižuje a konstatuje, že se kvůli absenci třídního přístupu dobrali "velice podivných závěrů". M. A. Murrayovou označuje jako "kuriózní" autorku, M. Summerse jako pomatence a zvrácence, na závěr svého hodnocení pak vyjadřuje lítost nad tím, že takové "nesmysly" a "výsměch pro vědu 20. století" mohou být na Západě vydávány. Nicméně na druhou stranu se jedná o jeden z mála pokusů českých autorů o celistvé pojetí problematiky čarodějnictví v raném novověku.

Tato kniha je jednou z mála publikací o čarodějnictví české provenience, v porovnání se současným stavem poznání je však již zastaralá. Problematický je už podtitul, který spojuje čarodějnické procesy v českých zemích s inkvizicí - přitom do procesů s údajnými čarodějnicemi na našem území v raném novověku papežská inkvizice nezasahovala, došlo tedy k záměně inkvizičního procesu s inkvizicí. Jako pozitivní hodnotím skutečnost, že autor rozlišuje mezi kouzelnickými a čarodějnickými procesy, nicméně nečiní tak důsledně a ve většině textu používá slova "kouzelnictví" a "čarodějnictví" jako synonyma.

05.05.2021

Obhájci postupu Německa v období druhé světové války často argumentují tím, že to byla nutnost a že takové věci, které dělali nacisté, se za války děly vždycky. Ten samý argument používají obhájci Rusů, Japonců, Čechů a dalších, kteří ve stínu války páchali nějaké násilí. Snyder ukazuje, že takové argumenty neobstojí, že krutost je prostě jen krutost.

Když si čtenář (nejčastěji asi student historie) odmyslí marxisticko-leninský nános, zbydou užitečné informace pro vysokoškolské kurzy orientované na úvod do studia dějepisu. Knihu jsem četla v době, kdy ještě modernější skripta nebyla - v závěru mého studia už studenti používali dvoudílná skripta vzešlá z činnosti historiků Masarykovy univerzity, která jsou dostupná volně online.

28.02.2021

Z hlediska historikova mi byla kniha zajímavým zdrojem informací pro mé práce do předmětů orientovaných na dějiny 20. století. Jelikož mám ráda interdisciplinární přístup, ocenila jsem zejména faktografické chyby, které Hitler v knize schválně i omylem udělal - podobně jako u Bočkových falz je interesantní pátrat po motivech, které za těmito chybami stály. Studovala jsem i německý originál - ten se překvapivě podobá memoárům jednoho mého známého, který trpí paranoidní schizofrenií s bludy. Ne že bych tím chtěla provádět nějakou psychodiagnózu (za tímto účelem spíš doporučuji Fromma), ale přijde mi to jako zajímavý poznatek.

Jo a těm, kteří vládnou němčinou, bych doporučila německou redakci této knihy - je to sice velmi rozsáhlé (hlavně ten komentář), ale přímo úměrně zajímavé (hlavně ten komentář :) ). Byla bych ráda, kdyby v podobném stylu vyšly i nějaké Leninovy spisy, ale zatím jsem na nic takového nenarazila.

Tuto knihu jsem v dětství četla několikrát - společně s knihami od Štorcha patřila k mým nejoblíbenějším. Letos jsem ji na Vánoce pořídila synovi, tak doufám, že předám nadšení z kvalitního příběhu další generaci. Jakkoli jsou v současné době vycházející knihy pro mládež vtipné a čtivé, nepřijde mi, že by měly tak propracovaný děj a rozvinutou slovní zásobu, jako knihy, které jsem četla někdy v devadesátkách.

Ti, kteří měli co dočinění s překladem, si mohli nastudovat severskou mytologii - pak by neudělali z Freyi chlapa.

Syn, ačkoli by k tomu měl mít dle povolání svých rodičů předpoklady, předmětu český jazyk příliš neholduje. Číst jej však baví a knihy Lenky Zemanové jej nenásilně přimějí procvičovat si pravopisné jevy, které mu dělají problémy. Díky knize Fi a Flo se výrazně zlepšil ve skloňování podstatných jmen.

2 02.01.2019

Kniha je plná polopravd i nepodložených informací, které se tváří vědecky, ale ve skutečnosti jsou nerelevantní. Ačkoli některé připomínky jsou podnětné a rozhodně ne všechny informace by se daly nazvat "odpadem", komplexně je kniha neseriózní a člověk, který se o prezentované problematiky zajímá z odborného hlediska, nalezne množství nesrovnalosti. Často jsem narazila skutečnost, kde bylo řečeno "a", ale již ne "b" - tedy informace byla podána pouze polovičatě a tendenčně. Zároveň mi přišlo, že citované výzkumy jsou vybírány tak, aby se hodily do konceptu knihy - od odborné literatury bych spíše čekala kvalitní diskuzi.

Nápad je to skvělý, ale nelíbilo se mi, že tu autoři prezentují vlastní politické názory (i když často tak náznakově, že to děti nepochopí). Kniha se na první pohled tváří jako objektivní stručný přehled světové historie pro mladší čtenáře, mělo by tedy jít o skutečně objektivní souhrn informací.

1 28.07.2018

Zatímco předcházející Zloba mi byla nesympatická neskrývanou snahou šokovat za každou cenu, až to bylo trapné, tento díl série se opět vrátil k předchozí kvalitě.

1 20.07.2018

Zprvu jsem byla knihami od Chrise Cartera nadšená, s každou další knihou mi však více vadí autorův styl, který mi přijde takový povrchní a až moc okatě se snažící budit v čtenáři negativní emoce.

2 17.07.2018

Knihou jsem si chtěla zlepšit dlouhotrvající hlubokou depresi. Bohužel i ve stavu, kdy mi připadá zbytečné skoro i dýchat, mi kniha přišla jako naprostá ztráta času.