lenyleny komentáře u knih
Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Knihu jsem poprvé četla na střední škole a to je již opravdu, ale opravdu velmi dávno. Tenkrát, i když se mi líbila, ve mně vyvolala pocit spíše beznaděje. A tak jsem byla zvědavá, jak na mne bude působit nyní, kdy má člověk již život skoro za sebou. A musím napsat, že teprve nyní na mne kniha zapůsobila v celé své velikosti. Spisovatel Remarque a jeho knihy můžete číst opakovaně a vždy na vás bude stejná kniha působit trochu jinak a vyvolá ve vás jiné rozpoložení. Ale vždy to bude nepřekonatelný zážitek, tak jako i kniha Na západní frontě klid.
Knihu jsem dostala k vánocům, ale nějak jsem stále neměla chuť si ji přečíst. Ale protože je ve čtenářské výzvě přečtení knihy do patnáctého místa některého ze "žebříčků " tak jsem se do ní také pustila. Podle recenzí jsem si myslela , že se jedná výhradně o holokaust a život v koncentračních táborech. Knih s tímto podobným tématem jsem již několik přečetla, ale toto není kniha o holokaustu a koncentračních táborech , je to spíše román o životě jedné rodiny zasazený do té strašné doby a po ní.. Kniha je velmi čtivá, má spád . Jsem ráda že jsem si ji přečetla.
K této knize jsem se vrátila přesně po padesáti letech a to nejen kvůli čtenářské výzvě. Zjistila jsem, že si některé básně nepamatuji a to jsem je uměla skoro všechny. No čas zapracoval a paměť nepracovala. A tak bylo nutné si tuto klasiku připomenout . (ale již se je neučím nazpaměť). A ještě musím napsat, že se mi sbírka líbila o mnoho víc než na střední škole.
Po přečtení takového příběhu si člověk uvědomí, že i zdánlivě obyčejné a všední příběhy lidí okolo nás jsou vlastně jedinečné a svým způsobem obdivuhodné. ( akorát o nich nevíme) Člověk žijící v současné době musí obdivovat s jakou sílou a zároveň laskavostí zvládala vše, co ji život naložil.
Skoro všechny knihy spisovatele Herriota jsem již četla, hodně si z nich pamatuji, ale přesto se k nim stále vracím. Tak jsem sáhla i po tomto dílu. Zase ve mne zanechal pohodu, teplo, dobrou náladu a pocit jistoty, že zase bude lépe. Děkuji za takovéto knihy.
Čtenářská výzva mne přiměla k přečtení jiného žánru, než běžně sleduji a čtu. A jsem ráda. Kniha mne vtáhla hned od začátku. Je to skvělé. Jen mi trochu vadily ty popisy technologií a procesů, ale to tam také vlastně patří. Vlastně nemá chybu. Takže velice doporučuji.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Začala jsem poslouchat v autě, ale hned jsem usoudila, že to není ono. To potřebuje klid, pohodlně se usadit třeba v křesle a poslouchat, rozjímat, velmi často se nad tím zamyslet a ještě častěji se od srdce zasmát. (třeba u kapitoly o jezevčíkovi). Doporučuji jako protistresovou terapii. Určitě se k poslechu budu vracet.
Musím přiznat, že se mi do čtení moc nechtělo a to hlavně z důvodu objemnosti a váhy knihy. Ale spisovatelův styl psaní a propracovanost postav , no kdo by se do toho nepustil. Nelituji jedním slovem nááááááááádhera. Četla jsem déle , ale vychutnala jsem si to. Již se fyzicky připravuji na druhý díl.
Několikrát jsem viděla film, ale poprvé jsem si přečetla knihu. A musím přiznat, že se mi kniha líbila více než jakékoliv filmové zpracování. V psané formě si více čtenář vychutná myšlenkové pochody detektiva a jeho vysvětlení a dedukce.
Vím, že se k této knize zase vrátím. Vlastně nevím kolikrát jsem ji již přečetla.
Jsou knížky ke kterým se vracíte i několikrát. Pro mne jsou to všechny knihy od pana Herriota. Tak třeba tuto jsem četla několikrát a nikdy mne neomrzí a vždy najdu něco "nového",čeho jsem si při předešlých přečtení tak detailně nevšimla. Zde mne zaujala jedna věta
" Je důležité vědět, že toto je náš jediný a neopakovatelný život a že je na nás, abychom ho přijímali statečně a úsměvně." Tak to dělám a proto se vracím k těmto knihám.
Přímočaré a laskavě jednoduché vyprávění je prostě balzámem na duši.
Nejprve jsem viděla film a velmi se mi líbil, takový humor s nadsázkou. A na základě filmu jsem přečetla všechny následné díly. Ne každý se mi úplně zamlouval, ale byly to takové oddechovky. A tak jsem si jako oddechovku přečetla i první díl. Musím přiznat, že film se mi líbil víc. Také oddechovka ,ale asi nejpovedenější z celé série.
Určitě lepší než předchozí díl, ale prvnímu a druhému dílu se to nevyrovná. Je to příjemná oddechovka. A hlavně se velmi dobře čte a člověk se při čtení i zasměje.
Jsou knihy které nadchnou, jsou knihy které se nám nelíbí. A existují knihy, ke kterým se vracíme třeba několikrát a pro mne je to právě kniha "To by se zvěrolékaři stát nemělo". Nejsem si jistá proč, ale asi pro tu čistotu pojetí života ,života lidí i zvířat. Prostě je to oddechové a zároveň plné života. Díky za takové knihy.
Tak dnes jsme s vnučkou dočetly tuto nádhernou knihu. No vlastně dočetla jsem já , vnučka poslouchala každý večer před spaním a i když je v jiném městě tak WhatsApp umožňuje mnohé třeba i prohlížení krásných ilustrací, které děti tak milují.
Pohádky se moc líbily a my se nyní rozhodujeme co budeme číst dál. No máme na to několik dní protože nyní čte druhá babička. Ale určitě se nějaká knížka najde.
Je pravdou, že se o krutostech z války a zejména koncentračních táborů nečte snadno,ale tato kniha vlastně umění spisovatele, vše vyjádřit a popsat mne uchvátilo. Před nedávnem jsem četla knihu Krabice živých- je to kniha s podobným námětem, ale toto je mistrně napsané. Pro mne asi nejlepší kniha od tohoto PANA spisovatele.
Podle toho jak je u nás doma tato knížka ohmataná se dá snadno usoudit, jak byla a je všemi milována. U nás doma patří do VIP řady knížek. Všem doporučuji zařadit do dětské knihovny. Přeji hezký požitek a radost.
Tuto knihu jsem četla velmi dlouho, protože jsme ji četli s vnučkou a to jen když přijela na návštěvu a spala zde. A to zase není tak často. Vnučce se kniha líbila, ale dost věcí jsem ji musela vysvětlovat. Pro mne to byl návrat do mládí a oživení znalostí. Myslím si, že se k této knize vnučka vrátí později, až bude starší.
Po přečtení všech dílů Husitské epopeje jsem si myslela, že nic lepšího od mého oblíbeného spisovatele již číst nelze. A ejhle. První díl Přemyslovské epopeje mne nadchnul ještě víc. Díky panu Vondruškovi a paní L. Vaňkové se začínám velmi dobře orientovat v našich dějinách. Další díly si určitě nenechám ujít.
I tento díl jsem poslouchala jako audioknihu. Je pravdou, že jsem viděla první díl jako film dříve než jsem ho četla a obsazení bylo vynikající . A tyto osoby mne provází i v dalších dílech audio knih. Takže je to pro mne o mnoho víc zábavnější.
Když děj začíná být malinko stereotypní, jak se to tak trochu jevilo u začátku tohoto dílu, přidá se nová osoba a ejhle ono je to zase fajn. Takže i tento díl od druhé poloviny zase na jedničku. Musím sehnat další díly protože začínají dlouhé večery a rychle je tma a tak trochu optimistického rozptýlení je vítáno.