krevetinka komentáře u knih

Za mě tak 50 na 50. Nebylo to špatný, myšlenka jistě nadčasová (až děsivě), ale třeba takový Kaleidoskop mě prostě bavil daleko více...

5 30.11.2018

co mně na tom všem
vadí,
je dívat se na lidi, jak popíjejí kávu a
čekají. všechny bych je zahrnul
štěstím. potřebují
ho. potřebují ho
víc než já.

Fenomén. Hořkost v Bukowského básních mě dostává. Nemaže vám med kolem huby, popisuje reálný svět. Pro někoho může být Bukowski prasák, pro mě je to génius. K jeho dílům a básním se ráda vracím:-)

5 02.07.2017

Já nevím, mně se kniha nelíbila a ani jsem ji nedočetla. Námět mě velmi oslovil, nicméně se celý příběh zdlouhavě táhl, nehorázným způsobem mi vadilo vyjadřování hlavního hrdiny a celkově to bylo psáno podivným jazykem.

"Mými největšími nepřáteli jsou Ženy a Moře. Ty nenávidím."

Před pár dny se u nás stavila tchyně a požádala mě, zda bych jí nedoporučila nějaké dobré knihy. V tu chvíli jsem celá ztuhla, protože to, jaké knihy čtu a jaké knihy mě přirozeně zajímají, nemůžu prozradit jen tak někomu, a rozhodně ne konzervativnějším lidem. Ten důvod je prostý. Miluju gore, nechutnost, zvrácenosti, odpornosti. Abych to zkrátila, tchyni jsem do ruky strčila nějaký thriller, který byl za svého času bestsellerem, a nechala si svá tajemství pro sebe.

Na tuhle knihu jsem se už dlouho těšila. Nalezla jsem ji v seznamech nejodpornějších knih, a taky ji docela hojně doporučovaly podobně zvrácené dušičky, jako jsem já, na Tiktoku. Do čtení jsem šla s velkou nadějí, která ale nebyla naplněna. Knihu jsem si ve výsledku užila opravdu značně méně, než jak jsem původně předpokládala.

Nejde ale o to, že by snad kniha byla špatná, jako například knihy Colleen Hoover. To vůbec. Jen zkrátka nesplnila má očekávání vzhledem k tomu, že je jak tady, tak na Goodreads pod štítky jako jsou sadismus, horor, gore, týrání, znepokojivé.

A to ani nemluvím o tom, jak zdlouhavé to bylo, a to je co říct, když tohle řeknete o 200 stránkové knize. Opravdu mě nebavilo v každé kapitole číst 7 stránkový výplod o tom, jak si to hlavní hrdina vandruje po ostrově, a pak jde domů spát. A to jsem četla IT od Kinga, takže si myslím, že by mi takové malé pívo, jako je Vosí Továrna, nemělo dělat problém. Ale dělalo.

Moc nechápu, co tímto dílem chtěl autor říct. Stejné pocity jsem měla před nedávnem vůči knize Betonová zahrada od McEwana. Cílem bylo asi jedině šokovat, ale prostě mi nepřijde jako dobrý nápad vybrat si opravdu zajímavé, neotřelé téma, a pak to zkazit nudnými, nepotřebnými popisy, bez nějakého logického vysvětlení, kontextu, emocí. Jediné, nad čím hlavní hrdina přemýšlel bylo, že má malé genitálie, že se mu blbě čůrá, a další podivné harakyry, které jsem ani mnohdy nechápala, proč by zrovna tohle mělo být relevantní, a co nám to vlastně má předat.

To rozuzlení snad nemá ani šanci nějak komentovat. Přijde mi opravdu ujeté, že bych snad měla věřit tomu, že 16 letý člověk, který se jakožto samouk musel v knihovně naučit spoustu věcí o fungování světa by nerozeznal penis a klitoris, už jenom proto, že mu z toho jeho "penisu" jaksi neteče moč.

Správně ujeté a "náročný čtenář- friendly" by to bylo v momentě, kdy by tohle celé autor postavil na uvěřitelných psychologických základech. Z tohoto jsem akorát měla pocit, že si autor myslel, že napíše šokující slátaninu a čtenáři to budou milovat jen proto, že je to hnus. Mně to jako hnus nepřišlo. Spíš bych to označila za nudu, zdlouhavost, ztrátu času, a taky pěknou pitomost.

4 29.06.2023

Skvost.

4 13.06.2023

4*
To bylo tak krásné! Do 5* tomu malinko chybělo, ale i tak se mi to moc líbilo. Ne, že bych snad otevírala knihu s nějakými velkými předsudky, ale musím uznat, že jsem opravdu netušila, že má Jirka Mádl až takový talent na psaní. Četlo se to úplně samo a jak řekli již mnozí přede mnou - bylo to tak křehké a niterní, jako by to bylo napsané zrovna na míru pro mě. A ten barvitý a vytříbený jazyk, jakým to bylo napsané - skvost!
Příběh krásně vyobrazuje život, jaký je. Že se v něm dějí věci, které neumíme ovlivnit a které mnohdy ani nechápeme, i když se o to moc snažíme. Někdy je zkrátka nejlepší nechat věci být. Nedržet, co touží odejít. A hlavně odpouštět. Opravdu krásný příběh.

4 29.06.2022

Kniha se mi moc líbila. Ačkoliv se v komentářích tady často opakuje, že kniha zhruba v půlce začíná být nudná, mě to právě zhruba od půlky hrozně chytlo. Nicméně plný počet * dát nemohu, a to hlavně kvůli neskutečně protáhlému konci, který se táhl snad na 150+ stran, to musím uznat, že mě celkem vyčerpávalo. Taky jsem spoustu věcí nepochopila, hlavně teda právě na konci, kdy mi to přišlo už zbytečně moc zamotané.
Co se týká samotného příběhu - Byl skvělý! Za mě upřímně to bylo takové ultimátní psycho, že jsem v noci párkrát ani nemohla v klidu usnout.
O tom, zda se jedná o vykradení nápadu něčeho/někoho jiného se bavit nehodlám - vše, co mělo být napsáno, napsáno pravděpodobně bylo, a v dnešní době, troufám si říct, je snad nemožné napsat něco 100% originálního. Kinga i ST miluju, ale tohle bylo dle mého něco trošku jiného. Prvky od obou to mělo, ale mně to přišlo daleko děsivější.

SPOILER
Taky jsem nepochopila, proč pár stran před koncem mluvili o Kate jako o šerifově manželce, ačkoliv nebyli manželé. No, takových WTF momentů jsem na tom konci zažila víc, ztrácela jsem se v tom, ale mohlo se jednat jen o moji nepozornost, kdo ví.

4 28.01.2021

Trochu pomalejší rozjezd, ale zhruba od první třetiny mě příběh úplně pohltil a uchvátil. Líbilo se mi, že místo akcí a útoků na homo novus se kniha spíše zaměřovala na spoustu morálních, etických a filozoficlých otázek. Bylo to moc milé překvapení, těším se na další díly!

Ještě musím dodat, ač nerada, že mi dojem z příběhu dost kazily všechny překlepy, chybějící uvozovky, slova ve špatném pádu a podobně. To mi přijde jako naprosté selhání korekce...

4 04.07.2019

Ani nevím, jak tohle dílo ohodnotit. Četlo se to sice snadno, ale dialogy byly spíše k smíchu, postavy úplně bez charakteru, u čtení jsem často usínala... velké zklamání.
Taky mám výhradu k výtisku z roku 1965, kde se vyskytovalo více chyb, než je zdrávo - často chyběla interpuknce, někdy písmeno, taky jsem narazila na chybějící uvozovky, či na malé písmeno na začátku věty. (Což nezahrnuji do hodnocení, neboť chápu, že to nemá co dočinění se samotným příběhem).

4 28.01.2019

Zapomeňte na vaše veškeré vize o literatuře, zapomeňte na rozum a v neposlední řadě i na typickou strukturu příběhu. Tohle je totiž Nahý oběd. Šílenost, střídající se s nechutností, která je tím, čím je a není ničím víc, než by být měla. Jak sám autor na začátku uvedl: ,,Nahý oběd - zmrazená chvíle, kdy každý vidí, co je na konci každé vidličky.", nebo jak uvedl A. Ginsberg: ,,Nahý oběd pro nás není nic neobvyklého, pojídáme sendviče reality."

Kniha na mě rozhodně zapůsobila tak, jak měla, ostatně jako na každého, kdo umí číst mezi řádky. Při čtení jsem se taky někdy cítila jako sjetá, připadala jsem si zmatená a dezorientovaná, což byl myslím hlavní záměr - přivodit čtenáře do pocitu užívání drog. Pokud je závislost taková, jak jí líčí autor, vlastně se ani nevidím, že se feťáci nechtějí drog vzdát.

Opravdu jsem si přála, abych tuhle knihu mohla číst celý svůj život. Byl to nepopsatelný zážitek.

,,...Vy byste to neudělali?..."

4 26.01.2019

Já ani nevím, co už dál k Nesbovi psát, jelikož mé komentáře k němu jsou jak přes kopírák, ale ono to jinak nejde... :D

Naprosto unikátní. Nesbo nám opět ukázal, že to, co dělá, umí velice dobře. Už od začátku je kniha velice chytlavá, přečetla jsem ji během pár dní, ostatně jako ostatní jeho knihy. Tento díl jsem četla hned po Policii a myslím, že Žízeň na předchozí díl navazuje víc než dost. SPOILER, tím myslím Valentina Gjertsena. V Nesbových knihách se mi asi nejvíc líbí ta psychologie, kterou do toho dává. Téma vampyrismu bylo něco nového, což mě také velmi bavilo. Co jiného dodat, dávám 5* a nepřestávám si stát za tím, že Nesbo je můj nejoblíbenější autor.

4 23.07.2017

Příběh prokuristy Josefa K., který je jednoho dne z nevysvětlitelného důvodu obžalován. Josef K. se snaží zjistit co provedl a jak z toho vyváznout. Kniha poukazuje na to, že se v životě občas přihodí věci, které nelze nijak vysvětlit či ovlivnit.

Knihu jsem nedokázala dočíst do konce. Nějak mi nesedla. Zdlouhavé a nezáživné kapitoly...celou dobu jsem čekala nějaký zvrat, nějakou akci, záchytný bod... jenže nic takového se nedostavilo. Knihu se ani nebudu snažit znovu dočíst, za mě zkrátka nic moc. 1*

Vždycky jsem k tomuto dílu měla averzi, už jen proto, že je v povinné četbě na střední škole. Což vlastně byl důvod, proč jsem ji musela číst. Překvapilo mě ale, že jsem místo nuceného čtení příběh opravdu hltala. Miluju poezii obecně a tohle je jedna z mých nejoblíbenějších.

Nedočteno na 47%. Nudné, zdlouhavé, chaotické.

(SPOILER) Betonová zahrada je příběh o čtyřech sourozencích, kteří po smrti jejich rodičů zůstanou úplně sami. Matku zalijí betonem ve sklepě a zbytek knihy se točí kolem tohoto. Julie se začne scházet s bohatým hráčem kulečníku, zatímco si hraje na matku Toma, který se vžije do role batolete a občas si obléká šaty po své zesnulé matce, Susan tak nějak prostě existuje, a Jack má obličej plný uhrů. Na konci se Jack vyspí s Julií.

To je vše. Žádnou přidanou hodnotu v tom nevidím a čtení mi nic nedalo. Jediný smysl knihy bylo očividně čtenáře pouze šokovat. Mě to teda nešokovalo, ale nudilo mě to hrozně.

3 19.06.2023

(SPOILER) Oceňuju krátké kapitoly, díky nimž jsem knihu přečetla na dva zátahy. Nápad byl sice trochu klišé, ale u thrillerů se dost často opakuje několik motivů dokola, takže to zase taková tragédie nebyla. S knihou mám však jiné problémy:
1. Opravdu by člověk, schopný někoho "přinutit" k vraždě, mohl dělat psychoterapeuta? Nedělají se tam snad nějaké psychotesty? A vůbec, Theovo smýšlení bylo celé dost alarmující, co se týká jeho přítelkyně. To, jak několikrát opakoval a rozváděl, že by jejího milence zabil.
2. Deník Alicie byl až na posledních pár zápisků úplně zbytečný
3. Rozvádění Theova a Aliciina dětství postrádalo smysl, nijak nezadapalo do děje, bylo tam očividně jen jako výplň, ačkoliv se tvářilo, že ne
4. Co myslela Alicia ve svých prvních zápiscích tím: "O tomto psát nebudu, nemůžu"? Ona snad měla myšlenky na vraždu už dřív?
5. Pokud je odpověď na otázku 4 "ano" - Proč? Jakto? Za jakých podmínek? Vůči komu?
6. Také souvisí s předchozími body - Opravdu by se Alicia nechala tak snadno nalákat k zabití svého manžela, kterého tolik milovala? A to jen kvůli tomu, že zjistila jeho nevěru od naprosto cizího muže, který se jí vkradl do domů, který zároveň neměl žádné důkazy a ještě jí vyhrožoval / děsil?
7. Zbytečné rozvádění snad úplně všeho - Maxovy city k Alicii, Jean-Paul, Aliciiny obrazy a hledání v nich nějakou symboliku
8. Proč Alicia mlčela jsme se stejně nedozvěděli. Teda omyl, dozvěděli, ale nedávalo to absolutně žádný smysl


Jak sem řekla, námět to nebyl špatný, ale tuším, že by to chtělo tak nějak rozepsat, dotáhnout. Spousta věcí zde byla zmíněná a rozváděná naprosto zbytečně, odvedlo to sice čtenářovu pozornost, ale při rozuzlení jsme narazili na to, že to vlastně k ničemu nebylo. A tohle není v thrillerech a detektivkách nikdy dobrý nápad, protože zde naopak náročný čtenář potřebuje, aby věci zapadly jako puzzle; ne aby se motal v labyrintu s mnoha slepými uličkami.

3 06.06.2023

(SPOILER) Při čtení předešlých komentářů si kladu otázku, zda jsem vůbec četla stejnou sérii jako všichni ostatní. Mně se to teda nelíbilo ani trochu, a tak se raději úplně zdržím hodnocení. Nickovi a Charliemu je 15 a 16 pokud se nepletu, ale chovají se, jako by jim bylo 10. Zajímalo by mě, v jakém vesmíru spolu dva kluci nad 15 let, kteří do sebe jsou zamilovaní, řeší jen to, kam se půjdou schovat a líbat. Sorry, ale tohle je fakt ujeté. Snad každý člověk, který není asexuální a už 3 měsíce chodí s někým, kdo ho přitahuje, má zájem i o něco víc, než se jen cicmat a pak se nad tím červenat a chichotat a řešit, jak tomu druhému říct, že ho miluje. Neříkám, že je řešením z toho udělat p*rno, ale na druhou stranu podávat vztah dvou puberťáků formou totální umazleného fluffy cringe asi taky nebude úplně ono. To mě asi štvalo úplně nejvíc na celé sérii.
Postavy nejdou do hloubky, všechno klouže tak nějak po povrchu.
Nemyslím si, že je dobrý nápad touto formou předávat povědomí o PPP nebo sebepoškozování, ale to je asi otázka vkusu.

(SPOILER) Neskutečně se mi pletly postavy. Všechny mi přišly ploché, nevýrazné, stejné. Až na Celeste a jejího manžela, pochopitelně. Na to, jak jednoduchá byla zápletka, mi to přišlo šíleně utahané, zbytečné. „Výpovědi“ na konci kapitol jsem v půlce začala přeskakovat, protože to bylo jen takové nesmyslné a nedůležité pindání, že mi brzo došlo, že to nemá ani cenu číst.

3 22.06.2022

Nejhorší díl série. Fakt obrovské zklamání. Pokud můžete, zvolte audioknihu. Bez ní bych to nikdy nedočetla.
Do banketu čarodějů to vypadalo slibně, a pak? Ani nedovedu shrnout, o čem že to bylo. Vlastně jsem ani nepochopila, kdo s kým a proč ve válce bojoval. No, škoda. Na další díl nesáhnu asi pěkně dlouho.
2/5 *

3 02.01.2022

Nedočteno kousek za půlkou.
Postavy jsou vykresleny pouze ve velmi povrchní rovině, děj je neskutečně roztahaný, nachází se zde sáhodlouhé popisy domů a krajiny a hlavní dějová linka probíhá spíše sekundárně. Žádný z charakterů mi nepřirostl k srdci, všichni mi přišli nemastní-neslaní.
Ale škoda, ze začátku mě to chytlo a bavilo, ale cca v první třetině jsem se začala nudit a tím, jak pomalu se děj posouval, jsem byla akorát frustrovaná.