Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti.
Literatura česká , Poezie
Vydáno: 1999 , Mladá fronta
Originální název:
Máj , 1836
více info...
Přidat komentář
/povinná četba/ - krásná báseň jejíž část zná snad každý z nás zpaměti. Čte se dobře, ale u maturity hůře rozebírá.
Znala jsem dosud jen části celého díla, když jsem se je učila na škole, nyní poslechnuta celá báseň v podobě akniny. Samozřejmě s obsahem jsem se seznámila už dříve akorát konec, kdy k nám promlouvá sám autor jsem neznala. Velmi smutný příběh o tragické lásce mezi Vilémem a Jarmilou. Kdo byl příčinou této tragédie je vskutku neodpustitelné......
"Hynku, Viléme, Jarmilo!"
Doporučuji
Zkusil jsem něco od Máchy a stačí mi to. Text se četl hezky, ale byl dost nesrozumitelný. Zjistil jsem že nejsem moc na poezii. Tohle si na maturitní četbu jen tak nedám. Naštěstí to bylo poměrně krátké. Ale na druhou stranu, 2 zpěv se mi trochu líbil. Ale za mě jsou v České literatuře lepší a větší díla.
Když jsme na základní škole dostali za úkol naučit se pár veršů z Máje, byla jsem nadšená. Moc se mi ten úsek tehdy líbil. Teď, když jsem si po pár letech přečetla celé dílo, ze které onen úryvek pochází, už tak nadšená nejsem, ale rozhodně ani nejsem zklamaná.
Na Máji se mi líbí spíše zpracování, ale i příběh. Poetické verše, a hlavně ta atmosféra, romantismus, popisy přírody, emoce, nešťastná láska, nějakým způsobem je to celé neuvěřitelně sugestivní a všechno to tak zapadne do sebe, že pak celé dílo působí na autorovu dobu velmi nadčasově a originálně. I přesto, jak romantická díla byla v té době typicky podobná, tak je tohle jedno z těch, které se nečím liší a nedá se ničím nahradit, jedinečné.
Nejsem milovníkem poezie, ale Máj je čestná výjimka. Dílo je to jedinečné, psané vznešeným jazykem a také nesmrtelné, protože je aktuální v každé době.
3/5 Ačkoliv jsem mívala básně ráda a snad i právě proto hodnotím jako střed. Nepatřím, nikdy jsem nepatřila a asi už nikdy patřit nebudu mezi milovníky pana K. H. Máchy (ať už jeho díla i jeho výbušné až násilnické povahy, jak jsem tak slyšela). Navíc v hypotetickém souboji Karel Jaromír Erben versus výše jmenovaný pro mne vždy zvítězí Kytice. Ale přiznejme si, že porovnáváme neporovnatelné balady X lyricko- epickou báseň pro náročnějšího aktivního čtenáře, což o to pochopit děj, který nám byl jako pit.mcům ještě ve vydání, jež jsem četla z roku 1987 vysvětlen v doslovu, s trochou soustředění není tak těžké, ale tím by u mě rozhodně básnický rozbor této básně skončil, neboť více nemám, co bych k tomu řekla, jenť toto: číst to bylo v mém stavu torturou. Ale tím podobnost s exekucí vězně "naštěstí" skončila, co u vězně začíná hroznou bolestí, to končí smrtí X co u mě začalo bolestí hlavy při snaze báseň rozlousknout, skončilo po jejím dočtení úlevou. Obávám se přesto, že ouplné pochopení se nedostavilo. Ten přesah je na mě moc. Ještě, že je to tak krátké, dá se to přežít. :)
Konstatováno, že Byronův Vězeň Chillonský se mi líbil mnohem více, ať po zvukomalebné stránce, tak po stránce výrazové...
Čteno dobrovolně, nikoliv povinně a už vůbec ne kvůli maturitě.
Máchův MÁJ je jednou z knih v mé knihovně, kterou vlastním ve více vydáních. Nemohla jsem tudíž odolat tomuto nejnovějšímu. Je totiž obohaceno ilustracemi malířky a grafičky Míly Fürstové, vytištěno na nádherném černém papíru ve velkoformátovém vydání. Prostě a jednoduše skvost. Nejen svým obsahem, ale i zpracováním.
Miluju ty verše! Jsou totiž napsaný tak... májovsky. Pardon, ale já prostě nenašla lepší slovo k vyjádření toho krásnýho básnickýho jazyka, jakým tohle dílo Mácha napsal. Takže Máj je napsanej májovsky, tečka. Poeticky teda na jedničku s hvězdičkou, ale co si budem, ten příběh je trošičku crazy, proto hodnotím jako průměr. Ale jinak Máj řadím k mým oblíbenějším povinným četbám.
P.S. prosím, že nejsem jediná, která si už na základce při čtení verše: "Hynku! Viléme! Jarmilo!!!" představila trojku těchle hrdinů a jejich... vyvrcholení?
Když se spojí dva velcí umělci – Karel Hynek Mácha a Míla Fürstová – nemůže vzniknout nic jiného než velkolepé dílo.
Kdo by neznal Máchův Máj. Dílo, které nás doprovází více jak 150 let. Příběh, který byl inspirován skutečností, převedl autor do podoby, jenž je nadčasová a můžeme ho tak obdivovat i v dnešní době. Nyní navíc vychází v této nádherné podobě.
Mezinárodně uznávaná umělkyně Míla Fürstová, která již ilustrovala taková díla jako Kytice a Babička, na sebe vzala nelehký úkol. Ač jí Máj ze začátku připadal jen temný a depresivní, pomalu v něm začala nacházet světlo a sílu a díky svým ilustracím na nás přenáší krásu přírody i lidskosti.
V předmluvě Mgr. Ivy Krejčové se seznámíte s dílem a životem Karla Hynka Máchy, dozvíte se to, co jste už od školy zapomněli, ale i mnohem víc. A hlavně se tu dočtete i o tom, jak vznikl tento úžasný projekt.
Kniha vás rozhodně zaujme na první pohled. Nádherné ilustrace, a i celkové grafické zpracování. Neobvyklý černý podklad a bílý text vás vtáhne do příběhu, u kterého nejedna romantická duše zaplesá.
Toto dílo bude určitě ozdobou mé knihovničky a já k ní do budoucna přidám i ilustrovanou Kytici a Babičku, aby se necítila osamocena. Kniha je nádherným dárkem pro všechny knihomoly a pro ty, kteří ocení krásu.
Hynku, Viléme, Jarmilo! Předveďte se v nových, krásných ilustracích.
Další z nádherných vydání české klasiky z dílny Odeonu. Po Babičce a Kytici samozřejmě Máj s úžasnými ilustracemi Míly Fürstové. Ani tentokrát jsem neváhala a pořídila si luxusní vydání s vloženým grafickým listem. Je čirá radost číst verše KHM a současně obdivovat lehounké, jemné a přitom promyšlené ilustrace skvělé autorky...I Máj v tomto vydání je ozdobou knihovny.
Po každém přečtení to ve mně vyvolá jiný pocit. Tím, že jsem viděla i film, kniha ve mě dlouho zůstane a za pár let si ji znova přečtu. Sice to každý znám, ale málokdo to opravdu pochopí. Mácha dokáže vtáhnout do děje charakteristikami krajiny, osob, atmosféry a především hrou s jazykem.
Každý z nás zná děj Máje. Všechny knížky, kde někdo zemře nebo se mu nespravedlností něco hrozného stane se mi dlouho drží v hlavě. U Máje se to stalo taky, jelikož si pamatuji i film, který jsem viděla a u kterého jsem brečela jak želva. Upřímně mi právě Jarmila, kterou vůbec neměla ráda zdála tak moc pasivní a zdálo se mi, že právě Viléma vůbec nemilovala. Autor z Viléma udělal rebela, který na konci proti svému trestu neprotestoval a nesnažil se uprchnout. Přijal ho, i když vinil společnost, svému trestu nechtěl uniknout a proto si myslím že právě on byl opravdový hrdina. Upřímně se teď myslím, že nechápu proč jsem ji na střední škole nečetla a myslím si, že by si to přečíst či poslechnout ( jako já ) měl každý.
Moc jsem nepochytil o čem to je, ale po zvukové stránce to je moc hezký. Krásná česká literatura.
Bolestně poetická hra slov, obrazů a nálad. Mistrovská práce s jazykem, sdělení atmosféry a tragiky životní situace.
Máj mě poměrně mile překvapil, nečekala jsem, že se mi bude tak líbit - možná to bylo ovlivněno tím, že jsem nejdřív viděla film a z toho jsem nebyla ani trochu nadšená. Chvílemi mi atmosférou i verši trochu připomínal Kytici, kterou mám moc ráda. Pokud bych ale tato dvě díla měla porovnat, tak by u mě zvítězil Erben.
Jedná se sice o krátkou skladbou, ale dokáže toho na málo stranách hodně odvyprávět. To je zapříčiněno mimo jiné tím, že se jde rovnou k věci bez velkého (a zbytečného) okecávání. Příběh si čtenáře umí udržet, hezky plyne, použitý jazyk je nenáročný a celková atmosféra je výborná, temnější. Mácha spojuje romantiku s něčím, co se téměř blíží hororu a tato kombinace velmi dobře funguje. Mé celkové dojmy z Máje jsou pozitivní a určitě by mi nevadilo si ho přečíst znovu.
Byl pozdní večer, první máj...... kdo by tuto báseň neznal. Nejsem na poezii- jakože vůbec, ale Máj by si povinně skutečně měli přečíst všichni.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 |  Máj |
| 2012 |  Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 2007 | Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy |
| 1959 | Pouť krkonošská |
Kniha Máj je v
| Právě čtených | 47x |
| Přečtených | 11 213x |
| Čtenářské výzvě | 1 771x |
| Doporučených | 237x |
| Knihotéce | 1 190x |
| Chystám se číst | 230x |
| Chci si koupit | 62x |
| dalších seznamech | 71x |
"...na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal..."
No mně tedy do smíchu rozhodně nebylo, když jsme v rámci vyučování zhlédli Brabcův film. Při vzpomínce na něj se zhnusením osypávám do dnes a rozhodně ho nedoporučuji.
Ale jistě, tenhle příspěvek má být na knižní zpracování.
Takže... kdyby se pan Mácha ve své skladbě věnoval jen přírodě, kterou tak krásně - až kouzelně - popsal, zcela určitě bych si jeden výtisk koupila a pravidelně ho četla. Jenže... on tam nacpal ten katastrofický milostný trojúhelník. Jak mám romantiku v tvorbě ráda, tady bych se bez ní raději obešla. Ani s jednou z postav nemůžu sympatizovat či ji litovat. Příběh sám je čistou tragédií, v němž se mi nepodařilo najít žádné poselství či hlubší význam.
Celkově tedy hodnotím jako naprostý průměr - veršované popisy přírody jsou skvělé, ale ten zbytek... jednou bohatě stačilo.