Knižnítoulky komentáře u knih
Děj se odehrává převážně v Melview, kde se nachází campus univerzity. Autorka nijak zvlášť detailně nepopisuje prostředí ani osoby. Oproti tomu krásně popisuje dialogy, které Sage sama se sebou vede, jaké pocity v ní dřímají včetně nesváru mezi jejími vnitřními hlasy v podobě srdce a hlavy. V příběhu se objevuje problematika sexuality - pansexuality, panenství, panické ataky atd.
Darker je věnovaný druhému dílu - temnoty, popisován z pohledu Christiana Greye. Do knihy se mi příliš nechtělo vzhledem ke zklamání, které se ve mě rozhostilo po přečtení knihy Greye, což je popsán stejným pohledem první díl odstínů - šedi. Po delší odmlce jsem knihu přečetla jedním dechem. Spoustu "vanilkového" sexu, lehkého spakingu, malá zápletka a rozuzlení. V knize jsou hodně popisovány Christianovi myšlenky, které ho podporují, ale i stahují do jeho temnoty. Označení "Kazišukna obecná" mě pobavilo, stejně jako emaily, ve kterých se popichují, ale i předmět a podpisy, což je to velmi svěží.
Už sám název knihkupectví "U dvou starých královen", který Ramy vedla se svými homosexuálními strýci ukázal, že příběhu nebude chybět fantazie. Velmi příjemné jsou krátké, srozumitelné a velmi autentické postřehy z míst, kam Ramy zavítá. Autorka mě dokázala vtáhnout do děje a do navštívených míst, úplně jako bych tam byla také. Za mě palec nahoru.
Kniha mne nenadchla, ničím nepřekvapila a tentokráte Penelope Ward chválit nebudu, i když mám její knihy v oblibě. V průběhu knihy mne napadlo jedno slovo a to mě provázelo po celou dobu čtení. A tím je kýč. Všechno bylo až přespříliš intenzivní, ale nicneříkající, chyběla mi pořádná zápletka. Bohužel to nezachránila ani témata prostituce, náhradní rodinné péče a transvestitismus. Ale věřím, že si kniha najde své čtenáře a je to tak v pořádku.
Krátké povídky jsou nabité vynikajícími postřehy a momenty při výkladu výrazných lidských příběhů. Povídky jsou ve své krátkosti epizodní, ale dodává jim to nečekané, zcela překvapující pochopení významu autorčina sdělení.
Autorka má velice příjemné vyjadřovací schopnosti, mluvnicky krásně čistý projev a její příběh je lidsky velice uvěřitelný a přesvědčivý.
Kniha je dobře napsaná, nejde přestat číst. Ale v člověku zůstává smutek, když si uvědomí tu dobu a to, že děj je podle skutečnosti.
Bohužel trochu zklamání, málo napětí, žádné překvapení. Škoda.
Začátek je dost nezáživný a nutí čtenáře k pocitu udělení pouhé nálepky další přečtené knihy jen z povinnosti, se z ní stala krásná kniha, od které se nedá absolutně odtrhnout.
Děj má velmi rychlý spád, což některým čtenářům bude pochopitelně imponovat. Kniha se čte téměř sama a rozhodně je velmi příjemné číst knihu posazenou do prostředí našeho hlavního města.
Tento díl se opravdu povedl. Čtenář má chuť zatleskat a hned se vrhnout na další díl. Mohu vřele doporučit.
Kniha je velmi čtivá a strhující, dá se přečíst jedním dechem. Rozhodně je o něco lepší než první díl.
Další babičkovská knížka je zde, v pořadí druhá kniha s humornou tématikou dam po sedmdesátce. Lidská, humorná oddechovka potěšila i tentokráte.
Na straně 13 jsem s tím chtěla seknout. Zaplať pánbůh, jsem vydržela, protože dál to začalo být opravdu dobré, z krimi možná jedno z nejlepších. :-)
Autorka rozhodně psát umí. Její vyjadřovací schopnosti jsou výtečné. Čtivost románu rozhodně nechybí. Mohu říci, že je to velmi dobře napsané. A pokud čtenář podlehne, dokáži si představit, že jen těžko bude odtrhávat zrak od slov před sebou.
Opravdu typické čtení pro ženy. Ale je to nepochybně boží čtení pro všechny kategorie žen. Knihu mohu jen doporučit, moc jsem si ji užila.
Čokoládový klub je obyčejný až tuctový příběh čtyř kamarádek, které spolu prožívají a sdílejí své trable v životě. Jediné co je poutá, je vášeň v čokoládě, které je teda v knize přehršel. Jinak jsou to naprosto odlišné ženy a v reálném životě by na sebe asi ani nenarazily. Pojala jsem od prvních řádků knihu jako nepovedenou pohádku a jen tak jsem jí byla schopna dočíst.
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Kniha je příjemně napsaná, má pomalejší tempo, ale je velmi čtivá. Na jednu stranu je to silný a procítěný příběh a na druhou stranu je to obyčejný příběh, do kterého jsem se já nedokázala začíst. Tím jí ale rozhodně neodsuzuji a všem přeji příjemné čtení. Rozhodněte sami, na kterou stranu se přiklonit.
Již v pořadí pátý díl v sérii Objekty touhy mě zklamal i nezklamal. Výbuch erotična, humoru a oslnivosti příběhu nehledejte. Čtivost ano. Mohla bych říci, že Penelope si drží svůj standard psaní, který neurazí.
Druhý díl severského dua Mohlin - Nyström je příjemná detektivka, ale bohužel kvality prvního dílu "Poslední na seznamu" nedosahuje ani náhodou. Na druhou stranu, co čtenář to názor a rozhodně stojí za přečtení.