knihomolka27 knihomolka27 komentáře u knih

☰ menu

Strašení v Rookwardu Strašení v Rookwardu Darcy Coates

(SPOILER) Tak Strašení je jednoznačně po Blacwoodu nejhorší. Mno, jak jsem Darcy vychválila její zatím poslední knížku, tak ted musím téhle pořádně zatopit, a to víte, že si to zaslouží. Tohle je nejvíc generická, neosobní, nudná, prázdná a zoufalá Darcy jakou si lze představit, není sice tak odstrašující jako v Blakwoodu, ale nemá k tomu tak daleko.

Vlastně nevím co kritizovat dřív... počínaje nesympatickým a plochým hlavním hrdinou k naprosto ustřelenému konci. Opět tu máme ducha, který sice zní zajímavě, ale jeho zpracování je tak laciné, nudné a neosobní, že i přesto, že to téma by mohlo skvěle fungovat, tak je to strašlivá bída. Psychopatická Amy, která jakoby utekla z Osudové přitažlivosti měla přímo hmatatelný potenciál, ale nevyužila ho vůbec nijak...až na scénu ve které může Amy ohýbat realitu jako nějaká Scarlet Witch to bylo cool. A garantuju vám, že ta kniha by byla o tolik lepší, kdyby to psychiatrické sezení byla pravda...ale ne musí to skončit snad nejvíc nerealisticky jak to jde. Kapitoly z minulosti by taky měly atmosféru, ale bylo to tam vždy jen tak nadnesená, totálně odfláknuté, a přitom stačilo jen ty postavy víc prokreslit, něco s nimi zažít, aby nepůsobily tak neskutečně... no prázdně. Prázdnota je přesně to co celou tuhle knihu tak vystihuje. To jak a proč Amy rodinu zavraždila nakonec nemá žádný dopad, a ano z principu je to smutné, ale necítíte z toho NIC - žádnou velkou lítost, smutek. Amy je jenom šílená nic víc, nemá nic navíc, co by jí zlidštilo...působí zase jako nějaký céčkový duch co dělá bububu a konec. Tím pádem to není ani strašidelné...proč se bát Amy když je spíš k smíchu, proč se bát o hlavního hrdinu na kterém vám nezáleží. Strach nejde z hektolitrů krve, ujetých šílených duchů nebo temných koutů...strach je intenzivní pocit ohrožení, obavy, že se někomu na kom vám záleží něco stane...Proto na mě tahle kniha vůbec nepůsobí a bylo mi absolutně jedno co se tam dělo. Tentokrát tady pokulhávalo snad úplně všechno- všechno nedotažené, bez jakékoli přidané hodnoty. Dům by se dal popsat jen jako směsice břečtanu a pavouků, což nepůsobí ani děsivě ani zajímavě. Chování postav tu nedává smysl, nic se tu nedořeší, vše je jen lajdácky naznačeno a ani to nemusí být pravda. Za mě obří zklamání....zase jsem se vrátila se svojí euforií na zem. U Darcy je to hop nebo trop, nějaké její knížky jsou prostě ok oddechovky, nějaké jsou nadprůměrné a asi si je zapamatujete nebo se vás něčím dotknou, ale ty jiné - ty jsou jako rána drátem do oka...a sakra to bolí. Na Darcy nezanevřu, může se stát, že opět v jejím díle najdu poklad, a nebo jen další pozlacené nic.

19.06.2023 2 z 5


Šťastně až do smrti Šťastně až do smrti Julia Quinn

(SPOILER) Né jen nezbytnost, ale hlavně dárek pro fanoušky této série, jenž je víc než se na první pohled může zdát. Netajím se tím, že mě tato série uhranula, samozřejmě i skrz seriály - Čtu úplně všechno co s Bridgertony souvisí a když jsem se dozvěděla, že vyjde v ČR tato kniha, tak jsem měla zase jednou pocit, že je svět krásným místem plným cukrové vaty a infantilně duhy prdících jednorožců.....byla to nádhera a od té se také odvíjelo mé očekávání.

No a to zklamáno nebylo.... Druhé epilogy jsou mimochodem moc fajn nápad a nebránila bych se jim ani v jiných sériích. Ale u Bridgertonů ta touha vědět co bylo dál byla opravdu hodně velká... a vlastně mě i kupodivu překvapilo, co jsem se dočetla. Pobavilo mě to, překvapilo, zas jsem se u toho culila jak zamilovaná pubertačka. I když se musím přiznat, že nejsem až zas tak velký romantik, abych uvěřila tomu, že po 20 letech manželství mají lidé stále pikantní sexuální nebo romantický život jako ve dvaceti, ale samozřejmě bych si přála aby to tak bylo. Pointa s dopisy ve mě zanechala hořkosladký ironický pocit, který byl ale hodně fajn a překvapivý. Pall mall za mě stále vede, užívala jsem si jak se A s K pořád poštuchují a vidět něco takové na obrazovce tak asi puknu blahem, protože to s pálkou smrti bylo prostě k popukání. No a pak jsem si přečetla ten ,, průřez" Violetinými vzpomínkami, který byl velmi zajímavý a vyplnoval nějaké ty mezery a krásně se to hodilo k seriálu s Královnou Ch...obzvlášt ten konec mi přišel velmi krásný a i realistický. Jo a pak jsem vlastně ještě přečetla tu ICH formu s nevlastní dcerou Eloise, od které jsem si toho moc neslibovala, jelikož tam Eloise neměla tolik toho prostoru, ale nakonec se mi to strašně líbilo...a prosím at autorka napíše další knihu v ICH formě. Strašně moc mi to sedlo, bylo to nečekaně zábavné, a když tam měla M pokec se svým otcem, tak u toho jsem taky roztála.

Takže za mě spokojenost.....bylo to krásné a stálo to za to čekání....zase se k tomu někdy vrátím. Třeba až bude konečně třetí série Bridgertonů...Už aby to bylo

16.06.2023 5 z 5


Děsy Leigh Harkerové Děsy Leigh Harkerové Darcy Coates

(SPOILER) No..... Darcy, ty se my snad jen zdáš? 75 stran této knihy při čtení skoro umírám, už se připravuju, jak tě sepsunu v recenzi, že tohle je tvůj další Fantom z Blackwoodu, totálně bezopsažné dílko, jehož prázdnota v této knize dosáhla vrcholu. A nakonec místo toho, ti po dočtení dávám, tak trochu (přiznávám) nejobjektivních 5 hvězdiček, které jsem žádné z tvých knih ještě nedala. Tomu se říká jedno z největších mých knižních překvapení roku...No teda, no teda, no teda.

Příběh Leigh začíná naprosto nudně a tak nezajímavě, že máte hned v úvodu pocit, že spisovatelce nejen že došla štáva, ale i spisovatelská soudnost. Říkáte si, že napsat něco tak prázdného a o ničem je umění samo o sobě, které tu Darcy vyšperkovala do krajnosti....a čtete dál, protože nesnášíte ten pocit, že děláte něco jen napůl, navíc já většinou dělám recenze až po dočtení celé knihy, jinak to trochu postrádá smysl. A tahle kniha je jasným důkazem proč to dělám, protože i přesto těch bezmála 75 stran doopravdy trochu protrpíte, ty další vám to bohatě vynahradí. A Darcy dech nedochází, ona ho tady v této knize naopak nabrala znovu, a tento nový svěží druhý dech, je přesně to co tahle série už zatraceně potřebovala a navíc je to něco co jsem od autorky vůbec nečekala.

Příběh Leigh a Sáry si mě získal. Je ze všech autorčiných příběhů nejvíc emoční a nejvíc se mě dotkl a to i přesto, že se tu autorka nesnaží na nějakou sentimentální notu příliš tlačit. Má skvělé kreativní nápady, popisy, - většina toho co se tam děje mi dává smysl, není to přeplácané, oplývá to skvělými nápady a téměř hmatatelnou atmosférou. Postavy jsou originální, vůbec jsem nějaké vztahy nečekala...na to, že to bylo veskrze komorní se tam pořád něco dělo. Darcy se zlepšila snad ve všem co sem u ní kritizovala, kdybych na obálce neviděla její jméno, tak jsem si myslela, že to snad musel napsat někdo jiný.

A ano, snad ubrat kolem 50 stránek by neuškodilo a ten úvod nemusel být tak rozvleklý, ale jako celek to do sebe skvěle zapadalo, a já měla pocit, že od Darcy čtu konečně knihu, která mě odzbrojila a celkově si mě získala, a ano Darcy měla i lehce nadprůměrné počiny, ale tohle je ještě o několik příček převyšuje.... A ta scéna se Sarou a Leigh jak spolu sedí na lavičce a jí dort, ta mě málem rozbrečela....protože to nečekané přátelství mezi stárnoucím, osamělým médiem a jedním brutálně zavražděným mladým duchem to bylo bijící srdce této knihy . Takže za mě naprostá spokojenost a po tom dočtení jsem pořád ještě taková naměkko...

16.06.2023 5 z 5


Volání Kukačky Volání Kukačky Robert Galbraith (p)

(SPOILER) Velmi zasloužených a solidních 3,5 hvězdiček. Už tak trochu předem jsem věděla do čeho jdu, tak předně tu byla mnohá varování, že to není zrovna rychločetba, a že se budete dopředu muset trochu obrnit... ale zase vás ta kniha naučí trpělivosti. No a ano, překvapivě tato 480 stránková kniha je jednoduše řečeno dlouhá, a nedivila bych se kdyby mnozí skončili někde v polovině. Ale za sebe musím říct, že jsem se do čtení nutila tak nanejvýš dvakrát, a pak mě až překvapilo jak rychle mi ta bichle docela utíkala, v podstatě jako nějaké 300 stránkové knihy možná dokonce víc, tudíž je to hlavně o tom začtení se a potom vás už charismatický Cormoran prostě ze svých spárů nepustí. A když už jsme u Cormorana, tak ten si mě získal... a asi nemusím dodávat, že jeden z těch největších důvodů, proč chci číst dál....je možná romance mezi ním a Robin. Oba jsou extrémně sympatičtí, zajímavý svým vlastním způsobem a já je naprosto žeru. Nakonec i ten detektivní příběh mi sedl, i když většina kniha byla převážně o dialozích a vyslýchání, ale přišlo mi to hodně autentické, taková mravenčí práce, které se žádný dobrý komisař nevyhne. Takže ano.... je to trochu jiný druh detektivky než na jaký jsme zvyklý. Je hodně živá, ale přesto jakoby taková klidná a hodně popisná, zároven tam vždy pod povrchem vřou silné emoce. Do dalšího dílu se určitě pustím, uvidím jak dlouho mi to vydrží, a kdy mě případně série ztratí, ale zatím to nevidím moc pravděpodobné.

Jo a nebyla bych to filmový maniak, abych se nepokusila si pustit seriál na motivy této knihy....A musím říct: ... že ten mě teda moc neba. Ona ta látka není moc vhodná na filmování a díky těm popisům jí víc svědčí napsaná slova, takže to co mě na knize okouzlovalo tam z mého pohledu prostě chybělo, ale je pravda, že v tom nejdůležitěkším... a to jsou postavy, jsem se nezklamala. Oba herce mám moc ráda a do rolí mi sedli, byt třeba nebyli vybráni fyzicky úplně tak, aby na 100 procent odpovídali předloze, ale nakonec mě to tam tolik nerušilo, jelikož to hráli velmi přesvědčivě a ty postavy jsem v nich poznávala, i když zase skrz jiné scény než v knize... no a z toho jiskření mezi nimi by mohla lehnout střecha popelem...takže mé romantické srdíčko plesalo a krvácelo zároven... nejdřív určitě přečtu knihy a k seriálu se výhledově asi vrátím, ale hlavně kvůli té romantické lince.

14.06.2023 4 z 5


Terapie sdílením Terapie sdílením Ester Geislerová

Není lehké tuhle knihu úplně ohodnotit. Není to asi úplná ztráta vašeho času při čtení, zároven ale nemáte ten pocit, že by se vás to nějak dotýkalo. Jediného koho se to může více dotýkat jsou lidi, pro které je kniha primárně určená a to jsou čerstvě a nakrkle rozešlé páry. V jejich případě to třeba může pomoct nebrat tu situaci tak drasticky a říct, si že v tom nejsem sama. Tudíž kniha si svou existenci asi obhájit dokáže, jen to zpracování je opravdu hodně jednoduché a mnohdy neuchopitelné, třeba ty básničky nebo ty ultimátně divné obrázky, které by minimálně potřebovaly aspon nějakou vysvětlivku nebo komentář, proč byly použity. Takže trošku pel mel.... asi ok, i když nechápu proč se kolem toho dělal v jednu dobu takový boom... ale asi jsem čekala, že to bude úplně o ničem, a aspon nějakou tragikomickou pointu to mělo....takže jak říkám, asi ok...zas jiný čtivo, ale stačilo a už víc nepotřebuju a ani nedoporučuju.

08.06.2023 2 z 5


Jak číst film Jak číst film James Monaco

:)fajn kniha

03.05.2023 5 z 5


Dějiny Evropy Dějiny Evropy Frédéric Delouche

Fajn knížka

24.04.2023 3 z 5


Lekce filmu Lekce filmu Laurent Tirard

Tim Burton:)

20.04.2023 5 z 5


Římský a český král Václav IV. Římský a český král Václav IV. kolektiv autorů

Doporučuji.

20.04.2023 5 z 5


Temné sestry Temné sestry Krystal Sutherland

(SPOILER) Kniha, co se vám dostane pod kůži :)
Hmmm.....tak si tak přemýšlím, jak tuhle knihu popsat. Ano nepopisuje se určitě snadno, každopádně mrazivější, bizardnější a tajuplnější knihu, aby člověk v téhle době pohledal. No, ta kniha je prostě výjimečná, o tom žádná - v některých případech je to výhra v těch ostatních už tak moc ne... a narovinu, některé scény zapříčiní to, že se vaše obočí bude při jejich čtení zvedat nepatřičně vysoko. Každopádně temné sestry mají určitě co nabídnout a ta jejich pointa na konci mi do toho dobře zapadala....zase se jedná o příběh, kdy vnímáme zase příběh z té druhé strany, tedy ze strany zrůd... i když je jasný, že taková Iris má ke zrůdě hodně daleko. Ale i tak je to sakra zajímavá postava ta Iris vám, řeknu.


Temné sestry, jak už asi každý po přečtení anotace a svérázné obálce dokáže odhadnout, nejsou knihou pro každého. Pořád se sice nejedná o čistě zvrhlou, nebo vyloženě JINOU knihu, ale v hodně věcech je specifická, záleží co je pro vás chování za hranou a co ne...protože pro každýho to může znamenat něco trochu jinýho. Za sebe můžu říct, že se kniha povedla. Bylo to zase trochu jiné a nepředvídatelné čtení, a navíc nehorázně čtivé a opravdu intenzivně napsané, hlavně co se vyvolání pocitů a popisu zápachu týče. Klidně bych si knihu za čas přečetla znovu......vlastně se mi líbila i víc než jsem očekávala.

12.04.2023 4 z 5


Sirotek, bestie, špiónka Sirotek, bestie, špiónka Matt Killeen

(SPOILER) Tady není co řešit. Z téhle knihy jsem úplně odvařená. Zároven dodávám, že to tak nemusí mít každý, ale at se propadnu jestli tahle kniha není dobrá...a ona jakože JE. Opět, na to, že se jedná o knihu s nálepkou pro mládež a spousta lidí od toho tím pádem dává automaticky ruce pryč, jako by je snad takové knihy mohly popálit nebo nedejbože snížily jejich mozkovou kapacitu. Což upřímně nevím, jestli je u lidí s tímto snobským a jednoúčelovým uvažováním možné.

Do příběhu jsem se naprosto zamilovala. Jako film by to byla teda událost, to vám povím. Stejně jako u jiných knih co mě vystřelily až někam do vesmíru, vlastně nemám tak úplně co říct...snad jen, že tahle kniha je jedna z těch nejlepších válečných co jsem kdy četla.

11.04.2023 5 z 5


Temno: Stručná historie Temno: Stručná historie Ivana Čornejová

Velký palec nahoru...... je to odborné, profesionální, ale DÍKY BOHU - také velmi čtivé. A za to děkuji. Skvělá akorát detailní kniha, jako dělaná k příjimačkám na Vš.

10.04.2023 5 z 5


Stvůra Stvůra Kristýna Trpková

(SPOILER) 2.3 hvězdičky

Asi půjdu rovnou k věci - Rozhodla jsem se přečíst celou sérii naráz, jelikož ted autorce vyšel první díl. A já kdysi dávno četla jen ten druhý, který se mi celkem dost líbil. Tudíž jsem se rozhodla dohnat své knihomolské resty a s chutí a vervou se pustila do v pořadí první Stvůry...

Vlastně nevím kde začít... Stvůra se čte dobře, což je samozřejmě velké plus. Jedná se o příběh, který budete mít přečtený během dvou až třech dnů. Problém nastává tehdy, když si uvědomíte, že ve vás ten příběh příliš nezanechá, tam se pak ten fakt, že se to dobře čte jaksi ztrácí, ale aspon to není to útrpné dlouhé čtení.

Hodně čtenářů nemohlo vystát hlavní postavy. A tentokrát jsem s nimi zajedno. Nebo takhle - Laura je vcelku ok, její sexuální život mě iritoval, stejně jako její chování, ale vyvažovalo to svým nadprůměrným pracovním nasazením. A celkově mi přišlo, že její postava není tak úplně mimo a skutečně může mít člověk podobné problémy, takže člověk se do ní dokázal vcítit, nebo aspon já. Koho jsem ale opravdu nemusela byl Adam, ten chlap mě prostě neskutečně iritoval a vůbec se mi nehodí do pozice policisty, jelikož mi přijde, že by se takhle nemohl žádný policista absolutně chovat. Jeho výbuchy hněvu, sprostá mluva, když mluvil s Laurou - nechápala jsem, a měla jsem chut ho nakopat do zadku za to jeho dětinský chování - je naštvaný jak pětiletý kluk, protože mu kolegyně z práce řekne, že musí na chvíli si někam, něco zařídit. No a to jak se choval k podezřelým to byl vrchol - všechny by akorát mlátil, a HLAVNĚ by hned každýho zavíral...ježiš co to sakra má jako bejt ? A takovej idiot pracuje u policie. Bejt na něm tak zatknou asi 6 naprosto nevinných lidí. Navíc je bez Laury totálně neschopný, až na to, že sehnal jeden psychologický posudek - opravdu dobrá práce.
Z toho lze odvozovat, že logicky ani nejsem nadšená z jejich vztahu, nemuselo by to tak nutně být - ale to provedení jejich vztahu zavánělo nepříjemně kýčovitou telenovelou, kde se všichni na sebe lepí u zdi, nebo na sebe vrhají dlouhé všeříkající pohledy beze slov....takže za mě ne, a jejich vztah absolutně neprožívám.

Případ jako takový byl celkem Ok, i když mi přišlo, že na tom konci to do sebe ohledně toho prstu zas tolik nezapadlo do sebe. Vlastně se divím, že mě to bavilo číst, jelikož se tam vlastně dělo pořád to samé dokola - Objeví se důkaz, který vede k nějakému člověku - Jdou ho vyslechnout - Hned si myslí, že to udělal - ukáže se, že má dotyčný alibi - jdou teda zase za jiným novým nebo starým podezřelým - už po asi 150 prohledávají znovu dům atd. Z tohohle hlediska to určitě nebyla tak zajímavá detektivka, na jakou jsme zvyklí ... at už z televize nebo od zahraničních autorů. Ale ta jinakost se mi i celkem líbila, bylo to zas něco jiného - né lepšího ale jiného. Takové pomalé vyšetřování, točení se v kruhu, ale byla to taková opakující se smyčka dnů v jedné policejní kanceláři s policisty, kteří pořád opakují ty samé metody, akorát s jinými podezřelými.

Konec byl uspěchaný, zmatený, na to, že jinak vše v knize trvalo celkem dlouhou dobu, tak tady to objevení přišlo možná až příliš rychle, a spoustu věcí i trochu jakoby odnikud. Navíc byla zrovna tato postava přesně ta, kterou jsem hned od začátku podezírala, takže to pro mě takové překvapení zase nebylo, ale né vše v tom dávalo podle mě smysl.

Verdikt - Knihu nemůžu jednoznačně doporučit. Hodně lidí je z ní nadšených, já určitě ne. Má opravdu mnoho chyb, vlastně jsem ráda, že se tam tolik neřeší soukromí policistů, jelikož mi tady nebyli dost nesympatičtí. Řešení případu není nijak zvlášt zajímavé, nebo chytlavé, ale čte se to dobře a celkem rychle. Nějaké zápletky jsou děravější, ale pořád to drží solidně pohromadě. Znovu už si knihu určitě nepřečtu, ale nelituju, že sem si jí přečetla.

Jinak mi přijde, že ta obálka je dost mimo, a i to moto o dvou brutálních vraždách mi nedává smysl....vždyt ta první vražda tam byla zapomenutá už asi po 10 minutách, a nebyla ani zdaleka tak brutální jako ta druhá. Nevím no... někde jsem četla, že je autorka schopná knihy psát za neskutečně krátkou dobu...přijde mi, že tady je ta horká jehla trošku znát.

07.04.2023 3 z 5


Drobné protislužby Drobné protislužby Erin A. Craig

(SPOILER) TAK 4,3 hvězdičky. Tak nějak mi přijde, že celé čtyři jsou málo, ale pět zase hodně.
Drobné protislužby je přesně ten typ knihy, který jako by mě od svého prvopočátku přitahoval a já věděla, že si ho musím přečíst, nebo že si mě ta kniha sama najde...což se přesně v knihovně stalo. No a co vám budu povídat, četlo se to jedna básen...přesně se mi to strefilo do nálady. A pokud je někdo také takový náruživý čtenář mysteriozní, hororové nebo znepokojivé literatury, tak by ho kniha určitě neměla minout...přeci jen ten příběh je o něco kreativnější a hází ,do současného už trochu se opakujícího žánru, své vlastní vidle, které svůj cíl určitě zdatně zasáhnou. Nakonec to bylo ještě i o něčem trochu jiném než bych čekala, nešlo tam jen o přání a jejich odvrácenou stranu a cenu, za kterou za ně musíme platit, ale ten příběh byl celkově takový kompaktnější a zašmodrchanější.


Hodnocení:
Kniha se mi jako celek velmi líbila, a možná se k ní za nějakou dobu zase vrátím. Hlavně hrdinka byla velmi silná tahačka příběhu a člověk se s ní dokázal velmi dobře ztotožnit. Vztah s její rodinou byl velmi uvěřitelný a roztomilý. Nejvíc jsem si užívala scény z vesnice, z těch opakujících se dní a rádoby poklidného života, kde začínají na povrch vyplouvat různé sváry a křivdy. Samotná vesnice se svými obyvateli byla vystavěna velmi dobře, postavy se sice celkem pletly, ale bylo fajn, že každá postava měla nějakou svou povahu a filozofii, takže tam fungovala pestrá různorodost a vesnice jako taková působila velmi živě. Co se týče romantická linky - no, mohla by být určitě i horší, ale poslední dobou si romantiku v těhle příbězích moc neužívám, ta pouta mi nepřipadají moc silná, všechno to stojí z velké části na vzhledu a nějaké tajemné auře, a moc dál se s tím nepracuje, tudíž jsem určitě četla i lepší. To hodnocení strhávám za pro mě už kapánek přestřelený konec, kde mi přišlo, že autorka alepson pro mě několikrát šlápla dost vedle. Nejenom, že se nedozvíme, zdali jsou jejich rodiče vlastně v pořádku, ale i to co se stane s obyvateli města je .... no pro mě to mělo dopadnout jinak. Já bych to udělala opačně, vesnice se z většiny zachrání, a Whitaker se obětuje nebo něco takového - ale ten konec jak všichni jedou štastně k lepším zítřkům, měl pro mě takovou nevyváženou, hořkosladkou pachut, která v konečném důsledku příběhu, nedávala takový smysl. Hold k nějakým knížkám se prostě štastné romantické konce nehodí, případně by se teda nabízelo pokračování. Ale pár zajímavých zvratů tam taky nakonec bylo, jak říkám, já jsem si to prostě užila...

Podobné knihy nebo filmy:
Všechna pravda co je ve mně - DOPORUČUJU
Vesnice film - neotřelá myšlenka
Červená karkulka film - pohádkově hororový nádech
Ospalá díra film - Burtonovská gotika, a hraje tam Johnny Depp

04.04.2023 4 z 5


Život na dvoře Karla IV. Život na dvoře Karla IV. František Kavka

Baví mě číst knížky, díky kterým se zas naučím něco nového o starých, známých věcech nebo osobnostech. A taky mě baví se na dějiny koukat víc z komplexního hlediska, ne jen z pohledu osobností, vítězů válek ... ale prostě řešit i to, jak se žilo v té době normlálním lidem, jak vypadal takový každodenní život v tom či onom století. Myslím, že na tohle se celkem zapomíná, ale někdy jsou právě i ty nejobyčejnější věci, ty nejvíc zajímavé.

28.03.2023 5 z 5


Sanctum Sanctum Madeleine Roux

(SPOILER) Pro mě o poznání lepší než první díl. První díl je za mě asi tak necelé 1,5 hvězdičky a tenhle za 2,5 hvězdičky.

I přesto, že můžu s klidným srdcem říct, že Sanctum je lepší než jeho předchůdce, neznamená to, že bych si to čtení nějak zvlášt užívala nebo, že by byl druhý díl povedená kniha. K tomu má tahle série opravdu hodně daleko...ale je to můj názor, takže mě za něj prosím neukamenujte.

Hlavní hrdinové jsou tu vlastně stejně sympatičtí, takže skoro vůbec...jako v jedničce. Nepřišlo, mi že by si prošli nějakým zvláštním vývojem, nebo tak, prostě se chovali vesměs stejně. Příběh sám o sobě byl slibnější, prostředí jarmarku a cirkusu bylo na poměry této série celkem atmosferické ... to jak se postavy infiltrovaly na školu, aby zjistili víc, bylo prostě fajn - né nějak zvlášt velké téma, ale v rámci možností to fungovalo. Vrátit se do minulosti doktora byl taky velmi prospěšný nápad, aspon o něj ted už můžeme říct víc než jednu větu, každopádně zase jeho postava sklouzla k tomu, že je to prostě zlý psychopat a hotovo. Protože proč by nás měly zajímat nějaké nejednoznačné postavy, že ano? Samozřejmě zase to jak naši sherlockové nacházeli ty fotky, důkazy atd. bylo zase tak trochu hloupoučký, ale pořád to všechno do sebe zapadalo líp jak v jedničce. Přišlo mi, že i autorčin styl už není tak unylý a je trochu víc barvitý a zajímavý. Nápad se sektou pokračovatelů, byl zase ok. nic světoborného, a celkem béčková záležitost, ale aspon to dává trochu smysl. V nějakých tématech se i člověk posunul dál....jenže když se nad tím tak zamyslím, tak ten cirkus tam byl z velké části zase jenom pro efekt a ty obrázky, bez kterých bych se klidně obešla, ale to by pak kniha neutíkala tak rychle. Ten cirkus tam mohl být propojený víc, a ne jen že tam kdysi dávno, žil nějaký naivní dědula. Danovy vize byly taky zajímavější než v jedničce, i když sem moc nechápala proč se tak moc bojí ducha zrovna malýho kluka, co mu ještě k tomu pomáhá.

Celkově to prostě bylo o dost zajímavější. K novým postavám jsem si teda vztah taky nenašla....to co se bude dít mě krapet zajímá, a už mi zbývá jen poslední díl, takže uvidíme, třeba to bude aspon ten lehký nadprůměr.

28.03.2023 2 z 5


Asylum Asylum Madeleine Roux

(SPOILER) Od autorky už jsem četla Dům fúrií, který mi přišel hodně fajn, ale asi ne zas tolik, abych šáhla po dalších dílech v sérii, která bohužel nebyla přeložená krom prvního dílu do češtiny. Asylumu jsem se záměrně celkem dlouho vyhýbala, i přesto, že mě to žánrově lákalo, ale téma sanatoria a psychických nemocí není něco co bych záměrně vyhledávala. Nakonec jsem si řekla, že do toho přeci jen půjdu, jelikož tahle série je celkem dost známá, populární a vím, že autorka umí psát velmi čtivě.... do a Asylum mě dost zklamalo. A to asi na všech frontách, krom toho, že je to teda opravdu čtivé.

Příběh je opravdu hodně teen age, na můj vkus se v něm až příliš řeší klasická teen dramata na úkor té mysteriozní nebo hororové zápletky. Celý první díl je natolik ponořen do problémů pubertáků, že to spíš působí jako knižní High school musical než děsuplný příběh o děsivé klinice. Bohužel i přesto, že druhá půlka knihy už víc jede v tom vytouženém strašidelném směru, tak jsem si čtení ani zdaleka neužívala. Celkově mi zatím ta zápletka s ředitelem, sériovým vrahem a její napojení na současnost přijde velmi primitivní, laciná, a nedostačující....navíc neskutečně předvídatelná a i nepromyšlená. Nějaké retrospektivní vzpomínkové pasáže mi sice připadaly docela ucházející, ale k nějakému vyvolání silnějšího dojmu měly přeci jen pořád dost daleko. Přišlo mi divné, že nikdo z pedagogů, stavitelů nebo ostatních lidí se nevšiml, že v podzemí ustrnula klinika jakoby v čase, nebo že jí alespon nevyklidili nebo pořádně neuzavřeli...prostě to nechápu. Trojice přátel mi není nijak zvlášt sympatická, Jordan má být opět rádoby vtipný gay trousící jeden vtípek za druhým, Dan je mi sice sympatický svou introvertností, ale není to nijak zvlášt charismatická nebo zapamatovatelná postava, a to samé platí i pro Abby, která mi stejně jako Jordan kolikrát svým chováním šla na nervy. Zápletka s její tetou mi přijde taky taková zvláštní, a jakoby přišla úplně odnikud.

Nápad se sochařem je sám o sobě zajímavý, ale u konce se z něj stává typický stupidní, šaškovský záporák ze kterého nejde ani respekt ani strach. Proč proboha zase téma posednutí? Začínám to v tomhle provedení nenávidět. Zprvu jsem chtěla napsat, že tahle kniha neurazí a v žádném případě nenadchne, ale aspon funguje jako oddechovější jednohubka v tomto žánru, nakonec jsem ale i vzhledem ke konci pozměnila názor, a říkám - že za mě ta kniha prostě dobrá není, a nelíbí se mi. Není jak to bude v dalších dílech, ale pocitově mi přijde, že se v tomhle díle vlastně nic neděje, a až pár stran od konce se tam rozjíždí nějaká zápletka, která pak působí hrozně urychleně a nepropracovaně.

Až na pár scén v podzemí není o co stát, a kdyby se to nečetlo tak rychle a lehce, tak bych se na to vykašlala a do dalších dílů nešla. Ale nerada nedočítám série, takže se do dalšího dílu pustím, asi mě to může už jenom příjemně překvapit.

26.03.2023 2 z 5


Zimní lidé Zimní lidé Jennifer McMahon

(SPOILER) Zimní lidé mi potvrdili, že CHCI číst knížky od této autorky. Její Tajemství pramenů se mi líbilo přeci jen o něco víc, ale jinak si autorku nemůžu vynachválit. Vlastně musím bez mučení přiznat, že autorčin styl a příběhy mi tak moc sedí, že se jí nebojím označit za jednu z mých nejoblíbenějších spisovatelek tohoto žánru.

Zimní lidé je extrémně návyková, elektrizující a v podstatě neodložitelná záležitost stejně je tomu bylo i u Pramenů . Autorka tu zase naprosto bravurně rozehrává hned několik příběhových linek, které na první pohled nemají zas tak moc společného, ale následně se ukáže, že jsou všechny vzájemně propletené a utváří opět ucelené a komplexní obraz. Když autorka o něčem píše, tak máte skutečně pocit, že tam jste s postavami, že cítíte ty vůně a jiné pachy, jste v té konkrétní vesnici nebo hrůzu nahánějícím lese. Navíc se autorce vždy podaří rozehrát všechny linky tak, že vás opravdu všechny zajímají, a né jako v jiných knihách, kde už nedočkavě vyhlížíte tu linku, která vás jako jediná baví.

Příběh jako takový mi tím zaměřením připomínal Hřbitov zvířátek. Byl hodně děsivý, ale spíš tím jak moc byl vlastně smutný. Už více než 100x omílané téma je tu zpracováno zase jinak a dostatečně kreativně a hlavně dostatečně silně, dokonce tak, že litujete i ty špatné.

A ted už co se mi zas tolik nelíbilo...
Kniha mi přeci jen přišla zpočátku trochu zmatenější, těch vedlejších linek se všemi rodinými příslušníky a generacemi tu bylo opravdu hodně, a nějaké by tam být asi ani nemusely, ale nakonec už jsem se chytala. To, že byla vražedkyní tetička pro mě osobně bylo vlastně celkem zklamání...moc jsem u ní necítila sílu toho motivu se mstít, autorka nám sice naznačuje, že je to celkem děsivá žena s výbušnými sklony, ale asi to tam pro mě nebylo podáno dostatečně přesvědčivě, abych potom uvěřila tomu, kolik špatností ta žena byla ochotná udělat. Takže v tomhle bych byla určitě radši, kdyby tam tahle část nebyla a ona prostě shořela v té chatě. Občas jsem si říkala, že by bylo fajn ty postavy udělat různorodější, přeci jen mi pak jejich chování trochu splývalo a žádná z těch postav neměla nějaké zajímavější odlišitelné vlastnosti, krom možná Kate, která stavěla ty zvláštní skřínky. To s Gertie mi na konci přišlo vlastně hodně fajn a líbilo se mi to, i to, že z ní neudělala autorka automaticky jen vraždící nepřemýšlející monstrum.


Podtrženo sečteno - pro mě je tam víc chybek než v Pramenech...ale i tak mě to bavilo číst stránku po stránce od úplného začátku do konce. Je to opravdu PARÁDNÍ duchařina, kterou by mi vůbec nevadilo mít u sebe v knihovně...a s autorkou určitě nekončím.

21.03.2023 5 z 5


Miluju tě. Já vím Miluju tě. Já vím Nofreeusernames (p)

(SPOILER) U mě je to pořád na dost kvalitativně srovnatelné úrovni jako jednička. Oba ty příběhy jsou jiné a dvě hrdinky ještě odlišnější. Vím, že hodně lidí má s Avou problém nebo jí nemůže vystát, ale u mě se tyhle pocity během čtení nějak nedostavily. Líbilo se mi, že Ava nebyla dokonalá, krásná nebo extra populární hrdinka... samozřejmě to, že začne randit s nejhezčím klukem ze školy je takové věřte nevěřte a asi by se to dalo označit za nikdy se neudálo a ani nemůže udát, ale je to knížka tak proč ne, a tenhle motiv je stejně ve skoro všech teen filmech nebo knihách.

Jinak sdílím Avinu lásku k filmům, oblečkům a všeho co se dotýkalo nějakých popkulturních narážek. Jejich romance s Chrisem mi přišla prostě OK, nic z čeho bych si sedla na zadek, ale ani mě to nijak zvlášt neiritovalo, prostě jsem to brala jako fakt.
Nevím co víc dodat.... na další knížku se vrhnu asi až za nějakou dobu. Zase je to o tom dávkování, nějaké série prostě nemůžete číst hned za sebou, jelikož jsou si ty díly tak podobné, že vás to začne nudit, nebo si prostě potřebujete na chvíli vypláchnout hlavu nějakým krvákem.

19.03.2023 3 z 5


Dočasný manžel Dočasný manžel Day Leclaire

(SPOILER) Já vlastně ani nevím jestli se to dá za mě zaškatulkovat do kolonky relax, ale pravděpodobně asi jo, protože jinak bych i přes mou kritiku neměla takovou chut se k tomuhle žánru vracet. Pořád si ale stojím za tím, že pokud chcete mnohem inteligentnější, zajímavější a po všech směrech lepší romantiku tohoto žánru tak sáhněte po rodince Bridgertonů. Pokud ovšem chcete svůj mozek úplně vypnout, jakože úplně mu dát tak na hodinu dvě dovolenou, tak sáhněte po Harleguinu. U některých příběhů z této edice však zůstává podstatně velké riziko, že se váš mozek z té dovolené už nevrátí protože nadobro uvízne v cukrové vatě sametových řečiček, naoko vroucích pohledech narcisovských postav a té nejpovrchnější romantiky, která kdy bude existovat, protože v těchto příbězích slovo láska paradoxně velmi často není nic jiného než slovo na papíře.


Tento příběh patří asi do toho lepšího průměru, ale jen tak tak se tam drží. Ten začátek byl za mě čistočistá bolest ze které by feministkám krvácely oči...a to z hlavní hrdinky, která čeká cituji skutečně na svého práce, a očekává, že za ní muž vyřeší všechny její problémy. Motiv svatby z nouze mě obvykle velmi baví, třeba v takovém filmovém Návrhu se jedná o naprostou klasiku, která velmi dobře reprezentuje tuto tématiku. Tady v tomhle příběhu mají naštěstí taky docela silnou motivaci, ale to zpracování je zase studená sprcha, ze které se vzpamatováváte ještě dlouho. A Popelčin ples tomu uhodil hřebíček na hlavičku, sice se mi líbí, že tam všichni narovinu řekli jakého partnera hledají, ale ta láska na první pohled mezi hlavními hrdiny opět přilila další tekutinu do mého kotle UŽ PROSÍM NE TY LÁSKY NA PRVNÍ POHLED. Mě jako ta tématika obyčejně tolik po nervech nešlape, ale všechno má svoje meze a tady je úplně zbourali....já to prostě nemůžu brát ani trochu vážně. Hlavně z pohledu Wynne, která hledá svého prince a je si hned na 100 procent jistá, že je jím člověk, kterého viděla 1 minutu a prohodila sním dvě slova...Kam se na ní hrabě Anna z Ledového království se svým jedním dnem . A ano, samozřejmě, ty lidé tam byly pro to, aby tam našli někoho...ale i tak povrchnější ples jsem v knihách snad ještě nezažila...někdy si říkám, jak bych byla ráda, kdyby se pak z oněch tajuplných, temných mužů, ze kterých jsou hrdinky paf už po třech vteřinách, vyklubali nějací psychopati. To by potom možná ženy přehodnocovali volbu, začít vztah s někým o kom absolutně nic nevím. No prostě celé mi to přišlo k smíchu s tím plesem a už mě vážně štve, jak jsou v těch knihách všichni naprosto krásní a bezchybní, akné na ně....


Jako tu knížku jsem přeskakovala, jejich snatek opět v tom baráku na plese, mi přišel vlastně celkem smutný, ani nevím proč. Což asi nebyla ta emoce, kterou to ve mně mělo vyvolat. Svatební noc byla jedna z nejnudnějších, co jsem v tomhle žánru četla. To s dětmi se mi vlastně celkem dost líbilo, že má Wynne celkem dost velkou motivaci, a celkově z toho mohlo vzejít hodně fajn scén, což se nestalo, jelikož děti byly zase generické bytosti co po celou knihu velebily Jakea, jako kdyby bez toho zamindrákovanýho chlápka nemohly žít. Hlavní hrdinka mi tu přišla hrozně otravná, prostě taková nejvíc plochá Disney princezna co jenom čeká na svého prince. A ten konec zase ten největší náběh na cukrovku......

Verdikt: Budu hledat dál jestli náhodnou bude existovat Harlequin knížka, které dám aspon tři hvězdičky.

18.03.2023 2 z 5