katynka78 katynka78 komentáře u knih

☰ menu

Vůně noci Vůně noci Markéta Harasimová

Pokud se mne někdo zeptá, co v knihách nejraději čtu, tak moje odpověď je jednoznačná. Miluju lékařské prostředí a příběhy z lékařského prostředí. Pak je mi v podstatě jedno, v jakém žánru je příběh zasazen a nebo zda je to i literatura faktu.
I když přiznávám, že při průřezem mojí četbou tady to tak nevypadá, ale taky jsem na Databázi chvíli a nezaznamenávám si všechny knihy z dřívějška.
Ale když kouknete do mojí knihotéky, tak už to poznat je:-)
Celý život to tak mám, lékařství mě fascinuje a baví.

Takže není překvapením, že jsem se pustila i do této knížky. Je teda faktem, že je tam i erotická složka, ale je to na takové úrovni, kterou snesu a která je opravdu součástí příběhu a ne že je to tam na sílu a na moc.
Obdivuji styl psaní autorky, protože je velice čtivý, vtáhne vás do děje a baví vás to.
Rozhodně oceňuji to, když čtu z českého prostředí, že se mi jména líp pamatují než když je to zahraniční.
Mělo to drive, mělo to logiku a závěr se mi velice ale opravdu velice zamlouval, jak pachatel dopadl. To je přesně dle mého gusta. Paráda!

Takže doporučuju!

29.12.2021 4 z 5


Bez duše Bez duše Martin Stručovský

Právě jsem přečetla tuto českou detektivku. A tentokrát bude můj komentář trošku jiný než obvykle.
Proč bych ji doporučila:
- Je z českých luhů a hájů.
- Naprosto rozumíte mentalitě postav, protože jsou zkrátka našeho uvažování.
- Jména jsou zapamatovatelná, i když se autor snažil držet mozek na pozoru, protože i když naše abeceda má plno písmen, tak autor si vybral pár z nich a postavy pojmenoval podobně. Ale jak je to české, tak se to prostě dobře pamatuje.
- Příběh a zápletka je naprosto uvěřitelná. Opravdu, tady to není přitažené za vlasy, nepůsobí to tak ani trochu. Nic není na sílu a nic není přes čáru.
- V příběhu je od všeho něco, láska, nenávist, jemná erotika, zločiny, o jejichž dosahu nemáme ani tušení.
Je to vyvážené.
- Líbilo se mi to a to hlavně díky té myšlence - ve dne knihkupec, v noci strážce a ochránce.

Co mi vadilo:
- To otravné klišé vykopnutého poldy, kterému se stala životní tragédie a on začal chlastat. A jak se z toho hrabe a zase se zabředává a zase se hrabe ven. Toto je všude, polda s problémem. Takže toto je jedno mínus.

29.11.2021 3 z 5


Žena filmového kritika Žena filmového kritika neznámý - neuveden

Asi mám v poslední době nějakou divnou náladu či spíše ne příliš šťastnou ruku, že mi vybrané knihy nějak nesednou.
A to přitom u této jsem si byla na sto procent jistá, že mi sedne, protože jsem filmový fanda, televizní fanda, jsem cílovka a miluju ironický humor.
Zřejmě však by ty krátké kapitolky původně psané na facebook působily lépe, kdybych je četla jednotlivě a v časovém rozmezí než jako knihu a v zátahu.
Takto mi to totiž nešlo, nebavilo mě to, vůbec mi to nepřišlo směšné, zasmála jsem se opravdu párkrát.
V tom sledu těch postřehů ze života ženy filmového kritika totiž pan kritik vyšel velmi jako kritizovaná osoba, která ač svou ženu miluje, tak ji považuje za svého poskytovatele servisu, aby on si mohl chodit do kina, koukat na tv, jezdit po festivalech. Jako ano, je to jeho práce, ale přišel mi totálně neúčasten rodinného života. A ač to má tak dost chlapů, o to víc mě to štvalo tady.
Takže jsem si u této rádoby vtipné knížky spíše zafilosofovala na téma rovnosti, emancipace, feminismu a na pana kritika byla v jednom kuse naštvaná víc než jeho vlastní žena.
Prostě mě to rozčilovalo.
A jelikož se chystá vyjít druhý díl, tak vím, že do toho nepůjdu, protože pochybuju, že se pan kritik nad sebou zamyslel a něco změnil. A já se kvůli němu už víckrát rozčilovat nebudu. :-)

10.11.2021 2 z 5


Nezadaná Nezadaná India Desjardins

V letošním roce jsem se vrátila ke svým milovaným komiksům, které mě baví již od mladého věku.
Objevuju, co je nového a nacházím zajímavá témata, která díky tomuto zpracování projdu za chvilku.
Knížka je velmi krásně ilustrovaná, je milé do ní koukat. Usmívala jsem se a to i přesto, že dávno nejsem ve věku hlavní hrdinky, dávno nejsem svobodná a nezadaná a bezdětná.
Ale to období si pamatuju, proto jsem se těmi situacemi bavila.
Líbilo se mi i to, jak autorka popisuje, co je na single životu náročné a zároveň ukazovala, že vše se dá zvládnout s humorem.

Za mě fajn oddechovka, u které se dá vzpomínat a nebo kývat hlavou, že tomu tak je.

A já jen dodávám, že každý věk, každý stav a každé rozpoložení má svá plus a svá mínus. A to je na životě to krásné.

05.11.2021 3 z 5


Já ti to opepřím, miláčku Já ti to opepřím, miláčku Ellen Berg

Jako většina v dnešní době čtu převážně krimi, ale i ta se musí proložit jinými tématy a žánry.
A tak jsem dala na radu zdejších a zkusila tuto paní spisovatelku. Z jejich knížek jsem si dle anotace vybrala to, co mě zaujalo a ano opět vraždy. Ale ony vlastně nebyly schválně, první byla tak nějak nejprv omylem a ty ostatní pak tak nějak "v sebeobraně" :-)
Je to naprosto nenáročná literatura, oddechové čtení, které nese úsměv nad tím, že hlavní postava Vivi má spíše víc štěstí než rozumu. Najdete tam hodně linek z romantického žánru, třeba že je vše ok, vše se daří a když se nedaří, tak se to všechno velmi brzy napraví. A i když se zdá, že Vivi má stále klacky pod nohama, tak je zametá s takovou rychlostí, že jsem se divila, že se ještě nesložila.
Je to naivní, nelogické, i když proveditelné, tak samozřejmě naprosto odhalitelné, což v příběhu vidíme. Ale pak příjde princ na bílém koni a vše zachrání a tím pádem je závěr pro hlavní hrdinku "happy".
Takže romantika s napětím pro pobavení. Víc za tím nehledejte. A když tomu necháte volný průběh, tak budete rádi, jak to dopadle a budete se usmívat.

19.10.2021 3 z 5


Půlnoční slunce Půlnoční slunce Stephenie Meyer

Co k tomuto sdělit.
Objektivně tak nějak mi naskakuje, že je to nastavovaná kaše něčeho, co jsme už četli a viděli. Vydělávání peněz na něčem, co už peníze vydělalo. Číst jeden příběh dvakrát, to je přeci na hlavu, no ne?
Subjektivně? Panebože, když jste fanoušek této ságy, tak toto musíte mít!!!!!!!!!! To prostě do té knihovny k dalším knihám ságy zapadne, jak poklice na hrnec.
A pohled Edwarda mi přišel naprosto úžasný, daleko víc mě to bavilo a navíc tak nějak mi to všechno do sebe více zapadlo.
Myslím, že je to úžasný nápad převyprávět příběh z obou stran, které jsou tak rozdílné.
Vůbec mi nevadilo, že se tam některé myšlenky opakují, vždyť v životě, když něco řešíme, tak si to v hlavě taky přehráváme pořád dokola a pořád o tom uvažujeme a říkáme si, co by kdyby.
Jeho pochybnosti a jednání mi přišly naprosto logické.

A milovala jsem taky to, že tato kniha odkryla více i myšlenky a jednání ostatních - hlavně ta komunikace mezi Edwardem a Alicí byla skvělá. Více se odkryl jejich svět a postupy a to mě zajímalo.
Jsem zaujatá, vím to, ale možná bych řekla, že tento pohled byl daleko poutavější než pohled Belly. Ale zároveň by to bez toho nešlo a nebylo ono.

Chyb, o kterých se všude mluví, jsem si v zápalu sice všímala, ale nějak jsem to přešla, nenechala jsem si zkazit ten zážitek.
Ovšem vzhledem k tomu, že na toto se čekalo dlouho a byla obava, že to vlastně ani nemusí vyjít, tak mohli ten překlad lépe zvládnout. Vzhledem k ceně jsou ty chyby opravdu trestuhodné, i když jak říkám, já jsem na to při čtení kašlala.

Shrnutí - fanda ságy tuto knihu musí nutně mít a bez toho nejede vlak!
Pokud jste nic z toho předchozího nečetli, toto jako první ani nečtěte, protože je nutné znát příběh, aby se vám Edwardův pohled líbil.

05.09.2021 4 z 5


Tatérka Tatérka Alison Belsham

Tuto knihu jsem si zvolila v audioverzi, protože jsem netušila, jaká bude.
Musím říct, že hlas Lucie Juřičkové byl skvělý - mám ho ráda od doby, co koukám na Sex ve městě a ona tam dabuje hlavní postavu. Její hlas je mi opravdu příjemný, takže to byl bonus této audioknihy a dával celému příběhu perfektní rozměr.

Autorka zvolila velmi zajímavé téma, které je velmi poutavé a myslím, že vychytala i takové to pomyslné využití potenciálu tohoto prostředí, ve kterém se tatéři pohybují.
Velmi se mi líbil její styl, že zbytečně nepopisovala prostředí, stačilo trošku a člověk si to dovedl představit.
Úžasné byly pasáže té bestie, co ty hrůzy dělala. To mě bavilo a bylo to takové jiné než v jiných thrilerech.
Rozhodně se toho spisovatelka drží, protože má i další díl z názvem Inkoust a ten si už přečtu. Vím, že mi v hlavě bude znít hlas paní Juřičkové a třeba někdy si to zase v audioverzi poslechnu.
Spisovatelku si dávám do hledáčku, protože se mi její styl líbí a věřím, že si jej udrží.
Jen doufám, že pak toto nezvyklé prostředí nepřejí, ale to vím, že se u druhého dílu nestane.

05.09.2021 3 z 5


Kruh Kruh Rona Halsall

Nádherná obálka, úžasné barvy.
Původně jsem neměla v úmyslu ji číst, ale když jsem ji viděla v knihovně v poličce mezi novinkami, hned jsem po ní intuitivně chňapla. Nějak jsem ji tam nemohla nechat.

A nelituju, ani trochu. Možná dle komentářů níže někdo očekával krvák a tím pádem byl zklamán, ale osobně na krváky nejsem a krvák jsem v tom opravdu po přečtení anotace ani neviděla.

Je to psychologický thriler, který nenechá čtenáře v klidu. Vtáhne vás to do děje a vy chcete vědět, co se rodině Mel děje. A v hlavě vám to šrotuje. Spisovatelka dává náznaky a vám se objevují teorie, ale vše špatně.
Postupně se karty odkrývají a nestačíte zírat. V knize je totiž hlavním tématem něco, co se velice málo objevuje jak v literatuře, tak ve filmu a ve společnosti je docela tabu.
O to byl příběh poutavější a velice výborně napsaný.

Líbí se mi i to, že ani postavy, kterým držíte pěsti, nemají nakonec takové štěstí, jaké by jim dali jiní spisovatelé. Vyložený happy end se nekoná. Každý dostane určitým dílem za vyučenou, každý si nese šrám. A to je dobře.
V běžném životě taky nebývají čisté happy endy.

Moc se mi tato kniha líbila. Hltala jsem ji a četla dál a dál, abych věděla, jak to dopadlo.

Zůstalo tam však jedno klišé, které se u těchto témat používá, ale obávám se, že to klišé je často jediným řešením problému.

Doporučuji a považuji tuto knihu za jednu z top letošního roku.

03.09.2021 5 z 5


Útočiště Útočiště Jérôme Loubry

Toto je pro mě osobně naprostá pecka!!!!
Na knihu jsem narazila ve videích o knihách, kde to vychvalovali a mě to zaujalo.
Nevím, jak to popsat, ale jsem totálně nadšená, fascinována a na stranu druhou šokovaná a kdyby mi řekli, o čem to je, čìst to nebudu, protože se takovým tématům vyhýbám. Ale to bych přišla o naprosto brilantní čtenářský prožitek a byla by to škoda.
Útočiště psychické, fyzické i duchovní. Dobrovolné či zoufalé.
I já, která nemá ráda drsňárny, toto naprosto doporučuju a i když se kritiky shodují, že by se jim líbil jiný závěr, tak mně to přijde perfektní.

01.09.2021 5 z 5


Dokonalé městečko Dokonalé městečko Kateřina Karolová

Začnu tím, že už loni jsem se u sebe sama přesvědčila, že dovedu být kritická i k těm autorům, kterých si velmi vážím a že i ti moji srdcoví mě mohou v některém svém díle zklamat.
Nebojte, tak tady to není vůbec potřeba, jen jsem chtěla uvést, že kdyby mi ten příběh nesedl, tak bych to dokázala napsat, přestože každý o mě ví, že tuto českou autorku naprosto respektuju, obdivuju a kde můžu, tak ji vychvaluju.
A jsem tak ráda, že s tou chválou můžu pokračovat dál.
Mě totiž fascinuje, jak právě paní Karolová u mě dokázala svým psaním vyvrátit to, co jinak u knih nemám ráda (náznaky, pocit, že bych chtěla ještě další kapitolu) a přiznám se, že jen opravdu jen u ní mi to nevadí, protože moc dobře vím, proč to tak je a proč to tak píše a mně to obrovsky vyhovuje. A je to hlavně proto, že to, co potřebuji vědět, se vždycky dozvím a ostatní není tak podstatné. A tak to funguje i v reálném životě, nikdy nebudete vědět o všem a všech všechno, vždy vám zůstane nějaký otazník a nenaděláte s tím nic.
Ale k příběhu - no bylo to velké očekávání a hned 14.3.2024 jsem letěla do knihkupectví a knihu si koupila.
Víkend byl jasný a bylo to bezvadné. Mozkové buňky najely a já po celou dobu čtení uvažovala a kombinovala. Musím říct, že tím, že některé věci vím, tak mě napadly, ale opět to nevadilo, protože motiv postav mi nebyl znám a o to šlo.
Ale konec omáčky a jde se na věc.
V knize jde v první řadě o nový začátek v životě – nový start, v novém městě, domě, v nové práci. Jde o totální změnu dosavadního života. A jak to, tak bývá, tak si ty nové začátky každý vždycky malujeme narůžovo. V příběhu jsou v podstatě dvě hlavní postavy, na kterých to celé stojí. Obě mi byly určitým způsobem blízké – jedna milující řád a vše tak, jak má být, druhá chudák se jí nedařilo. V každé jsem se viděla. V tom příběhu je totiž navíc krásně vidět, jak se život dovede měnit – v jednu chvíli je vše v pohodě a najednou prásk a je malér. Zároveň je to možné i obráceně, dlouhou dobu malér a najednou prásk, přichází naděje a radost, které máte na dosah ruky. A kdo by po tom nesáhl, no ne? Já rozhodně!
A tak kráčíte po té nové životní cestě a koukáte a odkrýváte nejprve tu radost, ale následně zjišťujete, že ta původní růžová budoucnost má přeci jen šmouhy.
A vy jako čtenář začínáte ty šmouhy odkrývat a za mě jich tam bylo opravdu plno. A hlavně jsou to šmouhy aktuální, současné a žádné vycucané z prstu, jsou i nebezpečně reálné a nechci prozrazovat víc, ale paní autorce můžete opravdu věřit to, co píše.
Při čtení jsem občas doslova nestíhala ty přesahy a moje vlastní myšlenky, moje úvahy jely na plné obrátky. A to mě baví a moc za to děkuji. Nebudu prozrazovat, co všechno je v tom příběhu ukryto, protože zase – každý tam může vidět něco jiného a já vám svou vizi nutit nebudu, vždyť to nedělá ani sama autorka, ale věřte mi, zase to tam je! Právě její bravurní způsob navedení na hlubší zamyšlení je, že danou věc nepokrytě napíše do jedné či dvou vět, a pak jako by nic jedeme, pokračujeme dál v hlavní linii a vy si sami určíte, zda v té naznačené odbočce si vezmete něco pro sebe a nebo ne. A to je právě to kouzlo knih paní Karolové a teď jsem to práskla.
No nic, zas to mám dlouhé, ale za mě – příběh má krásnou myšlenku, ukazuje sílu lásky a to na více úrovních. A nezlobte se na mě, ale já to tam fakt všechno vidím a za knížku moc a moc děkuju.
Jo a ještě za Vršavu!!!!!

18.03.2024 5 z 5


Přímo před očima Přímo před očima Jack Jordan

(SPOILER) Vydavatelství Katto je machr na detektivky a thrillery. Anotace u této knihy mě tak zaujala, že jsem neváhala a koupila si knihu domů. Ale než se na ni dostalo, tak to chvilku trvalo. Jak jsem ale začala číst, tušila jsem, že to bude jízda.
Asi takto - kdo mě zná, tak ví, že naprosto nesnáším nelogické věci (nemyslím nadpřirozené, ale nelogické z hlediska postupu normálního fungování) a to, co se vzpírá tomu, co by každý normální člověk udělal. No tady toho bylo docela dost a musím přiznat, že i jedna dost zásadní věc, která mne při čtení trkla a svedla na cestu, že tenhle vrahem opravdu není. Jenomže! Jak mě tyto věci vadí, tak tady mě čtivost, napětí a touha po výsledku tak přesvědčili, že jsem to prostě přešla.
Přešla jsem to, že Naomi v jednu chvíli cítí naprosto vše a v zásadních chvílích jí čich asi nefunguje, protože by jinak dávno věděla, kdo je pachatel a to i bez toho, že nevidí.
Přesla jsem to, že spáchané trestné činy by dle mého nikdy nemohl udělat nevidomý člověk, ale policie tento fakt naprosto přehlíží. Jako určitě může být nevidomý člověk vrah, ale tak tipuju třeba jed v jídle, ale určitě ne přesné řezy nožem na krku, to je naprosto nemožné! Ještě jako oběť běhá po lese a nevidomý člověk ji dožene a podřeže? Jako co?????????? A protože šlo o policajty naprosto blbé, tak jsem to tady autorovi odpustila, protože to mělo jednu podstatnou úlohu v příběhu - zkorumpovaná policie až běda. Navíc jsem tam sama pro sebe objevila postavu kriminalistky, která dlouho povede 1. místo v nejprotivnější postavě za hodně dlouho dobu, tak mě štvala a to je slabé slovo, odporná baba. Nesympatická, nelidská, nelogická, sobecká, postoj k ní mě neobměkčil ani tím, jak mektala, že je v práci furt.

Zatím to vypadá, že píšu spíše negativně, že? Ale jak jsem uvedla, ony ty nelogičnosti měly v příběhu svou úlohu. Vysvětlila jsem si to tak, že Naomi ve strachu prostě necítila to, co měla cítit, policajti chtěli mít obětního beránka. Bavilo mě to strašně moc a ty příběhy postav a to, co se jim všechno stalo, to bylo uvěřitelné, parádní, dokonalý kruh, který se uzavřel.
Bavila mě i stránka ohledně lidské společnosti, která umí být nesmlouvavá a v jednu chvíli vás lituje, v druhou miluje a ve třetí nenávidí.
A konec? Úžasný! Obrovská pochvala! To chtělo koule to takto uzavřít. A navíc vůbec nepochybuju, že to takto může dopadnout, že to takto může vyjít, že se to i občas v jistých obměnách stane. Autor navíc byl na čtenáře velice hodný, protože všechno dokonale vysvětlil a to se mi líbilo.
Takže doporučuju!

06.03.2023 4 z 5


Opouštím ostrov Opouštím ostrov Tomáš Zástěra

O knize jsem věděla, že nebude o soutěži, v níž byl Tomáš účastníkem. Ale paradoxně právě díky Survivoru, kterého naprosto zbožňuju a sleduju, jsem Toma více poznala jako divačka a tím, jak se na ostrově choval a jednal, si mě získal. A proto jsem do knihy šla. Byla jsem zvědavá, zda do této útlé knížky dokáže dát ze sebe to, co na nás skrz obrazovky vyzařoval.
A povedlo se, za mne je to velmi povedená povídková sbírka, která na základě předmětů odvypráví spoustu historek, které rozesmějí, zahřejí u srdce a citlivé duše dojmou.
Jsem moc ráda, že je knížka součástí mojí knihovny. A to je k podivu, protože většinou jsem u povídkových knih zklamaná a nebaví mě, ale u Tomáše jsem udělala ještě výjimku a udělala jsem dobře. Mám ráda jak knihy, tak televizi, mám ráda známé osobnosti a když někomu fandím, tak prostě fandím a zajímám se i dál o jeho tvorbu. A Tomáš mezi tyto osobnosti patří.:-*

28.02.2023 3 z 5


V jeho stínu V jeho stínu Audrey Blake

Knihy s lékařskou tématikou jsou pro mě number one. A tato nesměla chybět a jakmile jsem se dozvěděla, že je v knihkupectvích, hned jsem pro ni vyrazila.
Má nádhernou obálku, skvělou anotaci a po přečtení byla pro mě jednou z těch, co jsou odvedeny naprosto profesionálně s kapkou romantiky, ale na pravdivých skutečnostech, což dodává této knize na výjimečnosti.
Vymyslet příběh je náročné, ale skloubit jej s pravdivými fakty je ještě náročnější a autorky to dokázaly.
Líbí se mi, že na to nepotřebovaly nekonečno stran, protože kniha je svým počtem stránek dostačující. Není tam hluché místo, není to plytké, není to opisující pořád dokola tytéž věci.
Ukazuje nám to dobu, ve které jakýkoliv zdravotní problém mohl znamenat konec života. Potíže, které dnes považujeme za vyřešitelné či banální, byly tenkrát často smrtelné.
Kniha ukazuje nejen jak to bylo tenkrát v medicíně, ale ukazuje i postoje lidí v té době a mnohá dilemata, se kterými se museli potýkat.
A v tom se to vlastně nemění ani dnes. Oproti tehdejší době se udělal jak ve společnosti tak medicíně velký pokrok a posun, ale zase máme před sebou další výzvy, které nutí společnost posouvat se dál a řešit je.
A to mi ta kniha pomohla si uvědomit a jsem za to ráda.

23.10.2022 4 z 5


Teď to trochu štípne Teď to trochu štípne Anna Tarneke

Co čekat od knihomolky, která tak ráda už od malička hltá knihy z lékařského prostředí a je jí jedno, do kterého žánru se ta knížka zařazuje.
Na tuto knížku jsem - jak jinak - narazila právě tady a jsem za to moc a moc ráda.
Pravdivé příběhy jsou prostě pravdivé a o to přitažlivější pro čtenáře. Bavilo mě to moc. Zasmála jsem se, kroutila jsem hlavou nad konáním pacientů a jejich argumenty, obdivovala sestřičky a lékaře.
A co víc - dozvěděla jsem se tam dost nových informací, které opravdu dovedu uplatnit, takže mě to fakt bavilo.
Svižně napsané, každá epizoda uzavřená a taky nechyběly ani rady pro čtenáře, takové promluvení do duše a to vždy na základě těch "speciálních" případů na pohotovosti.

Takže za mě určitě stojí za přečtení a jdu zvednout o hvězdičku výš, protože jsem pořád nevěděla, zda 3 a nebo 4 a tedy rozhodně 4.

01.06.2022 4 z 5


Nebezpečná hra Nebezpečná hra Camilla Läckberg

V první řadě musím vytknout jeden tady často řečený argument - že je to krátké a že není vše vysvětleno. Osobně si myslím, že není vůbec nutné vše naprosto detailně rozpitvávat, rozepisovat a nimrat se každou myšlenkou dopodrobna. Autorka totiž umí na pár stránkách to, co jiní na 300. A to je umění.
Mě zkrátka tyto jednohubky od Camilly fakt baví a tady je tak skvělá, že mi fakt nezbyla žádná otázka.
Jako jasně, mohlo by tam být, co a jak bylo dál, ale pro tento druh příběhu to není nutné ani podstatné. Užila jsem si tu psychologii postav, naprosto mi stačila k tomu, abych pochopila jádro příběhu.
Bavilo mě i to, jak jsem si musela skládat jednotlivé informace k jednotlivým postavám a musím říct, že ač jich tam nebylo mnoho, i tak to dalo zajímavý spletenec.
Nevím proč bych nemohla dát dost hvězd jednohubce, která mě bavila. Co jsem si přála, to jsem dostala a jsem velmi spokojená.
Taky nevím proč bych měla vychvalovat do nebes jen vážné příběhy, které čítají několik stovek stran, několik desítek postav a které popisují jeden okamžik na několika stranách.
Mě třeba vyhovuje, že tady nebylo detailně popsáno ono "neštěstí" a jeho následné pokračování. Konec mi vyhovoval. To totiž není konec, kde by vás tížilo mnoho otázek a "něco vám tam chybělo". To je konec, který důstojně zakončuje jednohubku tohoto druhu a můžete to klidně dát zpět do knihovny a s čistou hlavou vzít další knihu. A to je přeci taky někdy fajn, no ne?

23.01.2022 4 z 5


V bílém plášti V bílém plášti * antologie

Moc neholduju knihám, kde jsou povídky od různých autorů, ale jakmile je to z lékařského prostředí a s lékařskou tématikou, tak jdu do toho.
Knížku mám doma, cena byla přijatelná a podpořila jsem naše autory.
Bylo to fajn.
Ale jiné sbírky povídek číst nebudu, protože tento styl knih mě nebaví, působí to roztříštěně. Ale jak jsme u medicíny, tak jsem pro jakékoliv zpracování či žánr.

03.11.2021 2 z 5


Mlha nad Shadow Sands Mlha nad Shadow Sands Robert Bryndza

Bohužel patřím k menšině lidí, kteří nejsou s touto sérií spokojeni. Jako vždy píši, že Roberta Bryndzu opravdu miluju. Je mi sympatický, je hezký, fascinuje mě, že má za manžela slovenského chlapa a jeho sérii s Erikou zbožňuju. Ten styl, ty příběhy, fakt mě bavily všechny a mám na jejich čtení krásné vzpomínky.
Ale tato série pro mě není, opravdu ne, hlavní hrdinka alkoholička (i když se nedivím, proč tomu propadla, ty hrůzy, co jí spisovatel nachystal, to bych taky chlastala), má pro mě opravdu nepřijatelné myšlenky a není mi sympatická.
Případy jsou i drsnější, opravdu otřesné. A taky tento díl mi přišel trošku nepřehledný a bylo mi to skoro jedno, jak to dopadne.
Prostředí, kde byly oběti. mi bylo krajně nepříjemné. Představa toho, co prožívaly, odporná.
A toto odmítám číst a nebo se tím zabývat.
Naštěstí audiokniha a Martin Stránský to zachránil svým bravurním uměním a krásným hlasem.
Další díl si možná někdy poslechnu, ale vůbec to nebudu vyhledávat a nebo si to značit.
Za mě je tento díl trošičku lepší než první, ten Kanibal byl odporný, ale pořád je to pro mě nepřijatelné a do této série už nejdu.
Mrzí mě to.

28.10.2021 2 z 5


Moje báječná žena Moje báječná žena Samantha Downing

Téma této knihy mne nalákalo. Je to proto, že kriminálky či detektivky jsou až příliš často psány z pohledu vyšetřovatelů nebo obětí. Ale velmi málo (i když podobná mě ještě čeká k přečtení) je psáno z pohledu pachatele, darebáka či sériového vraha. Je však pravdou, že tato tendence je vzestupná a autoři do svých děl zahrnují čímdál tím víc pasáže, kde se dozvídáme, co darebák dělá, proč a nač.
Ale toto je přeci jen jiné kafe - tady je vše z pohledu jednoho z pachatelů - v tomto případě z onoho zmíněného manželského páru - manžela, celý příběh vidíme jeho očima, sledujeme, jak myslí, co dalšího chystá a proč.
Ale vše není tak, jak se na první pohled zdá a to je velmi zajímavé a to, co mě na knize bavilo.
Co už mě ale po půli knihy nebavilo, byl tok těch myšlenek. Dokonce mi ten manžel přišel tak trochu slaboch, nepřipadal mi nic extra. Bylo až odpudivé, jak byl na oko obyčejným člověkem a nic neukazovalo na to, proč dělá to, co dělá. A jejich společný motiv jejich činů byl více než k poblinkání, to opravdu nedovedete pochopit.

Ke konci to ovšem gradovalo a přiznám se, že jedna věc mě napadla už v půli knihy, která se nakonec potvrdila a byla jsem potěšena, že jsem ji odhalila.
Bylo to dobré, bavilo mě to, ale mělo to svá velká ale. Věřila jsem totiž, že se dozvím, proč to dělal, proč to dělala ona, kde byl původ toho všeho. To se až tak nedozvíme, nebo spíše náznaky jsou, ale hodně si pak spíše domýšlíte.
Co se mi ovšem líbilo hodně bylo, že pachatel cítil, jak velký dopad mají jeho činy a chování na jeho děti a jak křehká je jistota a bezpečí.

Příběh jsem si užila, je to dobrá krimi bez zbytečných krvelačných scén. Klidně doporučuju, ale má to své rezervy co se týče ve využití daného tématu. Proto jen 3 hvězdičky.

16.10.2021 3 z 5


Zítřek ti nikdo neslíbil Zítřek ti nikdo neslíbil Kateřina Karolová

Na tuto knihu jsem narazila v novinách a reklama na mě zabrala a v knihovně ji měli, tak už ji mám přečtenou.
Jsou tři, i když každý sám. Probudí se na neznámém místě. Netuší kde, neví proč. Nic si nepamatují. A něco je špatně.
Je to popisováno jako současný český thriller. Dala bych 4 z 5 a to jen proto, že paní spisovatelka nedopsala poslední kapitolu, kde měla dopsat zřejmé věci.
Jinak je to napínavé, překvapivé a zlom nesmím naznačit, připravila bych vás o napětí a zvrat, jaký jsem nečekala.
Pro mě byla kniha báječná i tím, že se odehrává ve Zlíně a místa mi byla blízká. Představivost tím pádem měla skoro odpočinek a já se mohla soustředit na jiné věci.

Paní spisovatelka napsala 2 knihy a toto je první thriller. Pokud napíše další, jdu do toho.

01.09.2021 4 z 5


Pomocnice Pomocnice Freida McFadden

Je to tak, konečně se stalo to, že vychvalovaná kniha do nebes mne nezklamala, jak tomu bývává zvykem.
Ne že bych si z toho až tak sedala na prdel, ale bylo to dobré. Bylo to fakt dobré!

Ač už několikrát probírané téma, tak za mne, pořád se o tom musí psát, dokud tyto typy lidí nebudou mít v gatích naděláno. Žádné ubližování, žádné týrání není dovoleno! A hotovo!

O tom je Pomocnice, o tom, že každý si má sebe vážit, každý má chápat, že co nečiní dobře jemu, nemá činit druhému. Každý má chápat, že když se někdo rozhodne ubližovat jen tak, pro svou zábavu, protože ho to baví, protože se cítí jaksi king, tak to není správné chování, to není správné jednání a jednoho dne tomu nastane konec! A ne moc hezký! A o tom je Pomocnice.
A už se těším na další díly, když už vím, že je to série, ale nebojte, tato kniha je ukončená. A velmi dobře ukončená, moc se mi to líbilo. Paráda!

Můj osobní názor je, že pokud se nějaký člověk ze své vůle rozhodne ubližovat druhým jen tak, pro svou zábavu, tak prostě jaksi ztratil nárok na to, aby s ním bylo zacházeno humánně jak se s člověkem zacházet má. On ubližoval, on trápil, on trýznil, tak jaké pak co pak, potrestán budeš.
Jo a nějaké hlášky typu - neklesej na jeho úroveň - neberu. Takoví lidé nikdy nepochopí, že se chovali nesprávně, dokud sami neokusí jaké to je, když ...

A o tom je Pomocnice:-)))

16.02.2024 4 z 5