KatkaLas
komentáře u knih
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Je to starší text, běkteré slovní obraty jsou zkrátka "ojeté" řečeno slovy jedné z postav knihy, ale jinak je to skvostné.
O touze žít, nejen přežívat a čekat na smrt. A tak by to měl mít každý.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Temné a napínavé. Kdyby to zfilmoval někdo, kdo bude mít hodně peněz, byla by to skvělá podívaná. Při čtení jsem byla napjatá až do poslední chvíle, a to přesto, že se nejedná o prvoplánovou detektivku. Začtěte se sami a uvidíte.
Můj grónský rok
Eva Kollerová–Střihavková
Naprosto super! Kniha se mi trefila do vkusu nejen obálkou, ale i příběh a místem, kde se to celé odehrává. Mám ráda knihy, které jsou ze současnosti, ale zároveň mají nádech dobrodružna. Konec naznačuje, že by mohlo být pokračování, tak se těším.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Je to lehce absurdní, lehce depresivní, lehce legrační, prostě to má v sobě všechno dohromady. Kniha se mi líbila, stejně jako Muž jménem Ove, je velmi čtivá a příběh neotřelý.
Po strništi bos
Zdeněk Svěrák
mně ta knížka připadá dojemná a moc krásná. I ten film je krásný. Mám ráda Svěrákovu poetiku.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Klasika! Známe to všichni, kdo nečetl, viděl alespoň film. Na knize oceŇuju hlavně to, jak je napsaná, věty jsou za sebou poskládané tak, že vám při čtení zní v uších jako hudba a vy tak nemáte pocit, že čtete. Mám ráda knihy, u kterých se člověk zasměje.
Vzácná návštěva
Eva Kollerová–Střihavková
Postavy se ze začátku zdají být absurdní, ale vlastně asi nejsou. Věřím, že se na každém maloměstě takoví lidé najdou. Kniha mě moc bavila, byl by zní skvělý film!
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Krásn kniha, odpočinková, ale zároveň vede čtenáře k zamyšlení. Líbí se mi, že je o muži, knih o ženách je strašná spousta a to neustále porovnávání se s nimi, je strašně únavné, i proto se mi tahle kniha líbila, že se nemusím srovnávat, ale nechat se unášet jen příběhem a myšlenkami chlápka, který ze začátku není tak úplně sympoš, ale pak si ho oblíbíte.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Krásná kniha. Sama Jeruzalém, jako město, zbožňuju, takže tahle kniha nemůže v mé knihovně chybět. Ladislav v ní s lehkým humorem a sympatickým viděním světa shrnuje nejen svou cestu ale i setkání s nejrůznějšími lidmi a platí, že čm obyčejnější lidé jsou, tím jsou i zajímavější.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Naprostá klasika, která měsnad nikdy neomrzí. To vzdychání ženských hrdinek slyším i přes stránky knihy... Každý si o Vánocích pouští Lásku nebeskou, já čtu tuhle knihu. Už se těším na prosinec.
Dcera říše
Louise Fein
Musela jsem se oprostit od toho, že už jsem podobné téma četla stokrát a nakonec se mi to vlastně líbilo a můžu knihu všem doporučit.
Dáma s kaméliami
Alexandre Dumas, ml.
Ten příběh je skvělý a moc mě bavil, na svou dobu to je hodně pokrokové téma, pojednávající o věcech, o kterých se ve společnosti tolik nemluví. Proto je potřeba to číst alespoň trochu optikou tehdejší doby.
Gentleman v Moskvě
Amor Towles
Líbila se mi obálka ve stylu Art Deco, proto jsem si knihu koupila. Jak povrchní, já vím. Ale mám slabost pro dvacátá léta, mám slabost o příběhy, které jsou zasazené nebo jakkoliv spjaté s hotely. Méně už mám ráda příběhy, které idealizují Rusko. Není to nic hlubokého, bolševismu se to dotýká jen okrajově, ruské duše jakbysmet, ale je to zábavné odpočinkové počtení.
Když teče krev
Stephen King
Některé pasáže, především ty o smrti, jako by mi mluvily z duše. Tedy autor mi spíš mluvil z duše. Nechybělo napětí ani úžasná čtivost, které jsem se zatím dočkala u každé Kingovy knihy, kterou jsem četla. Na téhle se mi ještě navíc líbila její aktuálnost, to, jak silně rezonuje s dnešní dobou.
Terapie
Sebastian Fitzek
Ježis, to bylo takové drama, že jsem knihu musela každých dvacert stran odložit a jít to prodýchat. Jsem jediná, kdo to tak měl? Ale bylo to skvělé.
Jednoho krásného dne
Šemi Zarhin
Nádherný vhled do myslí lidí okolo jezera v Izraeli. Krutá a všudypřítomná realita je podtrhována sirovými popisy míst, kde žijí lidé, s nimiž de život nemazlí. Moc dobře napsané.
Dýchej za mě
Eva Kollerová–Střihavková
Pro mě má ta kniha dvě roviny. Tou první je skvěle zpracovaný vztah sester, ale taky téma lásky - všeobecně a pojetí tématu lidskosti.
Druhou rovinou je výpovědní hodnota o době, v níž sestry Nekolovy žily.
Voda pre slony
Sara Gruen
Nejdřív jsem viděl film a zdálo se mi to jako strašný blábol, navíc blbě zahraný. Potom, na jedné dovolené, kam jsem si zapomněla vzít knihu, jsem na tento text narazila v knihovně, a tak jsem se trochu z donucení začetla. A musím říct, že jsem ráda, že jsem dala textu šanci.
Přináší to zamyšlení, jaký má smysl zotročovat zvířata, pro lidské potěšení. Jaký má smysl trvat na starcýh a prachem zanešených zvycích, jaký smysl má hledat romantiku v něčem, co už je dávno přežité, jako je cirkus... Tak k tomu je ta kniha dobrá, že se lidé zamyslí.
Jinak to není nijak hodnotná literatura, obsahuje předvídatelný děj.
Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
Na poměrně útlou knížku tam bylo hodně patosu, příliš zidealizovaných postav, ale když se mi od toho podařilo oprostit, zbyl dobrý a nosný příběh podaný zábavnou formách, ve smutných, ale nosných kulisách a navíc vše čtivě napsáno. Remarque je dobrý spisovatel.
Pravidla zdvořilosti
Amor Towles
Celou dobu jsem té holce fandila, aby to nepo*rala. Moc mě příběh bavil.