Jrsnbl komentáře u knih

Ačkoliv pocházím z Ústeckého kraje, rozhodl jsem se, že chci studovat univerzitu v Ostravě. Ve městě, kde jsem před podáním přihlášky ještě nikdy nebyl. Teď mám za sebou první ročník a musím říci, že jsem se do tohoto kraje zamiloval. O víkendu, když je čas, si jen tak projíždím vlakem Těšínsko, kochám se těmi krásami, co nabízí a snažím se o regionu, kde studiem budu trávit dalších pár let, zjistit co nejvíce.

No a kniha Karin Lednické mě naprosto dostala. Nepopsatelný čtenářský zážitek, který v hlavě nejspíše dlouhou dobu nesmažu. Mou lásku k této lokalitě prohloubila o to více. Nemohu se dočkat, až si přečtu pokračování. Děkuji Vám, paní Lednická.

32 25.05.2023

Dechberoucí, drastické a smutné. Lépe to popsat ani nejde. Alena Morštajnová se s tímto dílem opravdu ukázala. Tohle by si měl každý přečíst.

29 05.08.2021

Knížku jsem dostal pod stromeček a lepší dárek jsem si snad přát ani nemohl. Přečetl jsem to jedním dechem, po většinu času s husí kůží a na konci i se slzami v očích. Příběh je popsán tak realisticky, až z toho mrazí. S postavami soucítíte nebo je nenávidíte. Je to tak neskutečně lidské a krutě krásné. Autor předvedl boží práci. Jakožto bývalý hokejista mohu potvrdit, že hokejové prostředí, vztahy v kabině a zápasy opravdu nemohly být vykresleny lépe. Medvědín se rychle dostal mezi mé nejoblíbenější knížky. Tohle si prostě musíte přečíst.

"Třešně voní vždycky po třešních." - pan trenér Sune

19 29.12.2020

První napsaná kniha autorky je naprostým pokladem historických románů.

O osudu pobaltských republik ve 20. století toho lidstvo ví opravdu málo. Útlak jak ze strany nacistického Německa, tak rudého Sovětského svazu. Kdo je vlastně zachráncem? Kdo je ten "hodný"? Jde si v tomto případě vůbec vybrat?

18 21.05.2022

Saturnina jsem si do uší pustil při mém pěším putování Španělskem. Řekl bych, že lepší titul jsem si snad vybrat nemohl. Díky typicky českému humoru, skvělému vypravování a perfektně napsaným postavám, se mi na celý den rozlil po tváři úsměv.

Boží,

17 15.02.2022

U této knihy snad nejde dát ani jiné hodnocení. Já nemám slov. Zdrcující výpovědi sedmi obyčejných lidí, kterým se ze Severní Koreji podařilo utéci. Fakt, že každá výpověď pochází z úst naprosto odlišné profese, věkové či socioekonomické skupiny, je důležitý v pochopení fungování tamější společnosti skrz na skrz.

Pokud nemáte vůbec žádný obrázek o KLDR a o zemi víte jen to, že tam žijí lidé s vygumovanými mozky po dlouholeté vládní indoktrinaci, tato kniha vám určitě ukáže, že to není tak jednoduché.

Tohle si prostě každý musí přečíst.

17 15.06.2021

Tak Backmanova tvorba je něco úžasného. Divím se, že jsem se s ní seznámil teprve nedávno. Ove pro mě byl již třetím titulem, který jsem od autora četl a znovu musím hodnotit plným skórem.

Román, ve kterém se moderní doba a společnost střetává s mrzutým dědkem, který všechny a všechno nenávidí. Hlavně tedy řidiče francouzských vozů a kravaťáky. Je to typický nabubřelý senior, který snad každému někdy zkazil den. Proč ovšem takový je? Kniha odkrývá Oveho temnou minulost a my s ním pomalu, ale jistě začínáme soucítit. Dojde to až do bodu, kdy se ze strohého a uřvaného starce stává milující dědeček, kterému prostě fandíte.

Neskutečná Backmanovo práce, ve které se dotkne snad všech ožehavých témat současné doby. Oveho si musíte přečíst, protože málokterá kniha mě takhle dojala, rozesmutněla a rozesmála zároveň.

16 08.01.2021

1984 a Farma zvířat - knihy, které by si měli přečíst naprosto všichni. Možná by se v dnešní společnosti žilo lépe. :)

16 30.06.2020

Kniha, kterou by si měl přečíst naprosto každý. Geniální dílo, které je stále trefné a i v dnešní době si ještě některé řádky knihy 1984 zpětně přečtu.

15 13.05.2020

Boží, úžasný! Kéž bych si Revizora přečetl za mých let na gymplu, byl by prvním titulem, který bych zařadil do mého seznamu maturitní četby.

13 17.10.2021

Tom Sawyer je idolem všech dětí z okolí. Je to kluk, kterému se dostane to, po čem touží. Unikne každé nepravosti, kterou samozřejmě pokaždé provedl. Krásné, detailně popisující dětskou psychiku a vtipné dílo.

13 29.05.2020

Magický realismus na úplném vrcholu. Lépe to snad ani popsat nejde. Tohle není jen obyčejná kniha, titul. To je prostě dokonalost. Opravdová špice, více, než jen literární dílo. Podobný pocit jsem měl jen a pouze u tvorby Milana Kundery.

Již úvodní kapitola mě dovedla k úžasu. Janáčkova Sinfonietta. Výklad dějin Československa. Jak je možné, že o něčem takovém píše japonský autor v příběhu, který vlastně nemá s naší krajinou vůbec žádnou spojitost? Tahle absurdita mě vlastně ale úplně odrovnala. Ač se to tam zdánlivě nehodí, sedělo to tam úplně perfektně.

Aomame a Tengo. Lásky největší. Držte se.

Prosím, už mu dejte tu Nobelovku, fakt!!!

12 25.12.2021

Má nejoblíbenější knížka z celé série! Proč je tomu tak? Série nabývá na temnotě, postavy dospívají. Už to není ta dětská pohádka, stává se z toho tragédie. Díky délce knihy, se v příběhu ukrývá nespočet maličkostí, kterých si na první dobrou opravdu nevšimnete. Fénixův řád je zlomovou knihou v sérii o našem milovaném čarodějíčkovi.

12 13.05.2020

Příjemné čtení o dvou do sebe skrz na skrz zamilovaných duších, které spolu čelí překážkám a výzvám světa, který se od jejich představ, liší diametrálně.

Pražští intelektuálové, učitelka Lu a filozof Petr, se rozhodli (nebo spíše Petr?) pořídit na Šumavě starou budovu, dát ji nový život a provozovat ji jako hostinec. Vesnice je však jiná než jim doposud známá Praha. Život plyne pomaleji, než si oba mysleli. Zima je krutější, než čekali. Je jejich láska natolik odolná, aby se jim podařilo polo-zříceninu doopravdy překopat v prosperující hotel?

Krásné knížka. Bez akcí, bez přibarvování. Prostý život dvou neprostých jedinců. Příběh o lásce.

Absolutní umělecké dílo. Stejně jako obraz jménem Komturova smrt, který hlavní hrdina díla objeví tak docela náhodou. Nebo to snad náhoda nebyla? Měl jej objevit snad proto, aby se mu dostaly odpovědi na otázky, které jej doslova sužovaly?

Haruki Murakami at his best. Lépe bych to snad nevystihl. V jednom z posledních autorových děl lze spatřit, jak za ta nekřesťansky dlouhá léta dozrál. A že zraje jako víno. Komturova smrt je totiž naprostý skvost, který je svou propracovaností, záhadností a existencionalistickými otázky propěchován natolik, že o tom, kdo dílo napsal, nemůže být pochybováno.

11 27.08.2022

Dannyho příběhy si prostě musíte zamilovat! I když je to většinu času trumbera, stejně mu přejete, ať mu to alespoň jednou vyjde. Atmosféra Protektorátu Čechy a Morava na vás úplně dýchá a Škvoreckému se tyto povídky opravdu povedly! V budoucnu se určitě pustím do jeho dalších děl. Jakožto úvod k tomuto autorovi Prima sezónu určitě doporučuji!

11 29.09.2020

Paní Mornštajnová rozhodně umí skvěle vykreslit postavy a vyprávět příběh, který složila. Z vypravěčského hlediska, perfektní počin.

Co se myšlenky a pozadí samotného děje týče, nevím, co si přesně mám myslet. Jistě, paní Mornštajnová chtěla sepsat dystopický román o tom, jak by vypadalo Československo, kdyby Sametová revoluce neměla takový účinek, jaký měla. Dle mého názoru jsou reálie její smyšlené diktatury až moc přitažené za vlasy a s veškerými historickými poznatky, které o socialistickém Československu máme, si myslím, že šla v různých detailech až za hranu. Stejně jako u 1984 jsem měl podobný pocit beznaděje u Listopádu. Realita však byla mnohdy odlišná.

Komunismus špatný, kapitalismus dobrý. Mám pocit, že nám paní Mornštajnová knihou vlastně chtěla říci tohle. Jestli mělo mít dílo nějaký jiný přesah, to netuším.

10 14.11.2022

Tak tenhle příběh byl masakr. Doslova.

Loď Wilhelm Gustloff. Naděje, utrpení. Příběh jako tento ukazuje, že ve válečných konfliktech není strana, která by činila jen dobro. Nebo jen zlo. Každá mince má dvě strany. Nacisté byli pro uprchlíky utíkající před návalem Sovětů spásou. Přitom se jednalo o zrůdy páchající možná ještě větší zlo.

Ruta Sepetys nám naservírovala knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo by bez přemýšlení zavřel hranice před těmi "zlými uprchlíky." Ať už se jedná o Ukrajince utíkající před Putinovými spáry, nebo třeba Syřany či Afghánce opouštějíc rodnou zemi před občanskou válkou. Na každého bychom měli pohlížet stejnou měrou. Všichni utíkají před utrpením, násilím a smrtí. Proč si nejsou rovní?

Styl, jakým autorka psala, byl naprosto parádní. 4 postavy vyprávějíc příběh ze svého pohledu. Ty pohledy se nakonec protnou natolik, že se z nich stává rodina. Skoro.

10 08.05.2022

Konečně. Na překlad tohoto titulu jsem se hodně těšil. Že se jej dočkáme až v roce 2021, tedy 21 let po napsání originálu, je však bídné. Inu, máme jej a můžeme se přeci jenom radovat.

Musím říci, že Anna Kareninová předvedla velmi dobrou práci s překladem. Dalo by se říci, že v jistých pasážích jsem měl i pocit, že to psal sám Kundera. Lépe to snad ani nešlo.

Co se týče myšlenky a příběhu, žasnu. Netuším, zda je česká společnost, jenž je poměrně kriticky vyhraněná vůči Kunderovi, připravená na dílo, ve kterém právě pojednává o tom dvojím světě. O světě doma a tam. Tam, kde jsem kdysi někým byl, ale už nejsem. Úžasný náhled do duše emigrantů a jejich rodinných příslušníků, kamarádů a blízkých, kteří zůstali v rodné zemi. Je fascinující, jak se cítili Irena a Josef při návratu do Česka naprosto ztraceni. Jsem rád, že na naší scéně to ztracení konečně někdo vyzdvihnul. Jsem o to rád, že to byl právě Kundera, který s ním má bohaté zkušenosti.

Díky za toto dílo a skvělý překlad. Kunderův odkaz je nesmrtelný.

10 15.02.2022

Knížku jsem přečetl jedním dechem ve chvílích, které jsem trávil v tureckém Istanbulu. Protože se mi po domovině opravdu stýskalo, měl jsem jakousi potřebu si přečíst českého autora. Lépe jsem si asi vybrat nemohl. Ota Pavel napsal něco krásného. Rybníkářství, Berounka, vesnický život, laskavost, vztahy, láska a hlavně typický český humor.

Díky, pane. Přivedl jste mi úsměv na tváři ve chvíli, kdy jsem to potřeboval. :)

10 25.12.2021