JezinkaJ komentáře u knih

A jejda.
Příběh se opravdu dobře čte. Je zajímavý, napínavý ALE na můj vkus příliš brutální a těžko uvěřitelný. Nemohu zde polemizovat, protože bych musela zacházet příliš do děje a to nechci, abych neprozradila jak zápletku, tak konec všem, kteří si to, stejně jako já, chtějí dočíst sami. :)
Škoda, jinak by to bylo skvělé. Takhle je to "trochu moc americké". Což je úsloví mojí maminky, když se jí něco úplně nepovede. Nevím, má nás ta neuvěřitelná brutalita ohromit? Šokovat? Máme číst knihy se sevřeným žaludkem a mít z toho těžké sny?
To já snad radši brečím lítostí a ještě líp dojetím, než jsem šokovaná. :)
Stejně budu napjatě čekat na další díl a s radostí se na něj vrhnu. :)

11 02.05.2023

Anna tedy je pěkně hnusná potvora, tu bych za kamarádku nechtěla, věřím, že může být zábavná, ale to je málo, pro přátelství.

Největším kladem je, že se kniha dobře čte. České reálie, charaktery postav, nevím jak ostatní, ale já jsem hned jako doma. Baví mě vodění čtenáře za nos, hodně vedlejších příběhů, splétání a rozplétaní. Pihy na kráse vidím, až když knihu dočtu. Určitě budu pokračovat.
Třetí díl vynechávám, viděla jsem ho v televizi a věřím, že knižní předloha je lepší.

15 17.04.2023

Pro mě nová série neznámé autorky - mně neznámé.
Oceňuji české prostředí, i charaktery postav. Josef Bergman bude zajímavá figura a proto budu číst dál.
Děj se hodně zajímavě rozvíjel, knížka se dobře četla, konečné rozuzlení se mi zdálo slabé. Takové až nevěrohodné. Nadšení se nekonalo, ale spokojenost do té míry, že beru do ruky další díl - ano.
Čtyři hvězdičky jsou za čtivost, rozpracované vedlejší linky, výše zmíněné české reálie a za kočky. :)

19 12.04.2023

AnetaD mi vzala slova z komentáře. Mám totožný názor, jen nemyslím, že kniha je odpad. To určitě není.
Celkem dobře a rychle se čte. Příběh je bohužel velmi nevěrohodný, postavy také, zdály se mi nevýrazné, ale treba časem vystoupí že svých stínů. Tuhle knížku přečtěte a za týden, možná i dřív, už o ní nevíte nic. Dočetla jsem v pátek a dnes, v neděli, už nevím, jak se ti dva vyšetřovatelé jmenovali.
Zkusím ještě nějaký další kousek ze série a budu doufat ve vylepšení.

8 02.04.2023

Dočteno.
Rozvláčnost mě spíš bavila, boj jedince proti systému i proti zloduchům také. Celé mi to v jeden moment začalo připomínat Případ Pelikán. Četla jsem s napětím i v MHD, fandila Žirafě a byla moc zvědavá na závěr. Nemůžu říct, že by se mi líbil. Vysvětlení moje logika nebrala. Škoda, že je tak divné a nepravděpodobné, ale zato se mi líbil ten otevřený konec. Knížka se čte stejně dobře jako všechny ostatní knihy pana Heteši.
V tomhle příběhu mužský hrdina whisky nepije, nekouří camelky, není vtipný, chová se víc jako gentleman.
Mé hodnocení: úvod a stať za 4,5 a závěr -2 (ano až tak). Celkem tedy tři. Že tam byl ten pes - i když jen na jedný stránce. :)
Tak a jdu si vybrat nějakou další "hetešovku", protože mě to baví.

9 24.03.2023

Kde ony se berou? Ty fatální ženy, agentky, vyšetřovatelky. Jsou krásné, inteligentní, pozoruhodné, zcela osamělé, a téměř všichni muži je chtějí. Laurel dokonce, z nedostatku času na nákup vlastního, nosí maminčino oblečení a i v něm vypadá sexy. Naprosto neuvěřitelné. Tedy pro mě. I ta její, tolikrát zmíněná, jahodová vůně je pěkná blbost. Romantické vedlejší příběhy v krimi románech, to je mi tedy věc.
Jinak je kniha fajn. Opravdu dobře se čte. Krimi příběh je zajímavý, postavy nejsou ploché, skoro každá má drobný vlastní příběh. To se mi hodně líbilo. A občasné nesrovnalosti, jako že ona čeká s kávou na kolegu, autorka popisuje mrazivý slunný den a než dojedou k místnímu kostelu (cca 10-20 minut?) leje jako z konve, tak ty promíjím a beru jako cvičení pozornosti. :)
Dala bych tři a půl, ale že pes byl sympaťák tak čtyři *.

11 16.03.2023

Ta naše rozcestí... a bolavá cesta k nim a někdy i od nich.
Poměrně poetický příběh o ženě, která se postupně stává neviditelnou pracovní silou a to doma i v práci a vydá se cestou změn. Kniha je čtivá, mě, která původně chtěla jenom nahlídnout, to nutilo číst až do konce, jenž se mi tradičně úplně nelíbil. :) Za ten balanc a přiblížení se k červené knihovně je ta jedna hvězda dolů.
Čtete a čtete, baví vás to, nakonec zjistíte, že to vlastně byla literatura pro ženy. :))

Hrdina furt hrdina, padouch furt padouch. Téma ale je ale velmi zajímavé.

12 03.03.2023

Trošku složitější dějová linka. Ale jakmile si čtenář zvykne, na postavy, už je po problému. Zpočátku se mi líbil i španělský a argentinský přesah a problém nelegálních adopcí.
S radostí jsem si četla tak do tří čtvrtin, pak najednou toho všeho bylo moc. Škoda. Jinak by to byl naprosto dokonalý detektivní thriller.

5 01.03.2023

Škoda toho nízkého hodnocení, mě to bavilo hodně.
Detektiv s autistickými rysy, poměrně věrně ztvárněný se všemi klady i zápory téhle diagnozy.
Knížka se dobře čte a příběh mě bavil. Dokonce mi bylo některých postav i líto. To, že se děj nežene vpřed, ale zvolna se rozvíjí, se mi libilo. Hezky jsem si početla. A určitě bude v pořadí i druhý díl. A vlastně, možná mě víc bude zajímat George Cross a jeho posun či jeho dějová linka nez další zločin, což je u detektivky pozoruhodné. :)
Kdo si chce počíst, tak doporučuju.

10 22.02.2023

Téma těžký, pribeh jakž takž, ale ten závěr??? Tam se hvězdičky točí do mínusů. Kdyby byla soutěž o nejhloupější závěr, tahle kniha musí vyhrát. Myslí si snad autorka, že je čtenář hlupák, který sežere všechno? Není.
Fakt musím říct, že při čtení závěru mi šla hlava kolem. Já, být šéfem jejich policie, vyhodim je všechny. :)
Nic proti, čte se to dobře, ale otázkou trochu zůstává, proč? :) Já se teď poohlidnu v jiných vodách.

11 18.01.2023

Dlouho jsem o téhle knize věděla, dlouho jsem chodila okolo a až nakonec Ježíšek rozhodl, že je čas. A dobře udělal, neb jsem nadšená, ohromená a vděčná, že jsem mohla nahlédnout i ke kořenům.
Už nikdy nevstoupím do lesa jen tak. Už vždycky budu přemýšlet, jak se stromy asi mají. Jsou to složité organismy stejně jako my. Jejich dlouhověkosti a dovednostem se asi nikdy nepřiblížíme.
Umějí tolik věcí, jsou propojené přes kořenové systémy se sebou navzájem a pomáhají si, jsou propojené přes kořenové systémy s podhoubím a navzájem kooperují. Je toho tolik, co jsem nevěděla a teď vím.
Na stromy v parku se odteď budu dívat se soucitem, mají hodně tvrdý život a horší než jejich soukmenovci v lese. Jsou to vážně chudáci. Nevenčeme u jejich kmenů psy, škodí jim to, nedupejme kolem nich po trávě, hůř se jim pak dýchá.

Můj závěr: jak by se stromům (a nejen jim) žilo, kdybychom jim tady my nepřekáželi.

Na tuhle knihu nikdy nezapomenu a rozhodně neskončím u "prvního" čtení. Je to kouzelná a tajemná knížka.

26 16.01.2023

Tematicky zajímavá a hodně dobře čtivá detektivka.
Lehce se mi svíral žaludek při až moc realistickém líčení zisku vytetovanych obrazů.
Snad už obecné klišé o vzájemné přitažlivosti hlavnich figur mi vadí podstatně méně než u Rowlingové. Celkem mě čtení bavilo a někdy budu pokračovat i dalším dílem.

20 11.01.2023

Vtipný, lehce sexistický hrdina, který pije whisky od rána, kouří camelky (žluté), okukuje ženy - všechny, zachraňuje děti školou povinné od průšvihů, sebe a svět taky. Paráda.
Bavila jsem se, četla jsem si a doufám, že doby, kdy mi budou vládnout androidi, kdy tu začnou dělat neplechu, protože zjistí, že jsou mnohem chytřejší než my, tak proč by nás měli poslouchat, se já nedožiju. :)
Oceňuji vtipné podsouvání Skrytých rizik kvantové démonologie. :) Je dobré na ně nezapomenout, i když se mi kniha líbila, stejně pořád vedou Démoni jsou věční a Ruská ruleta.
Doporučuji všem, kteří nejsou úplně puritáni a tenhle typ literatury jim není cizí. Celkem se divím, neb tenhle typ literatury mi cizí byl a možná ještě je, přesto mě knížky pana Heteši baví moc.

15 29.12.2022

Poetické, melancholické, vtipné i hořké komentování a prožívání strašné doby nacistické okupace. Myslím, že si to nedokážeme dost představit, alespoň já to nedokážu, že žádná moje představa není tak temná, jako byla skutečnost. Postupné utahování šroubů zákazů, nesvoboda, strach a možná i lítost nad promarněnou možností včasného úprku do bezpečí. Bylo to přece tak pochopitelné, zůstat. Bylo by si snad možné představit, že by se mohlo dít to, co se dělo? Nebylo. A přece se to stalo.
Knížka je napsána s humorem, bohatým jazykem, dobře se čte i kdy je to téma tak těžké. Je potřeba potkat se i s odskokem do nedávné historie, už jenom proto, abychom se radovali, že se máme líp. Že nejsme vystaveni takovým zkouškám odvahy a charakteru.
Jsem ráda, že jsem tuhle knížku potkala a přečetla si ji.

10 12.12.2022

Toyen. Jedna z nejzajímavějších osobností našich dějin, těch co se týkají 20. století rozhodně. Konečně jsem došla i k této knize, já, její dlouhodobý obdivovatel.
Střípky mých vědomostí se při čtení skládaly s přečtenými informacemi do nádherného barevného kaleidoskopu. Vím teď víc a díky za to. Nebudu hodnotit promarněnou nebo využitou autorčinu příležitost, vždyť kdyby kdo chtěl, mohl odbornou monografii napsat teď a nebo jindy. Může se o to pokusit i každý ze zklamaných kritiků této knihy.
Nemám nic proti zbeletrizovaným životopisům a je přece jasné, že nikdy nemohou být odbornou životopisnou monogorafií. A je dobré s tímhle vědomím k četbě přistoupit.
Třeba mně se rozhovory "té z Batignolles" moc líbily. Nechyběly jim zajímavé postřehy a různá drobná vysvětlení. Připadalo mi to originální.
Moc ráda jsem potkala Teigeho, Biebla, Nezvala, Seiferta a mnoho dalších. Ráda jsem se dozvídala o jejich přátelství a o tom jak s nimi, s některými, doba konce čtyřicátých a padesátá léta zatočila. A Toyen patří velký obdiv i za záchranu kamaráda, kterého dokázala celou válku schovávat doma ve vaně. Přiznejme si, kdo z nás by takovou odvahu v té době měl. Kdo z nás by dokázal roky riskovat život pro přítele, ztratit soukromí svého bytu, shánět jídlo pro dva a pořád se bát...
Ráda jsem si o tomhle všem, i o bábovce matky Čermínové z deseti vajec, četla. Hodně mě bavil popis výtvarné cesty Štýrského a Toyen. Pro oba bylo velké štěstí, že se potkali. S radostí jsem přečetla odbočku k Broukům a seznámila se s Bohuslavem Broukem, a tak dál a dál.
Na tuhle avantgardu můžeme být hrdí. Můj názor.

20 01.12.2022

Tak jo, dobrečela jsem si to do konce. Někdy není špatné trochu poškádlit emoce.
Třicátá léta, americký jih, problém s rasou. Tolikrát obehraný příběh a přitom zase úplně jiný. Možná jsem naivní čtenář, a je mi to jedno, ale byla jsem vážně okouzlená. Autor skvěle a detailně vykreslil některé postavy a že jich v knize nevystupuje málo. Dokonce jim i uzavřel osudy, ačkoliv to bylo mimo děj. Hodně cením přesahy mimo hlavní dějovou linku.
Je to výborný příběh a protože já jsem ten příběhář, byla jsem samozřejmě nadšená. Dost dlouho jsem si říkala, že si pustím znovu i film, ale teď už ho ani v nejbližší době vidět nechci, ačkoliv je skvělý, knižní předloha je lepší.
Pro mě asi "četba roku".

22 07.11.2022

Nafrněná Ifem a Obinze, štvali mě oba. I ta jejich nehynouci láska, která nekoukala napravo, nalevo.
Pozoruhodné je, že čím blíž ke konci, tím víc mě jejich příběh vlastně zajímal. Vzhledem k výše uvedenému jsem se těšila na špatný konec.
Knížku jsem četla kvůli výzvě, ale moc se mi nelíbila. Nejde z ničeho udělat něco. Postavy nevědí kam jdou, záhadně se jim vše daří. Jednou jsou chudí a vzápětí už ne. Jejich psychologie není zrovna vypracovaná a věrohodná. Pro mě.
Že je Nigérie země, kterou nikdy nenavštivim, mi bylo jasné už před tím.
Zkrátka: hodně divný román o lásce.

12 15.10.2022

Bílou vodu jsem četla s ohromením a úžasem a, proč to nepřiznat, s velmi obecným povědomím jak komunistický režim s církví zatočil. Od půlky knihy mnohem líp chápu význam a nezbytnost odluky církve od státu. Vysoko hodnotím skladbu románu, včetně zpráv a osobních dopisů "hybatelů děje". Postavy se mi moc líbily, jejich různorodost knihu oživovala. Četlo se mi těžko, pomalu, padla na to skoro celá moje dovolená, ale stejně jsem nemohla přestat. Snaha o emancipaci žen v církvi mě nadchla a ohromila. Části děje týkající se podzemní činnosti církve se mi moc líbily a jsem ráda, že tato činnost nebyla opomenuta. Množství úhlů pohledu mě hodně nutilo uvažovat. :)
V závěrečné čtvrtině jsem už byla hodně zvědavá, která z postav je skutečná a kdo je fiktivní. Bohužel jsem to začala zjištovat a narazila na recenze. I na ty církevní, kde jsem se mimochodem dozvěděla jak kniha dopadne, což jsem úplně nechtěla. Nakonec musím přiznat, že v něčem ta jedna rýpavá měla pravdu.
Můj zážitek na pět hvězd pokazilo to, že je toho opravdu trochu moc.
SPOILER:
Zkusím svůj závěr zaobalit tak, abych neprozradila úplně všechno, ale postava která se v závěru stává představenou kláštera, to bylo už moc. Škoda, že nemohla jen tak odejít do civilu, bylo by to mnohem uvěřitelnější, tedy uznávám, že pro mě. Nakonec se z ní vyklubal Mirek Dušín, škoda. A sourozenci, škoda tak laciného vyústění. Takoví dva závěreční "Mirci".
I s mým žbrbláním a lehkým zklamáním musím přiznat, děkuju autorce za to, že mi významně rozšířila obzory, nutila mě přemýšlet a upevnila mi můj osobní názor, že nechápu proč v roce 1990 plus minus nebyla komunistická strana postavena mimo zákon. To, že nejsme jako oni, mi dnes už jako odpověď nestačí. Zlo, které vypustili do světa je neomluvitelné. Navždy ne.

23 20.09.2022

Ideální titul pro ukonejšení rozjitřené duše jednoho čtenáře, tedy mě. Ideální výběr na upokojení po přečtení Bílé vody. Na tu zatím komentář není, neb úplně nevím, jak vyjádřit, co si myslím.
Jako hvězdy v temné noci: příběh se hezky rozvíjí, klidně plyne, dobře se čte. Téma pro mě zajímavé a blízké. Jsem příběhář, takže knížky s různými osudy i vedlejších postav mě vždycky baví. Americký venkov je zajímavá reálie. Hlavní ženské postavy jsou dobře nakombinované, různorodé, to se mi taky líbilo. Konec trošku moc dočervena, ale taková už Jojo bývá a její čtenářská skupina s tím určitě bude spokojená. Vždyť ono to nakonec celkem uvěřitelné je. A sem tam i na slzu došlo.
Můj závěr: dívky a ženy, hledejme své cesty a neochvějně po nich kráčejme a možná nalezneme mnohem víc, než jenom sebe sama. Možná. :)
Hodnocení: poctivé tři a půl, což nejde, takže čtyři, protože velkorysost není nikdy na škodu.

20 19.09.2022

To je panečku počtení. Něco úplně jiného než Hora mezi námi. :)
Putování s jiným úhlem pohledu než extrovertní Lucie Kutrová. Jiný pohled, stejný cíl, stejný konec - dali to.
Knížka má nádherné fotky a vlastně jsem po letech četla fyzickou knihu a ne elektronickou odnož. Díky tomu jsem si ty fotky hodně užívala. Krásné ilustrace, v průběhu jsem zjistila, že autorské - smekám. A cením nápad a odvahu si knihu ilustrovat. Je to hezky a čtivě popsané putování Pacifickou hřebenovkou a jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Závěrem autor sepsal své náklady, věci, které použil a jejich cenu. Čtenář má díky tomu lepší přehled o finanční náročnosti takového velkého výletu. Svým způsobem bylo zajímé číst i o tom, jak Timovi chyběla rodina. Je to určitě pozoruhodný chlapik.
PS. Moc ráda bych šla, protože tahle kniha je inspirativní.

16 01.07.2022