jengibre komentáře u knih

Kniha, ze které jsem si vytáhla pár myšlenek, které pro mě měly smysl. U některých pasáží jsem si říkala, že jsou vážně přínosné. U jiných pro změnu něco jako: „Cože? Tohle musí přeci každý chápat, o tom není třeba psát knihu“. A pak tam bylo pár takových, které mi připadaly zbytečně natažené, se spoustou nepodstatných řečí okolo. Rozumím však, že lidé jsou odlišní a každý máme vše nastavené jinak. Proto kniha nachází mnoho čtenářů, kteří ji ocení. Nedokážu úplně určit jestli mi vyhovoval učebnicový styl, jímž je kniha psaná.

2 09.01.2020

Pohodové čtení na jedno odpoledne. Pro mě, jakožto minimalistku, která ze srdce nesnáší shromažďování zbytečných věcí, se jedná spíše o relaxační knížku. Pro člověka, který má s hromaděním problém, může být její přečtení možná přínosem.

2 07.09.2018

Autobiografie patnáctileté umírající dívky, která se do poslední chvíle nenechá zlomit a snaží se kolem sebe šířit naději a radost. Přiznávám, že u závěrečných dopisů na rozloučenou mi ukápla slza.

2 22.05.2018

Mám li být upřímná, čekala jsem více. Nálepka „Jen pro silné povahy“ mi přijde přehnaná a nejsem si ani úplně jistá, jestli si dvojice Erik Axl Sund zaslouží označení „noví mistři severské krimi“, které jsem kdesi zahlédla. Necítila jsem žádné výraznější vtažení do děje. Přesto úplně nezavrhuji, především díky závěrečnému zvratu, se kterým jsem nepočítala a jdu na další díl, ať vím, jak to celé dopadne.

2 21.05.2018

Krásné příběhy se smutným koncem, které umí chytit za srdce a vedou k zamyšlení. V době kdy jsem knihu četla, na mě nejvíce zapůsobil Slavík a růže. Po přečtení jsem hluboce nenáviděla jak profesorovu dceru, tak studenta... :-)

2 12.05.2018

Perfektní divadelní hra, která má spád a snad nikoho nemůže nudit. Místy jsem se smála nahlas, což se mi u knih moc často nestává.

2 12.05.2018

Příjemný, citlivý a velmi čtivý román s hezkou kresbou, jež mě dokonale utvrdil v odporu, který chovám ke křesťanství.

2 11.05.2018

Vydržím opravdu hodně, ale pokud jde o knihu, mohu v tomto případě asi poprvé v životě říci: „Tohle bylo i na mě moc.“ Syrový popis lidské krutosti a hlouposti. Pokud chcete ukázku pravého naturalismu, měli byste sáhnout přesně po této knize.

Pro tentokrát se zdržím hodnocení, protože by nebylo udělené na základě kvality knihy, ale zkreslené (snížené) negativními emocemi, které ve mně vyvolala.

Knihy s tematikou holocaustu mám ráda a často je vyhledávám, ale tato na mě bohužel moc nezapůsobila. Potenciál má sice velký, ale nečetla se mi dobře a musela jsem se dost snažit, abych udržela pozornost. Jedna pasáž se mi však hluboce vryla do paměti a zůstane mi v ní ještě hodně dlouho.

„Jeho oči opakovaly, že tento popel bude nezničitelný a nesmazatelný: neshoří, protože už je sám zbytkem ohně, nezledoví, jen se promísí se sněhem a ledem, a nevyschne žárem slunce, protože už nelze vyschnout nad popel; nikdo z živých mu nebude moci nikam utéci; bude obsažen v mléku, které budou pít ještě nenarozená batolata, i v prsu, který jim jejich matky podají; zůstane v květinách, které se rozvinou ze svých lodyh, i v pylu, jímž je opylí včely; bude i v hlubinách země, kde se teprve mění zetlelé lesy v uhlí, a v nebeských výších, kde každý pohled lidských očí, znásobených teleskopem, narazí na nezbadatelný obal, kroužící kolem celého tohoto červivého pozemského jablka, v pohledu a dechu každého člověka; a kdo si napříště položí dotaz, z jakých látek je vzduch, který dýchá, bude povinen vzít v potaz tento popel; bude obsažen v knihách, jež nejsou ještě napsány, v končinách, kam ještě nevkročila lidská noha; nikdo se ho nezbaví; bude to dotěrný i laskavý popel z mrtvých, kteří zahynuli bez viny.„

2 09.05.2018

Kniha se mi četla s lehkostí, místy hladila po duši a byla až dojímavá. S mnoha myšlenkami jsem se ztotožnila, ale byly zde i takové, které mi připadaly přitažené za vlasy a připisuji je spíše autorčině bujné fantazii nežli jejímu daru. Pokud jde o styl psaní, nečekala jsem, že kniha bude tolik popisná a zacházející do zbytečných detailů.

2 09.05.2018

Podle mého názoru poněkud přeceňovaná kniha. Zásady, které autor popisuje, jsou bezpochyby moudré a pokud se jimi člověk řídí, jsou pro jeho život nesmírným přínosem, avšak daly by se shrnout na mnohem menším prostoru, než na téměř dvou stech stránkách. Jednotlivé kapitoly jsou uměle natažené a myšlenky se zbytečně omílají dokola.

2 09.05.2018

Svým způsobem neskutečná hloupost :-) Josephův příběh je naprosto šílený a na konci nedostatečně vysvětlený. Zároveň je to ale tak milá, nenáročná a odpočinková literatura s originálním nápadem a zvláštně melancholickou atmosférou, že nemohu hodnotit jinak než kladně :-)

2 09.05.2018

Inspirativní, motivační, osobité a psané s úžasnou lehkostí. Autorka má ohromný talent na vyjadřování pocitů. Málokdy čtu knihy podruhé, ale u této to mám rozhodně v plánu, protože myšlenky, které v sobě má, stojí za připomenutí a zopakování.

"Když se mě někdo ptá, čeho se v životě nejvíc bojím, vždycky říkám, že největší strach mám z toho, mít strach.“

2 09.05.2018

Takový souhrn tipů jak v životě nikam moc nespěchat a žít „tak akorát“. Pro člověka, který se již nějkou dobu pokouší žít minimalisticky a nemá problém si dopřát svou „fiku“ se nejedná o nic závratného. Spíše takové oddechové čtení na dvě odpoledne. Pro někoho jiného, může být přínosem. Každopádně i já jsem zde našla určitou inspiraci. Například si nenechám ujít SNÍDANI při svíčkách, občas „uvařím“ pittipannu, pokusím se více pěstovat bylinky a možná si stáhnu spořící aplikaci :-)

1 19.12.2018

Bára má nezaměnitelný styl psaní, který se mi tak nějak „líbivě nelíbí“ :-) Mám ráda, jak dokáže věci nazývat pravými jmény, bez obalu. Ale přeci jen není její tvorba úplně můj šálek kávy. V knize jsem našla pár hezkých myšlenek, ale nic víc mi z ní nejspíš dlouho v hlavě nezůstane. Navíc, hlavní hrdinky povídek mi byly ve většině případech nesympatické. Nedokázala jsem se do nich vcítit a už vůbec se mi nedařilo, je litovat. Moc chválím za krásný design obálky a za otázky nacházející se na vnitřní straně desek. Vedou k zamyšlení a na některé z nich nenaleznete okamžitou odpověď. Za toto přidávám jednu hvězdičku navíc.

1 19.12.2018

Krásné a inspirativní čtení o životě a smrti, které bych doporučila naprosto každému. Jak již někdo psal níže, kniha je souhrnem několika myšlenek, které se v různých podobách stále opakují. Ale jak se říká, opakování je matka moudrosti, takže u zajímavých myšlenek rozhodně není na škodu :-) Autorka má můj obdiv. Nejen, že se dokázala statečně vypořádat s životní tragédií, ale dokonce z ní dokázala čerpat a využít ji k osobnímu růstu. Klobouk dolů, Veroniko! :-)

1 07.09.2018

Nerada jsem tak kritická, ale tohle mě vážně nudilo :-( První část knížky mi připadala jako zdlouhavé psaní o ničem. Ve druhé části nabral děj trochu spád, ale můj celkový pocit z knihy to moc nezachránilo. Naprosto průměrná romance, u které očekáváte, že Vás chytne za srdce, ale nakonec se žádné velké emoce nekonají.

1 07.09.2018

Příjemná knížečka s milými ilustracemi, plná hezkých a pravdivých myšlenek, které máme hluboko v sobě, jen na ně zapomínáme.

"Nejsi oddělen od celku. Jsi v jednotě se sluncem, se zemí, se vzduchem. Život Ti nepatří. Ty život jsi."

Velice přínosná knížka o síle pozitivního myšlení. Na můj vkus je bohužel psána zbytečně zdlouhavě. Podstatné myšlenky by se daly shrnout na dvě stránky o velikosti A4, proto ubírám hvězdičky.

1 16.05.2018

Sympatický a odpočinkový příběh o prvních láskách. Kniha vtáhne do děje a čte se jedním dechem, přesto ale s dalšími díly nejspíš čas ztrácet nebudu.

1 14.05.2018