JeKa
komentáře u knih
Jindřich VIII.: Král a dvůr
Alison Weir
Tak přesně tohle byly ty informace, které bych se chtěla dovídat častěji při prohlídkách hradů a zámků, místo "nalevo vidíte vázu a vpravo stůl". Kniha obsahuje naprosto vyčerpávající informace o fungování dvora během panování Jindřicha VIII. Nejprve čtenáře seznámí se strukturou dvora, jednotlivými úřady, jejich pracovní náplní a vývojem v této oblasti. To vše však čtivě a se spoustou barvitých historek. V dalších kapitolách pak sledujeme historii tudorovské monarchie prizmatem souboje jednotlivých vládnoucích kamaril a politických klik, tudíž se o běžně známých událostech, kdysi vtipně shrnutých v upoutávce na seriál Tudorovci (rozvedená-popravená-zemřela-rozvedená-popravená-přežila), dovídáme méně známé informace a souvislosti. Občas je čtenář sice trochu ztracen v záplavě jmen a titulů (které se vlivem kariérního růstu neustále proměňují), ale srozumitelnosti celku to ve výsledku neubírá. Více takových!
Když se psalo T.G.M.
František Rada
Jako budějovická rodačka jsem si tuhle knížku musela přečíst. Musím ale říct, že Radova první publikace "Když se psalo c.k." mě zaujala víc. Sand, že je mi ta doba bližší nebo že se v ní autor více věnoval popisu každodenního života ve městě a různých populárních figurek. Když se psalo TGM je naproti tomu mnohem víc sbírkou drbů, politických afér apod. Ne, že by to nebylo zajímavé, ale nijak zvlášť oslňující.
Máma v kuchyni
Barbora Charvátová
Tahle kuchařka patří teď u nás k těm z nejohmatanějších. Věčná inspirace, když už nevíte, co tomu prckovi zkusit uvařit. Ne vše se setkalo u nás s úspěchem, ale to k tomu patří. Spousta receptů může sloužit i jako odrazový můstek pro další kreace jako nápad, jak kombinovat chutě a suroviny.
Podivné manželství
Kálmán Mikszáth
Poutavá satira fungování uherské společnosti, jejích zákonů a úředního šimlu na motivy skutečného příběhu. Hlavní zápletka je prostinká, nicméně následný právní boj s větrnými mlýny svou absurdností lehce připomíná to nejlepší z Kafky. Je to taková kafkovina v období vrcholného literárního realismu. Vyústění je lehounce naivní a dává znát, že se autor chtěl zavděčit čtenářům, ale přesto rozhodně při čtení neurazí.
Londýn: příběh nejslavnějšího města na zemi
Edward Rutherfurd (p)
Když se nad tím zamyslím, jsou Rutherfurdovy romány vlastně jeden jako druhý. Vybere si nějaké na historii bohaté město, rozehraje nad jeho dějinami osudy několika rodin z různých vrstev a umě je proplétá a poodhaluje v těch nejzajímavějších momentech minulosti. Dalo by se to označit za manýru, ale ta manýra je dovedena k takové dokonalosti, že ať už čtete Londýn jako první nebo třeba jako poslední z autorových děl, zase jednou se nemůžete odrhnout. Zase jednou studujete historické mapy, googlíte podrobnosti o jednotlivých dobách a naprosto napjatě a s nedočkavostí sledujete osudy jednotlivých postav. A když se pak tím městem třeba v budoucnu procházíte, nedokážete si na některé části románu nevzpomenout s pousmáním. A to město, byť jste v něm třeba poprvé, je vám najednou takové domáčtější. Fascinující.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Tak tahle knížka mě uhranula. Detailnost vykreslení doby je fascinující. Vulgárnost jazyka je tak akorát přesně na té hranici mezi šokantností a bravurním vykreslením postav a jejich způsobu života. Obrovský klobouk dolů před překladatelem. Po dlouhé době to pro mě byla opravdová literární lahůdka srovnatelná s největšími literárními klasikami, které jsem kdy měla možnost číst. Příběh Sugar ve mně určitě dlouho zůstane.
Jablko
Michel Faber
Povídky jsem četla ihned po Kvítku. Jedná se o střípečky ze světa předchozího románu. Některé by obstály i zcela samostatně, jiné by bez Kvítku byly dost o ničem. Neprozradí nám toho o moc víc, ale je fajn se ještě jednou s některými z postav na stránkách potkat. Víc ale čekat nelze.
Dáma z dobré rodiny
Therese Anne Fowler
Románové zpracování životního příběhu Alvy Vanderbiltové rozhodně stojí za přečtení. Autorka velmi čtivou formou popisuje fungování americké smetánky a její snahy proklouznout mezi britské aristokratické kruhy. Alva jako hrdinka je výjimečná a přesto uvěřitelná, příběh dramatický a poutavý. Četlo se jedním dechem.
Jak funguje jídlo - Co jíme, když jíme
kolektiv autorů
Tohle pro mě bylo docela zklamání. Po vizuální stránce skvělá práce, co dvojlist to nádherná a přehledná vizualizace, která by šla i samostatně použít třeba ve výuce. A to je ale vlastně přesně ten problém, člověk celou dobu nemůže potlačit pocit, že listuje středoškolskou učebnicí biologie/chemie, o moc hlouběji se totiž v informacích nedostane. Knížka tak vlastně zbytečně klouže po povrchu a zůstává takovou tou encyklopedií, co si se zájmem prolistujete, když ji dostanete, ale pak už ji z police nikdy znovu nevytáhnete.
Malí bohové / Dámy a pánové
Terry Pratchett
Nejsem nějaký skalní fanoušek Terryho Pratchetta, ale čím častěji po některém z jeho děl sáhnu, tím víc se bavím. Fantasy žánru nijak neholduju, ale tyhle romány tak královsky parazitují na kanonických dílech světové literatury, že se člověk opravdu nepokrytě pobaví. V prvním případě z tohoto dvojrománu je super vědět něco o Bibli, případně další náboženské literatuře, a v druhém o Večeru tříkrálovém. Jasně, že to jde číst v klidu i bez toho, ale třeba pro mě ty aluze byly nejvtipnější částí obou knih. Rozhodně palec nahoru.
Poslední palác
Norman Eisen (p)
Na tuhle knížku jsem byla hodně zvědavá a vlastně nakonec splnila má očekávání. Ano, bylo poznat, že autorem je Američan, tudíž pro českého čtenáře některé historické okolnosti zbytečně podrobně vysvětloval, případně zbytečně zjednodušeně, ale na druhou stranu, zas je to zajímavá sonda o tom, co se takový velvyslanec o naší historii může dozvědět. Příběh vily a lidí, kteří se do jejích dějin více či méně vepsali, není nijak strhující, ale přesto se jedná o zajímavé vyprávění, z kterého se čtenář ledasco dozví. Uměla bych si představit dramatičtější spád, ale zklamaná jsem nebyla. Znovu bych se ke knížce asi nevrátila, ale s klidem ji případným zájemcům o vilu či dějiny 20. století doporučím jako zajímavý bonbonek.
Malá máma
Lenka Sadvarová
Po měsících mateřského kolotoče milé pohlazení. Všude je to stejné! :-)
Hastrman
Miloš Urban
Knihu jsem četla až po shlédnutí filmové adaptace, o to zvědavější jsem byla na nezfilmovanou druhou část. První se mi stylisticky líbila mnohem víc, a to zejména popisem rituálního roku. Rozhodně bych ale neodsuzovala ani tu druhou, byť je z větší části dějově dost jednoduchou detektivkou, nicméně bez závěru druhé části by ta první postrádala vyvrcholení.
Tom Jones
Henry Fielding
Příběh, který dějem může připomínat to nejlepší z žánru "romantika-dobrodrůžo", ale zpracováním se řadí k těm nejlepším společenským satirám. Rozhodně pobaví, potěší i místy dovzdělá (vyplatí se číst i poznámkový aparát).
Einstein & Einstein
Marie Benedict (p)
Kniha o jednom manželství, o ambicích, zklamáních, bolestech a touhách. Krásný vhled do života inteligentní ženy svázané předsudky a konvencemi, která se na své cestě životem srazila s géniem a bohužel i bytostným sobcem. Byť je příběh pro nedostatek dokladů z části fiktivní, rozhodně stojí za přečtení.
Klaun si povídá s Bohem
Jiří Suchý
Úvahy pana Suchého o Bohu, víře a náboženských rituálech. Naivní, laické, ale právě proto bytostně lidské vypořádávání se s věcmi, které spousta z nás, ať věřících či nevěřících bezmyšlenkovitě bere jako kulturní danost. Je to vlastně taková nenásilná škola kritického myšlení, která nás učí, že i o věcech, které našemu názoru konvenují, je třeba přemýšlet, ohmatávat si je a pojímat tak, aby byly v souladu s naším vědomím i svědomím.
Poslední století Habsburské monarchie
Alan John Percivale Taylor
Dějiny Habsburského soustátí od vzniku Rakouského císařství až po rozpad monarchie očima britského historika. Ta národnost autora je pro knihu hodně klíčová. Na rozdíl od jiných knih na podobné téma se neutápí v národních křivdách a mýtech a nezaujatě dokládá, v čem spočívaly příčiny rozpadu říše a zejména, jak nebylo možné bez ohledu na jakoukoliv snahu císaře budoucímu rozpadu už od Rakousko-Uherského vyrovnání zabránit. Rozhodně zanechá ve čtenáři spoustu podnětů k úvahám, i když byla sepsána již před skoro skoro 80 lety. Je osvěžující podívat se na vlastní dějiny očima někoho nezaujatého.
NeMáma: Radosti a strasti mateřství
Sarah Turner
Tak tohle je přesně ta kniha, kterou by každá máma měla dostat hned po porodu místo miliardy nevyžádaných rad. Vtipné, čtivé, sebeironizující a hlavně tak dokonale pravdivé, že se smějete od začátku do konce. Trochu si myslím, že jiný čtenář, než mámy na mateřské/rodičovské to moc neocení, i to je dost. Rozhodně doporučuju všem, které se utápí ve výčitkách, že nejsou ty dokonalé mámy, co si vysnily ;-)
Habsburkové bez říše
Dieter Kindermann
Ze začátku mě kniha dost zklamala, čekala jsem jednotlivé osudy příslušníků Habsburského domu, zatímco kniha se jednak soustředí je na potomky vládnoucí linie, jednak je autorovo vyprávění velmi kusé a přerývané, jedná se spíše o takové výjevy. Na druhou stranu jsem si v průběhu čtení na tento styl zvykla a mnohé zde uváděné skutečnosti pro mě byly nové a velmi zajímavé. Být autorem odpustila bych si kapitoly o Alžbětě a Rudolfovi, které nepřinášejí nic než stokrát omílané fámy a dohady a věnovala bych více pozornosti i dalším dětem Zity a Karla a jejich osudům. Knize by rovněž prospěl rodokmen v příloze, neboť vzhledem k roztříštěnosti vyprávění se člověk v té rodině trochu ztrácí.
Bon jour, mon Amie
Klemens von Metternich
Je to vlastně hrozně zvláštní pocit listovat v milostné korespondenci cizích lidí. Dopisy, a navíc milostné, jsou přece tím nejintimnějším, co máme, odhalujeme v nich své touhy, obavy, nářky a přání. Při čtení si tak trochu můžete připadat jako voyer, nicméně nelze nečíst dál. Na rozdíl od románu v dopisech je skutečná korespondence poněkud kusá a čtenáři občas unikají souvislosti, i proto že dopisy nejsou ve skutečnosti dialogem dvou zamilovaných, ale spíše vyměňovaným monologem. Přesto ale stojí minimálně za prolistování každému, koho jen trochu zajímá Metternich a kněžna Zaháňská a jejich podíl na pádu Napoleona.