janik6969 komentáře u knih
přečetla jsem a musím zhluboka dýchat... čtivé od začátku až dokonce, za samotný závěr, tj. cca 60 stran, bych dala 7 hvězdiček, skoro každou stránku, každý odstavec jsem musela číst dvakrát a pomalu, abych to vše pochopila a neztratila se, kdo je kdo... četla jsem všechny tři autorovy knihy a Ta přede mnou a Dokonalá manželka se "perou" o první místo.. .ne žánrem, ale napínavostí a to je pro mne to nejdůležitější
fantastická kniha, přesně taková, kterou bych chtěla o válce a holokaustu číst. To jak spisovatelka popisuje co se v té době dělo... bylo to otřesné, ano, ale o tom jsem tak nějak už věděla... ale to jak někdo, kdo přímo na vlastní kůži nepocítil hrůzy války a pak v "dobré víře" chtěl napravit bezpráví páchané na dětech tím, že je třeba odtrhl od nové, dobře fungující a finančně zajištěné rodiny a vrátil je do bídy a často už "cizí" vlastní rodině... to jsem horko těžko vydýchávala... pokud bych mohla, dala bych této knize tisíc hvězdiček
mám přečtené všechny knihy od této spisovatelky a o všech mohu říct, že jsou velice čtivé. Vřele mohu doporučit a těším se na další její dílo
tuto sérii mám velmi oblíbenou, příjemné "oddechové" detektivky, podané čtivým způsobem, žádné krváky. Tento díl byl spíše něco jako román s malou detektivní zápletkou, ale nevadilo.
Doporučuji číst celou sérii v rychlém sledu po sobě, v každém díle je místy odkaz na některou nejasnost z předešlého dílu, vysvětlení něčeho, co jsem si v předešlých dílech ani nevšimla, že jsou nedořešené a naťuknutí nějaké další záhady. Takže je třeba sledovat kromě "současných" případů i zdánlivě bezvýznamné informace. Docela náročné na "bednu" :)) Jinak: téma tohoto dílu - velmi zajímavé = krádež identity / stupňující brutalita ve jménu zábavy. V každém díle je jeden případ z Dánska a jeden ze Švédska, oba lehce provázány.
Tento díl dějově předcházel dílu prvnímu (to jen tak na okraj). Téma dobré, některé situace neuvěřitelné a nevím co Fabian Risk autorovi udělal, že se mu tak pomstil: "děj graduje, samou nervozitou si okusuju nehty a najednou z Fabiana udělal takového, nevím jak to říct slušně ....., že jsem propukla v tak hlasitý smích a nemohla uvěřit písmenkům. Za toto srážím hvězdičku a doufám, že už se to nebude opakovat. Pane Ahnheme, bylo to třeba? Ještě, že mají Dánsko se Švédskem schopné policistky.
klasická červená knihovna, takový průměr této kategorie, nic co by vzalo za srdce.
kdybych četla jen tento díl, bez toho prvního, byl by chudý. První díl, sám o sobě, by mohl být, ale druhý bez toho prvního ne. V mnoha okamžicích bych nevěděla o co jde. A nebyl to špatný nápad, doplnit pohled dívky o pohled chlapce. Těším se na další spisovatelčiny příběhy.
krásný příběh, Sparkse miluju, a přiznám se, první půlka byla lehce nudná, jen takový sláďák, a tentokrát vybočil ze svých "zajetých kolejí" příběh nekončil ničím dojemným (jako všechny předešlé knihy), tentokrát mě nedonutil plakat
dvěstě stran věrohodného líčení, jak z někoho udělat blázna (dementa), spisovatelce se to dařilo tak, že ještě chvíli a byla bych blázen také, ale kvůli tomu brilantnímu závěru těch dvěstě stran stálo za to... výborné, napínavé čtení
půjdu trochu proti proudu, nebylo to až tak špatné, ale už mě to trochu nudilo, první díl - pecka, druhý díl - trochu rozpaky - to jako fakt? v pár ohledech trochu nereálné. Ani toho erotična nebylo tolik jako v prvním díle. Dám si chvíli pauzu a pak se pustím do dalšího dílu, protože jsem zvědavá, co ještě za zápletku dovede autorka vymyslet.
zbytečně moc technických údajů ze světa hudby, stále se opakující slovo kineze a kladení důrazu na tento kriminalistický obor, pro mě by stačilo 2/3 děje, nadbytečná vsuvka s Rhymem, bez něj by to taky zvládli vyřešit. Shrnuto a podrženo: přesto že byla zápletka dobrá, mě to kvůli zdlouhavosti moc nebavilo.
"hej, byl to do prdele dobrý příběh, povídám" jak by řekl Sony Li. Zajímavé informace o pašování lidí, příběh prošpikován humornými hláškami čínského policisty Sonyho, které vše osvěžují a odlehčují.
dlouho mi trvalo oprostit se od stylu Brynzova vyjadřování a vklouznout do děje. První polovina knihy mi připadala jako slohová práce žáka střední školy (způsobem vyjadřování, popis postav, líčení situace atp.), zato druhou polovinu jako by psal někdo jiný = vyzrálejší spisovatel, který to dokáže rozjet. V konečném důsledku to nebylo špatné, ale mezi mé top spisovatele ho zatím nemohu zařadit.
opět téma židé, holokaust, Paříž, jako by autorka měla nastudována určitá fakta z určité doby a místa a ve svých knihách mění jen osoby. Přesto se mi tento román líbí víc než Kniha ztracených jmen i než Počkej na mě v Paříži. Děj se více odehrává v současnosti, je přidáno další téma : rozvedená žena, které se objevuje spolu s výše zmíněnými tématy rovněž v další knize Vinařova žena. Moje chyba, že jsem se rozhodla přečíst najednou více knih od této autorky. Knihy jsou napsány jakoby přes kopírák.
no, co na to říct? tohle se moc nepovedlo, nalákal mě spisovatel (je můj oblíbený) i chvála na zadní straně obalu (jedná se prý o hodně romantický příběh), celou dobu hledám tu romantiku a na konci musím říct, že moje měřítko romantiky je úplně někde jinde. Romantiku (a velkou) šlo stvořit z příběhu Natalie a Marka (jedno oko by nezůstalo suché) nebo Callie a někoho neznámého, ale to co nám autor předložil - to se v posledních 70 stranách o romantiku jen otřelo. Takže kdo si chce jen odškrtnout další knihu oblíbeného spisovatele (jako já) můžete, ale kdo hledá romantický, dojemný příběh, přečtěte si něco jiného