iceVS komentáře u knih

Úžasný.
Naprosto mě uchvátil autorův civilní styl psaní. Místa a situace, kde by jiní dojili city až na krev, popsal pan Vaněček s lehkým odstupem a záleží jen na čtenáři, jak moc chce děj prožívat. Taková svoboda rozhodnutí při četbě i prožitku, to mám ráda.
Za vynikající nápad považuji použít výňatky z dobového tisku, alespoň mě to zlehka a naprosto automaticky usadilo do příslušné doby, což přesně potřebuju a vyhledávám.
Vážně úžasná a báječná knížka.
Jen zamyšlení. Vážně by rodiče chtěli po svých dětech slib vztahující se k majetku, kdyby jen z části tušili, jak moc jejich děti budou strádat a trpět? Jen vím, že já bych takového hrdinství, kterým "trpěli" oba bratři, schopna fakt nebyla.

11 08.09.2023

Byť je to trilogie, kterou jsem navíc ještě četla od třetího dílu k prvnímu, na škodu to nebylo. Jsem autorkou nadšena. Skvěle zvládnuté téma, nádherná čeština, skvěle vykreslené postavy, zpracované osudy. Budu doporučovat dále. Moc se mi celá série líbila.

11 31.07.2023

Jsem ve věku hlavních hrdinů, teoreticky bych měla mít podobné zkušenosti. Přiznávám, že jsem netušila, že ten rozdíl mezi "tady a tam" byl tak markantní. Děj byl poutavý, velmi poutavý, ale stejně mě chvílemi četba doslova fyzicky bolela, musela jsem od knihy utíkat, vydýchat to.

Něco málo k zamyšlení:

...Archivy Securitate obsahovaly přes dvacet šest kilometrů složek. A to byly jen ty, které se dochovaly...

11 06.02.2023

Ale jo...
U Mattových knížek vždy kolísám mezi tím, že je to učiněná pohádka a naprostý moudro... Jen tý existencionální filozofie je tam nějak moc. Zato příjemně vyváženo rozborem nekonečného množství vesmírů, což je mé oblíbené téma při probdělých nocích.

A samozřejmě naprosto nemůžu nesouhlasit s myšlenkou, že knihovnice je Bůh.

11 16.04.2022

Jsem nadšená. Bála jsem se, že mám v ruce nějakej sci-fi nesmysl, ale byl to úžasnej román. Navíc plný nečekaných zvratů, lhostejno, zda uvěřitelných či ne. Moc mě to bavilo. Je fakt, že si autor tu a tam nelámal hlavu s určitými "provozními" detaily, ale pro mě je výsledek dokonalý.
Jsem příjemně překvapená, že tak krásnou knížku napsal takovej mlaďas :-D

11 13.02.2022

Vzpomněla jsem si na krasobruslení. Stejně jako tam, tak i tady bych potřebovala systém dvojího hodnocení. Technické provedení 5 hvězd, umělecký dojem nejspíš jen 2...
Knížka je nádherně napsaná. Sednete si a čtete a čtete a čtete... Hájíček dokáže i ze života nudné skoropadesátnice vytvořit čtivý kaleidoskop vzpomínek, myšlenek, útržků ze života.
Ale mrzelo (a i nudilo) mě, že je celá kniha vystavěná na tak banálním klišé, jako je vztah s přitroublým chlapečkem. A jako bonus, pak se ta klišé krásně vrství dál a dál. Hrdinka se kvůli tomu pohádá s kamarádkou, pak se udobří - nečekaně s tím, že to obě přehnaly, následuje vztah s Hynkem (odříkaného chleba...) a v mezičase pokorný návrat manžela... To jako fakt...?!
Chápu módu, kdy autoři mají pocit, že vytvořit příběh o ženě bude lepší, ale budí to ve mně dojem, že jen proto, že ženy čtou víc, tudíž vyšší prodejnost. Tohle je spíš jen představa muže o životě ženy...

11 28.06.2020

Čím dál častěji se ukazuje, že nejen lidé mají pocit uvědomění, soucit, logické myšlení... Čím dál častěji se ukazuje, že ve spoustě věcí nás jiné druhy převyšují. Čím dál častěji čtu názor, že stačí jeden vyhynulý druh a stabilita celé zeměkoule je ohrožena a následuje série dalších vyhynutí.
A už dlouho se nemůžu ubránit pocitu, že kdyby vyhynul člověk, přírodě by se ulevilo.
Kniha je úžasná, bavilo mě číst o duševních pochodech opeřenců, o tom, že umějí být jak vděční, tak i škodolibí, nemluvě o tom, co vše dokáží a dělají to vědomě.
Ovšem z části chápu udivené pohledy, když na otázku "co čteš", odpovídám "jak si ptáci staví hnízda a je to hrozně zajímavý"... :-DD

11 18.07.2019

Smávala jsem se u této knihy nahlas a četla ji, když mi bylo nejhůř. Byť jsem znala všechny příběhy nazpaměť. Jiří mi vždy pomohl.

11 19.08.2018

Vlastně mám neodbytný pocit, že nedokážu odlišit děj a postavy jednotlivých knih. I hlavní linie všech příběhů je víceméně stejná. A přesto jsem jednu každou knihu vdechla. A každý příběh ve mně zanechal poměrně neurčitý pocit, z části nelibosti, z části lítosti. Vždy stačilo tak málo...
Knihy, nad kterými prostě musíte přemýšlet.

10 20.09.2023

Člověk se vzteká, nechápe, je smutný, frustrovaný, naštvaný...
A já osobně jsem ráda, že žiju tam, kde žiju.

10 31.12.2022

To...
Bylo...
Divný...

A jakkoliv to bylo divný, nedokázala jsem se od toho utrhnout a přečetla to za jediné nedělní odpoledne... Oči mi šly šejdrem a pak už i mozek...

A asi bych vyměnila "jakkoliv" za "právě proto, že" :-D

10 19.06.2022

Úžasný sledovat, jak se z podivného strejce stává elitní a chladnokrevný zabiják.
I jeho humor je smrtící :-)
A vůbec nejvíc se mi líbí ta boží nekorektnost v každém ohledu.
Balzám.
Chci další díl - pokud možno ihned :-)

10 17.03.2022

Nevyšla náhodou někde nějaká "kuchařka úspěšných spisovatelek"...? Tohle mi připadá jak podle nějakého receptu. Dej tam padesátá léta, ta dojímají a zaberou vždycky, přidej domácí násilí a dolaď to těžkou nemocí. Jako třešničku na dort přidej trochu mysteriózního fantasy - podbrdská vlčice. Vybavila se mi Helena Růžičková, jak říká: Na těžkej osud jsem já pes. Kniha cíleně ždímá další a další emoce, nenechá odpočinout, ubíjí. Přitlač, utáhni šrouby, doraž. Čím víc pruhů, tím víc adidas.
A je velký rozdíl mezi pykat a pikat, to bolelo.

10 13.11.2020

Užasný.

10 06.07.2020

O Magdaleniných prádelnách jsem už před lety četla fakta. Šokovalo mě to. K beletrii na toto téma jsem byla lehce skeptická. Musím říct, že kniha mě příjemně překvapila. I když má konec jako v pohádce a realita všech ostatních žen, dívek i dětí musela být tisíckrát horší. Snad jen pro ty, co se rádi orientují v čase, tato kniha se odehrává cca v roce 1962. Ještě víc než třicet let trvalo než byly prádelny uzavřeny.

10 20.01.2020

Jsem geneticky naprogramovaná být v lese šťastná... Jsem ráda, že existují tací jako Peter Wohlleben. Naučil mě definovat to, co jen cítím. Ale jedno říct umím - berte stromy jako živé bytosti :-)

10 30.10.2018

Jediná kniha, kterou jsem v životě ukradla (na mou omluvu, je to víc než třicet let...) :-D a udělala bych to znova, kdyby nebylo zbytí :-D

10 19.08.2018

Po záplavě nejnovějších knih je prostě fajn vrátit se k něčemu důvěrně známému.

10 05.08.2018

Nedala jsem... ve čtvrtině knihy jsem to prostě vzdala.. Nevadí mi ani tak brutalita člověka k člověku, ale s radostí popisované týrání zvířat mě extrémně znechutilo. Na děj knihy jsem připravená byla, ale zapálená veverka, uklovaní ptáci, vydloubané oči... Chápu, co chtěl autor říci, ale nemusím být u všeho.

10 21.07.2018

Z prince Ládíka se stal přemýšlivý Larry...

A já jsem v tichém úžasu, jak je ten kluk lepší a lepší...
Tak mě dostal, že další knihy už budu kupovat nejen do městské knihovny, ale i do té své domácí :-)
Skvělý, nádherný, chytrý...
Boží ilustrace.
Prostě krása a spokojenost. Blaho.

9 04.01.2024