HermanekB komentáře u knih

(SPOILER) Silný příběh se silnou myšlenkou.

*Tento komentář bude obsahovat hodně mého osobního názoru, se kterým nemusí každý souhlasit. Berte to prosím na vědomí*

... kdysi mi někdo řekl, že člověk může bý šťastný a to pořád a v jakékoliv situaci. Řekla jsem mu, že s ním nesouhlasím. Člověk je přece jednou nahoře a jednou dole, nelze být neustále šťastný. Od té doby se spousta věcí v mém životě změnila. Své tvrzení musím proto pozměnit. Ano, člověk může být šťastný v jakékoliv situaci a době. Jen ne každý člověk to dokáže. Já to nedokáži, ale vím, že na světě jsou lidi, kteří to dokáží. Nedá se říci, že bych jim záviděla, každý jsme jiný, proto to beru jako fakt. Každopádně každý z nás je, podle mě, schopný, se tomu pocitu neustálého štěstí, alespoň vzdáleně přiblížit. A myslím si, že je dobré to alespoň zkusit. I Nora zjistila, že je třeba tomu dát další šanci.
Nora dostala možnost vidět své jiné životy. Životy, ve kterých byla řekněme úspěšná, jenže úspěch málokdy znamená také štěstí a radost. Ty životy jí nepatřili, ale pomohli jí zjistit, že jí patří jen jediný život na světě a to je ten, který se rozhodla opustit.
Její zážitky jí ukázali, že stojí za to žít. Bez ohledu na to, jaký život žijeme, jak mizerný se zdá... Tak se pokaždé najde nějaká drobnost, která ho dělá snesitelným. A je jedno, jestli se jedná o obrovský dárek v hodnotě několik tisíc nebo jen to, že vám pán podržel dveře těsně předtím, než se vám zavřeli před nosem. Takové drobnosti nám dokazují, že v každém životě se dějí jak pěkné, tak i ošklivé věci. Takto život prostě funguje a je jedno, jestli jste rocková hvězda, svobodná matka v domácnosti nebo bezdomovec.
Nora možná nebyla šťastná ve svém životě, ale zjistila, že může štěstí dosáhnout a nemusí proto vyhrát medaily nebo být slavná. Stačí hledat ty drobnosti a laskavosti, které dělají ze života místo, na kterém stojí za to žít.

Tahle knížka zkrátka každému nabízí něco, nad čím je třeba se zamyslet. Dávám pět hvězd *****.

15 06.03.2023

(SPOILER) Kdybych měla celou knihu popsat pár slovy, použila bych: naprostá a totální vykrádačka všech dobrých young adult fantasy, který jsem četla. Všechno dobrý ze zmíněných fantasy smícháme dohromady a vzniknou Prázdné sliby. Tadá. Originalita žádná, proto strhávám hned dvě hvězdy.
Spousta lidí četla knížku především kvůli romantické lince, která za mě absolutně nefunguje. Nemohla jsem si pomoc, ale já jim prostě nevěřila, že se zamilovávají, všechno mi přišlo strašně hrané. Nebyla v tom žádná chemie. Prostě ne.
Všechno, co bylo na knize špatný je ta Neoriginalita s velkým N, takže se zbytečně nebudu zasekávat na konkrétních částech. Konec byl velice předvídatelný, ale musím přiznat, že mě překvapilo, jak se Sebastian hnedka opřel do přebírání vlády atd. Autorka chtěla prostě tu sladkou tečku na závěr, aby navnadila čtenáře.
No, teď se možná trochu zastydím, ale dvě hvězdy dávám především proto, že mě kniha přece jen celkem bavila vzhledem k tomu, jak neoriginálně napsané to bylo. A nedokáži si to ničím vysvětlit. Uvidím ještě, jestli se budu pouštět do dalších dílů.

10 25.05.2022

Detektivky sleduji hlavně v televizi, pouze pár jsem jich četla jako knihu, takže nemám úplně s čím srovnávat.
Každopádně mě kniha bavila, prostředí bylo moc hezké, takové venkovské a mně velice blízké.
Vyšetřování šlo hezky postupně, což bylo velice příjemné, pořád se něco dělo, důkazy na sebe navazovaly. Ačkoliv mi přijde, že některé věci vyšetřovatelé přehlédli, věci, které bych já osobně řešila již na začátku, ale nejsem detektiv, takže tak. Vraha jsem správně odhadla hnedka na začátku, to ale nijak nezměnilo napětí a zážitek z knihy a celkové vyšetřování.
+ Vinston je sympaťák, což je velké pozitivum na knize. Podle mě je skvěle napsaný detektiv velice důležitý pro celý děj. (I když podle mě to byl trochu moc prudérní puntičkář.)

Dávám čtyři hvězdy ****.

8 26.08.2022

(SPOILER) Kdybych měla popsat své pocity v šesti slovech, použila bych větu:

"To mě po*er na holý záda."

Většina upířin, o kterých jsem kdy slyšela, četla je nebo viděla, vypadala podobně jako Stmívání. A ženská jako já, co miluje morbiditu a násilí, si nad tím pokaždé jenom smutně povzdechla. Ale teď jsem konečně, KONEČNĚ našla to, co jsem hledala.
Nutno dodat, že knížka není ve spoustě věcí originální (Autor se pravděpodobně hodně inspiroval Zaklínačem, kniha má spoustu podobných prvků. Já ovšem Zaklínače miluju a hodlám autorovi odpustit tento velkej kopírák, protože tato knížka je velice dobře napsaná.).
Svět je krásně popsán, má určitý řád a chod. V žádné části knihy jsem se nenudila, hltala jsem každý detail a každou postavu (a proklínala autora, když nějakou zabil). Zbožňuji vztah mezi Dior a Gabrielem, jejich hádky, urážky a vzájemnou lásku. V knize je obsažen humor, který je typický pro Kristoffa a který tolik miluju. Nadávkama rozhodně nešetří, ale já si nestěžuji, k takovým knihám to prostě patří (autor vymyslel nehorázně mnoho nových nadávek, které, doufám, nedostanu příležitost nikdy použít :D).
Moc mi líbí Gabrielův vývoj. Z kluka, co touží po hrdinství, po muže, kterého ničí realita. A přitom stále v duši dobrák, toužící po spáse světa. A odhodlán chránit své přátele a rodinu.
Na druhou stranu bych byla ale raději, kdyby Gabrielovi všechno jen tak neprošlo. Přijde mi, že občas měl až moc velké štěstí. Když se prokáže, že má milenecký vztah s Astrid, řád je pouze vykáže, což... mi asi nepřišlo jako tak velké potrestání? Samozřejmě jsou tu záležitosti, které mu nehrály v prospěch... Například, když se Fabien pomstí za svou dceru tím, že Gabrielovi vyvraždí rodinu atd. Ale taky je na druhou stranu nepřemožitelný. Autor si hraje hezky s tím, že stříbrosvaté kouření vialky posiluje atd, ale... Gabriel toho vydrží opravdu hodně, všechny rány ho přebolí a i se zraněním dokáže vyvraždit stovky upírů. Pardon, ale chtělo by to trochu ubrat.
Jinak se mi ještě líbí, jak je Gabrielův život vyprávěn formou příběhu. Že vzpomíná na svůj život a povídá ho historikovi/upírovi. A jak Gabriel dává vědět, jak moc je mu nepříjemné vyprávět svůj život nějaké pijavici. (O podobné formě vyprávění jsem už taky slyšela, takže se, myslím, opět jedná o převzatý nápad).

Zkrátka to byla pecka a kniha si nezaslouží méně jak pět hvězdiček *****.

7 23.08.2022

(SPOILER) Krásně napsané, autor se skutečně uměl vyjadřovat, jen ten děj je o ničem. Hlavní hrdinové by se do sebe bez války pravděpodobně ani nezamilovali. Ale o tom asi ten příběh také je. Naštěstí je knížka krátká, takže jsem nestihla usnout nudou.

5 22.10.2022

(SPOILER) Knížka je dobře napsaná, co se týká stylu psaní. Ale...

Předem chci upozornit, že se nechci nikoho dotknout, ani autorky, ani čtenářů. Jedná se pouze o můj názor, se kterým nemusí každý souhlasit.

Šíleně málo děje mě často nutilo knihu odložit. Knížka mohla mít o 200 stránek míň, většina z toho je jen zbytečné tlachání o ničem. Ano, já vím, že knížka je především slaďák, ale i tak se mi chtělo u některých pasáží spát.
Hlavní hrdinka je mi nehorázně moc nesympatická. Ona sama se v sobě nevyzná, tak mi vysvětlete, jak ji mám chápat já. Poppy vlastně neví, jestli Hawkea chce, nebo ho vlastně nenávidí (řekla bych, že v každé kapitole to cítí jinak). Chápu její rozporuplné pocity ke konci knihy, kdy děj vyvrcholí, ale i tak mě vytáčela k nepříčetnosti. ,A mám vlastně dodržovat ta pravidla, která mi stanovili, nebo se mám na všechno vykašlat?´ Ona prostě musí přeskakovat z jednoho názoru na druhý. Měla by se jít léčit. Hawkea radši rozebírat nebudu. Je to klasický bad boy a u něho mě nepřekvapilo téměř nic, nemůžu ale říci, že mě neštval.
Když už jsem zmínila děj, tak musím říct, že většina událostí se dala předpovídat, takže mě nic nepřekvapilo a pokud ano, tak to nebylo nic velkého, co by stálo za zmínku.
Autorce se musí nechat, že se nebojí zabíjet své postavy. Ne, že by vyvraždila většinu populace, ale myslím, že se toho nebojí.
Co se týká fantasy světa a nadpřirozených bytostí... tak to nebylo nic nového a přínosného. Samozřejmě vytvořila si vlastní historii a dala řekněme rasám jiná jména, ale ve finále to pro mě nebylo nic nového.
A romantika? No, kdybych byla o pár let mladší, moje já by jásalo, protože tohle byl typ knížek, který jsem vyhledávala. Mému současnému já se chce jenom unaveně povzdychnout. V knize nejde o nějaké vyloženě pomalé zamilovávání, přišlo mi, že ty postavy k sobě chovaly velké city, už když se poprvé viděly, akorát o tom nemluvily (jak bylo v knize zmíněno), protože samozřejmě je naše hlavní hrdinka velice nerozhodná a Hawke radši drží jazyk za zuby, protože si myslím, že by ho Poppy poslala k šípkům, už jen z toho důvodu, že by řekl něco pravdivého, co si nechce přiznat. Ale pak by ho zase vzala na milost, protože přeci neví, co chce!
Romantika je hezky napsaná, ale myslím si, že záleží na člověku, jaký typ romantiky upřednostňuje. Na mě to bylo trochu moc... kecání a málo děje celkově.

Knize dávám tři hvězdičky ***, o pokračování zatím pouze uvažuji.

5 19.03.2022

(SPOILER) Knížka je napsaná hezkým jazykem a nesla se v pozvolném a pozitivním duchu. Pak přejdu k těm horším věcem, což jsou určitě postavy. Myslím, že to bude asi spíše můj osobní problém, ale postavy mi prostě nesedly. Animant se chovala věčně panovačně, vcelku povrchně a především hloupě.Ke konci knihy jsem až doufala, že spolu Animant a pan Reed neskončí a že se tak Thomas vyhne takové fúrii ve svém životě.
Pan Reed na mě nepůsobil až tak nepříjemným dojmem, každopádně je toho taky spoustu, co by se mu dalo vytknout. Celá zamilovanost těchto dvou mi připadala hrozně hraná a... nepřirozená. Přišlo mi, že se postavy do sebe vůbec postupně nezamilovávaly, ale spíše mi přišlo, že si Animant na Reeda stěžovala na konci jedné kapitoly a na začátku druhé zčista jasna zjistila, že ho vlastně miluje. Já nepopírám, že se nemůže z nenávisti stát láska, ale tohle mi přišlo dost hrané a rychlé. Nejvtipnější mi přišlo, jak Animant ke konci nadávala, jak si jen pan Reed mohl dovolit zlomit jí srdce takovým nehorázným způsobem, přitom ona sama udělala to samé panu Boylovi a tak hrozné jí to nepřišlo. Ostatní postavy nebyly taky nic extra, ale dalo se to snést. Jinak si myslím, že příběh měl zajímavý děj.
Další věc, co nechápu je, že Animant sledovala pana Reeda do domu, kde vyučoval chudé děti a pak se o tom téměř vůbec nezmínila. Odhalila obrovské tajemství a potom si řekla, že je to od něj šlechetné a dál se to rozhodla neřešit (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale já si skutenčně nepamatuji, že by to bylo nějak více rozebráno).

Na závěr musím říct, že se jedná pouze o můj názor, který se mnou nemusí nikdo sdílet, ale myslím si, že je dobré knihu představit i v jiném světle. Své čtenáře si kniha určitě najde.

5 11.02.2022

(SPOILER) Velký Gatsby. Tento příběh jsem si zamilovala už když jsem viděla film. Dojemný příběh, který vás na začátku okouzlí stejně jako Nicka, ale skončí se slzami v očích. Je skvělé, že se příběh odehrává z Nickova pohledu, on byl tou nezaujatou stranou, pozorujícím krás i zkáz společnosti. Mohla bych na téma této knihy hovořit celé dny, tolik myšlenek mi předala. Tolik, že se mi je ani nechce všechny vypisovat.

Dávám čtyři hvězdy ****.

4 01.01.2023

Zatím jeden z nejlepších dílů série. Na Sandmanovi je jednou z nejlepších věcí to, že se prakticky nemusí nic moc dít, ale stejně obsahuje naprosto skvělý děj. Moc mě baví odkrývat Morpheovi vrstvy jeho povahy a poznávat jeho skutečnou osobnost - jeho světlé i temné stránky. Jak moc ho vlastně zajetí změnilo.
Ačkoliv on sám není tak úplně člověk, je zajímavé, do jaké míry se dokáže chovat lidsky. Jak někdo nadpřirozený dokáže milovat, jestli je toho skutečně schopen a pokud ano, jak jeho láska vypadá. Doufám, že se brzo dozvíme víc. Rozhodně si přeji zjistit víc z celého světa.

Dávám pět hvězdiček *****.

4 12.09.2022

(SPOILER) ...

...

Když jsem dočetla poslední kapitolu, zůstala jsem dlouho civět na zeď s jedinou myšlenkou. Tohle je všechno?
Při čtení knížky jsem si prošla záchvaty smíchu, culení a především pláčem. Ten konec mě úplně a naprosto odzbrojil, brada mi spadla snad až na zem. Takhle roztříštěné emoce jsem neměla od doby, kdy jsem dočetla Zaklínání světla.
Ten svět je naprosto úžasný. Skvěle vymyšlené originální prostředí. Mlhy a červené slunce. A magie? Pálení kovů, tahání a tlačení za ně a co všechno dokáží dohromady způsobit? Úžasné.
Způsob jejího využití, postavení lidí ve společnosti. A inkvizitoři a obligátoři? Geniální.
Hlavní postavy se staly mou srdcovkou. Vin, Sazed, Ham, Marsh... ale především Kelsier.
Jak si mohl Sanderson dovolit ho zabít?! I přestože je to pro vyšší dobro! JAK JEN MOHL?! Takto úžasná postava a on ji prostě nechá zabít a k tomu ještě ani neublíží Panu Vládci, když má konečně tu možnost.... Přesto tak nějak vím, že zabít ho, bylo dobré pro příběh, ale to není důvod, proč bych měla Sandersonovi odpustit, že se ho takto zbavil. Kelsier je prostě správný hrdina s touhou napravit svět, bránit své milované a i přes všechno, co si zažil, stále věřil lidem a smál se. K tomu jako správná postava měl spoustu špatných vlastností, například se bezhlavě pouštěl do akcí, šlechtice nenáviděl bez rozdílu.

Já zkrátka nemám slov a asi nedokážu úplně objektivně posoudit knížku, protože tohle bylo závaží na mé emoce. Pokud máte rádi dobře promyšlené fantasy, neměli byste knihu minout.

4 20.03.2022

(SPOILER) Kdybych měla krátce popsat knihu, použila bych slova „Správně napsaná klasická fantasy“. Dobře, možná to zní trochu nudně, ale nudné to rozhodně nebylo.

Knížka je opravdu velice originální, a přesto mi připadalo, že kdyby někdo vytvořil šablonu na správnou fantasy bez chyby, vypadala by jako tato kniha. Všechno bylo tak nějak správně napsané, s velkou částí originality, napínavého průběhu a poklidným zakončením...
K té originalitě bych chtěla dodat jen, že se i zde nacházelo pár klišé detailů, které ale nijak neničily děj. Například vyznání typu: Miloval jsem tě už tehdy, když „nějaký hrdinský skutek, který provedla hlavní hrdinka na začátku knihy.“ Ale vlastně jsem se ti vyznal až skoro na závěr knížky, protože by to jinak nebyla taková zábava,“ měli by dodávat.
K tomu kniha obsahovala hned několik nesmyslů, jedním z nich je třeba, že je několikrát zmiňováno, že Elizabeth se neúčastnila žádného bojového výcviku, ale přesto hned od začátku se zlotvory a šotky vytírá podlahu a téměř se nezraní. Jako pardon, ale vážně?
Postavy byly jiné, ne vyloženě jedinečné, ale jiné. Elizabeth byla sice odvážná, ale zároveň hrozně naivní. Nathaniel byl sice ohleduplný, ale zároveň místy mrzutý a nesoběstačný. A Silas... dobře, tahle postava nejde objektivně posoudit, protože byla napsána tak, aby zosobňovala dokonalého sluhu/ochránce a ke konci ještě citlivého tvora. To k tomu příběhu tak nějak sedělo. Ashcroft byl zase padouch, který chtěl po svém přispět a pomoci světu, ovšem nepochopil, že způsob, jakým chtěl pomáhat je špatný. A takto má, podle mě, vypadat správný záporák.
Samotné prostředí na mě působilo kouzelně. Opravdu krásně popsáno, připadala jsem si jako ve skutečné středověké a magické vesnici/městě, kde lidé věří, že kouzla jsou skutečná. Nádhera, málo knih ve mě dokáže vyvolat až takovou představivost.

Knížka je originální, postavy realistické, romantická linka sice předvídatelná, ale neurazila. Až na jedno klišé a pár nesmyslností se kniha opravdu povedla. Dávám pět hvězdiček *****.

4 05.09.2021

Když jsem byla mladší, četla jsem ráda knížky plné strašidelných příběhů. Obzvláště ráda jsem měla knihu „Ve škole straší,“ na autora si už ale nevzpomenu. Tato kniha mě opět vrátila do těch let a myslím, že by si ji moje mladší já oblíbilo ještě více než to přítomné. (I když by šlo pravděpodobně spát s hnědými kalhotami...)

Příběh je napsán svižně a chytlavě, zbytečně se nezastavuje u žádných pasáží a je vcelku jednoduchý. Pro cílovou kategorii akorát. Nečekejte ani zdlouhavé popisy, spíše dialogy.
Postav je v knize málo, ale zato je velká šance, že si je oblíbíte. Nedá však od nich čekat nic extra. Jejich kroky a chování jsou naprosto předvídatelné a záporné postavy neexistují (je zde samozřejmě „padouch,“ ale není v knize žádný otrava, který by nám pil krev svým chováním). Občas se mi zdá, že jsou hrozně ploché, ale co čekat od knížky pro tak mladé čtenáře?
Samotný příběh mě nepřekvapil. Taktéž byl vcelku předvídatelný a nic mě zde neuchvátilo, nepřekvapilo. Originalitu moc neočkávejte, spíše se zaměřte na přátelský vztah mezi hlavními hrdiny a tím, jak autorka všem známé téma zpracovává, jak si pohrává s drobnostmi (*SPOILER* třeba sklíčka na náhrdelníku, způsob, jakým odvádí Cassidy duchy zpět na onen svět,...).

Knížka hezky plynula, přiměla mě vrátit se do dětství. Děj není složitý, postavy předvídatelné. Můžeme krásně sledovat přátelství dvou lidí. I když je kniha pro mladší čtenáře, čtení jsem si užila a dávám proto čtyři hvězdičky ****.

4 17.08.2021

(SPOILER) Začala bych tím, že knížka byla úžasná. Bavilo mě sledovat tak uzavřeného člověka, který se technicky vzato skrývá před světem a vidět jak se postupem času dostává ze své komfortní zony. I když to pro ni bylo těžké a v několika málo situacích mi připomínala mě samotnou (což bylo celkem znepokojující). Od čtení mě neodradilo ani když Eliza začala trpět depresemi a její svět se začal postupně hroutit, aby za nějakou dobu opět povstal z popela.
Příběh měl nápad, byl originální a rozhodně stojí za to si ho přečíst.
Postavy byly obzvláště zajímavé, jejich postoje a strachy a celkově jejich charakter.
Romantická linka mohla být dle mého názoru trošku... něco víc. Nevím ale jak „něco víc“ vyjádřit. Samozřejmě to nebyla žádná katastrofa, jejich vztah se vyvíjel krásně a plynule a to, že mi tam „něco“ chybělo je jen můj pocit.
K tomu všemu je knížka doplněna skvělými ilustracemi a celkově hezky upravená.

Knížku určitě doporučuji. Krásný příběh s krásnou myšlenkou. Dávám pět hvězd *****.

4 27.07.2021

(SPOILER) Nikdy jsem nebyla příznivcem mangy ani anime. Způsob vyobrazení postav a pohybu mi nikdy příliš neseděl. Taky se mi nelíbily bojové scény, které mi přišly více komické než vzrušující, spousta postav mě odrazovala svým ukřičeným chováním. Ale nehodlám všechny mangy házet do jednoho pytle. Obzvláště díky téhle srdcovce.
V tomto komiksu nejde absolutně o bojové scény nebo způsob celkového vyobrazení (i když musím přiznat, že v tomto případě jsem neměla problém ani s kresbou). Knihu táhne skvěle propracovaný děj a postavy, které nejsou ploché, a mají svou hloubku. Bezprostředně jsem si je oblíbila. Způsob, jakým se snaží obě strany dohnat tu druhou a zjistit identitu toho druhého? Geniální, obzvláště se mi líbí, že dokáží argumentovat. Zajímavé je také to, že si můžete vybrat, na čí straně vlastně stojíte, což je ve skutečnosti velice dobrá otázka. L i Light věří ve správnost vlastního názoru a jsou odhodlaní za něj bojovat, dokonce i zemřít. (Mimochodem jsem team L.) Jestliže chcete Lighta pokládat za zápornou postavu, pak musím říct, že takto má správný záporák vypadat. Má svou ideologii, ve kterou věří a myslí si, že dělá něco dobrého pro svět.
Jinak celá myšlenka deníku je geniální. Líbí se mi, že pravidla jsou promyšlená a nedají se porušit, pokud vyloženě neobjevíte skulinku v pravidlech. Podtrhuje to pak konečnost a závažnost smrti, budí dojem strachu a nejistoty. Ryuk je také jinak moc fajn postava, i když mě by za chvíli začal vytáčet svými otázkami :D

Dávám pět hvězd *****.

3 26.10.2022

(SPOILER) Tato kniha mě nenaučila, jak mít všechno u p*dele. Každý si po přečtení této knihy něco odnese, například, jak mít všechno u p*dele a někdo zase absolutně nic. Záleží, podle mě, hodně na tom, jak knihu vnímáte a rozhodnete se s poznatky z ní naložit.
Já bych knihu nazvala spíše Poznatky o tom, jak si naprosto nepo*rat život. Doufala jsem, že mi kniha pomůže vnímat svět s větší lehkostí, to se ale nestalo. Možná to přijde časem, a možná taky ne. Čtení knihy mi ale nepřišlo jako ztráta času, rozhodně vám to změní pohled na svět, nebo minimálně ukáže jiný pohled na svět, který stojí za zamyšlení.

Co jsem se vlastně naučila? No, bylo toho hodně, ale nejdůležitější jsou snad tyto body:

Nejsnadněji nám jdou většinou věci, u kterých se nesnažíme. Takže občas je lepší netlačit příliš na pilu.

Téměř všichni budeme žít normální život, proto je třeba se s tím smířit.

Vše, co se děje v našem životě je "náš problém" a my rozhodneme o tom, jak s ním naložíme, nehledě na to, zda je problém vítány, nebo ne. "Vyřešit" problém nutně neznamená řešit problém sám - můžeme požádat o pomoc anebo třeba problém vůbec neřešit, což je vlastně taky řešení (i když špatné). Potom ale nepřijde pocit štěstí a radosti - ten jediný skutečný.
Spoustu problémů si nevybereme, ale ty, které ano, vybírejte pečlivě.

Cesta je důležitější než cíl (jak řeklo už spoustu lidí i dříve). Nezamilujte se proto do výsledku, ale do cesty, kterou budete procházet.

Nikdo není dokonalý, mýlíme se všichni a pořád.

My lidé jsme skvělí už jenom proto, že jdeme stále dál, i když život přidává problémy a na konci nás tak jako tak čeká smrt.

Všichni jednou umřeme. Je to fakt, který nás všechny spojuje. Proto není třeba se čehokoliv bát.



Kniha nebyla tím, co jsem hledala ani čekala, ale stála za přečtení. A dala něco málo do života. Dávám tři a půl hvězdy ***.

3 25.08.2022

(SPOILER) Musím přiznat, že komiksy moc nečtu, tento mě ale nadchnul. Seriál mě dostal ke knize a z obojího jsem nadšená (i když k seriálu jsem měla jisté výhrady). Nejlepší věcí na knize je nepochybně nápad a jeho zpracování. Opravdu jsem byla moc nadšená z toho, jakým směrem se příběh ubíral. Od začátku do konce. Wow. A nečekaně jsem v knize našla i několik věcí, nad kterými je třeba se zamyslet.
Mimo jiné se ilustrátoři na knize pořádně vyřádili a design vypadá moc dobře.
Ke knize mám jen jednu výhradu. V komiksu nemusel být odkaz na jiné postavy od DC. Chápu, že chtěli tvůrci upozornit na své jiné práce a jejich světy prolnout. Za mě ale kouzelný příběh Morfea a akční život Ligy spravednosti (pokud se teda nepletu v postavách) vůbec nesedí k sobě. Autoři od této části mohli klidně upustit a příběhu by to nijak neuškodilo.

Dávám pět hvězdiček za snový příběh a jeho zpracování *****.

3 23.08.2022

(SPOILER) Doufala jsem v nějaký příjemný letní románek, ale byla jsem nakonec celkem zklamaná. Prostředí knihy je naprosto úžasné a příjemné. Přístavní městečko s hromadou drben, malým knihkupectvím a kouzelným ostrovem. Děj také nebyl špatný, i když jsem teda čekala něco lepšího, ale úplná nuda to taky nebyla.
Josie byla největším problémem celé knihy. Do půlky knihy se chovala celkem přijatelně, ale potom se začala chovat jako naivní, hloupý a ignorantský spratek. Nedalo se to snést. A nedá se to všechno shazovat na to, že byla rozhozená kvůli pravdě o svém otci. Svým způsobem to mohla celou dobu čekat a zjistit si o něm více informací. Místo toho si vytvořila ideál, který ale i Lucky odsuzoval, jenže ona na něj nedala. Jinak si myslím, že jsou hranice, které by člověk neměl překročit v jakémkoliv stavu. Doufala jsem, že Lucky bude mít dost rozumu a začne se od ní držet dál. Ale to by potom nebyla správná young adult...

Dávám tři hvězdičky, bylo to celkem zklamání ***.

3 09.07.2022

No, takže. Romantiku čtu většinou, když mám spoustu práce a nemám potřebu řešit složitou problematiku ve fantasy knihách. Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, protože ta nemám nikdy od slaďáků. Není to tím, že by byly špatně napsané, jenom to není zrovna můj žánr, na romantiku musím mít prostě chuť. Většinou mě totiž moc nenadchnou, ale zároveň neurazí.
Ve skutečnosti byla tato kniha velkým překvapením. Takhle dobře jsem se snad u romantiky nebavila. Bylo to zábavné, pomalé a... laskavé? Tahle knížka měla v sobě něco navíc. Moc se mi líbila hlavní hrdinka, sice mě občas štvala, ale obě máme něco společného. Nesnáším sporty a to celkově, prostě mi to nejde a nemám motivaci ani touhu se v nich zlepšovat. Ale na tom vůbec nezáleží, obě máme v sobě stejnou touhu zlepšovat se a jít si za svým cílem a tvrdě dřeme. A proto se podle mě s ní dokáže vtělit téměř každý bez ohledu na jeho záliby. A proto jsem si ji oblíbila.
A Ivan? tak toho jsem taky zbožňovala. Nebyl to totiž ten typ chlapa, kvůli kterému se musí hlavní hrdinka měnit a přizpůsobit se jeho potřebám. Ne, Lukov je ten typ muže, co při vás bude stát a podporovat, zatímco vy se budete snažit zlepšit k obrazu svému. A tohle je podle mě ten nejlepší druh vztahu.
Jinak děj byl zajímavý, nepotřebujete být profesionál přes sporty, abyste pochopili, o co jde. A kniha není převážně o sportu, ale o životní cestě hlavních postav. Bylo to zábavné a pokaždé se něco dělo, i když se se to na první pohled nezdálo. Tahle kniha se prostě povedla.

Kniha mě mile překvapila, opravdu jsem nečekala, že si ji tolik oblíbím. Dávám pět hvězd *****.

3 18.06.2022

Spousta lidí očekávala od knížky mnohem víc. Jenže mně to tak nepřipadalo. Po válce to bylo celkem milé uzavření příběhu ze strany Feyre a Rhysanda. Nečekala jsem nějakou velkou akci, i když by příběhu neuškodila. Krásně autorka odkazuje na další pokračování knihy ze stran vedlejších postav a „nachystala si pro ně půdičku“. Jinak je kniha napsaná čtivě a svižně jako vždy.

3 05.02.2022

Série Zaklínač patří k jedné z mých nevíce oblíbených. Ačkoliv samotný jazyk je zastaralý, svět a příběh je vytvořen naprosto úžasně.

Postavy jsou úplně jiné než v jakýchkoliv předešlých knihách, které jsem četla. Mají odlišné názory a postoje a jejich činy se nedají moc předvídat. Zdá se mi, že nám ale z Geralta začíná stávat pěknej podpantoflák. Baví mě jeho otcovské sklony k Ciri a to, jak občas neví, jak se pořádně starat o dítě (především v minulém díle). Ciri se chová jako malé dítě, nerozvážně a vzhledem k svému původu nafoukaně, to lze ovšem předpokládat. Je zajímavé vidět, jak naivně pohlíží na svět a jak ho teprve poznává. Yennefer jsem nenáviděla už od samotného začátku. Někdy když čtu dialogy, ve kterých vystupuje, mám chuť někoho pobodat. To je ale pouze můj názor na ni.
Příběh neměl chybu. Obzvláště konec, který byl naprosto nečekaný.
Jazyk, kterým je kniha napsaná je zastaralý, ale k Zaklínači prostě patří. Často se usmívám nad nadávkami tehdejší doby.
Popis okolí je dobrý, i když se mi občas stává, že musím hledat významy některých archaismů.

Kniha je dobře i když zastarale napsaná. Postavy i děj mají šmrnc. Dávám čtyři hvězdičky ****.

3 14.08.2021