helena8303 komentáře u knih

Ještě nikdy jsem nebyla v takových rozpacích, jak ohodnotit tuto knihu.
Četla jsem jí někdy ve čtrnácti, tajně, styděla jsem se, tenkrát jsem se ještě považovala za intelektuálku. Dívčími románky jsem hluboce pohrdala , bylo to blboučké, ale tak sladce blboučké, přitažlivé jako magnet.
Dneska už mám rozum, vím, že i dívčí románky mají své místo v knihovně, že i ta nejhloupější čtenářka má nárok na ztrávení příjemných chvilek nad knížku.
Dobré je všechno, co vylepší čtenářúm život. A tohle ˇsvéhlavička splnila ve velké míře.
( A každopádně je lepší, když holka čte knížku, než když se ohrabavá kdoví s kým někde za stodolou. ;-) )

3 25.10.2021

Vážený pane Petránku, dala jsem vám plný počet hvězdiček, aby vám v nebíčku nějaká přibyla, abych vás potěšila. Knížku jsem přečetla, ale skoro nic nepochopila, jsem celoživotně modrý límeček a tohle je na mne moc složité čtivo.
Já vás miluji jako novináře a vždycky jsem nadšeně špicovala uši, když jsem slyšela na ČRo váš naléhavý hlas. Věděla jsem, že jste vážně nemocný, ale váš odchod byl pro mne velká rána. Snad jenom Tereza Spencerová se vám podobala v bystrém úsudku a schopnosti vnímat světové dění v souvislostech. Ale ta odešla brzy po vás. Tak jí tam pozdravujte a dejte si na moje zdraví dvojku Vetlínku, já si ji dávám zase na vás.
Ale k vaší knize se ráda vracím, text vynechám, prohlížím si krásné fotografie, je jich tam hodně, jedna hezčí, než druhá. Přátele jste si uměl dobře vybírat, a oni vás.
Děkuji za všechno, byl jste jedním z mých lodivodů. A nebyla jsem sama, žasnul byste, kolik obyčejných lidí na vás vzpomíná na alternativních webech. Všichni asi nějak cítí, že jste tvořil hlavně pro nás, kterým sice chybí vzdělání, ale také se rádi dozvíme něco zajímavého, od moudrého člověka, kterému můžeme důvěřovat.
Děkuji, a pozdravujte Terezku, ju?
Vaše H. Novotná

25.10.2021

Ke knížce není co dodat, famózní Ed McBain, jako vždycky.
Snad jenom upozornění na krásný doslov od Jana Zábrany.
Co mají oba výše zmínění společného? Byli to dělníci pera, nesmírně pracovití, jenom ten Zábrana fungoval na blbé straně železně opony, a tak to měl složitější než Evan Hunter.

6 25.10.2021

Tuhle knížku považuji za snad nejlepší Mcbainovku, precizní popis myšlení narušených juniorů z nefunkčního rodin.
To co je popisováno v knize se odehrává i dneska, proto mi přijde velmi aktuální.
Evan Hunter byl ( podle mne) jedním ze zásadních autorů, který ovlivnil americkou společnost. Jeho knížky jsou v podstatě osvětové spisky, napsané s takovou bravurou a tak čtivě, že jeho knížky splňují kritérium : Nejlepší kniha umí oslovit vzdělance i pitomce, na své si v ní pŕijde každý.
Škoda, že Jan Ámos neuměl psát detektivky. :-)
Tady u nás McBaina překládali ti nejlepší , mezi nimi i Jan Zábrana. A ten měl na dobrou literaturu výjimečně kvalitně vyvinutý čich.
Knížku bych doporučila každému, koho zajímá, jak a kde se rodí zlo.

8 25.10.2021

Dvě hvězdičky jsem dala ze soucitu, autor byl, podle mne , duševně nemocný člověk.
Vůbec se nedivím, ze v Polsku kniha vzbudila pohoršení a Kosiński se po zbytek nešťastného života prakticky skrýval v cizině.
Příběh byl vycucaný z prstu, nikde na světě neexistuje země, kde by žili JENOM bezcitní lidé, ani v Polsku, samozřejmě.
Autor vyzvracel svoji nenávist ke gójům, jistě ne bezdůvodně, muselo ho v životě potkat něco opravdu moc zlého, když viděl svět v tak temných barvách.
Knihu jsem si půjčila ze zvědavosti, chtěla jsem vědět, o čem bude Marhoul točit film.
Dočetla jsem to jen s největším úsilím, myslím, že nejlíp by si početli psychiatři.

11 25.10.2021

Ve své době odvážná knížka. Pozoruhodné jsou krásné ilustrace Jiřího Šlitra, díky
Seluckému jsem objevila Šlitra/ grafika.

Pan autor buď mlží, anebo je dočista mimo mísu. Královna Rania sice nenosí hidžáb, ale jordánský monarcha je jeden z nejhorších grázlů. I když na nejlepšího přítele amerického lidu - prince MbS - zatím nemá. Svým oponentům hlavy motorovou pilou asi neřeže.
Zato jsou v Jordánsku plné kriminály a hodně džihádistů vystudovalo v jordánské base. Je prý to tam stejně bezva jako v Abú Ghraib pod správou amerických poradců.

2 24.10.2021

Miluji tohoto autora. Jedním obrázkem dokázal sdělit svůj názor na věc, pokaždé trefně a k radosti publika. Vždyť uvažoval jako my, zkrátka, nedělal ze sebe žádného yntelektujála.
V mých očích nebyl karikaturista, ale novinář, glosátor.
Ještě dneska , když sleduji nějakou událost, tak si říkám : ” Copak by na to asi pan Jiránek. Ten by hned věděl. “
Ale už se to nestane, a tak čím dál, tím častěji tápu.
Strašně moc tady chybíte, byl jste jedním z mých pevných bodů... Plačící smajlík :-(

4 24.10.2021

Jak pro nejmenší!?!?!? A my velcí jsme vosk???
Králíci z klobouku jsou pro VŠECHNY.

5 24.10.2021

Knihu nehodnotíte , jsem starý pohan a Bibli považuji za škodlivou.
Je plná krve a násilí, pámbíček se s tím nepáral, když lidi zlobili, nechal utopit celou zeměkouli. Tedy, až na podržtašku Noea a pár jeho příbuzných.
V Sodomě a Gomoře nechal usmrtit i nemluvňata, která se fakt jenom těžko mohla věnovat sodomii. U mne zlostný psychopat, pro věřící laskavý otec.
Často čtu návody k vraždění, vyčtené z Koránu a z Hadís. Jakože hrůza!
Konkrétně v Deuteronomiu je napsáno prakticky to samé, vždyť muslimové od židů jenom opisovali.
V. Mojžíšova kapitola 12.
2. Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, kteréž vy dědičně opanujete, bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.
3. Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho.

Zkrátka pámbíček to nemyslel s neVyvolenými vůbec dobře.
Blbé je, že tohle poselství, které svěřil Mojžíšovi, o pár set let vyprávěl zase Mohamedovi.
A tak se tam v Levantě pořád perou , židé tvrděj že první slovo platí a druhé leze z gatí.
S muslimové oponují, že přeci to poslední, upgradované poselství je to konečné a nejsprávnější.
Ta mečovačka o Svatou zemi nedopadne dobŕe. Ani jedna strana konfliktu nemá kam couvnout.
Momentálně si Izrael opatřuje klid rozvrtáváním Středního východu. Podle zásady, když se dva perou, třetí se směje. A Arabové si na po zuby ozbrojený Izrael netroufnou, takže si chladěj žáhu na židokŕesťanech v Evropě. ( Do Ameriky to mají přes Atlantik přecijen z ruky. )
Ách jo.

Tuhle knihu jsem nenáviděla, moje děti milovaly a nemilosrdně se dožadovaly četby před spaním. Mnohdy jsem po dvanáctihodinové směně padala na ústa , oči se mi samy zavíraly, tu a tam jsem se pokusila nějaký odstavec vynechat. Nikdy to nevyšlo, ti malí hadí znali všechny pohádky zpaměti.
Vysvobodily mě až Čtyřlístky, komiksy se naučily číst samy.

8 23.10.2021

Nikdo mi tak nepřiblížil poválečnou Evropu, jako Waltari v této knize.
Na autorovi mě fascinuje jak je empatický, jak dokáže na jednu věc nahlížet z více úhlů.
Velké pochopení pro všechny postavy je pro něj charakteristické.
Asi se musí hodně nutit, aby tam prsknul i nějakého darebáka, anebo zlou mrchu. ;-)

Nemám co napsat, pan Heavy to napsal líp, než bych to napsala já.
Minimálně na úrovni Egypťana Sinuheta, možná ještě lepší.
Drásavá obžaloba bigotů a xenofobů, Waltari je evidentně zavilý pacifista.
Poselství knihy: Válka je vůl.

6 23.10.2021

Základní poselství Egypťana Sinuheta vidím v oblíbené sentenci jeho otroka :” Tak to vždycky bylo a vždycky bude. “
Lidé jsou pořád stejní, ti chudí se vždycky budou obtížně živit a bohatí zase rvát o moc.
Aton anebo Anon, prostému člověku je to srdečně fuk. Okolo obou se to jen hemží mazanými parazity.

16 23.10.2021

Tuhle knihu jsem kdysi přečetla , moc se mi líbila, pro strhující a bohatý děj.
Během lockdaunu jsem nemohla chodit do knihovny a tak jsem bílila knihovnu souseda.
Ten má doma skoro celého Waltariho, vůbec jsem netušila, že napsal tolik vynikajících knih.
Takže po Sinuhetovi jsem si dala i další romány, jeden lepší, než druhý. ( Snad jenom jeden mi neseděl, teď už si nevzpomenu který. )
Autor byl výjimečně vzdělaný člověk, znalý nejenom staré historie, ale i té moderní, jeho Krvavá lázeň je stejně sugestivní, jako knížka popisující Waltariho návštěvu Turecka.
Během četby mě bolela ruka, vypsala jsem si hromady citátů.

Jenom omezená a fanatická víra motivuje lidi k činům, ne osvícená moudrost.

Tehdy jsem pochopil, že největší radostí lidu je, může- li společně křičet, a nedbá mnoho o to proč křičí, nýbrž každý se cítí silnějším, křičí- li s ostatními, a má pak i věc, pro kterou křičí, za jedině správnou.

Géniální, JAKO NAPSANÉ PRO DNEŠNÍ DOBU.

( A potom že všechno zlé není k něčemu dobré. Nebýt covidu, vůbec by mi nenapadlo po těchhle skvostech sáhnout. ;-) )

21 23.10.2021

I když jsem jako dítě k básničkám hodně tíhla, tahle mě moc nezaujala. Asi mi v těch verších chyběl příběh, děj . Šlo převážně o prostý popis objektů, i když podaný perem básníka.
Někteří umělci nemají dar rozumět dětem, myslím, že Nezval je jeden z nich.

23.10.2021

Kniha mého dětství. Přečtená snad 30 x. Obdivovala jsem ho, jak vyléčil psa chlebem a hadry.

23.10.2021

Knihu jsem si koupila v Levných knihách, původní Kytici jsem věnovala vnoučatům.
Konkrétně s Vodníkem jsem zažila dramatickou storku. ( Matky, prosím nečíst!)
Vyprávěla jsem dětem před spaním Vodníka. Dcera mi důrazně kladla na srdce, ať nevypravuji nic strašidelného. Asi mě zná...
Tak jsem spustila, pověst jsem si trochu upravila, něco přidala, hodně vynechala , závěr pozměnila. Účel byl, poučit vnučku, že pro maminku je hlavní manžel a dítě, né její matka.
Čili zlá matka pomocí bylin dceru uspala a vodníka hrubě odháněla do jezera.
A potom ten děsivý závěr zhrzeného taťky/ vodníka :
Dvě věci tu v krvi leží-
mráz po těle hrůzou běží:
dětská hlava bez tělíčka
a tělíčko bez hlavy.

V ten moment pětiletý Honzík strašlivě zavyl, vyskočil z postele a křičel: “ Babi, ale to přeci není možný, aby někdo zabil miminko!!!!!!!!!”
Vysvětlení, že jde jen o pověst ho vůbec neuklidnilo.
Z ložnice přilítla dcera, spala tam s nejmladším, strašně mi vynadala, vnučka, která měla uši jako choboty si ještě přisazovala, uff...
Honzík potom spal až do rána v ložnici s mámou a osmiletá Lilinka mi licoměrně vysvětlila, že nesmím před spaním strašit malé děti.
Vlastně jsem mohla být ráda, že doma nebyl zeťák, ten by mi tenhle úlet nikdy neodpustil.

7 22.10.2021

Tahle knížka mě v dětství vždycky strašila , neměla jsem jí ráda. Ze zlé babice mi jezdil mráz po zádech. Trnka tu babici Zimnici fakt sugestivně podal.
Zajímavé je, že jsem na Trnku nezanevřela, ale na Hrubína jo. Později se mi dostala do ruky Zlatá reneta, snad jsem viděla i film, vúbec mne to neoslovilo.
Doma jsme měli dvě knížky veršů, snad 100 x jsem četla Radost nad radost, sbírku dětských básniček od Jana Čarka. Ten už je dneska asi v krabici starých struktur, ale děti holt mají jiný vkus než dospělí.
Ještě dneska si pamatuji básničku o koze, ve které koza máma umravnila rozmazlenou dcerku.
Povídala koza koze
jak šly spolu po úvoze
Taková jsem pěkná, bílá,
Ách, proč jsem se nezrodila
radši někde u boháčů,
skoro denně proto pláču.

Odbyla jí koza máma.
Chudák naše panímama!
Co by si tak pomyslela,
kdyby tě tu uslyšela.
Už mi nemluv o pláči,
já mám chudé nejradši.

Holt na Čarka Hrubín neměl... :-)

1 22.10.2021

Alef , jo, autor není takový sekerník, jako Bratrstvo jurodivé Gréty. Příroda si opravdu umí výborně poradit se zásahy člověka , i když, samozřejmě, ne všude, ve všem a vždycky...
Scéna někde u Ejpovic:
Opuštěný rudný lom, šedivý buližník, ale už se na něm pase stádo bílých bříz. Dole modrozelená hladina, nad tím vším několik odstínů červánků, když tedy jedeme prvním ranním vlakem, né flamendrákem.
Byla by to scéna jako z ruského filmu, prostě kýč, ale zachránila to bouda z rezavého vlnitého plechu a dva rozpadlé pásové přepravníky.
( Myslím, že dneska je v tom místě rekreační areál. Já jsem okolo jezdila někdy počátkem sedmdesátých. )

1 22.10.2021