helena8303 komentáře u knih

Knihu jsem přečetla jenom náhodou, slyšela jsem pana Sádla v rozhlase a potom jsem se dozvěděla , že je příbuzný mého pana domácího. Proto jsem si knihu půjčila.
Moc jsem z ní neměla, na rozdíl od pana Cílka je pan Sádlo spíš vědec, než popularizátor.
KNIHU NENAPSAL KOLEKTIV AUTORŮ, ale pan Jiří Sádlo.
Z Cílka a dalších vědců jenom citoval!
Pravděpodobně měl nakladatel zato, že uvedení Cílka na prvním místě napomůže prodeji...
No nic...
Pro mne byl největší přínos zjištění, co to vlastně bylo to baroko. V čem poznamenalo českou kotlinku. Kniha je spíš pro zasvěcené, laik si moc nepočte. Ačkoli je opravdu svěže a vtipně napsaná.

1 22.10.2021

Za tohle ho pochválej až v nebíčku. Nám tady na zemi chyběj slova.
( A to jsem starý pohan!)
Děkuji.

3 22.10.2021

Neuvěřitelně krásná knížka, která bere dech.
Autorovou první řečí byla zřejmě němčina, o to větší zázrak.
Pan Eisner žil až do roku 58 , musel to být velmi vzdělaný a citlivý člověk. Moc by mi zajímalo, jak přežil tuhé padesáté roky.
Kdybych měla energii a dost času, zkusila bych pátrat, jak se jeho tvorba vyvíjela po 48.
Ale možná je lepší nebádat, nic pěkného ho asi v posledním desetiletí života nepotkalo.
Díky , pane Pavle Eisnere!!!!!!!!!!!!

7 22.10.2021

Hvězdičky jsem dala překladu, knížku jsem přelouskala jen s obtížemi. Dostala se mi do ruky jen náhodou, měla jsem právě rozečtené dvě důležité knížky. Tak jsem tu četbu odflákla, což byla chyba, musí se to číst pomalu a trochu se na to soustředit.
Vůbec jsem netušila , že autor Chrámu i tvrze byl překladatel, dozvěděla jsem se to až ve velmi zralém věku.
Bohužel, dneska už beletrii prakticky nečtu, mám jiné zájmy, takže tuhle knihu si už nevychutnám.
Na světě jsou hromady krásných knih, které člověka prostě minou. A tohle je jedna z nich.

3 22.10.2021

Pro mne, osobně, nejlepší věc, kterou autor napsal. Jsem asi poněkud emotivní, knížku jsem četla někdy počátkem normalizace.
Byla jsem mladá a uchvátilo mě, jak to dal Škvorecký v závěru sežrat tomu hnusnému učiteli.
;-)
A jak uctivě se vyjadřoval o té tlusté paní, co dobře vařila.
Jasně, Kundera je Velikán, uznávám. Ale moje srdeční záležitost jsou Škvorecký a Salivarová.

12 22.10.2021

Kap 66 všechno napsal i za mne.
Připodepisuji!

Knížka mě tak vzala za srdce, že si ani netroufám nic napsat. Prostě NÁDHERA!!!

9 22.10.2021

Přečetla jsem to jedním dechem a potom se často ke knize vracela.
Někdy si říkám , že paní Salivarová musela být v minulém životě Číňanka.
Je to člověk, který pracoval, ba i dřel, pro celek, vlastní talent dokázal upozadit.
Do idealistky měla Salivarová daleko, ale přesto to nevzdala a pomáhala, kudy chodila.

1 22.10.2021

O téhle knize si myslím, že jí Kořán líp přeložil, než autor napsal.
Není to typ literatury které bych holdovala. Ale jedna milá osoba z knihy tak často citovala, že jsem se odhodlala pustit se do toho.
“ Nechte toho dědu, vy hnusnej poldo! Určitě má fůra ňoučat.”
“ Áno, mám fůru ňoučat, a jak jsou chytrý! Všecky studovaly u jeptišek. “
Dalo by se i říci, že pana Kořána bylo na primátorování škoda. ;-)
Jinak k obsahu : Zatímco postava Ignáciuse je poněkud exotická, osoba Myrna je precizně podaný obraz aktivistky , kterými se to dneska jenom hemží.
Děkuji, pane Kořáne!

4 22.10.2021

Poněkud slabší, než předchozí knihy. Toho násilí je v téhle detektivce už moc, autoři hrají na temnou strunu ve čtenářově duši. Knížku mi někdo půjčil, dočetla jsem ji jen s jistým úsilím.
Na druhou stranu tady chybí edukační akcent, který si třeba oblibuje Nosbe.
Prskni tam autistu, muslima, samoživitelku, feťáka, Černocha, potetovanou hackerku, znásilněnou a násilníka, jednoho spiťara, jednoho který dochází do AA, zamíchej, protřepej a máš to.
Pokud se v knize vyskytne spořádaný daňový poplatník, tak je to 100 % VRAH.
;-DDD

2 21.10.2021

Výjimečné dílo!
Nečetla jsem sugestivněji podaný proces zamilování, jako na tom italském venkově.
Kniha mne strhne pokaždé, když po ní sáhnu. Také už je to pěkný salát. ;-)

14 20.10.2021

Moc by mi zajímalo, jestli tenhle autor je totožný s Jaroslavem Konášem, který v roce 86 publikoval několik veršů v Místence na pegasa. Vyšlo to jako příloha v Mladém světě, péčí redaktora Bílka.
Myslím si, že asi né, ale jeden literát si myslí že ano.
Básničky vyšly pod názvem Geometrie citu. Nejlepší byl Kruh, ale všechny byly nádherné.
Kruh
Z vás nikdo netuší,
že srdcem není střed,
jenž trýzní kružnici opratí
a pohání ji vpřed.

Mé srdce dávno zkamenělo
daleko na obvodu,
kde jedinkrát tečnu střetl jsem
v jediném bodu.

K této knize se váže jedna perlička. Američtí Židé vznesli ostrý protest, výhrady měli k národnosti hlavního hrdiny. Požadovali, aby z něj autor učinil žida.
Zkrátka, když je někdo hodný a utiskovaný, tak to musí být žid. A když někdo ubližuje bližním, tak to zase pro změnu nesmí být žid.

3 19.10.2021

Úchvatná kniha, nabitá fakty. Plná odkazů a hlavně nabízí pohled z různých úhlů. Velkolepé dílo, autor na něm musel pracovat intenzivně hodně dlouho.
Pan Solženicyn je hluboce věřící člověk, jako takový si váží tvůrců Starého zákona, tedy i judaismu. Je evidentně sionista, problémy Palestinců ho nezajímají.
Já jsem starý pohan, sionismus považuji za tragédii, ale i tak obdivuji nepodjatost a jasný rozum autora.

4 19.10.2021

Tuhle tenkou knížečku považuji za nejlepší dílo, které autor napsal.
Jde o vzpomínky na dětství a mládí, které pan Fencl prožíval ve Starém Plzenci.
Knížka si na nic nehraje, vtipně podává zážitky mláděte, které sotva vnímá politickou situaci okolo sebe.
Knížka by mohla mít podtitul Jak se rodí notorický psavec.
Ten člověk prostě musí psát, psal by i zadarmo, je to v něm jako v koze.
Takoví lidé mi jsou sympatičtí, každý správný chlap by měl být zažraný do svojí profese.

1 19.10.2021

Knížku jsem si půjčila, mnoho jsem od ní nečekala, autorky patří k mainstreamu. Byla jsem příjemně překvapená, v rámci možností pravdivá reportáž. Vynikající fotky, související s jednotlivými příběhy, Kutilová umí fotit a autorky mohly fotit i záběry, ke kterým by se muž nedostal.
Místy se Klicperová umí na věc podívat i z jiného úhlu, než z toho “ Asad = vrah z Damašku “
Za to jí děkuji a přeji hodně úspěchů, v rozklíčování těch smutným událostech v regionu.
Klicperovou sleduji už dlouho a řekla bych, že zraje jako víno.

3 19.10.2021

Vynikající kniha, Vančuru patrně použil Kundera z důvodu jeho levičáctví. Psal dobře,( Vančura) , takže nemusel pociťovat žádnou újmu.
Knížka je sestavená z přednášek Kundery na FAMU.
Ten, kdo se chce pokoušet o literaturu , najde v knize spousty užitečných poznatků. Konkrétních rad jak na to, autor umí literátům nahlédnout pod pokličku.
Knížka je hodně odvážná, na tehdejší dobu, prostě nadějeplná šedesátá léta.

1 19.10.2021

Knížku jsem si koupila na základě četby dvou citátů D. Charmse.
( Seňka dal Fedkovi přes držku a schoval se pod pradelník. A potom ten, který začíná Drahá Tamaro Alexandrovno. )
Tenký pejprbek nabízeli v Kosmasu ve slevě za 49 , bohužel vyprodáno.
V antikvariátu Knihbotu jsem za něj vyplázla celou stovku, slečna mi vysvětlila, že Bába už není na trhu a tudíž jde o vzácnou knihu, k mání jen v antikvariátech.
Musela jsem se smát, ale jo, uznávám, Knihbot nemá na štítě nápis Charita. ;-)
Přečetla jsem to s obtížemi, běžný čtenář si moc nepočte. Autor je jedna z tragických obětí bolševizmu, zahynul ve stejném roce jako Cvetajevová. Za ještě tragičtějších okolností.
Je to náročné čtivo, spíš pro mladší mozečky, ale své nadšené čtenáře si pan Charms určitě najde i po těch 69 letech.

2 17.10.2021

Knihu si netroufám hodnotit, je psaná srdíčkem a nechci dehonestovat autora.
S knihou mám spojený zvláštní příběh.
Jednou jsme v práci něco slavili a někdo pronesl něco špatného o Židech. Já jsem se hlasitě ozvala a autora výroku “ umravnila”. Seděla tam i sekretáŕka, výjimečně hodný , ale i vzdělaný člověk.
Naklonila se ke mně a potichu ŕekla:” Helo, ale nejsou všichni Židé jen hodní. “
Úplně jsem se vyděsila, jak může být takhle výborná ženská současně antisemitkou.
Leželo mi to v hlavě. Doma jsem vytáhla svůj oblíbený Exodus abych se uklidnila a brzy mi spadla čelist.
Vzala jsem tužku a pravítko a začala podtrhávat.
Všechny ty páchnoucí špinavé ženy, zákeřné Araby, ubohé zaostalé děti.
A všechny ty urostlé židy na bílém koni, s bejkovcem v ruce. Okouzlující židovky, mladíky s pohledem intelektuála.
Jak ty děti už v táboře na Kypru cvičily pomocí klacků, jak budou mlátit ty hnusné Araby.
Jak britský důstojník uslyšel hlasy a otočil se proti svým kolegům v britské armádě.
( Kolik jich prodal Izraelcům už v knize nebylo uvedeno. )
Je to složitý... Kolonizovat srdce Orientu v době, kdy kolonizace prakticky končila asi nebyl dobrý nápad.
Bizarní je, že 55% židů dál žije v diaspoře a do “ bezpečného” pelíšku se nijak nehrnou.
A ti, kteŕí tam žijí, jsou stejný kanónenfutr jako i Palestinci. Obě strany konfliktu jsou jenom oběti svých vlastních mocných. Ách jo.

Knížku jsem poprvé dostala do ruky asi ve dvanácti letech. Tenkrát jsem měla ráda básničky, líbily se mi výborně přeložené rýmy. Ale četla jsem všechno bez výjimky, nic zvláštního mne na té sbírce nonsensů nezaujalo.
Morgenternovi jsem cele propadla až asi o 5 let později, za zvláštních okolností. Byla jsem na dně, vůbec jsem nechápala svět okolo sebe, měla jsem nejčernější myšlenky.
A najednou koukám, to je vono!!!
Lasička seděla maličká
na kraji lesíčka.
Znáte vy k tomu klíček?
Mně měsíček tajemství
sdělil v šprýmu.
Ten přehumorný tvor
tak činil kvůli rýmu.
***
Aneb, holka nehloupni, věci se dějí jen tak, nesnaž se pochopit okolní svět, je to marný, dej si klid a ono to nějak dopadne. Všechno se děje jen tak, bez rozumné příčiny.
***
Možná kdyby tuhle knížku dostala v pravý čas do ruky O. Hepnarová, nemusela zabít ty lidi.
Ale nedostala.
Děkuji pane Morgensterne!

12 16.10.2021