ElvisJagger
komentáře u knih
Hovory k sobě
Marcus Aurelius
Samotné myšlenky Marca Aurelia jsou zcela jednoznačně hodnotné a pod většinu z nich bych se sám podepsal. S čím jsem však problém měl byla jejich ubíjející repetitivnost. Aurelius si vytyčil pár stěžejních témat, které neustále omýlá dookola a variuje jejich sdělení v různých metaforách a analogiích. I přesto, že je vám jádro jeho filozofie jasné už po pár stránkách, vodí vás za ručičku a jako učitel neustále opakuje své zásady do zbláznění. Ze začátku vás uhrane, ale zhruba v půlce vám dojde, že všechny rány vystřílel a že k dalšímu prohloubení nedojde. Pokud je vám stoicismus alespoň z části známý, nemá cenu Hovory k sobě číst. A pokud vám známý není, nechte si o něm raději od někoho povyprávět.
Bílý tesák
Jack London
Ačkoli mě dobrodružná stránka románu nestrhla tak, jak by tomu zřejmě bylo v mladším věku, dokázal ve mě Bílý tesák rozvířit celou řadu otázek. Kniha totiž není pouhým výpravným příběhem z kruté divočiny. Jedná se především o fascinující zamyšlení nad tenkou hranicí mezi divočinou a naši civilizací. Co dělá člověka člověkem a co zvíře zvířetem? Je mezi námi vůbec rozdíl? London tuto dualitu líčí bez patosu a vyhýbá se tak romantuzijícímu pohledu na přírodu, který by se v tomto případě mohl jednoduše nabízet. Prostředí divočiny je kruté a nemilosrdné - to vyvolává skoro až určitý distanc. Tento nehostinný svět je totiž svými zákonitostmi natolik odlišný od toho, co současný člověk zná, že napojení se na něj je poněkud obtížné. Když však Bílý tesák postupně proniká do lidského světa, který je nám pochopitelně bližší, začne čtenáři docházet, že některá jeho zákoutí dokáží být ještě temnější. I přes nepopíratelnou krutost světa však London neopomíjí také momenty, které se nesou ve znamení lásky a hlubokých citů. Ty nám ostatně (stejně jako Bílému tesákovi) pomáhají tuto náročnou pouť, plnou nástrah, překonat. Komplexnost s jakou dokázal London vylíčit povahu Bílého tesáka je stejně tak pozoruhodná. Na jeho vývoji se odráží průchod trnitým životem - to vše popsáno s detailní přesností, díky které ani na moment čtenář neztrácí přehled o motivech jeho jednání. Empatie a porozumění, kterou London prokazuje vůči zvířecímu (ale stejně tak i lidskému) světu, dalece přesahuje drsný povrch mnohdy drastických výjevů. Bílý tesák je průvodce životem, který vás mírně odradí svou krutostí, aby vám vzápětí dokázal, jak krásný umí být.
Malá kniha stoicismu: Stoická filozofie pro moderní spokojený život
Jonas Salzgeber
Obecný přehled stoicických myšlenek, které se v knize jako mantra cyklicky opakují. Ač se s některými z nich neztotožňuji (např. jedna z rad jak z života eliminovat věci, které nejsme schopni ovlivnit - omezit sledování politické situace), pod drtivou většinu bych se podepsal. Prozaické vyznění v tomto případě není na škodu. Zpřístupňuje totiž principy, jejíž osvojení vede čtenáře ke kritické reflexi vlastního jednání. A to je důležité.
Ako byť šťastný?
Vitalia Bella
Nepříliš strategicky zvolený název (vzhledem k obsahu) zapříčinil, že jsem knihu "Jak být šťastný?" chybně odsoudil jako tuctovou motivační literaturu. Vzal jsem ji do rukou, abych se mohl trochu vnitřně pousmát nad tím, o jakých moudrech se to dočtu. Po seznámení se s obsahem jsem však zůstal mile překvapen - můj soud byl naštěstí unáhlený. Tedy, alespoň z větší části. Ač kniha pozůstává z aktuálních témat z oblasti psychologie a duševního zdraví, ani jednomu z nich se nevěnuje do větší hloubky. Někdo by mohl namítat, že je to důsledkem krátkého prostoru několika málo stran, které každá kapitola má. Shodou okolností jsem se nedlouho po dočtení vrhl na "Cesty k sobě i k druhým" od Ivo Pondělíčka, což je kniha strukturovaná velmi podobně (dokonce i s podobnými tématy), ovšem výstupním poznáním daleko bohatší a inspirativnější. Jakoby se autoři báli, že přijdou o čtenáře, bude-li výsledný text působit příliš akademicky a složitě. Důsledkem toho kniha občas klouže po povrchu a připomíná spíše sérii rozhovorů z relevantního internetového blogu, než literární ponor do lidské duše. I přesto však jejího přečtení nelze litovat.
Narcis a Goldmund
Hermann Hesse
Premisa může vzbuzovat obavy, že bude příběh až příliš tezovitý a účelově dualistický. Rozpor mezi duchem a tělem je relativně hojně zpracovávaným tématem, ať už ve filozofii, či epice. Román však čtenáře dokáže s každou stránkou překvapovat, s jakou citlivostí a zároveň komplexností Hesse na zmíněné téma nahlíží. Postavy mají k chodícím filozofickým konceptům opravdu na míle daleko - jejich charaktery jsou velmi rozmanité a civilně podané. Narcis a Goldmund vám zkrátka přirostou k srdci a neopustí jej ani dlouho po dočtení. Hesseho román je středověkou spirituální cestou za hledáním sebe sama, která namísto nadměrného racionálního polemizování klade důraz na prožitek a v tom si mě získala.
Směšné lásky
Milan Kundera
Nikdo se nebudé smát - 4*
Zlaté jablko věčné touhy - 3*
Falešný autostop - 5*
Symposion - 3*
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým - 4*
Doktor Havel po dvaceti letech - 3*
Eduard a Bůh - 4*
Kniha o životě a smrti
Axel Munthe
Spíše než o filozofii nebo hlubokou polemiku nad životem a smrtí se jedná o mozaiku romantizujících příběhů z exotických míst. Munthe odvážně překračuje hranice reality - využívá mystické prvky a snové pasáže, aby v drobných nuancích vykreslil svůj humanistický pohled na život (a smrt). Je to citlivé a empatické, ale více než prchlavé hřejivé pocity to ve mě nevyvolalo. Asi jsem od toho čekal něco jiného a této představy se nedokázal vzdát.
Když Nietzsche plakal
Irvin D. Yalom
Kniha nabízí prostor nahlédnout do sebe sama a slovy Breuera: "vymést vlastní komín". Každá z postav (i čtenář) vstupuje do příběhu s určitým očekáváním, které se postupně promění. Rozhovory Nietzcheho a Breuera totiž léčí nejen je, nýbrž i čtenáře samotného, který se spolu s nimi stává pacientem. Tato sofistikovaná proměna rolí je spolu s filozofickou a psychologickou hloubkou na knize to nejvíce fascinující.
Matka noc
Kurt Vonnegut Jr.
MIRNÝ SPOILER:
V jedné místnosti se sejde americký agent, kterého celý svět zná jako zarytého nacistu, Němka z čistokrevné nacistické rodiny, která se kvůli lásce k onomu americkému agentovi stane ruskou agentkou, malíř, který se vydává za přítele amerického agenta, jelikož ho chce dostat do Moskvy, protože je ve skutečnosti ruský agent, černý führer, který je ideologicky přesvědčeným nacistou a milionář, který věří v nadřazenost bílé rasy a nesnáší židy. Tohle by si nevycucal z prstu ani ten nejodvázanější kreativec. A už vůbec nikdo by podobný příběh nedokázal napsat tak, abychom mu uvěřili. Je tu však jeden člověk. Kurt Vonnegut, který si se složitě propletenými nitkami lidského osudu dokáže pohrávat s nenapodobitelnou lehkostí a důvtipem. Jeden z mála autorů, o kterém bych tvrdil, že porozuměl celkové provázanosti a komplexnosti života (nejen za druhé světové války).
Těžký časy
Charles Bukowski
Po přečtení této knihy jsem si uvědomil, že Bukowski je jeden z nejupřímnějších autorů, kteří kdy kráčeli po této planetě.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Nedokážu slovy popsat, co pro mne tento melancholický zážitek plný vzpomínek znamená.
R.U.R.
Karel Čapek
Řada lidí chválí R.U.R. pro nadčasovost a přesnost mrazivého tematického přesahu. Myslím si, že přesně toto jsou aspekty, které u tohoto díla považuji za nejslabší. Nechci zpochybňovat Čapka, jakožto naprosto zásadního českého autora, ale tento kousek se svou logikou a pojetím absolutně příčí mému náhledu na danou problematiku.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Nechci tady kopat do vosího hnízda, ale film na mě zapůsobil podstatně víc.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Nikdo ještě nepsal tak přesně o komunismu, jako právě Orwell.
Na cestě
Jack Kerouac
Kerouac je mi ze všech tvůrců beat generation ten nejbližší. Mísí smutek se štěstím a beznaděj s nadějí. Na rozdíl od jiných "beatníků" o sobě neustále pochybuje a žene se za něčím, co je tak krásné a naplňující, ale zároveň marné a nedosažitelné. A on to ví. Ví to moc dobře, ale přece ještě jednou na palubu toho rozjetého auta, šinoucí se mrtvou americkou krajinou, naskočí. Chce být jako oni, ale ví, že to nejde.
Tulák po hvězdách
Jack London
Ačkoli London Platónovu filozofii o těle a duši značně zjednodušuje, je Tulák po hvězdách magický zážitek, po jehož přečtení se (alespoň částečně) přestanete bát smrti.
Blues: Blues pro bláznivou holku
Václav Hrabě
Procházím se poloprázdným nočním velkoměstem. V kalužích se odráží světla pouličních lamp, bdělí lidé plují temnou nocí a ze špinavých, ale krásných nočních klubů se line zvuk pronikavého saxofonu. Zamiloval jsem se do holky a zároveň o ní přišel.
Toto jsou mé pocity z této skvělé sbírky.
