EllSeifert
komentáře u knih
Hostitel
Stephenie Meyer
Knihu jsem si chtěla přečíst velmi dlouho, ale po Stmívání jsem váhala. S klidným svědomím však mohu říci, že Stmívání se Hostiteli nemůže rovnat. Originální nápad, navíc napsán neskutečně poutavě, skvěle vykreslené postavy... Kniha by možná zvládla tak o 150 méně stran, ale děj vcelku ubíhal, četlo se to hezky :-).
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
Marie Kondo
Líbil se mi seriál, tak jsem dala šanci i knize. Bohužel jsem v ní nenalezla ani zlomek toho, co jsem očekávala.
Očekávala jsem například více tipů na skladování, které byly v seriálu jen útržkově, v knize ale nebyly skoro žádné.
Dále nesouhlasím s myšlenkou vše vyhodit, protože je jednodušší si tu věc znovu koupit, než ji hledat. Upřímně jsem v tu chvíli doufala, že si autorka dělá srandu. Autorka se také ani slovem nevěnuje tomu, že je možné věc jinak zužitkovat, darovat nebo prodat. Autorka i její klienti se tak stávají ekologickými postrachy. Souhlasím s komentářem níže, že vytrhávání stánek z knih je už jen třešničkou na dortu.
V knize se spoustu myšlenek opakuje stále dokola. A člověk se tak nedozvídá nic nového.
Závěrem bych jen ráda dodala, že jedna věc je mít doma uklizeno a nevlastnit zbytečné věci, druhá věc je vše chorobně a bez rozmyslu vyhazovat.
Underground
František Kotleta (p)
Má první a asi i poslední kniha od Kotlety. Všichni tady jeho styl psaní tolik opěvují, mě však znechutil. První polovinu knihy rádoby vtipné (samozřejmě rovnou i vulgární, protože bez vulgarismů vtip neexistuje) hlášky zapříčinily, že jsem si přišla asi o dvacet let starší, protože jestli já jsem cílovka, tak to potěš koště. Co se týče vulgarismů, tak těmi se v první polovině knihy také nešetřilo, až mi z té zoufalé snahy nacpat je na sílu všude bylo trapně. Akční chvilky, kde byl hlavní hrdina vykreslen jako nepřemožitelný mě spíše nudily, postavy byly nijaké, kniha se táhla. Furt jsem doufala, že se to ke konci zlepší. Jediné zlepšení však bylo, že veškeré vulgarismy a nechutné přirovnání autor vyplácal v první polovině knihy, čímž tu druhou učinil lehce snesitelnější.
Volný výběr nechutností:
“Navíc měla zásobník na deset nábojů a neřvala jako čubka, které to člověk udělal poprvé do análů bez promáznutí.„
„Jsem buddhista a sirotci mě nezajímají, pokud jim není čtrnáct a nemají umělý kozy jak dva vozy.“
„...přešlapoval před hlavním vchodem jako by ho svědil žalud a bál se to říct manželce.“
+ Nespočet oplzlých sexistických narážek :-).
Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete
Karolína Fourová
Karolínu sleduji již dlouho a knihu jsem brala jako prostředek, jak ji podpořit. O výživu se vcelku zajímám a je jasné, že kniha pro mě nebude samá novinka. Princip zdravého stravování je vcelku prostý, proto nevím, co za novinky tam lidé, kteří se o výživu zajímají, hledají :-). V knize je představen základ, se kterým si běžný smrtelník opravdu vystačí, informace jsou podány stručně a jednoduše. Kniha má na rozdíl od jiných knih o výživě obrovskou výhodu – autorka je inženýrkou v oboru výživy a kvality potravin a neprezentuje tak žádné extrémní výživové směry, ale nabádá ke střídmému zdravému životnímu stylu. Kniha je také velmi krásná, ilustrace jsou úžasné a to platí i pro fotografie, které se v knize nachází. Kromě toho se v knize nachází skvělé recepty, které autorka dovedla k dokonalosti.
Debordelizace hlavy
Ivo Toman
První třetina knihy mě bavila, ke konci už jsem si nebyla jistá, zda knihu raději neodložím. Autor v knize egoisticky podsouvá svoje názory a pohled na svět. Navíc je to podané tak, že každý, kdo nejedná tak, jak autor uzná za vhodné, je ten špatný – a dobře mu tak, že není šťastný / nedaří se mu. Navíc se mi zdálo, že se stále řeší jedna věc dokola. Neustálé srovnávání s 5 % úspěšných, kam se nejspíš řadí i sám autor, který je úspěšný díky tomu, že lidem říká, jak být úspěšní (???).
Autor v knize pojednává i o depresi. Lidé trpící depresemi jsou ale hlupáci, že je to ještě nenapadlo, že prostě nemají nic řešit. Aha, počkat...
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Povinná četba, ale přečtení této knihy vůbec nelituji, jelikož mě opravdu bavila. Přečteno jedním dechem. Oceňuji, že se v knize nevyskytují nudné pasáže, které zvažujete přeskočit. Uznávám, že první třetinu knihy jsem mnohdy od čtení upustila a na chvíli se zamyslela, v jakém příbuzenském vztahu dané postavy jsou. Kniha, která ve mně vyvolala tolik emocí a slz, až to vlastně nechápu. Vcítit se do Heatcliffa a Kateřiny bylo velmi bolestivé. Charaktery postav byly skvěle vykreslené, jejich činy ovšem málokdy pochopitelné a já naprosto chápu, že většina působí otravně. Byl to příběh o lásce, která hraničila s posedlostí a nenávisti až za hrob. O člověku, na kterém se podepsalo zkažené dětství více než je zdrávo, lidskou zrůdu v něm ale nevidím a troufám si tvrdit, že jeho činy se dají pochopit. Nicméně jsem ráda, že pro postavy, které si to zasloužily končí kniha dobře a konečně mají v životě klid.
Přehodnocení nevěry - kniha pro každého, kdo někdy miloval
Esther Perel
Ani nevím, co jsem od knihy očekávala, mohu však říct, že jsem velmi překvapená (v pozitivním slova smyslu). Autorka nabízí pohled „za zavřené dveře“ a ukazuje stránku nevěry, která obvykle zůstává veřejnosti skrytá. V žádném případě však ani jednu ze stran neomlouvá, spíše nezaujatě poskytuje podněty k zamyšlení se nad vztahy a jejich proměnou v dnešní době celkově. Na obrovském množství příkladů ze své praxe autorka dokazuje, že není vše jednoznačné, obzvláště pokud člověk miluje. Líbilo se mi i vysvětlení proč mají lidé zapotřebí být nevěrní a příklady ze života osob, kteří se z milenců stali manžely. Kniha se čte velmi dobře a je doslova nabytá informacemi.
Atómové návyky
James Clear
Knihám s podobnou tématikou jsem se dosud úspěšně vyhýbala. Důvod je prostý – všechny mi přišly stejné.
To naštěstí neplatí pro Atomové návyky. Autor dokázal stručně a jednoduše vyjádřit myšlenku, kterou podpořil množstvím zajímavých příkladů a výzkumů. Líbí se mi, že na konci knihy autor spoustu výroků dovysvětluje.
Dále oceňuji, že autor aktivně pracuje se svými webovými stránkami, kde radí jak poznatky z knihy využít i v jiných oblastech života.
Jako celek pak hodnotím knihu velmi pozitivně a věřím, že bude přínosem i pro lidi, kteří doposud žili stylem všechno nebo nic.
Černá labuť vzlétá
Lee Carroll
Zajímavý nápad, ze kterého se však dalo vytěžit mnohem více. Postavy mě nijak nezaujaly, děj se příliš táhne, akci zde nehledejte. U výcviku se zdálo, že hrdinka vše ihned umí, téměř nic nebylo vysvětleno. Samotné poslání strážkyně bohužel nebylo blíže specifikováno a popsáno, ač na něm stojí celá kniha (a vlastně i nápad na celou knižní sérii). Propojení s historií vcelku zajímavé, ale to knihu netvoří. Další díly asi vynechám.
Lháři, lháři
Sarah Flint
Po koupi jsem si všimla, že jde o třetí díl série. Vzhledem k tomu, že jde o detektivku, mě to nijak nerozhodilo a na čtenářský zážitek to nemělo žádný vliv. Kniha mě však jako celek bohužel vůbec nezaujala. Děj se až příliš táhl, na téměř 400 stran zde bylo žalostně málo akce. Samotné vraždy byly zajímavé, troufnu si říci, že i důkladně promyšlené, jejich vyšetřování však jako by překáželo. Samotné postavy byly nijaké, v záplavě jmen nebylo ani třeba zjišťovat, o koho jde. O samotné hlavní hrdince se také téměř nic nedozvíme a její „vztah“ s Benem je spíše na obtíž.
100 záhad, které věda vysvětlila
kolektiv autorů
Krásně zpracovaná kniha, která se, i přestože je napsaná odborně, dá pochopit bez hlubších znalostí daných problematik. Některá témata jsou zajímavá více, jiná méně. Nemyslím si ale, že by se měla jmenovat 100 záhad, které věda vysvětlila. Většina záhad je naopak dosud nevysvětlená a v knize se objevují pouze možné teorie.
Hovno hoří
Petr Šabach
Oddechová kniha, která se dá přečíst za chvíli. Každopádně nebýt maturity jako formy motivace k dočtení, knihu bych možná bohužel nedočetla. První dvě povídky se mi líbily, třetí už tolik ne. Děj třetí povídky vás nijak nenutí pokračovat ve čtení. Místy opravdu vtipné, pak zase dlouho nic...
Mechanický princ
Cassandra Clare (p)
Skvělé pokračování, knihu jsem nechtěla dát z ruky. Magnus byl jako vždy úžasný, akorát ten milostný trojúhelník...
Mechanický anděl
Cassandra Clare (p)
Skvělý otvírák série, který mě nenechal knihu odložit. Přečteno za pár dní, i přestože v tom vidím druhé Nástroje smrti. Podobností vidím mnoho, rozepisovat je tu nechci, to bych vyzradila děj celého dílu. Nicméně nechci říkat, že by podobnost knihu kazila. :-)
Město ztracených duší
Cassandra Clare (p)
Pokračování jsem se bála, to bude možná jeden z důvodů, proč jsem si po čtvrtém dílu dala dlouhou pauzu. Dalším důvodem je to, že se nechci ze světa lovců stínů dostat pryč tím, že dočtu sérii. S dalším dílem už ale určitě váhat nebudu. O tom mě přesvědčila poslední strana. Skvělý díl, ve kterém mi určitě chyběl sarkastický Jace, který je sám sebou. Nicméně děj byl nepředvídatelný, emotivní... Nejvíc se mnou pohnula poslední kapitola a epilog.
Vládce klanů
Christie Golden
I když je srovnávání s Dnem draka naprosto nemístné, tak musím uznat, že se mi tento díl líbil mnohem víc. Autorčin styl psaní mi neskutečně sedl a vtáhl mě do emotivního příběhu o Thrallovi, který se mnou cloumal. Kniha mě okouzlila a nepustila od sebe, dokud jsem nebyla na poslední stránce.
Únos
Kathy Reichs
Přečteno jedním dechem, neměla jsem klid dokud jsem knihu nepřečetla a nejspíš ho nebudu mít ani dokud se mi do rukou co nejrychleji nedostane následující díl, na který se mimochodem moc těším. Ve čtení série jsem pokračovala po dlouhé době, takže jsem v prvních stránkách ocenila dějové vysvětlivky, které někomu pochopitelně přišly nudné. Dočkala jsem se známého napětí ale i pobavení, které mě moc bavilo. :)
Božský bastard
Christina Lauren
Čtivá kniha, která vám dá přesně to, co se od ní dá čekat. Hlavní postavy vás pobaví, následně vás donutí k tomu, abyste spolu s nimi prožili vzájemné škádlení a vzrušení. Je to oddechová kniha, u které se vám mozek rozhodně nezavaří, ale ani vás neunudí k smrti.
Hledání Aljašky
John Green
Kniha byla celkem ucházející, první polovina byla místy vtipná, zajímalo mě, co se stane "potom", a nakonec byla jedna z mých teorií pravdou. Od knihy jsem si asi slibovala moc, podle kamarádek, kterým se hodně líbila. Pro mě byla zklamáním. Celé "potom" jsem dočítala s nechutí, uvažovala, jestli knihu vůbec dočítat budu... Jak se tu už psalo, znám hodně lepších a nedoceněných autorů. :)
Božský milenec
Christina Lauren
(SPOILER) V sérii pokračuji už spíše z principu, tohle je za mě však poslední díl. U podobného typu knih mi nepřijde na místě očekávat kdovíjak kvalitní literární počin, tohle mě ale na další díl nenavnadilo. Nesympatičtí hlavní hrdinové, kde on, jakožto polobůh musel žít s manželkou, která div nebyla prezentována, jako kdyby na něm páchala domácí násilí a ona, dcera dvou psychologů, která si na jednoho sama hraje, ač je samozřejmě perfektní a nepostradatelná už jako studentka ve svém oboru. To vše by se dalo zkousnout, ale vysvětlí mi někdo, proč to jeho bývalé manželství muselo být neustále omíláno? Bylo to pro příběh tak důležité? Nebyly náhodou jejich těžkosti zaviněny spíše rozdílnými povahami, kde ona by na něj nejraději vlítla už v době, kdy netušil, že ona existuje a on byl prostě on – neschopný komunikovat, hledající a zároveň nehledající lásku. A proč se na konci chovala tak, jak se chovala? Nutno podotknout, že když už se na scénu dostala jeho bývalá manželka (která měla do telefonu říct, že se chce k Niallovi vrátit a odpoledne tvrdila, že má vážnější známost), byla vykreslena jako úplně normální osoba, která si na rozdíl od svého úžasného manžela sypala popel na hlavu, ač nefunkční manželství byla vina obou.