Eifka komentáře u knih

Když si koupíte knihu, na jejíž obálce je žloutkový věneček, nečekáte tak silný příběh...
Mám radost, že jsem objevila další skvělou českou autorku.

11 22.04.2018

Kniha má prostě svoje kouzlo a je to asi i tím, kdy byla napsaná...je vidět, že aby byla kniha napínavá, není potřeba čtenáře pořád lekat, nebo detailně popisovat těla obětí apod., tak jak to známe u dnešních detektivek/thrillerů. Ale je to podobné, jak když si člověk pustí kvalitní starý film, stejně se zas rádi vracíme i k moderní četbě, taková je hold doba.
Je jasné, že A.Christie měla neobyčejný dar a fantazii...taky jsem se jí dlouho bránila, protože na klasické detektivky moc nejsem, ale potom, co jsem o ní viděla zajímavý dokument a teď přečetla "černoušky", se k ní brzo vrátím :-)

10 31.12.2018

Nádherný román, kde je vidět, jak se za těch desítek let v ženském myšlení některé věci nezměnily.:-) Od začátku až do konce poutavý příběh, kde jsem tolikrát chtěla říct Janě: "Tolik jsi toho dokázala, proč se pořád tak podceňuješ?!"...přitom znám ve svém okolí spoustu žen (kamarádek), kterých se to taky týká.

Současná literatura se hodně přizpůsobila uspěchanému tempu dnešní doby, a proto stojí za to čas od času sáhnout po klasice, zpomalit a ponořit se do doby bez moderních vymožeností, kde se autoři tolik nehnali za vytvořením bestselleru, ale za silou příběhu!

10 10.12.2017

Když se člověk rozhlédne kolem sebe, vidí "Michala Otavu" hodně často, protože v tomto ohledu je úplně jedno, jestli je rok 1986 nebo 2018, narkomanů je bohužel stále hodně.

Mě osobně tato tématika zajímá, i když zkusit drogu mě nikdy nelákalo. Kniha je napsaná velmi dobře, krátké věty výborně podtrhují roztěkanost hlavního hrdniny a jeho tok myšlenek. Příběh graduje i tím, že se retrospektiva z nemocnice objevuje postupně méně často, až se dostaneme do bodu, kdy se předávkování odehrálo.

Vyhovovalo mi i to, že kniha nemá klasické kapitoly, ale je rozdělena na kratší úseky. Škoda, že se R.John dál něvěnoval psaní, místo aby si kazil pověst v politice:-)

9 15.07.2018

Pro mě nejlepší kniha, co jsem loni četla! Úžasné propletení příběhů...doporučení: až knížku dočtete, znovu si přečtěte první kapitolu. Ještě teď jsem dojatá.:)

9 15.01.2016

Příběh, prostředí i styl, jakým je kniha psaná, mi opravdu sedly...až po přečtení jiných hodnecení jsem si uvědomila, že přímé řeči je v knize opravdu poskrovnu, ale vůbec to nevadí, dává to vyniknout niterným pocitům hlavní hrdinky a ostatních postav.

Je to taky zajímavá studie místní komunity, kde věřím, že část atmosféry, tak jak ji autorka popisuje, zůstala zachována...tak nějak se Neapol nenápadně dostala na seznam míst, které bych ráda v dohledné době navštívila.:-)

Knihu mi přinesl Ježíšek rovnou i s druhým dílem, na který se taky brzy chystám!:-)

8 25.01.2018

Výborná kniha o rodinných a celkově mezilidských vztazích. Jednoduchý děj odehrávající se v 90.letech 20.století, občas protknutý retrospektivou + postavy "outsiderů", kterým fandíte + spravedlnost a pocit zadostiučinění + napětí + lehce otevřený konec = jako čtenář jsem nadšená!
Kniha si tzv. na nic nehraje, příjemně plyne a vy si jen užíváte ten čtenářský zážitek.

Autorka má velké nadání, těším se i na její prvotinu!

7 02.04.2020

Alena Morštajnová je skvělá vypravěčka a má krásnou češtinu. Hotýlek se četl dobře, ale ubírám hvězdy za překombinovanost událostí, které se tam odehrávají...kniha by se místo Hotýlek totiž mohla jmenovat Řada nešťastných příhod.

Pro mě zatím zůstává od autorky top kniha Slepá mapa.

7 05.10.2019

Stephena Kinga mám ráda už spoustu let; vím, že to není jen tzv. "mistr hororu", ale úžasný vypravěč...Dallas 63 to jen potvrdil!

Jeho cestování v čase bylo jako sledovat napínavý film a zároveň být na zajímavé hodině dějáku:-), protože když jsem si k příběhu našla pár dobových fotek (Leeova manželka Marina, Oswald s puškou před domem...), dalo to tomu ještě větší pocit, že nečtu jen sci-fi příběh...že se to tak stalo (i když vlastně tak nějak se to fakt stalo:-)

Příběh byl vyvážený a pro mě jediné, co tam bylo navíc, je město Derry a propojení s knihou TO (bylo to zbytečné, i když člověk, který TO nečetl, to může vnímat jinak).

Příběh mě pohltil, napnul i dojal, takže dávám rozhodně plný počet hvězd!

7 06.07.2018

Thrillery už nějkou dobu nemůžu moc číst, ale teď jsem měla chuť na trochu napětí a napadlo mě, že zkusím nového autora. Vzhledem k tomu, že se podle Adlerových knih točí filmy/seriály a navíc ho vydává moje oblíbené nakladatelsví Host, nad výběrem jsem dlouho neváhala.

Kniha byla příjemně odpočinková, napětí tak akorát, hlavní postavy sympatické - ne přehnaní outsideři, jak bývá zvykem, konec nepínavý. Až zas přijde nálada na krimi, určitě zvolím další díl v sérii oddělení Q.

6 11.04.2020

Za mě průměrná kniha, čekala jsem od ní dle recenzí mnohem víc. Životní příběh autora by si měli přečíst ti, kteří vnímají homosexualitu jako něco špatného...ale já osobně ji vnímám jako úplně normální věc, takže možná proto na mě kniha nemá žádný dopad (ve smyslu "chudáček, musel to mít těžké").

Myslím, že dětství/dospívání, tak jak ho autor popisuje, stále zažívá velké množství dětí i dnes; a je úplně jedno, jestli jsou homo nebo hetero.

Na stylu mě nejvíc zaujalo, zakomponování přímé řeči kurzívou přímo do příběhu. A co příběhu nepřidalo na dramatičnosti (i když asi mělo), byly pasáže se šikanou a popisem plivání...to bylo zbytečně nechutné (dlouho se mi u knihy nezvedl žaludek). Zkrátka můžu prohlásit, že tuto knihu už si nikdy nepřečtu...

6 24.02.2018

Díky traileru na Sněhuláka (který vypadá fakt supr), jsem se pustila do Harryho Holea...kamarádka mi doporučila začít od prvního dílu. Podle hodnocení se zdají být první dva slabší, ale Netopýr mě celkem mile překvapil. Děj měl spád, bylo to napínavé...líbí se mi, když při čtení můžu cestovat, v tomto případě prostřednictvím Harryho do Austrálie:)

6 08.10.2017

Autor je geniální, to se mu nedá upřít...dlouho jsem nečetla takhle náročnou knihu. Střídavě jsem se bavila a ztrácela:-)
Škoda, že až když jsem byla skoro na konci knihy, mi jedna kamarádka říká, že ji napadlo si během čtení kreslit rodokmen, hodně by mi to podle mě pomohlo...
Takže vy, co jste se do čtení ještě nepustili, doporučuju; pomůže vám to zorientovat se v celé rodině a příběhu.

5 08.05.2020

Velmi silná kniha...poetický příběh o síle přátelství, který se chvíli odvíjel rychle, chvíli zas hrozně pomalu.
Autorka perfektně ukázala na důležitý fakt; není zas tak důležité, jak je člověk vnímán okolím, ale jak se vnímá on sám: Jude, kterého si všichni váží a mají ho rádi, je sám v sobě nešťasný a osamělý člověk, protože se rozhodl, že hrůzy, kterými si prošel ho navždy ocejchovaly. Takže jestli budeme v životě šťastní nebo nešťastní, to si můžeme ovlivnit jen my sami.
Líbilo se mi, jak autorka jednotlivé postavy vykreslila.
Kniha se četla sama, i když je to asi jedna z nejsmutnějších knih, co znám. Vzhledem k tíze tématu by mě vážně zajímalo, co autorku vedlo k takto smutnému příběhu; v podstatě všechny hlavní postavy byly muži, tak je otázka, do jaké míry šlo o fikci, protože příběh byl vymyšlený do posledního detailu...

5 03.06.2019

Přečetla jsem všechny tři Pasiho knihy, co u nás vyšly, a hrozně by mě zajímalo, co se mu honí hlavou:-) Jeho fantazie je neuvěřitelná...v něčem mi jeho knihy připomínají Vianovu Pěnu dní.

Den falešné kočky je zas o level dál, než předchozí dvě knihy...hlavní rozuzlení, jsem začala tušit v půlce a trefila jsem se, jen jsem si pořád říkala "proč a jak" (to s tou jizvou od kočky, wow:-)

Příběh se budet líbit každému, kdo rád uteče od klasické masové produkce thrillerů a detektivek, a kdo se nechá unášet nereálnem, fantastickými obrazy (popis města, boží)...

Knížka mi asi dvakrát vlezla do snu, takže opravdu čtenářská spokojenost a budu vyhlížet další Pasiho knihy!

5 01.10.2018

Musím říct, že s dalším dílem, celý příběh nabírá na obrátkách...a co je na něm nejsympatičtější, je ta jeho reálnost, nic není přehnané nebo vyhrocené...a právě tímhle si mě autorka získala asi nejvíc! Je vidět, že se dá napsat příběh o "obyčejných" lidech a přitom se vyhnout klišé.

U čtení si tak pořád přemýšlím o jednostlivých postavách, jestli je tam někdo komu fandím a naopak...už u druhého dílu jsem zmiňovala, že moc nemám ráda Lilu, a možná je to proto, že jí (stejně jako Elena) trochu závidím tu bezprostřednost:) A naopak hlavní hrdinka mě v některých momentech hrozně rozčiluje, protože je mi v něčem dost podobná:)

Prostě a jednoduše, mě to baví, baví, baví...za týden je knižní veletrh, tak hurá pro poslední díl!:))

5 06.05.2018

Styl, kterým autorka píše, mi opravdu sedl...líbí se nenucenost celého vyprávění, kdy čtenář (možná spíš čtenářka:) žije příběh hlavní hrdinky. Elena je mi povahově velmi blízká a pořád přemýšlím, jestli mám postavu Lily ráda nebo ne...jestli to jejich přátelství vůbec přátelstvím je...

Občas mám trochu zmatek v dalších postavách (každý je s někým příbuzný), ale to je asi jediná věc, kterou můžu knize vytknout...a to na to autourka myslela, když je na začátku každé knihy seznam :)

Mám už doma i třetí díl...už teď můžu říct, že to je série, ke které se ráda budu vracet!

5 13.03.2018

Kniha splnila vše, co žánrem splnit měla: napětí, zajímavá zápletka, nepříjemné pocity (a kontrola, jestli mám zamčeno:)), překvapivé rozuzlení a žádné zbytečné nadržování sympatickým postavám...

Nevim, jestli je to ročním obdobím, ale při čtení mi bylo opravdu ouzko, a to tak, že na chvíli musím změnit žánr, takže plný počet!:) Už si brousím zuby na stalkera...

5 16.01.2018

Výborná kniha rozhovorů...každý je jiný, každý je silný, všechny se shodnou na tom, jak zkostnatělou institucí je církev, ale to nebrání tomu, aby si každý našel svojí cestu k víře. Pro mě jako ateistu je v tom jasná zpráva, že víra v Boha nebo vyšší moc je o každém jednotlivci, v co chce věřit a jak "to" bude nazývat...a s kostelem, knězi apod. to nemusí mít nic společného.

Doporučuju přečíst už jen z toho důvodu, že některé příběhy jsou tak silné, že člověk uvědomí, co častokrát řeší v životě za nesmysly, místo aby byl šťastný, za to co má.

5 18.07.2016

Zajímavé téma, Praha 90. let a celý text psaný ve 2. osobě, dávají knize šmrnc a autenticitu. Čeština je pěkně surová a přeskakování mezi jednotlivými časovými linkami ve vás způsobí občas chaoz, který ale do celého konceptu skvěle zapadá.
Hodnotu knize přidalo i krásné nakladatelské zpracování, kdy prvních pár stránek je taková fotokoláž, která ve vás už v úvodu vytváří ten správný depresivní nádech, který se line celým příběhem.

Kniha určitě způsobí i pár rozporuplných pocitů, jestli není přehnaná, a tak... Každopádně za mě to je zas nový vítr do české literatury, a důkaz, že tu u nás máme další skvělou a nadanou spisovatelku.

4 12.04.2020