ecila13 komentáře u knih

Mám ráda psychologii, která vychází ze skutečných osudů. Je hluboká, opravdová.
Jedna z mála knížek, kterou jsem přečetla - a začala přemýšlet ... o životě, o smrti, o smyslu života, o rodině, o přátelích, o tom, co vlastně chci ...

4 02.10.2017

Super detektivka. A dozvěděla jsem se pár nových věcí o 2. sv. válce a neonacismu.

4 13.09.2017

Film se mi moc líbil. Knížka je o dost slabší.
U MV mě v ději často ruší zbytečné citáty a vyřizování si účtů s kritiky.

4 07.09.2017

Super detektivka, ze které asi nebude mít radost Armáda spásy :-)

4 02.09.2017

Mám ráda, když mi kniha vyvolá pocity. Cítím úzkost, bezmoc, stísněnost. A pár dní nepůjdu na půdu :-)

4 26.08.2017

Slátanina. Kniha prý (dle slov autora) není knihou pozitivního myšlení, které nefunguje. Přitom je přesně tím.

4 14.08.2017

Paní Obermannová dozrála. Moc pěkné počtení. Těším se na další knížky.

Obecně se mi od ní vždycky líbily více částečně autobiografické věci než fikce.

3 23.04.2022

Knížka je poutavou směsicí faktů, komentářů a osobních zkušeností autora s oligarchy. Pár střípků pro představu uvádím níže.

Existuje zásadní rozdíl mezi akvizicemi českých společností ze strany investora ze západu a z východu. Západoevropský manažer obvykle důkladně zanalyzuje fungování pořízené společnosti, problémy společnosti diskutuje s dosavadním managementem a snaží se pochopit příčinu problémů a důvod jeho dosavadního neúspěšného řešení a roli stávajícího managementu. Teprve poté přistoupí k promyšleným změnám personálního složení managementu. Často dochází i k tomu, že dosavadní vedení akvidované společnosti shledá jako kompetentní a ponechá ho. Naproti tomu východní cesta ve většině případů znamená rychlou změnu managementu a jeho nahrazení vlastními lidmi.
Andrej Babiš se zásadně řídí modelem východní akvizice, a to jak v podnikání, tak ve státní správě.

Kromě čistek na místech náměstků jednotlivých ministerstev či ozbrojených sborů a zpravodajství s přímým vlivem na bezpečný pohyb informací i trestní řízení v citlivých kauzách byla představiteli obou Babišových vlád vyměněna velká část vedení všech institucí a státních podniků a státem ovládaných firem. Jedná se o úřady a společnosti, které jsou přímým zadavatelem zakázek pro společnosti holdingu Agrofert.

Střet zájmů je stav, kde určitá osoba zastává dvě navzájem neslučitelné funkce, respektive vystupuje ve dvou rolích, kde každá z těchto rolí má směřovat k protichůdnému cíli.

Kromě domnělého vyřešení střetu zájmů bude mít toto opatření (převedení majetku do svěřenských fondů) rovněž zajímavý důsledek v hypotetickém případě, že by byl Babiš odsouzen a byl mu uložen trest propadnutí majetku. V takovém případě by bylo obtížné majetek zaparkovaný ve svěřenských fondech postihnout tímto výkonem rozhodnutí.

Pokud evropské orgány dojdou k názoru, že společnosti z Agrofertu čerpaly dotace neoprávněně a někdo uváděl příslušné úřady v omyl o tom, že z nich netyje osoba v zakázaném postavení, budou mít příslušní manažeři Agrofertu dost velký trestní problém. Obdobný problém mohou mít i příslušní úředníci, kteří neoprávněnou dotaci vypláceli. V  neposlední řadě může mít dost zásadní problém i Česká republika. Do vyřešení dané záležitosti jí mohou být uloženy dost citelné sankce, například v podobě dočasného zastavení čerpání evropských peněz.

Evropská komise v auditu pochopitelně neřešila nic jiného než evropské dotace, ale novela zákona o střetu zájmů, v důsledku níž Babiš, podle evropských úředníků, je ve střetu zájmů, řeší i další zakázaná jednání, například účast na veřejných zakázkách.

(o zdanění hazardu) Navrhovali jsme pro kurzové a číselné, živé hry a technické sazby 25, 30 a 35 %. Babiš po konzultaci se svým finančním expertem ze své společnosti Hartenberg Janovem přišel se sazbami 30, 35 a 40 %. Doprovodil to slovy: „Nechť sa Komárek s Dospivou poserou!“ Když jsme argumentovali tím, že půjde s těmito sazbami hazard do ilegality, podotkl: „Treba sa ještě zmení, budú žmúlať čepice.“ (doprošovat se)

Další zemí, kde se snaží Dr. Max usadit, je Itálie. To by ovšem
nebyla Penta a Dospiva s  Haščákem, kdyby se nepokusili vstoupit na čínský trh. Tamní trh s léčivy s obratem 140 miliard dolarů je mimořádným lákadlem. K předběhnutí společností ze západních zemí a USA však potřebují prezidenta, který pravidelně s čínskými komunisty posedí, nekritizuje stav lidských práv v Číně, ústavní činitele, kteří v reakci na návštěvu dalajlámy utvrdí čínské komunisty o nedělitelnosti Číny, i policii, která při návštěvě komunistického prezidenta sundá z dosahu jeho zorného pole tibetské vlajky.

Vypsání zakázky na sanaci kontaminovaných míst v areálu Aera a jeho okolí nebylo jednoduché od samého počátku. Andrej Babiš samotné zahrnutí do plánu na další období odmítl schválit s tím, že „prečo chcete platit neco kokotovi Dospivovi, ten má peněz dost“.

Od sametové revoluce se česká politická kultura vyznačuje mimořádně nízko posazenou laťkou v tom, za jaké prohřešky by se mělo z veřejné funkce odstupovat, a mám obavu, že je existujícím trendem neustálé snižování této laťky.

Podobný paradox nastal, když ke mně na ministerstvo na jednání, o něž sám požádal, měl přijít senátor Ivo Valenta. Varoval jsem celníky, kteří mají bezpečnost v budově na starosti, že ten pán je odsouzený lump a že za něj nijak neručím. Ptali se mě, proč ho sem teda tahám, a dlouho jim to pak v hlavách šrotovalo, když jsem jim vysvětlil, že kromě toho, že je to kriminálník, je taky senátor.

Za současné vlády jsme v  kultuře odcházení skrze premiéra
Andreje Babiše našli nové dno.

Zvláštní kulturní novinkou je neustálé posouvání akceptovatelnosti osoby ve veřejné funkci. Byly doby, kdy sociální demokraté prohlašovali, že by ve vládě nemohli sedět s obviněným.

Nicméně v současné době, kdy policie podala návrh na podání obžaloby na premiéra protikorupční vlády, socani posouvají svou podmínku přítomnosti ve vládě na moment, kdy bude Babiš odsouzený. Kdyby k odsouzení došlo, bude zajímavé sledovat citaci z trestního řádu, podle něhož je obviněný, respektive obžalovaný, odsouzeným až na základě pravomocného rozsudku.

Jednou si mě po zveřejnění nějakého článku o změnách v majetku státu zavolal Babiš a ječel na mě, že takové zprávy budu dávat dál prostřednictvím mluvčí ANO Lucie Kubovičové. Ta mi pak dávala tipy na novináře, kteří „píší pro nás“.

Prezident Zeman se rozhodl nejmenovat profesorem konkrétně docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta. Své protiprávní počínání odůvodnil částečně vymyšlenými a částečně překroucenými skutečnostmi ze života obou vědců. Směšné je, že v případě Ošťádala Zemanovi vadila údajná spolupráce s komunistickou
státní bezpečností, přičemž prokázaná spolupráce v případě jmenování Andreje Babiše předsedou vlády kupodivu nevadila.

3 04.08.2019

Chápu, že knížka vyšla v Shakespearovské edici a musela kopírovat 400 let starý děj Lady Macbeth.

Začetla jsem se, druhá půlka knížky má spád, ale tak snadné vraždění odpůrců a získávání spojenců pro vraždy pro mě nebylo moc uvěřitelné.

3 20.06.2019

Pohlazení po duši.
Pár věcí mě rozesmálo nahlas (třeba napůl odlepené kníry během představení).
Horníček je pro mě nový objev, určitě si najdu jeho další knížky.

3 25.11.2018

Zaujala mě analýza Petra Holuba, že není rozdíl mezi tím, jak volil Zemana či Drahoše venkov a jak volila města.

Ale že se rozhodlo uvnitř měst a obcí. Dělicí čára byla nakreslena mezi starou cihlovou zástavbou (lidmi s vyššími příjmy) a panelovými sídlišti (sociálně slabším obyvatelstvem).

A dále bohaté periferie a satelity volily spíše Drahoše, průmyslová ghetta a vyloučené lokality Zemana.

3 20.11.2018

Fajn oddechovka na dovolenou.

Moc se mi líbí styl, jakým Rowlingová píše. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že Harry Potter byl promyšlenější a napínavější detektivka ;-)

3 15.07.2018

Líbí se mi autorčin styl psaní, takže dám ještě nějaké další knížce šanci.
Děj je strašně překombinovaný - připomněl mi Cimrmany ...

V zámku pozdě večer hovoří stará klíčnice Markéta s Annou, schovankou Gavestonovou, o minulosti, o mladém baronu Juliovi, který kdysi zmizel, i o staré hraběnce. Anna se přiznává, že před časem ošetřovala jakéhosi anglického důstojníka. Kupodivu však také ví, že se téže noci dostaví do zámku Dickson. Tak mine noc a ráno opravdu dojde k dražbě. To vše pozoruje z řiditelné vzducholodi hrabě Nikolič, tentokrát již se svou ženou Helenou a dětmi Vašíkem, Slávkem, Boříkem, Mirkem, Jendou a dalšími. V sedmnácti následujících obrazech ilustruje Cimrman názorně rozkvět řemesel a vzrůstající moc městské buržoazie. Dvaadvacátý obraz je pak vlastně jen řadou svěžích zpěvních čísel, vysvětlujících princip Nikoličova vodního čerpadla se zpětnou záklopkou. Básník Vsevolod Majskij se tu pouze mihne. To už ale opět sledujeme hraběte Nikoliče, jemuž je při soudním řízení ve Štýrském Hradci zabaven celý zámeček Beringshof (obraz 23-28) i s přilehlými rybníky (obraz 29). Děj obrazů 30-47 by byl ve stručném podání poněkud nepřehledný, a proto se zastavíme až u obrazu 48, v němž je Eliška již provdána a rychtář Hlavsa umírá. K dovršení neštěstí přichází zpráva ze Skotska, že v Nikoličově lomu narazili na hlínu. Ukazuje se však, že René myslel své výhrůžky vážně. Hrabě Nikolič musí do vzduchu, neboť jedině tam se cítí bezpečný. Do gondoly své vzducholodi však nebere, jak byste očekávali, nostalgickou Olgu, nýbrž nostalgickou Helenu. V obrazech 50 až 61 vznáší se Nikoličova vzducholoď nad územím Čech. Následujících šest obrazů líčí děj v krajině pod ní. Jistě vás zajímá, jak celý příběh, který jste se mnou sledovali, končí. Ve třiceti pěti zbývajících obrazech už hrabě Nikolič nežije, a proto jen stručně: Elvíra se Soňou dožívají svůj život na statku v Cáchách. Karel se stal plukovníkem a jeho syn Bedřich byl přijat na hospodářskou školu. Neúnavný smíšek Heřmanský, který nás jako povedené čertovo kvítko provázel celou operetou, se přece jen dočkal toho vytouženého vyznamenání. A Robert? Sami víte, jak to s takovými bývá. Toulavá krev se nakonec usadila a z Roberta se v posledním dějství stává starostlivý otec rodiny. Šílenství Žofiino je tedy jediným tragickým tónem v celém tak rozmarném příběhu. 

3 24.02.2018

Překvapila mě vysoká kvalita socialistických potravin (třeba kávy). Pokud teda zrovna něco z toho v sámošce vůbec měli :-)

Knížka je napsána čtivě - našla jsem v ní spoustu detailů a maličkostí, které mě donutily zavzpomínat.

3 09.02.2018

Celkem drsné čtení. (A to se jedná o rodiče, kteří mají vlastní dům, úspory, penzi, peníze na pečovatelky, péči o domácnost atd.)

Pomoc rodičům ve stáří je samozřejmá, ale autorka podle mě strašně přebírá zodpovědnost i za pocity a blaho svých rodičů. A "napravit" život rodičů z pozice dítěte prostě nejde.

3 08.02.2018

Četla jsem ze zvědavosti, čekala brak, ale je to celkem fajn série knížek na dovolenou. Autorka umí vyjádřit zamilovanost, touhu, úzkost, závislost, narcistické zranění ...
Akorát to není červená knihovna, ale chvílemi spíše porno :-)

3 30.01.2018

Autobiografický deník "jedné bláznivé ženské". Moc pěkná knížka.
Poučná i pro 'zatím' zdravé: jak se naučit říkat 'ne' rodičům, partnerům a začít v životě brát konečně ohled i na sebe a své potřeby, než se z toho člověk zhroutí.

3 12.12.2017

Velmi dobře vystižená atmosféra vztahu. Připadala jsem si jako u hlavních hrdinů v obýváku.

3 15.11.2017

Mraky žen, studentek, dívek ze čtení, nevěry, arogance, vychloubání se penězi, sebelítost, osamělost ...

Nic nového, ale stejně si občas Viewegha přečtu.

3 15.11.2017

Babiš mi připomíná Bakalu. Gangsteři ve značkovém obleku.
Sorry jako. Je to kampaň.

Jediný rozdíl oproti podsvětí a bývalým vekslákům (Mrázek, Pitr, Krejčíř) vidím v jejich vyšší inteligenci. A pravděpodobně se na rozdíl od úplného dna nedopustili fyzického násilí.

3 15.11.2017