dark.ma93 komentáře u knih
Nejlepší na knize byl popis života ve věznici. Příběhy, které prožíval ve snách mě valně neoslovily, až na příběh o Ježíši. Nejlepší na knize je to, že mě dostalo to, jak umí být lidská psychika nezdolná a jak se s ní dá pracovat.
Strhující, emotivní a jedinečná! Tohle a ještě mnohem víc je tahle kniha, málokde najdete tak autentickou knihu o Lidicích, psanou z pohledu dětí. Rozhodně se k ní ještě vrátím :=)
Co napsat, silný příběh. Láska je jen slovo, málokterá láska může být šťastná, málokterá naplněná. Naráží se zde na věčný problém této společnosti, kde málokterá duše a srdce najde lásku. Příběh je emotivní. Verena a Oliver jsou literární postavy, které naplnili příběh o zlomeném srdci a zrazené lásce.
Krásná knížka. Vždycky jsem měla ráda knihy, kde zvířata měla lidské osudy a příběhy. Sice je to smutné, ale smrt se v lit. často objevuje. Má ji ve svých pohádkách i Božena Němcová, tak proč ne tady :)
Přečteno během odpoledne... Troufnu si říct, že jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla. Byl skvělý nápad, popsat holocaust očima malých dětí, určitě to byla zajímavá myšlenka, i když konec vám trhá srdce...
Opravdu vyjimečná knížka! Určitě má na to, aby vstoupila do lit. o jaké se učí děti ve škole. Umí neobyčejně citlivě a skvěle podat druhou světovou válku. Vypravěč je Smrt a vše se děje holce, jaká má neobyčejnou sílu do života. Už po prvních stránkách na mně dýchla taková zvláštní atmosféra... Autor skvěle popisuje válkou zasažené město, Liesel novou rodinu, schovaného Žida i myšlenky.
Hodně zajímavá, škoda že je to tak opomíjená knížka. Přijde mi, že jsou tam hodně drsné a zajímavé momenty.
Neuvěřitelnou sílu musel mít malý Dave, že to vše vydržel a nezbláznil se. Je ještě neuvěřitelnější, že s něj vyrostl tak skvělý člověk, který není traumatizovaný. Je taky neuvěřitelné, že matce to prošlo! Jak mohla sociálka nebo lidi ve škole jí dítě dávno neodebrat?! Jak je možný, že o tom týrání tehdy nikdo nevěděl? Kde se v matce ta krutost brala?! Nedovedla jsem přestat číst, málokterý příběh je tak strhující.
Moje dětství a to co jistě budu číst i svým dětem. Kniha, ke které se dá vrátit i v dospělosti, jednoduše proto, že k ní máte citový vztah z dětství.
Skvělé!!! S touhle knihou jsem strávila den a přečetla. Nemůžete odložit když se začtete
Pro všechny, každý si v ní najde svoje a jinak ji pochopí. Hlavně je vše relativní a na člověku jak chápe. Každý by si to měl přečíst, protože nesáhne vedle a určitě se časem vrátí a zjistí, že pokaždé ho oslovilo něco jiného v knize.
Chytila mě za srdce hlavně proto, že mi připomíná Vánoce a babičku, jaká mi to četla. Dýchá z ní ta pravá Vánoční atmosféra a pohoda. Jakoby říkala -zastav se a podívej se na pravé hodnoty!
Kvalita! Ukáže, jak se postižení lidé mezi námi cítí. Určitě mluví za pocity lidí, co si něčím takovým prošli...
Možná je to můj problém, ale občas mi nesedne střídání se minulosti a současnosti. TAdy mě vůbec současníci nechytli za srdce a s hrdiny jsem nebyla na stejné lodi a proto, proto jsem přeskakovala tuto pasáž, nicméně je faktem, že tam je spojitost. Vysoce postavená žena je pouhá říční naplavenina. Ovšem ta pasáž z minulosti, z obchodu s dětmi. Nemohla jsem ani dýchat, že je něco takového možné.
Cop - generace napříč časem a místem spojené. Ti co vlasy darují, ti co je zpracují a ti co je nosí. Ale nebudu zastírat, že mě oslovil pouze příběh dítěte, které pracuje na úklidu latrín.
Jodi opět vtáhla a nepustila! Došlo mi, že nikdy se nevžijeme do pocitů lidí, kteří jsou členem nějaké menšiny.
Nebudu hodnotit ani psát jak se mi kniha líbila, protože tady se to prostě nedá. Nečetlo se to lehce, protože to bylo nepochopitelné a moc ujeté. Knihu jsem četla s úctou, že je to realita týrání pro někoho. A nejhorší je asi pomyšlení, že takto může žít kdokoliv koho známe od vidění.
No upřímně hodně netradiční a zvláštní počtení. Nemám moc co dodat. Kniha vlastně vůbec o vegetariánství není. Jonghie se touží stát spíše brethariánkou a žije v léčebně.
"Sestři, stála jsem na rukách vzhůru nohama, z mého těla pučely listy, z mých dlaní vyrůstaly kořeny... Zavrtávala jsem se do země. Hluboko, bez konce. Z rozkroku se mi chystaly vykvést květy, a tak jsem roztáhla nohy, roztáhla je doširoka".
Její sestra o ni pečuje a touží po smrti, které nemůže dostát kvůli péči o sestru a o svého synka.
"Cítila smrt, která se k ní přiblížila na vzdálenost několika měsíců. Už dlouho nežije, ale umírá. Celý její život je vysilující život, která není nic víc než pouhý přelud nebo hra stínů. Smrt, která se otírala o její rameno, měla povědomou tvář blízkého člověka".
"Ten život je zvláštní věc. Ať se lidem stane cokoliv, třeba i ta nejstrašnější tragédie, oni přesto dál jedí, pijí, vyměšují, myjí se: žijí a dokonce ani neztratí schopnost se nahlas smát.
Poetická a krásná kniha :) Směs erotiky, moře a složité lidské psychologie. Knihu jsem si oblíbila hlavně kvůli vypravěči K.