dagmar7365 komentáře u knih

Asi půjdu proti proudu, ale pro mě jsou Vítězové zklamání. Kdybych knihu nečetla, o nic bych nepřišla. Prvních 150 stran byl nejdelší úvod, jaký jsem kdy četla a Backmanovské "zatím ještě netuší, že..." mi už začínalo lézt na nervy. A vlastně kniha jako taková mě strhla někdy za půlkou. Což je na knihu o 630 str. fakt špatné. Jak píše kamca4151, kdyby byla o 100, ale klidně i 200 stran kratší, ničemu by to neuškodilo.
Jinak samozřejmě je to Frederik Backman, on umí psát, proto taky hodnocení 4*, ale pro mě pořád zůstane zcela výjimečný Medvědín.

5 08.04.2023

Bezhlavý čas nebylo zpočátku úplně jednoduché čtení, spousta postav, míst a událostí, ale rozhodně nelituji vynaloženého času. Díky Antonu Hykischovi jsem dost opravila svůj pohled získaný z hodin dějepisu na fracouzskou revoluci, období osvícenství, slovenské obrození a vůbec konec 18. století v Evropě. Obdivuhodná detailní práce, román rozhodně stojí za přečtení.

2 02.04.2023

Příběh Ireny Sendlerové jsem znala a přesto mě tato kniha uchvátila. Myslím si, že se autorce podařilo velmi dobře přiblížit osud a hrdinství sestry Jolanty dětským čtenářům. Díky množství poznámek pod čarou vysvětluje i fakta, které možná neznají.
Ilustrace Macieje Szymanowicze mám moc ráda, ale v tomto případě se trošku obávám, jestli nebudou zavádějící, protože na první pohled se může zdát, že se jedná o knihu pro mladší školáky, což si myslím, že úplně není. Krásu a sílu příběhu ocení spíš až starší čtenáři.
Co mě mrzí je, že si Albatros nepohlídal chyby.
Ale i tak velký zážitek!

3 25.03.2023

Ačkoli se jedná o knihu naučnou, tak je napsána lehce, čtivě a zajímavě, ale současně si zachovává vysokou úroveň díky bohatému poznámkovému aparátu a zdrojům.

5 20.03.2023

Moc hezky napsaný příběh reflektující současnou situaci. Jako máma jsem ji četla od začátku do konce se slzami v očích, ale věřím, že děti ke knize budou přistupovat úplně jinak, svým čistým dětským pohledem a mohal by se jim líbit. Dobrý nápad přiblížit útěk z Ukrajiny jak pohledem Olenky, tak rodičů ale i psa Dobra.

4 12.03.2023

Srdcervoucí kniha, ale krásná. Kromě bolesti je v ní i spousta naděje. Někdy v polovině knihy jsem měla pocit, že příběhu došel dech, ale to byla jen příprava na závěrečné finále. Krásně si popláčete.

Str. 359 "Zlobí se. Aby ne. Manželky nejsou jako matky. Ty mohou přestat milovat."

5 07.03.2023

Ráda jsem si s Nočními chodci vypila kafe. Rudiš jako vždy výborný!

7 03.03.2023

Vlastně nevím, jak knihu zhodnotit. Podle anotace jsem si udělala představu, že to bude příjemný román o Itálii, u kterého budu mít možná hlad a dostanu touhu okamžitě sbalit kufr a vyrazit do Toskánska. Něco jako Anthony Doerr a Čtvero ročních období v Římě, nebo Peter Mayle a jeho série z provence.
Ale nic z toho se nedostavilo. Právě naopak, přišlo mi to celé takové rozhozené, jakoby autorka měla nějaký záměr, který následně přesměrovala, pak znovu a znovu a pak si vzpomněla, že vlastně chtěla psát o něčem jiném a tak se vrátila.
Nemám problém, když se v románech střídají vypravěči, ale tady mi to vysloveně vadilo. Když odstavec začal vyprávěním ve er formě a pak plynule přešel ve vyprávění v ich formě, tak mě to rušilo. Vytrhávalo mě to ze čtení a probouzelo touhu vzít tužku a dělat korektorské poznámky. "E-mailový" povrch nádobí mě dost pobavil.

(SPOILER)
Román byl takové tuctové vyprávění o třech (evidentně bohatých) Američankách, které nechtějí do penzionu pro seniory, rozhodnou se společně přestěhovat do Itálie, kde i když jejich pes zakousne sousedům slepici, tak je všichni vřele přijmou, vytvoří úžasné harmonické soužití v malebném městečku, najdou pozdní lásku a navíc probudí zasunuté talenty a konečně začnou žít ten pravý život. A abych nezapomněla, tak drogově závislá dcera se pochopitelně odrazí od dna a konečně podstoupí úspěšnou terapii.
Jako pohádka pro ženy, dobrý, jako román od Paseky, bída.

3 03.03.2023

Druhý díl opět skvělý, synovi se moc líbil a jakožto milovníka divadla Járy Cimrmana ho úplně nadchli lidojedi Uku a Lele a jejich řeč.
Hodnocení za rodiče předčítače - ideálně dlouhé kapitoly, krásné ilustrace, napsáno pěkným jazykem, příběh nepostrádal vtip, ale i hloubku a myšlenku.
Těšíme se na pokračování.

4 03.03.2023

V podstatě se ztotožňuji s recenzí Snoopi, na pozadí místy až naivního vyprávění staré paní, která vzpomíná na své mládí, kdy sloužila v Tokiu u středostavovské rodiny, se odvíjí velká historie druhé světové války. Jen tak lehce probleskuje a je jen na čtenáři, jak moc je vnímavý. A takové knihy mám ráda.

8 21.02.2023

Zen žen pro mě plní terapeutickou roli již několik let v časopise Respekt, je velmi potěšující přečíst si, že někde je to podobné :-)

4 20.02.2023

Po počátečním nadšení z prvních pár stránek, kdy Lenka Pastorčáková skvěle zachytila situaci, přišlo velké zklamání. Souhlasím s FandaP - absolutně mi unikal motiv hl. postavy, proč by od jednoho psychopatického šéfa přešla k druhému. Tak erudovaná a zkušená novinářka? Bojovala jsem sama se sebou, jestli knihu dočíst. Jediné, co mě pohánělo vpřed byla touha zjistit, jestli se v ní neskrývá něco víc. U 180. str. jsem to vzdala, nalistovala konec a stačilo. To mezitím si hravě domyslím.

4 14.02.2023

Pěkně udělaná kniha. Pokud jste introvert, zažijete spoustu momentů "Ano, přesně!!!", pokud jste extrovert dostanete možnost nahlédnout do nitra introvertů a vysoce citlivých lidí. Moc se mi líbilo grafické zpracování, některé kresby jsou velmi vtipné a výstižné. Pro mě jako dospělého čtenáře to bylo po obsahové stránce přeci jen příliš stručné (proto jen 4 hvězdy), ale věřím, že pro teenagery je to velmi přínosná kniha.

5 14.02.2023

Originální vánoční příběh o "zrození" Santa Clause. Se synem (10 let) se nám moc líbil, i když některé smutné pasáže vháněly slzy do očí.

07.02.2023

Pro Marii Hajdovou je Jeřabinový dům sice prvotina, pro mě to ale ničím originální kniha nebyla. Téma - kdy hlavní hrdinka neví, co se svým životem, a tak se vrací ke kořenům - bylo už zpracováno tolikrát, včetně rozkrývání zasunutých vzpomínek z dětství, že mě nijak nezaujalo. Dočítala jsem jen ze zvědavosti, jestli nejsem ke knize moc přísná. No nebyla jsem.
Pravda je, že je kniha napsána hezkým stylem, bohatým na přirovnání, jsou v ní různé "filozofické" postřehy a povzdechy, až mě to vlastně obtěžovalo, protože čeho je moc, toho je příliš, a v jejich záplavě se nějak ztratil osobitý styl autorky. Nenašla jsem ho tam a tak příběh mnou jen tak prošel a nic nezanechal. Škoda.

5 07.02.2023

Wahala je román o přátelství mezi ženami, o postavení ženy, mateřství, parnerství, touze žít si svůj život po svém, o tom, že každý jsme jiný a soudit někoho je snadné. I když bylo od začátku, kdy mezi Ronke, Simi a Boo vpadla Isobel, jasné, že bude mít toxický vliv na jejich přátelství, tak stejně mě ten příběh bavil. Jednak byl čtivě napsaný, spousta přímé řeči, to pak odsýpá samo, ale hlavně v jednotlivých postavách byl kus pravdy , kus mých vlastních prožitků a zkušeností a najednou nabízel jiný pohled. Stačí být k sobě upřímný a román vám dá mnohem víc než jen příběh jednoho kamarádstaví.
Další z řady "moderních ženských" románů od Hostu, která mě dost baví.

3 04.02.2023

Výborné strhující čtení. Kniha Delphine de Vigan mě okamžitě pohltila a nemohla jsem ji odložit. I když se zde řeší zmizení děvčátka, tak v žádném případě se nejedná o detektivku. Tento případ slouží pouze jako kulisa k vykreslení celé šíře problematiky sharentingu a natáčení a umísťování videí a fotografií vlastních dětí na internetu. Autorka udeřila hřebíček přímo na hlavičku a i konec knihy, který je vlastně z budoucnosti, je naprosto věrohodný.
Velmi aktuální a bolavé téma.

9 15.01.2023

Protože jsem četla knihu Cesta, nebyly informace v této knize pro mě až tolik nové a překvapující, spíše takový drobný doplněk o životě Diany.
Poctivější by bylo hodnocení 3,5.

3 15.01.2023

Další skvělá cestovatelská kniha plná zajímavostí. Moc se mi líbí styl, jakým Ladislav píše. Jeho schopnost sebeironie a vtipkování, které není ani na 350. str. otravným a nudným, je super. Těším se na další knihu.

10 11.01.2023

Knihy bez přímé řeči bývají občas hodně těžké na čtení, to se ovšem netýká Kodaňské trilogie. Tove Ditlevsen je natolik zdatná vypravěčka, že jsem hltala stránku za stránkou a poslední část trilogie Závislost, to je skutečně jízda. Místy mě kniha upomínala na Geniální přítelkyně Eleny Ferrante, jen tentokrát se příběh odehrával v meziválečné Kodani, kde se ale chudákům žilo stejně těžce a Tove prožívala své vlastní touhy, sny, výhry a prohry.

6 02.01.2023