Čičolina Čičolina komentáře u knih

☰ menu

Krvavé slzy Čínská okupace Tibetu 1951-1991 Krvavé slzy Čínská okupace Tibetu 1951-1991 Mary Craig

Vždycky, když čtu o tom, co člověk udělá člověku, tak mi je zle, ale takovou beznaděj jsem už dlouho nepocítila. Hrůza střídá hrůzu a nemá to konce, od vydání knihy uběhlo dalších dvacet let. Každý rok vyvěsíme vlajky Tibetu, a nic se nemění.....strašný svět

16.03.2022 4 z 5


Chudáci Romové, zlí Cikáni Chudáci Romové, zlí Cikáni Norbert Mappes-Niediek

Popravdě jsem si představovala atraktivnější čtení, což je asi rasismus ve mně, číst šokující nebo dojemné příběhy a úvahy by bylo záživnější. A ono to je tak jednoduché, chudoba jako příčina všeho. Nemohu nesouhlasit, hlavně mě šokovaly zprávy z Rumunska, zajímavé.

03.02.2022 3 z 5


Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů Ziemowit Szczerek

On the road - to jsem četla před lety a bylo to krásné, ač jsem byla skoro o dvě generace mladší. Dnes jsem o tolik starší a z prvních stránek knihy jsem dostala strach, že to nedám, že jsem stará a nebudu rozumět mluvě a tak. Ale jo, trochu mě iritovalo to paření
, ale dnes to tak je, ostatně chlastu z těch stimulantů bylo stejně zase nejvíc. A byla to jízda zasmušilou zemí, chudou a ubohou a taky trochu o ubohosti každého z nás. Líbilo.

13.01.2022 3 z 5


Totální rauš – Drogy ve třetí říši Totální rauš – Drogy ve třetí říši Norman Ohler

Tak to jo. To byla jízda! Tolik let po válce, a tolik nových informací. Když se začalo mluvit o pervitinu a nacistech, vyjasnilo mi to jejich krutost a Ádovu vytrvalost a euforii v jeho projevech, jenže teď vidím, že to tak jednoduché není a zírám.
Hodně mě oslovil i doslov, kde Jiří Brenza odhaluje naše české pokrytectví a dělení na tvrdé a měkké a ty nevinné drogy.
Opět smekám před Němci, jak důsledně vytahují svá národní traumata, to my máme kostlivce ve skříních rádi.

18.12.2021 5 z 5


Autismus & Chardonnay Autismus & Chardonnay Martin Selner

Líbilo. Pravé blogové čtení, stručné, vtipné, nesoucí hlubší úvahu. Když se u nás začalo mluvit o autismu, mnohé Lesany takové děti adorovaly a čekaly jednoho Rainmana vedle druhého.
Nemoc je krutější a složitější než americký trhák. Díky za neziskovky a odvážné asistenty. Díky za čtení o tom všem.

18.12.2021 3 z 5


Utajovaný projev Utajovaný projev Tom Rob Smith

Dobře udělaná sonda do života v zemi strašidelné a kruté. Popravy, gulagy, KGBto jsou celkem známé věci, krvavě potlačená revoluce v Maďarsku už trochu méně, ale co je pro mě zase nové k přemýšlení je totální prošpiclovanost a uplatnost kohokoli k čemukoli, vrah či oběť - všechny systém podchytil a dostal kam jen chtěl. Nejhorší, že některé věci se vlastně dají odkývat, totiž jak by to dopadlo, kdyby se lágry okamžitě rušily, utrápení lidé plni nenávisti k režimu byli propuštěni hromadně na svobodu. Správa gulagů byla možná mocnější než ta státní, ale co by si s takovými lidmi stát počal někde jinde než tam, pokud by vůbec přežili vyhlášení svobody..atd..šílené

30.11.2021 4 z 5


Sestry Sestry Kamila Hladká

Můžeme mít různé názory na Boha a víru, ale vždy se držme dál od souzení způsobu života druhých. U řeholnic tím spíš. Za mého dětství jsem je potkala párkrát, říkalo se, že jsou škaredé a nikdo je nechtěl, major Zeman zas poodkryl tajemství jejich zloby a mamonářství. Diderot pak zvrácenou sexuální nenasytnost. Bože.....
Ani z jednoho životního příběhu v knize nemám dojem omylu, prostě to těm ženám věřím, že to tak měly a mají, že jsou povolané.
A zase ta komunistická zvůle.....

17.11.2021 4 z 5


Divoké labutě Divoké labutě Jung Chang

Mám s Čínou stejný problém jako s Ruskem. Opovrhuji jejich ideologii, tak se nezajímám a kromě Velké zdi, zničené mandaly tibetských mnichů a vyžrané ksichty prasidentových kámošů toho moc nevím. Zase mi unikli lidé, kteří v tom rudém ráji musí žít.
Fascinuje mě, jak tato zrůdná ideologie všude po světě dělá stejné svinstvo. Teror, ožebračení všech, obvinění všech, vraždění všech. Hnus. Proč tomu lidé pořád věří a proč se jim po takovém svinstvu stýská?

12.11.2021 5 z 5


Konečná stanice: Auschwitz-Birkenau Konečná stanice: Auschwitz-Birkenau Vlasta Kladivová

Brána do KT Birkenau.... Vzpomínám si na silný pocit bolesti a beznaděje, která na člověka - zvědavého návštěvníka - padne, jen uvidí ony koleje a strážní věž.
Jak se tam žilo, ukazuje mnoho filmů a knih. O cikánském táboře se mluví zřídka, podobně jsou na tom nekatoličtí křesťané. Nicméně krutosti a smrti unikl málokdo. Hrozné, hrozné.
Můžu si o jakémkoli etniku myslet cokoli, ale jak se mluví o plynu a podobných zhovadilostech ,vidím rudě, jsem nekompromisní a je mi jedno s kým mluvím. Nenávidím násilí, ubohý strach z jiného, dogmata, a tuhle bránu z obálky slabé knížečky.
Tak příště Lety.

06.11.2021 4 z 5


Jménem mých blízkých Jménem mých blízkých Martin Gray

Není to lehké čtení. Čtenář se bude potýkat s podrobným popisem skutečností a to velmi sugestivním. Místy mi to až vadilo, ale z textu vím, že Martin Gray je posedlý sdělováním hrůz, které prožil a o kterých chce, aby se vědělo. Navíc, mnohokrát mu právě toto sdělování zachránilo život nebo otevřelo další cesty ke svobodě.
Neuvěřitelné, co jeden vydrží a co se na jednoho člověka sesype.
Další příběh Žida, který se nechtěl jen tak dát i když mnohé se může zdát a asi i bylo kontroverzní.

29.10.2021 4 z 5


Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já Zuzana Peterová

Slabé, jako všechno, co paní doktorka napíše. Její dialogy jsou otřesné, neuvěřitelné a je z nich cítit kázání.
Jediné co se dalo číst je závěrečný dopis bratra Jiřího. Škoda, Ota Pavel by si zasloužil pěknou monografii.

14.10.2021 1 z 5


Hornické vdovy Hornické vdovy Kamila Hladká

Smutné vyprávění, ale to asi čekal každý. Pro mě hlavně zajímavá sonda do života určité skupiny lidí, ale i státu a ideologie.
Kdysi v osmdesátkách jsme coby náctileté holky cestovávaly z intru rychlíkem na Prahu s horníky vracejícími se kamsi domů, do Čech. Rozdávali nám pivo a ameriky a chlubili se tuzexovými dárky pro manželky. Měly jsme oči navrch hlavy a záviděly...nic jsme o jejich práci nevěděly, leda ty pindy v televizních novinách.....
K této knize mě přivedl odkaz od Šikmého kostela, ze začátku jsem cítila nevoli, spíš se mi chtělo prožívat příběh, ale k vyváženému názoru patří i toto, takže je dobře, že se mi kniha dostala do ruky. Oceňuji i časový rozsah a klesající věk korespondentek, ukazuje, jak se měnila výchova, zvyky, vztah k práci i vztahům. Je smutné, že musí vzniknout další neziskovka (tolik špiněné a nenáviděné), aby se pomohlo pozůstalým .Tož tak.

05.10.2021 3 z 5


A hory odpověděly A hory odpověděly Khaled Hosseini

Afganistán...země nádherných hor a země lidského utrpení. Každý z příběhů románu se ho dotýká, některý jen zpovzdálí, jiný ve vzpomínkách, každý v jiném čase. Zvláštní kniha. Děj jsem nehltala tak jak v Hosseiniových předešlých dílech, ale vždy mě vtáhl a vždycky mě mrazilo. Co my víme o těžkém životě - chce se mi říct, ale pak vzpomenu na známého Peršana, který mi jednou řekl: Každé srdce trpí a když ne, není to srdce lidské. Překládal v uprchlických táborech.

02.10.2021 4 z 5


Katyň: Stalinský masakr a triumf pravdy Katyň: Stalinský masakr a triumf pravdy Allen Paul

Film Katyň od Wajdy jsem viděla několikrát a chystám se na něho po četbě znovu, otřesná fakta, které kniha odhaluje mi ještě více přiblížily odvahu a utrpení Poláků a zrůdnost stalinismu, komunismu i té trapné perestrojky....Po revoluci se o těchto věcech hodně mluvilo, ale dodnes plno lidí neví nic a to mě děsí. Pravda sice vyplula na povrch, ale nezvítězila. Šílené.

07.09.2021 5 z 5


Co je ti do toho Co je ti do toho Hana Lundiaková

hmm.....erotické představy - budiž, zase nový newspeak - proč ne, i když proč jo, brutální domácí násilí- jistě, je to toho pořád ještě hodně v naší bílé křesťanské civilizaci. Snová přirovnání a poletování se slovy teď frčí a ani to mě zas tak neděsí. Věkový rozdíl mi je celkem fuk, ale dítě pod zákonem? I to může být, ale šestnáctiletý kluk už snad voní chlapem, ale třináctiletý???? Kluci si s ním hrají celý život, ale drzost či odvaha jít do ženy? Jistě, dnes se děti všechno dozvědí dříve a naturalisticky. No nevím, ale tohle smrdí oboustrannou úchylkou...a to jsem málem zapomněla na zplození dítěte při vášnivých zážitcích s klukem, který to uměl lépe než vrstevník....mám se smát nebo plakat?
Fakt mi nejde o morálku, kniha je to oč tu kráčí

21.08.2021 2 z 5


Deník alkoholičky Deník alkoholičky Zuzana Peterová

zapomněla jsem, že mě paní doktorka už jednou rozčílila svým neuměním psát v knize A máš mě vůbec ráda, a půjčila si knihu o O. Pavlovi, tuto jsem popadla, že ležela vedle.
Masakr. Divím se, jak odborník může sklouznout k takové slátanině. Jako červená knihovna skvělé, děj má spád a není toho moc. Vím, že chtěla varovat, ale kdo se kdy setkal s alkoholiky ví, že takto ne. Jestliže se labilní ublížená matka dostala za čtyři měsíce do takových sraček, pak není možné, aby to manžel přecházel smutnými poznámkami a vůbec nechyběly peníze , atd atd.
Teď se bojím otevřít další její knihu.....

28.07.2021 1 z 5


Deník z Prahy 1945-1946 Deník z Prahy 1945-1946 Margarete Schell

Tak tohle byla pro mě lekce. Divoké odsuny, činnost RG, komunistická příprava na puč už v květnu 1945, zvůle ruských vojáků - to mám prokoumáné alespoň v nějaké míře.
Rána pěstí byl můj postoj, deník jsem hltala, ale čím ironičtější byly poznámky Margarete vůči Čechům, tím víc mě dráždila a nejednou jsem se nachytala, jak mi běží hlavou: a co vy jste dělali Židům, ty jedna chudinko apod. Kniha mi nastavila zrcadlo, co bych v ty vítězné dny dělala já civilním Němcům, měla bych soucit nebo pocit zadostiučinění, radovala bych se z Benešovy politiky? Sakra, jak černobílé se zdají činy, které člověk nemusí udělat a o kterých nemusí rozhodovat. Odsun a vše odporné okolo zavrhuji, jen už chápu i ty, co to dělali....

18.07.2021 4 z 5


Chlapec na dřevěné bedně Chlapec na dřevěné bedně Leon Leyson

Knih o koncentrácích začíná být hodně, některým jde jen o senzaci. Všechno to šílené utrpení je vlastně stejné, nemožné si představit a pro některé nesnesitelné byť se jen dozvídat.
Tato kniha je pro mě jiná, přečten Šindlerův seznam, film probrečený několikrát, takže po vyprávění očitého svědka kontroverzního Spravedlivého mezi národy jsem sáhla s nadšením.
Jak lehko se nám posuzuje a odsuzuje, vzpomínám na hysterii okolo Spilberkova filmu. Ale když se z prasete v žitě stane soucitný hrdina, je to bomba. A silné je i to, jak oběť nacistické zvůle je schopen cítit i s Němci, odmítat kolektivní vinu. Zkusme to srovnat s českým vyrovnáním s Němci ....

07.07.2021 4 z 5


Noc nic nezadrží Noc nic nezadrží Delphine de Vigan

Kdyby Vigan zvolila formu autobiografického románu, byl by to trhák jako hrom. Život s psychicky narušenou matkou je určitě téma, které vzbuzuje zájem.
Zvolila výpověď, bolestné hledání, vzpomínání, pohledy z různých stran a vytvořila obraz matky, kterou nakonec mohla milovat, vážit si ji a pochopit. Udělala to, i když si vůbec nebyla jistá, jak to dopadne.
Kdo zažil nemocného s bipolární poruchou, schizofrenií apod. blíže než jen zpovzdálí, vidí to všechno dost jinak než jen čtenář čekající příběh.

24.06.2021 4 z 5


Baletky Baletky Miřenka Čechová

Kniha se mi líbila, du forma vyprávění nejen sedla, ale i víc vtáhla čtenáře do děje. Fakta o ničení dětských těl a duší jsou otřesná , zrovna tak svět, který nabízí snadno bez ohledu na věk jakoukoli náhražku čehokoli. Balet je tak něžný a poetický...no taky ho tak už vidět nebudu, je to stejné zlo jako kastrování chlapců pro zakonzervování nádherného hlasu. Bezva výpověď.

25.05.2021 4 z 5