Butterfly340 komentáře u knih

Agathu Christie mám velmi ráda, ale tahle kniha mě prostě nebavila. Do čtení jsem se musela nutit a byla jsem ráda, když jsem dočetla.
Největší problém pro mě bylo to, že případ, který Poirot vyšetřuje, se stal už před 16 lety. Takže se víceméně jen hrabe v minulosti a chce po nejrůznějších lidech, aby mu povídali, jak si na případ vzpomínají. Takže ten stejný příběh člověk čte snad desetkrát...

4 25.02.2023

Knihu jsem si vybrala jako oddechovku pro zkouškové. Od autorky jsem do té doby nic nečetla.

Přiznám se, že mě kniha v určitých ohledech zklamala. Nečetla se tak dobře, jak jsem čekala. Vůbec jsem se nedokázala začíst. Prostě mě to nebavilo.
Jednak totiž člověk od začátku do konce ví, co se bude dít. Žádná překvapení. I důvod, proč se chce Kai pomstít Harrisonovi je tak nějak jasný.
Druhá věc je, že se příběh zaměřuje pouze na ústřední dvojici. Další postavy nemají moc prostoru. Přestože mi Kai i Vanessa byli sympatičtí, tak mi to prostě nestačilo. Ráda bych i nějaké vedlejší linky v ději a víc rozvinuté vedlejší postavy.

Taky jsem tak trochu čekala, že mě kniha rozesměje, aspoň jednou, ale nic. Autorka píše dobře, ale nudně, nevím, její styl mi nesedl.

Čtyřmi hvězdami ale hodnotím poselství knihy, které je silné. Girl power.

Všimla jsem si, jak někteří přísně hodnotí chování Vanessy. Já bych to tak černě neviděla, naopak. Je to silná hrdinka. Když jí je ublíženo, tak zbytečně nekňučí a místo toho se chce pomstít. Nenechá se sebou vydrbávat. Dokáže se za sebe postavit. Zároveň je sama k sobě kritická, možná až příliš, přemýšlí nad tím vším... A na konci projde proměnou, zjistí, co je důležité, a dospěje.
Co se týče její "pomsty" není to nic brutálního, jak by se z komentářů tady mohlo zdát.

Za mě je kniha i vcelku výchovná a přečíst by si ji měly především mladší dívky.

4 22.01.2023

Pro všechny biatlonové fanoušky je tahle kniha must read.

Líbí se mi, jak je tahle autobiografie napsaná. Vykresluje sportovní úspěchy, ale zároveň se máme možnost dozvědět něco ze soukromého života. Taky to není nikterak "agresivní", jak některé autobiografie mají potřebu být. Spíše je to takové milé.
Prostě příjemné čtení ke zkouškovému...

Na druhou stranu, těm, kteří biatlon nesledují, tahle kniha asi moc neřekne. To je asi vhodný říct.

4 19.01.2023

(SPOILER) Tak jo, čekala jsem od knihy něco jiného a byla zklamaná. Bohužel.
Zase jeden z thrillerů, kde je všechno to napětí a strach na sílu a takové až prvoplánové. Plot twisty za každou cenu...

Ne, nebavilo mě to.

Celý je to takový random psycho, člověk pořád nedočkavě čeká na nějaký to skutečný pátrání, ale to se nedostavuje. Místo toho se pořád motáme v pocitech, vzpomínkách, halucinacích... Má to být asi děsivý, ale ono to bylo jen otravný.

Ke všemu je hlavní hrdinka psychicky labilní hysterka, která se celou knihu chová na přesdržku. Permanentně hysterčí a ke všemu je vlezlá, což mě taky iritovalo.

SPOILER

Zajímalo mě, jak se rozvine vztah mezi Ann a Jakobem, kterýho jsem si dost oblíbila. Z nějakýho důvodu autorka považovala za lepší spárovat Ann se Zoe, o které se v průběhu knihy sice mluví, ale sama do děje nijak nezasáhne. Tohle mě taky zklamalo. Jako vážně, proč? Nedává to ani smysl.

KONEC SPOILERU

Jsem ráda, že mám knihu za sebou. Styl autorky je vcelku přijatelný, proto dávám tři hvězdy. Bohužel děj dobrý není a hlavní postava také ne.

4 12.12.2022

(SPOILER) Dobrá kniha s vcelku originální zápletkou, to vše uprostřed kalifornské divočiny. Co víc si přát?

Začnu s pozitivy. Tím největším je zajisté prostředí, v němž se příběh odehrává. Autorce se povedlo všechny ty přírodní krásy moc hezky vylíčit. Po přečtení bych i já jela s radostí někam kempovat.
Druhá věc, četlo se to velmi dobře. Kudy ke hvězdám je taková feel good oddechovka, u které člověk může vypnout.

No, a teď ty méně pozitivní věci... Ano, je to sice 'feel good', ale konec tomu moc neodpovídá. Čekala jsem prostě jiný konec a ten napsaný se mi tak úplně nehodí :D Navíc hlavní hrdinové se poslední částí příběhu vyloženě prosouloží. Moc mě to nebavilo číst. Ty popisy byly víc než erotické spíše vtipné. Přestože to tak asi nebylo myšleno, předpokládám.
Každopádně, byly to jediné pasáže, u kterých jsem se byla schopná zasmát.

Myslím, že kdybych to četla jako mladší, tak bych dala plný počet hvězdiček. Ale bohužel.
Kniha mě většinu času bavila, ale nic extra to teda nebylo.

4 17.11.2022

(SPOILER) Tohle nebylo vůbec špatné. Od knihy jsem měla nulová očekávání, takže mohla jen překvapit. A taky že překvapila.

Začátek je pomalý. Člověk se seznamuje s hlavními hrdinkami, ale i tak. Čekala bych něco víc. Pak se to nicméně rozjede a už se od knihy nelze odtrhnout. Je to napínavé, pořád jsem přemýšlela, co se stane dál, a také vtipné. Párkrát jsem se u knihy vážně zasmála a to se mi moc často nestává.
Dále cením, že puberťáci mluví skutečně jako puberťáci. Svěží změna!

K samotnému obsahu knihy... Je to hodně toxic a nikde nenajdeme nějaké "rozhřešení". Já to jako problém neshledávám, avšak rozhodně bych knihu nedoporučovala mladším čtenářům. Oko za oko se tváří jako kniha pro "mladé slečny", ale rozhodně jí není. Je to taková new adult oddechovka. A jsem velmi ráda, že jsem si ji přečetla až ve svém věku, kdy mám střední už za sebou. Protože přečíst si ji ve 12-13, tak se nástupu na střední bojím jak čert kříže.

Co bych knize skutečně vytkla a za co strhávám hvězdu, je ta příměs magie, nebo co to má sakra být. Vůbec jsem to nepochopila a nemá to tam žádný význam.
Dále jsem si všimla pár nesrovnalostí, které nebudu rozvádět, protože nechci spoilerovat. Taky bych uvítala, kdyby kniha byla delší a hlavní hrdinky tak dostaly ještě o trochu více prostoru nám vše vysvětlit.

SPOILER

Chápu, proč se chtěla pomstít Mary i Kat, ale Lillia? S Alexem to mohla vyřešit hned a prostě se ho zeptat. Stejně nakonec došlo k tomu, že to spolu nějak vyřešili, ona mu všechno uvěřila, a stali se opět kamarády. Lillia si pomstu Alexovi mohla ušetřit, akorát to potencionálně poškodilo jejich kamarádství, a místo toho se pomstít Rennie, která by si to vážně zasloužila. Manipulativní mrcha, pro kterou jsem neměla vůbec pochopení.

KONEC SPOILERU

4 04.09.2022

Skvělá kniha!

Nic moc jsem od Kletby vítězů nečekala, o to mileji mě překvapila.

Příběh jsem přečetla za dva dny, bylo to velmi čtivé, žádná pasáž, na které bych se zasekla. Líbil se mi děj a především postavy. S hlavní hrdinkou mívám obvykle problém, ale Kestrel byla úžasná. Žádný ořezávátko a fňukna. Dokázala si poradit za všech situací. Zároveň byla lidská a tak nějak oduševnělá. Velmi snadno jsem se s ní dokázala ztotožnit.

Cením si toho, že se kniha nezvrtla v p*rno příběh, jak už to u ya fantasy občas bývá.
Autorka romantickou linku buduje pečlivě a nenápadně. A tak nějak víc romanticky.

Jediné, co mi chybělo, byly nějaké fantastické obludy nebo tak něco. Prostě trochu víc fantastiky. Ale to, i absenci mapy, dokážu prominout.

4 25.08.2022

Do této knihy jsem se dlouho nemohla odhodlat. Pořád jsem nějak neměla náladu na scifi, kterým Diabolik bezpochyby je, přestože se to minimálně na Databázi vydává za fantasy.

Nakonec jsem se tedy přiměla po knize konečně šáhnout, ale záhy jsem začala litovat.
Ten začátek je strašný, nalijme si čistého vína. Je to rychlé, uspěchané, autorka přeskakuje. Těžko odhadovat, zda je to kvůli tomu, že se jí to prostě psát nechtělo, popřípadě musela škrtat kvůli nakladateli. Ať tak či onak, výsledek je hrozný.
Člověk se v tom ztrácí. Ještě ke všemu ty jména. Imperátor, Impyrean... Jako vážně?

Jakmile Nemesis přišla na Chrysantemum, tak se to zlepšilo, vyjasnilo, ale... Za mě si autorka ukousla příliš velké sousto. Vymyslela si svět, ale nedokázala ho předat čtenáři. V tom byl asi největší problém.

Taky se mi moc nelíbilo to s těmi zkrášlovacími roboty, to bylo moc. Aneb, každý na sobě může dělat jakékoliv úpravy. Všichni jsou tak krásní a věčně mladí.
Pak taky ty hrátky s gravitací mi moc nedávaly smysl. Autorka si to mohla odpustit, o tom žádná.

Co se týče romantické linky, tak ta se mi líbila. Jedno z mála pozitiv knihy.
Jinak postavy byly celkem sympatické. Zvlášť Tyruse jsem si oblíbila.
Čtivost knihy je taková průměrná. Občas je to napínavé, občas se nebudete moct dokopat ke čtení.

Rozhodovala jsem se mi dvěmi a třemi hvězdami. Nakonec dávám tři. Za tu romantiku a za konec.

Abych to shrnula, knihu můžu doporučit mladším lidem, nejlépe takovým, kteří moc nečtou. Takoví třeba neuvidí ty nedostatky.

Za mě je to nicméně jedna z nejvíce přeceňovaných knih. Natož, že to tady má 84%, tak je to slabé. Bohužel.

4 15.06.2022

Tenhle druh poezie pro mě prostě není, co víc k tomu říct.

Krásné popisy přírody, v těch se básník opravdu vyřádil. Bohužel té epiky, děje, tam moc není, což mi značně chybělo. Kdybych předtím neviděla filmovou adaptaci (která je mimochodem příšerná), tak ani nevím, o co tam vlastně jde.

4 26.05.2022

Čtivá kniha, jedna z těch dobrých od autorky. Erika a Patrik zde výjimečně nejsou na zabití a dokonce ani nikdo neotěhotní. Tomu říkám úspěch.

Některé dialogy působí nepřirozeně až neskutečně. Všichni mluví víceméně stejně, spisovně, všichni jsou pořád sentimentální a přecitlivělí... Autorka se snaží o drsnou krimi, ale moc jí to nejde, protože se prostě nedokáže odpoutat od vlastních názorů. Možná by měla přesedlat spíš na romantiku, kde je tohle žádoucí.

Každopádně, dávám čtyři hvězdy za samotný příběh. Hezky vymyšlené. Taky retrospektivní části jsem si užila.
Jen bych teda ocenila, kdyby se uzavřely příběhy všech. V knize bylo velké množství postav, které se samotnou vraždou neměly nic společného, nicméně, celou knihu jsme je sledovali a pak se ani nedozvěděli, co bylo s nimi dál... Pár stránek navíc to chtělo.

4 30.01.2022

(SPOILER) Jednoznačně nejslabší Greenovka.

Problém s rozlišením postav jsem neměla, kapitoly Willů jdou od sebe oddělit docela snadno. Co mi však dělalo problém, byl samotný příběh. Ten je takový... Nijaký. Jiné Greenovy knihy chytnou za srdce, člověk u příběhu brečí a směje se, prožívá to spolu s postavami. Ale tady to nějak nešlo. Příběh působí kostrbatě, některé postavy jsou nesnesitelné, poselství je nejednoznačné a humor se jaksi taky nedostavil.

SPOILER

Drobek Cooper a Will Grayson (ten, který je gay) jsou protagonisti na zabití. Kdyby tam byl jen jeden z nich, tak by to příběh unesl, ale tohle už bylo prostě moc. Oba sobečtí, neschopní vidět kohokoliv jiného kromě sebe.

Nejvíc mě asi naštvalo, když Drobek vyčítal Mauře to, co udělala, a řekl jí, že je sobec. Jakože, zrovna on jí má co říkat...

V knize vlastně vyzněla jako ta nejhorší Maura. Nebyla jí dána možnost se obhájit. Přitom, to, co udělala, se i vcelku dá pochopit.
Naopak byl normalizován vztah mezi Drobkem a Willem, který prostě je toxic. Will měl skončit s Gideonem. Aspoň mně by to dávalo větší smysl.

Taky mohla dostat větší prostor Jane. Zasloužila by si to a příběhu by to jen pomohlo.

4 21.01.2022

Kořist jsem začala poslouchat jako audioknihu někdy na začátku prosince, když jsem byla nemocná. A teprve tento týden jsem se dokopala k tomu, abych příběh doposlechla. Tolik asi k tomu, jak mě bavil.

Začátek je slibný. Ten popis atmosféry a boje o přežití. Bohužel tohle velmi rychle skončí a příběh se začne točit kolem party teenagerů, kteří mozek zapnou až tehdy, když jim začne jít skutečně o kejhák. Do té doby mají hlavu jen na to, aby jim nepršelo do krku. Mohla bych tady uvést příklady jednání, u kterého jsem si chtěla rvát vlasy, ale nechci spoilerovat.
Ani vyšetřovatelka není kdovíjak sympatická. Alkoholička, který už je všechno jedno. Nějak jsem s ní nedokázala soucítit.
To jsem teda nedokázala s žádnou z postav. Co mi nejvíc vadilo bylo, že každá postava má doslova jen jeden rys, který se stále dokola omílá.

Netrvalo tedy dlouho a začala jsem fandit nestvůře.

Kniha má i světlý momenty, ale bohužel těch není tolik, abych mohla hodnotit lépe.

Přiznám se, že byla jedna část, u které mi běhal mráz po zádech. Jinak ale většinu knihy jsem žádné napětí ani děs nepociťovala (a to jsem poslouchala i o půlnoci, když jsem byla doma sama xd).
Tolik vychvalovaná Darcy Coates mě tedy zklamala. Možná ji dám ještě někdy nějakou šanci, avšak vím, že v nejbližší době to nehrozí.

3 23.02.2024

Krásný dojemný příběh na pozadí dramatických událostí 20. století.

Líbil se mi jazyk, kterým to bylo vyprávěno. Takový pomalý, vláčný, který nikam nespěchá. I prostředí bylo stejně malebné a romantické.

Jediné, co mi vadilo a za co strhávám hvězdičku, jsou postavy. Edvard je neskutečný jeliman, který sebou ochotně nechá manipulovat jakoukoliv ženskou, která s ním vleze do postele.
Ani Gwen není lepší postava. Chová se jak psychopat na lexaurinu. Ne, neměla jsem pro ni pochopení. Sobecká, rozmazlená holka, která vidí chyby vždy jen v tom druhém.
Daleko zajímavější mi přišly postavy žijící v minulosti, ale z jejich pohledu nebylo napsáno nic. Pouze se prostřednictvím Edvarda dozvídáme o jejich osudech.

Rozhodně je to nadprůměrná kniha, přestože do top bych ji nezařadila. Ale ano, líbila se mi.

3 28.01.2024

(SPOILER) Na tuto knihu jsem slyšela spoustu pozitivních ohlasů, proto když jsem jí objevila v knihovně, tak jsem nezaváhala.
Teď, když mám přečteno, vlastně netuším, proč má kniha takový hype...

Začátek je zajímavý. Máme tu hrdinku opředenou tajemstvími, postapo svět, který vidí jen skrze malé okno ve svojí cele. Vše je psáno neotřelým stylem, při jehož čtení si sami budete připadat, že jste roztříštění.
Bohužel jak kniha pokračuje, tak začne upadat do průměrného wattpad příběhu...

Juliette je Mary Sue, to stejné lze říct o Adamovi. Chovají se tak, jak by měli, jsou dokonalí za všech okolností. Nemají žádné negativní vlastnosti.
Vývoj Juliette jako postavy je přinejmenším urychlený. V jedné chvíli je uzlíček nervů, holka na dně, která se o sebe stěží zvládne postarat, a v té druhé je to voják.

Co mi hodně vadilo bylo, že se vlastně vůbec nic nedozvíme o světě. Ok, kniha má 288 stran a je to teprve první díl. Ale přesto. Něco bych znát chtěla. Jak došlo k tomu, že Obnova převzala vládu? V knize to celé působí tak, že se odněkud vzala a hned byla u moci. Vcelku nereálné.
Kde se vůbec hlavní hrdinové nachází? Další základní otázka, na kterou v knize nenajdeme odpověď.

SPOILER

Nejvíc mě ale naštvalo to, jak se ústřední dvojka chovala ke Kenjimu. Je to Adamův kamarád a kvůli Adamovi ho mučili. A co na to náš hrdina? Chce ho zastřelit. To nakonec neudělá, ale aspoň na něj má celou knihu kecy a vyhrožuje mu. Jako wtf? Borec si kvůli tobě prošel peklem a ty se chováš takhle?
Hlavně Adam Kenjimu dává za vinu to, že ohrožuje bezpečnost jeho mladšího bratra. Ale to že sám Adam tu bezpečnost ohrožuje daleko víc, to nevadí. V pořádku, protože on to dělá kvůli své lásce...

KONEC SPOILERU

K těm pozitivním stránkám knihy... Líbil se mi jazyk, kterým to bylo napsané. Takové poetické pohlazení po duši.

Spicy scény, které se většinou v ya moc nepovedou, tak tady byly na jedničku. Musím říct, že jsem si je užívala. Přesto, jsem jediná, které přišlo úsměvné, když Juliette hladila Adamovi ptáka (tetování ptáka)? Xd To překladatelka nemohla vybrat jeden druh ptáka, například nějakého holuba, a psát o holubovi? Vyznělo by to tisíckrát líp.

Poslední bod, který bych zmínila, je konec. Dost mě zajímá, jak příběh bude pokračovat. Konec čtenáře opravdu naláká. Přesto vlastně netuším, zda si další díl přečtu, protože většina knihy za přečtení úplně nestála.

Eh, kdybych se ke knize dostala před pár lety, tak asi budu víc nadšená. Škoda, no.

3 22.10.2023

Na knihu jsem se těšila už podle anotace a to tak, že jsem nakonec ani nedočetla jinou, již rozečtenou knihu, a rovnou se do ní pustila.

A musím říct, že nyní jsem z Posmrtného života Holly Chaseové nadšená ještě víc.

Na úvod by se hodilo říct, že kniha je young adult a že tomu odpovídá. Ne každému tenhle žánr sedí, což je ok, ale pokud mezi takové lidi patříte, tak se téhle knize vyhněte obloukem, protože vážně nebudete potěšeni xd

Holly mi přišla sympatická. Těch prvních pár stran sice byla na facku, ale tak to mělo být. Bylo fajn sledovat, jak se postupně mění a dospívá. Měla jsem pro ni pochopení. Taktéž pro Ethana.
Romantická linka byla fajn, užívala jsem si ji celou dobu. Od začátku až do konce. To se mi moc často nestává. Zároveň bych řekla, že byla i do jisté míry originální.
Prostředí New Yorku už tak originální nebylo, avšak do jakého jiného amerického velkoměsta byste vánoční příběh chtěli zasadit? Ten New York mi tam prostě seděl.

Co se celkově děje týče, tak ten odsýpá. Nejsou tam nějaká hluchá místa. Kniha má nějakých 320 stran, takže je docela krátká. Autorka se nevyžívá v každodennosti, ani nepřidává zbytečné scény. Řekla bych, že každá stránka posunovala děj dopředu.

Asi bych trochu vytkla popis Skruží firmy a toho mechanismu, jak to chodí. Nepřipadalo mi to kdovíjak reálné a promyšlené. Původně jsem za to plánovala strhnout hvězdu. Avšak po přečtení... Tento nedostatek mě ve čtení nerušil, bylo mi to tak nějak jedno. A druhá věc je, že se knize podařilo mě rozbrečet, to se stává zřídka kdy. Proto nakonec dávám plný počet hvězd. Pocity převážily nad technickými nedostatky :)

Na závěr bych chtěla říct, že jsem knihu nečetla na Vánoce a že toho vlastně ani nelituju, spíš naopak. Kdybych ji četla v prosinci, tak bych byla zklamaná z nedostatku vánoční atmosféry. Takhle mi to ale bylo fuk, protože kdo by se na přelomu září a října rozčiloval tím, že v knize málo sněží, že xd

3 01.10.2023

Imitátora jsem četla po Hadrovém panákovi a Loutkáři a to jen kvůli jednomu komentáři zde na Databázi, v němž bylo řečeno, že Imitátor je daleko lepší než původní série... A musím říct, že to je pravda a že rozhodně nelituju, že jsem si tuto knihu přečetla.

Začátek je pain, co si budeme. Moc mě to nebavilo, přestože i tam se našly světlý momenty. Naštěstí se to brzy přehouplo.

Vyšetřovatelé jsou sympatičtí, což je veliké plus. Nejvíc jsem si asi oblíbila Wintera. Není to typický policajt z klišé detektivek, ale vcelku originální postava, což se cení.

Jinak děj ubíhá a to přestože už od půlky se ví, kdo je tedy ten vrah a vyšetřování je zaměřené pouze na jeho dopadení.

Námět s "chameleonem" mi přišel zajímavý a neotřelý. Přečetla jsem už dost detektivek, ale v žádné snad nic takového nebylo.

Knihu hodnotím pozitivně. Líbila se mi a nějakou dobu mi v paměti jistě zůstane. Avšak je tady jedna věc, kterou mě autor naštval. A to popisem závislosti na heroinu. On to popisuje jako něco banálního. Nemůžeš spát, tak si dáš trošku tady toho svinstva a hned je to v cajku. Závislost na tom nevznikne. A když už, tak není vůbec těžký jí odvyknout... Jako cože?! Jak tohle někdo může napsat? Snad si z toho nikdo nevezme příklad a nebude tuhle těžkou drogu zkoušet.

3 11.09.2023

Jsem tak ráda, že jsem tuhle knihu zvládla dočíst! To si ani neumíte představit :D Je to strašná nuda. Přestože akce je tam víc než dost, tak děj se posouvá velmi pomalu. Je to hodně natahované a končí to něčím, co hlavní hrdinky mohly udělat asi tak o tři sta stran dřív...

Co mi neskutečně vadilo bylo, jak vše bylo založené na náhodách. Autorka píše, jak se jí to hodí do krámu. Nějak jsem se s tím nemohla smířit. Už jenom prostředí, v němž se to odehrává... Rok 1893, ale vypadá to spíš na hluboký středověk. Všichni jen řeší čarodějnictví, nic jiného je nezajímá. Podivné je i to, jak je město izolované. Nikoho netrápí, co se tam děje, a ve městě zas neřeší, co se děje okolo nich. Jediný prvek 19. století jsou továrny... Takže jde prostě o středověk s továrnami :D Směšná je i náboženská otázka. Každá ulice či instituce se jmenuje po nějakým svatým, ale tím to tak končí. Do kostela nechodí nikdo a o Bohovi nepadne ani zmínka.

Příběh provází hafo nesrovnalostí. Píše se, že z Hlubin (vězení) nelze nikoho vysvobodit, přitom naše sestry asi tak o stránku dřív vesele osvobozovaly vězně, jak kdyby se nechumelilo. Když pak zatknou samotné sestry, tak nám autorka sdělí, že neskončí v Hlubinách, ale jinde, kvůli technickým problémům. A o nějakou tu stránku, hle, jsou v Hlubinách! O tom, proč tam byly přesunuty, nepadla v knize ani věta.

Samotný čarování je nedomyšlený. Čtou dětský říkanky a pohádky a v tom hledají kouzla. Najednou si prostě uvědomí, že jo, tahle věta je kouzlo :D Čekala jsem, že nám bude sděleno, jak přesně to poznají, ale nedočkala jsem se.

V knize se taky vyskytuje různý lgbt. Že bych s tím měla problém, to asi úplně ne, ale přišlo mi, že to tam bylo, jen aby to tam bylo. Ostatně jako jiný aspekty příběhu, že.

Poslední věc, na kterou si postěžuju bude začátek anotace - Čarodějnice nejsou. Ale budou - actually, každej v tý knize je čarodějnice xd Tak jakýpak že nejsou?

K těm pozitivním věcem... Oblíbila jsem si Juniper. Drsná s ostrým jazykem. Taky myšlenka příběhu je dobrá. Ženská síla a vzít si to, co nám ukradli. Bohužel pouze námět k dobré knize nestačí. Chce to víc.

3 12.08.2023

Přiznám se, že první díl jsem nečetla, do rukou se mi dostal až tento druhý. Takže nemám s čím srovnávat.

Vzhledem k vysokému hodnocení jsem však měla docela velká očekávání. Je tu spoustu pochvalných komentářů a lidé si Rozbité anděly vesměs chválí...
Já z knihy ale zas tak odvázaná nejsem. Četla jsem i lepší detektivky. Samozřejmě i několik horších. Rozbité anděly bych zařadila do nějakého lepšího průměru.

Chyběl mi jakýkoliv plot twist. Děj je extrémně předvídatelný. Od začátku víte jaký asi byl důvod vraždy a jak to vše bude pokračovat. Až do posledních stran jsem čekala nějaké překvapení. To se bohužel nedostavilo.
Knize chybí napětí a bohužel to nevynahrazuje ani přemíra brutality. Místy to tímhle víc než detektivku připomíná dystopii.

Hlavní postava Katie mi k srdci nepřirostla. Občas se chovala divně. Jakože jsem si fakt říkala, proč se takhle chová. Třeba když se vyhýbala tomu svýmu příteli s tím, že nemá čas a je unavená. Ne že bych tuhle výmluvu na nikoho nikdy nepoužila, nicméně ona byla takhle "unavená" snad pořád. Tak se mohla jednou překonat, když toho týpka ostatně tolik miluje, a vyřešit s ním jejich vztahový problémy. A ne furt omílat dokola, že nemůže, když mohla. Fakt mě to štvalo.

Jména dalších vyšetřovatelů jsem si nebyla schopná zapamatovat. Ty irský jména jsou nad mé síly. Navíc všichni mluvili tak nějak stejně.

Ještě jednu věc zmíním. Když se policajti baví o trestných činech, který kdy vyšetřovali, tak za všechny ty delikty můžou východoevropané :D Pořád si stěžují na Rumuny, Bulhary, Poláky a já nevím koho ještě. Už jsem jenom čekala, kdy zazní, že za krádež oblečení může nějaký Čech :D Achjo, šlo tam vidět, jakou averzi autor cítí k východní Evropě.

3 30.06.2023

Pro všechny milovníky true crime je toto must-read kniha!

Přiznám se, že české kriminální případy moc neznám. Respektive, orientuju se spíš v těch novodobých, takže ty, o kterých vyprávěl autor, pro mě byly z velké části něčím novým.

Autor píše především o případech ze 70. a 80. let minulého století, tedy z dob, kdy byl v aktivní službě.
Na tom bych vpravdě neviděla nic špatného, kdyby však kniha neměla podtitul "Nejděsivější kriminální případy 20. století". Jakože, dvacáté století bylo delší než pouhých dvacet let, kterým se autor v knize věnuje.
Celkově je ten podtitul velmi nešťastně zvolený, protože autor píše i o případech, které fakt děsivé nejsou, aka ukradené housle, ukradené obrazy, ztracené noty...

Co se týče samotného zpracování těch případů, tak je zajímavé, jak se autorův styl změnil v průběhu knihy. Zatímco na začátku je stručný a věcný, na konci už si autor vymýšlí rozhovory, aby vyprávění zpestřil (nevím proč, ale v těhle smyšlených dialozích jsou policajti dost arogantní na svědky, to mě celkem štvalo. Někdo se snaží pomoct a oni se chovají na přesdržku).

Na rozdíl od jiných mi asi tak nevadilo, jak autor různě přeskakuje a odbíhá od tématu. Jo, je to rušivé a chápu, proč to některým vadí, ale mně osobně to takový problém nedělalo.
Daleko víc mi vadily časté tři tečky na konci věty. Aneb když se ti to nechce dopsat, mrskni tam tři tečky a vyřešeno.

Galerie zločinu mi přišla zajímavá, to ano, avšak nemůžu se ubránit názoru, že knize by prospěla jiná forma. Například formou rozhovoru. Protože ve vší úctě k autorovi, psaní evidentně není jeho silná stránka.

3 25.06.2023

Tuhle knihu jsem dostala, když mi bylo třináct nebo čtrnáct let. Pokoušela jsem se ji v tom věku číst, ale těžce mě nebavila, proto jsem ji zase odložila.
Teď, ve svých dvaceti letech, jsem uznala, že je nejvyšší čas knihu přečíst. Když už mi ji tehdy někdo daroval...

A přiznám se bez mučení, kniha mě nebavila ani nyní. Prostě ne. Jsem ráda, že jsem Sladké časy přečetla a vím, že od autorky si nikdy nic víc nepřečtu.

Je to zoufale nudné. Žádná pořádná zápletka, žádné vyvrcholení děje, žádný plot twist. Prostě nic. Já chápu, že romantické příběhy bývají předvídatelné, ale tohle bylo až moc.
Do toho připočtěme nesympatické postavy. Snad všichni by si zasloužili facku, aby se probrali. Opal nevyjímaje. Pořád se tam mluví o tom, jak je Opal chytrá a talentovaná... Ale přitom se celou dobu chová jak husa. Pokaždé, když by bylo fajn si zkusit prosadit svou, tak mlčí, za to když je to fakt trapné a nevhodné, tak borka je drzá. A vy si jen říkáte "Prosím mlč! Už fakt nemluv" a stydíte se za ni.

Je tam hafo naťuknutých vážných témat, ale ty jsou vážně jen naťuknutá. Vypadá to, že je autorka používá jako jakousi výplň a hraje si s nima, jak se jí to hodí.

Romantická linka je velmi těžko uvěřitelná. Prostě bum a je to tam. Stačí na to jedna kapitola, nice.

A do toho se tam tak jako ztrácí postavy. Ehm, Olivie, například, na tu autorka tak jako pozapomněla.

Dávám tři hvězdy za sloh autorky. Takhle píše velmi dobře, člověk si všechno dokáže představit, ale bohužel tomu chybí nějaký vedení, někdo, kdo by ji upozornil na nedostatky v ději.

3 19.06.2023