BrozaM komentáře u knih

Jedna z nejlepší knih, co jsem v poslední době četla. Pro mě zaručeně kniha roku 2017. Zajímalo by mě, kam autorka zašla pro ten nápad se žloutkovým věnečkem - geniální a absurdní zároveň.

13 22.10.2017

Nehodnotím nápad a účet na instagramu.
Hodnotím knihu - "knihu".
Nesnáším současné plýtváním papírem a tohle jinak nazvat nejde. Na každé stránce jeden příspěvek, to snad ani není možné.

11 28.06.2018

Jednoduše - moc dlouhé.
Zbytečně roztahaný konec, všechno se to mohlo odehrát během 200 stránek. Bohužel, musím souhlasit se spoustou komentářů k této knize. Nejslabší díl.
Zamilovala jsem si Píseň krve, ale tou mělo všechno skončit.

10 11.07.2017

Tak tuhle nádheru jsem měla 6 let doma! Šest let jsem nevěděla, co za boží knihu mám v knihovně. Nafackovala bych si.
Několikrát jsem ji měla v ruce, několikrát ji otevřela, ale pokaždé jsem se ofrňovala. Myslím, že jsem na ni i zapomněla.
Neuvěřitelné.
Promiň mi to.
Pokusím se to napravit, hned teď objednávám další díly a přísahám, že je hned přečtu. V knihovně Ti najdu reprezentující místo, protože si to zasloužíš.
Celá ta kniha je boží - ta grafika, ten styl, to zoufalství, ta jiskřička naděje, ta rychlost, ta váha.
Jedna z nejlepších sci-fi knih, které jsem četla.
Krása.

8 09.10.2022

Jak už je zmíněno v ostatních komentářích ... jedna z nejsmutnějších knih, co jsem kdy četla. Roztrhala mě na kusy, aby mě zase dodala trochu naděje a pak mě trhala znovu a znovu. Tolik citu, zoufalství, lásky a sebedestrukce jsem dlouho z knihy necítila. Autorka z vás vysaje úplně všechno. Všechno.
Nejsem citlivka, ale probrečela jsem odpoledne, když jsem knihu dočetla.
Nejlepší kniha, co jsem v poslední době četla - bez debat. Ale už ji nikdy číst nebudu a nikdy ji nikomu nedoporučím.
Ach můj milý Jude...

7 29.12.2017

Já myslím, že ta kauza kolem námětu knize velmi uškodila. Pro mě tedy. Vadilo mi, že jsem celou dobu věděla.
Od začátku knihy člověk věděl, co se tam v tom domě vlastně děje. Škoda. Kdybych to netušila, třeba by moment překvapení úplně změnil pohled na knihu jako celek.

Myslím, že se jedná o nejslabší knihu autorky. To ovšem neznamená, že je vyloženě špatná. Téma mi zkrátka nesedlo, mám doma malou dceru a tohle bylo opravdu těžké čtení, děj jsem prakticky věděla, kvůli kauze, která otřásá sociálními sítěmi. A přišlo mi to takové ... nevím, neukončené?
Raději si znovu přečtu Hotýlek.

6 14.05.2023

Krásná kniha, pěkné ilustrace - ani bych neřekla, že se jedná o knihu pro děti.
Příběh chytne za srdce, člověk je docela dobře seznámen s tradičním životem eskymáků a životem v tundře.
Akorát je mi po dočtení z toho všeho trochu smutno.

"Amaroku, Amaroku, tebe jsem přijala za otce.
Mé nohy tančí díky tobě.
Má mysl myslí díky tobě.
A myslí, téhle dunící noci,
že hodina vlků a Eskymáků je už pryč."

6 30.07.2020

Ach jo. :D
Po předchozím přečtení komentářů ke knize jsem k ní přistupovala opravdu skepticky. Nezasloužila si to. Dnešnímu uhoněnému světu moc nerozumím, nechápu, proč každý potřebuje akci, akci, akci a pokud je někde popis ... hned je to označeno jako NUDA.
Naopak - mně popis možná trochu chyběl. Klidně bych pár stránek přidala, abych si mohla déle a podrobněji přečíst o draggách. (-těžko říct, jestli to píšu správně)
Můj milovaný světe, všechno nemusí být plné dramatu a krve hned od samého začátku a pak až do konce... Ach jo - to jsem si zase ulevila a teď ke knize samotné. :D Omlouvám se všem.

Já jsem velmi spokojená. Nerozuměla jsem lince Hilemora, ale ta byla na konci knihy jasně vysvětlena (po přečtení husina!). Silně mi to připomíná nadšení z Písně krve - takže doufám, že to také nebude mít sestupnou tendenci. Každopádně hodně super, trochu jiná, fantasy. Nápad s produktem je boží, "vzpoura" draggů zaslouží palec nahoru.

Jdu koupit 2. díl ... :D

6 13.10.2019

Dlouho jsem nečetla knihu, ve které by mi byly nesympatické všechny postavy. Já jen kroutila hlavou. Držela jsem se zuby nehty a chtěla dočíst do konce, abych pochopila, co na tom všichni mají.
Bohužel, nepochopila.

Bylo tam toho prostě až moc.

5 10.04.2019

Ne, ne, ne a ne. Tohle se nepovedlo. První díl mě dostal, ale u Verum celou knihu čekáte na odhalení nějakého tajemství, ale prakticky se nic nestane.
Konec zamotaný, zmatený, nevysvětlený a jestli mě to mělo ohromit, tak bohužel.

5 24.11.2017

Sonet o lásce ve formě blues

Dny jsou jak nákladní vlaky
kolik jich v roce je
jedenkrát dojedou všechny
a skončí koleje

Proč bych se já tím trápil
v roce je tolik dní
můj vláček nejezdí včas
můj vlak má zpoždění

A jestli přijede pozdě
co se mi může stát
pro lásku ztratil jsem hlavu

ztratil jsem jízdní řád
(Dny jsou jak nákladní vlaky
třpytí se koleje)

Tohle je zase moje nejoblíbenější báseň této sbírky.

5 12.07.2017

Co si bude nalhávat, na každé stránce jsem se viděla - přesné. Zasmála jsem se a všem na potkání doporučuji. (y)

5 18.01.2017

Tvl, co?! Co ten konec ... chci okamžitě další díl!

Můj zoufalý výkřik. :D
Baví mě to čím dál víc, trochu jsem se ztrácela v množství různých malů, opravdu bych ocenila nějakou encyklopedii, kde by byly i nějaké nákresy, aby si ty zrůdičky člověk dokázal představit. Galadriel se skvěle pere se vším, co jí svět hází pod nohy - chvílemi až zbytečně lehce. Hlavně co se týče těžkých kouzel, najednou je střílí jako kulomet. Ale ok.
Trochu moc nových jmen, enkláv, kouzel, nástrojů atp., člověk musí při čtení dávat pozor. Většina nových postav mě na začátku hrozně rozčilovala, ale nakonec mě drtivá většina mile překvapila.
Je to opravdu hodně čtivé, stránky letí jako splašené, třetí díl v nedohlednu.
Zkrátka boží.

4 20.05.2023

,,Byla to lhostejnost, její lhostejnost ke mě, ta mrazivá voda, která trhá nejpevnější hráz, síla daleko ničivější než nenávist, protože láme pouta sice pozvolna, ale bezpečněji."

Bylo to zvláštní. Ač jsme se snažila Magdalénu pochopit, nedokázala jsem to. Stalo se jí spoustu zlých věcí, se kterými bych se možná ani nedokázala vypořádat - ale velmi mě zklamala opuštěním dítěte. A nemyslím moment, kdy odjela do ciziny, dítě ji "nezajímalo" prakticky celou dobu.
Werner je velmi zvláštní člověk a myslím, že Magdalénu doslova k mnohým věcem dohnal. Přála jsem mu celou knihu, aby se konečně vzepřel. Ale pokaždé polevil. Vždycky. A tak postupně měkla i moje náklonnost k němu.

4 31.07.2016

A mně se styl psaní líbil od první věty, hned jsem si říkala, konečně něco trochu jiného. Nespletla jsem se. Chtěla bych víc stránek!
Líbí se mi osudy lidí z reálného života, žádná pohádka, v životě se zkrátka stávají věci dobré i špatné.
Nejsou zde nudné stránky a děj zběsile plyne.

3 25.07.2018

Prozrazovat děj? Vždyť to ani nejde, je to přepracované dílo - děj dodržuje linku originálního Macbetha. Nemůže Vás nic překvapit. Ale jelikož to byl záměr, nemůžu to knize vyčítat.
Každopádně se jedná o drogami, zradou, morálními zásadami a mocí prosáklé dílo, které stojí za přečtení.
Knihu si určitě užije mnohem více ten, kdo nečetl Macbetha od Shakespeare! Někdy je nevědomost k užitku. :D

3 11.04.2018

Mě by zajímalo, co na té knize je, že to kupuje tolik lidí. Nevadil mi počet postav, ani mi nevadily časté změny míst - to posouvalo v ději, jinak by kniha byla pravděpodobně nečitelná.
Bylo to takové neurazí, nenadchne. 3 hvězdičky za námět, ten je super, člověka donutí trochu se zamyslet.

3 03.02.2018

Já nevím, kniha se ve výsledku líbila, ale!.
Přišlo mi, že spousta věcí prostě nebyla úplně promyšlena a čtenáři vysvětlena, ztrácela jsem se. Myslím, že reklama odkazující na HP knize jenom sebrala, protože jsem od toho čekala něco jiného, každopádně ale splnila svůj účel, protože jsem knihu kupovala kvůli ní, takže vlastně palec nahoru.
Obal knihy je nádherný, ale bohužel je to to nejlepší z celé knihy.

3 09.08.2017

Já jsem od Atlasu čekala něco jiného - bohužel. Kniha vypadá moc pěkně, ale je zde spousta věcí, které mi vadily - v mapách se kolikrát nedá orientovat, nevěděla jsem přesně, co za místo mají označovat. Popis míst je nezajímavý, dlouhý a občas nedává smysl.
Bohužel jsem čekala napínavý příběh k místu určený na mapě, ale většinou se mi autor jen snažil vysvětlil, že jsou to za vlasy přitažené povídačky místních.

3 03.08.2017

Je to můj druhý soubor edice Česká povídka a bohužel ten méně zdařilý. Některé povídky se mi vůbec nelíbily (př. Ztracený básník - dokonce jsme ji přeskočila, ale na konci knihy jsem zpytovala svědomí a pěkně ji dočetla).
Musím vyzdvihnout povídku Ivana Klímy Beethovenova busta - ta mi byla asi nejsympatičtější. Dále Žranice a Sráči, křováci, čulibrci.

3 26.02.2016