bod
komentáře u knih
Hory a nekonečno
Viktorka Hlaváčková
Škoda, že tu není hvězdiček šest...., první cestopis, který jsem četla, prožitý a napsaný ženou, tak nevim jestli to není náhoda, že proti těm mužským je upřímnější a hlubší. Jinak naprosto souhlasím s předchozím komentářem, opakovala bych.
Svědomí proti násilí
Stefan Zweig
Úžasná kniha ! Donutila mne přehodnotit některé své názory, navíc jsem si uvědomila své chabé znalosti historických souvislostí.
Životopis černobílého jehněte
Tomáš Zmeškal
Přečteno již po druhé...zase jedna kniha po které jsem nemohla usnout. Bylo mi smutno hned dvakrát, jednak z děje a pak jsem si uvědomila, že ten hnus nezmizel s pádem komunismu, ale že je zde pořád v genech dalších generací.....
Čas odejít
Jodi Picoult
Jak to formulovat? knihu bych přirovnala k pytlíku slaných buráků...když začnete číst(jíst),nemůžete skončit, ale když skončíte nemáte dobrý pocit...Vím, že to je oddechová četba, navíc ze zajímavého prostředí, ale ten obrat k duchařině mne fakt otrávil....
Hlas pro vraha
Olina Táborská
Knížka se mi dobře četla, na nic si nehraje, je to prostě popsaný jeden z mnoha životních osudů. Nejvíc na autorce oceňuji upřímnost a sebereflexi.
Clayův most
Markus Zusak
Dočteno v jednu v noci, za střídaní úsměvu a slz...stejně jako úsměv a slzy se střídaly i názory na způsob psaní, někdy mi smysl analogií unikal, jindy nadchnul, stejné to bylo i se střídáním dějových linií...výsledek je pět hvězdiček, tolik lásky a pochopení se jinak ocenit nedá.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Pro mne to bylo zklamání. Příběh je samozřejmě silný u tohoto tématu to snad ani jinak nejde, ale děj byl pro mne předvídatelný, styl psaní mi připadal jen jako snaha o navození umělého napětí.
Hod mrtvou labutí
Ondřej Hübl
Po prvních dvou povídkách jsem to viděla na pět hvězdiček, ale postupně mne nadšení přecházelo....ale styl humoru mne vyhovoval.
Podél cest
Pavla Jazairiová
Povídky se mi moc líbily. Líbil se mi způsob psaní, krátké úsečné věty, jednoduchost vyjadřování. ale největší zásluhu na pěti hvězdičkách má asi podobný pohled na život, hodnoty, vnímání okolí...velice často jsem měla pocit , že mnohé věty mi vzala P. Jazairiová z hlavy (nebo naopak?)Ale také chápu , že pro některé lidi tento způsob vyjadřování a cítění může být nicneříkající.
Cop
Lætitia Colombani
I když by se dalo říct, že to bylo trochu prvoplánové a možná i malinko neumělé, tak pocit z knížky je silný...
Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Je zvláštní kombinace toho naivního dětského pohledu a závažného tématu....v každém případě na tu knihu jen tak nezapomenu.
Senzibil
Markéta Pilátová
Už dlouho jsem nečetla knihu, o které bych mohla říct, že se mi ale vůbec nelíbila, až v tomto případě...
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Napřed mi těch dějových linií připadalo zbytečně moc, ale ke konci to dostalo celkem smysl, takže ano , líbilo se mi to i když celkový dojem z knihy mi kazila obyčejná technická banalita, vazba brožované knihy byla tak pevná, že rozevřít stránky, abych se dostala k celému textu byl na každé nové stránce boj, ještě se nestalo, aby mne ze čtení bolely ruce...
V sibiřských lesích
Sylvain Tesson
Námět je mi hodně blízký, slučuje se s mým pohledem na život, jen té vodky už bylo s přibývajícími stránkami zbytečně moc. Také jsem se konci knihy, už nedokázala ubránit pocitu z účelovosti pobytu na chatě a to pouhé potřebě námětu na knihu.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Kniha se mi nelíbila, proč nedám jednu hvězdičku je důvod, že si připouštím možnost , že jsem nepochopila o co Hájíčkovi šlo...Když to shrnu, totálně nesympatická hlavní hrdinka, způsob psaní vyumělkovaný chvílemi až trapný, to bych od takového autora doopravdy nečekala...že by to bylo tím, že se muž snaží vtělit do ženské mysli? tak si nás představuje? námět? napůl červená knihovna napůl již omletá historická fakta...
Dvojí život Heleny Grahamové
Anne Brontë
Z knížek sester Brontëových se mi tato líbila nejméně , když budu upřímná, nelíbila se mi vůbec. Pro mne to už byla červená knihovna...a to mám Janu Eyerovu a Na Větrné hůrce moc ráda.
Brnox. Průvodce brněnským Bronxem
Aleš Palán
Nenáročné, zajímavé, chvílemi veselé čtení i když to byl podle mne dost smutný humor.
Haló, Jácíčku
Daisy Mrázková
Dostala jsem tuto knihu od syna k 67 narozeninám, napřed jsem si řekla, co si o tom myslet? to už vypadám tak senilní?Ale po přečtení a neustálém vracení se k ní, z ní stále čerpám radost a obohacující pohled na svět.