Becca_books komentáře u knih
Námět knihy se mi moc líbil, kopírování sériového vraha bylo zajímavé. Dokonce mě v tomhle díle David tak neštval a měla jsem radost, že má "parťáka" co mu aspoň trošku kryje záda. Škoda překombinování postav a spojení s organizovaným zločinem. Myslím, že to ani nebylo potřeba.
Na konci mi trošku vadil závěr, žádný wow efekt toho, kde se za vším skrývá, žádné wow odhalení a dopadení. Trošku nuda...
Do této serie knih jsem se pustila po knihách Jefferyho Devera, kdy jsem chtěla něco podobného a napínavého.
Námět se mi moc líbil, bylo to čtivé a napínavé. Občas trošku přitažené za vlasy. V jednotlivých postavách jsem se ke konci začala trošku ztrácet.
Štval mě David, který přes to co dělal nevlastnil zbraň a klidně nechával odemčené dveře domu. Vypravoval se do nebezpečných situací aniž by někomu něco řekl...
Posledních pár stran knihy mě dostalo, že jsem četla s otevřenou pusou. Takový závěr by mě nenapadl...
Určitě zkusím i další knihy a uvidíme, jestli mě David přestane tak štvát a třeba nebude tak naivní a impulzivní...
Tuto knihu jsem už četla víckrát, ale od té doby vyšly poslední čtyři díly, tak se chci pustit znovu do celé série. A protože mám moc práce, jdu k práci na PC vyzkoušet audioknihu.
Zatím dobrý, ale jsem zvědavá kolik toho udělám. Předpokládám, že za chvíli budu hledět do blba a poslouchat :-)
Vždy když vyjde nový díl ze série, musím začít od začátku :-) Takže dnes je mým společníkem Poslední aristokratka. První dva díly mám stejně nejraději, tak jsem zvědavá na čtyřku...
Super začátek, kdy jsem se začetla snad hned první stránkou. Pak trošku zamotaný a předvídatelný konec. Přesto jsem knížku přečetla jedním dechem. Mám tento styl ráda.
První kniha této autorky. Líbila se mi hodně. Byla napínavá a pokaždé když jedu vlakem koukám z okna a přemýšlím nad tím, jestli bych se chovala stejně jako Rachel...
A teď si můžu pustit film :-)
Knihy Sandry Brown mám ráda. Jsou to moje takové oddechovky mezi jinýma knihama. Když nad knihou nechci moc přemýšlet. Nemusím červenou knihovnu ale v jejich knihách bývá také nějaká zápletka, takže i když je děj předvídatelný, jsou její knihy napínavé a dobře se čtou.
Skryté zlo jsem přečetla jedním dechem. Autorka umí čtenářky navnadit a dobře popsat jak samotné hrdiny tak i situace.
Tak dočteno...Třetí díl se mi líbil asi nejvíc. Trošku jsem bojovala se svou fantazii, která mi z knihy dělala spíš sérii vtipných scén neb jsem se nemohla zbavit vidiny Addisona jako pana Peabodyho a vždy když byly na scéně netvoři, vybavoval se mi vetřelec...V půlce knihy přestal mít děj spád a přišlo mi to zbytečně natahované. Konec byl docela předvídatelný. A ze všech třech knih mám tak trošku pocit, že ymbryny byly docela k ničemu a na to, že měly mít největší moc, nic moc nesvedly...Nejvíc se mi líbil Sharon. Celou dobu jsem čekala, že mu ta kápě sjede a dozvíme se, co je zač. Trošku zklamání :-)
Tento díl mi přijde více dobrodružný a vypravěcí, byla jsem zvědavá jak to vše dopadne.
Hned jsem navázala na třetí díol, tak mi troku splývá dej, co je ještě ve dvojce a co už ne...
Líbily se mi pasáže odehrávající se ve válečném Londýně.
Především se mi líbí styl autorova psaní, kdy nás nechá chvilku uklébat v poklidu a pak tam hodí nějakou jobovku, kdy zatínám zuby a jsem nervózní co bude dál.
Tuto knihu mám už dlouho a zatím jsem po ní nesáhla. Večer jsem ji před půlnocí vytáhla a začala jsem číst. Už jsem si vůbec nepamatovala o čem má být. Přemýšlela jsem jestli je to horor a šla raději překontrolovat zamčené dveře, potom to byl dobrodružný příběh až skoro pohádka...No sfoukla jsem ji na jeden nádech a jsem v rozpacích. Úžasné kapitoly se střídaly s absurdními a ve finále se musím pustit do dalších dílů :-)