barbucha07
komentáře u knih
Třetí most
Lászlo Szilasi
Zajímavý námět, který se však utopil v příliš mnoha slovech. Příběh je vleklý a nejasný, nejasná je i motivace postav a příčiny jejich stavu a jednání. Autor, jakoby si to uvědomil a na posledních stranách se tak mění způsob a dynamika vyprávění. Knihu to však nezachrání.
35 mrtvých
Sergio Álvarez
Knize chybí zejména lepší jazykové zpracování. Takto je to často jen popis děje. Zajímavý nápad s vloženými příběhy, které se někdy jen dotknou hlavní linie by mohl být rozveden na celou knihu, tak aby si čtenář mohl skládat příběh z jednotlivých střípků a hlasů postav.
Hřbitovní hlína
Máirtín Ó Cadhain
Skvělý nápad, výborné zpracování, ale na 300 stran to nevydrží.
Pětinároží
Mario Vargas Llosa
Svižně napsaný příběh o ... O čem vlastně, trochu o vyprázdněném životě smetánky, trochu o bulváru, trochu o vládě v moci policie a tajných služeb. Bohužel ani jedno z témat do hloubky. Na autora Zeleného domu, Pantaleóna, Kozlovy slavnosti trochu málo.
Mrtvorozená Eliška Frankensteinová
Michael Stavarič
Román utopený ve stylu, jen by mě zajímalo, zda stylu Denemarkové nebo Stavariče
Škoda že tu nejsi se mnou
Graham Swift
Po zklamání z románu Zítřek přišel Graham Swift opět v dobré formě. Výborně prokleslené a až chirurgicky rozpitvané vnitřní stavy postav, pocit tísně a smutku. Škoda jen natahovaného konce.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Jeden z mnoha (post)moderních románů. Po prvních 40, 50, 100 stránkách jste nadšeni, postupně však autorovi dochází dech, někdy v polovině (tady 450 stránce) si říkáte má to vůbec cenu dočítat, což autorovi dojde bohužel o 350 stran později a proto nakonec děj zrychlí a pak utne.
Nejvíce bych románu vytkl přerod hlavní postavy z sympatické, odvážné mladé ženy v čekající husu, které se opravdu nedá fandit.
Příběhy z temné komory
Günter Grass
Typický Grass pozdního období, odklon od epického příběhu, děj se odehrává někde na pozadí dialogu osmi sourozenců, dětí G.G. Postava Marie, rodinné fotografky z ní vystupuje asi nejasněji. Vše je jen nastíněno a zpochybňováno. Pokud čtenář udrží pozornost bude pro něj každá věta potěchou.
Leviatan
Arno Schmidt
V knize se najdou pasáže "perly", celé je to ale zatemněné nadužíváním hyperbol a básnickými obraty někdy až k nesnesení.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Nuda, na to jak oblíbená kniha to je, čekal jsem něco propracovanějšího, zábavnějšího a ne zdlouhavé nepromyšlené vyprávění bez výrazných charakterů postav (umí někdo po přečtení rozeznat ty trpaslíky jinak, než podle jména a barvy pláštěnky)... Když si autor neví rady tak tam narychlo něco vrazí, polovinu knihy čekáte na souboj s drakem a pak ...
Skutečná událost
Emil Hakl (p)
Česká próza se zřejmě nachází v hluboké krizi pokud toto je nejlepší próza roku 2013 podle ceny Magnesia litera. Bohužel jsem v tomto románu nenašel vůbec nic ...
Vánice
Vladimir Georgijevič Sorokin
Poměrně zdařilá variace na téma, které před Sorokinem zpracovalo již několik ruských klasiků. Jako variace a hříčka se čte velmi dobře. Působivý je zvláště závěr knihy, kdy se do mysli hrdinů vkrádá rezignace. Příběh však zůstává v rovině hříčky a nepřináší hlubší myšlenku.
Láska
Toni Morrison
Příběh lásky a nenávisti dvou kamarádek, které rozdělí svatba jedné s dědečekem druhé.
Postavy jsou záměrně líčeny nejednoznačně. Skutečnosti nazíráme vždy z pohledu několika postav a celkový obraz se tak postupně poodhaluje.
Šíleně smutné povídky
Tereza Boučková
13 povídek převážně o mezilidských vtazích, o jejich ztroskotáních a životě bez toho druhého. Ač "šíleně smutné", přece je v nich najdeme i humor. Sevřený styl, krátké věty, někdy jedno slovo stačí místo dlouhé věty.
V mene otca
Vladimír Balla
Na autorovu obranu musím napsat, že nemám rád tento druh knih, antihrdina vyprávějící o svém prázdném životě bez citu a emocí. Celkový dojem z knihy mně vylepšil závěr, kde se právě emoce v náznaku objeví. Jako zajímavé literární cvičení se to dá přežít právě těch 100 stran, co kniha má. Ale jaký to má smysl ...
Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových
Boualem Sansal
Zajímavá kniha se silnými tématy viny, zodpovědnosti za viny rodičů a arabského terorismu, bohužel příběh působí trochu vykonstruovaně a trčí z něj snaha o vyjádření morálního postoje autora. Autorovi se nepodařilo úplně udržet intelektuální a jazykové rozrůznění postav bratrů, zdařilé na začátku knihy a nepozornému čtenáři tak mohou v některých pasážích splývat.
Moře a jed
Šúsaku Endó
Ačkoliv téma je zajímavé, kniha nedosahuje síly Mlčení. Příběh nahlížíme očima vypravěče a několika postav, to je však neúčelné, neboť nám to nepřináší nové pohledy na danou problematiku.