Atekram
komentáře u knih
Sir Gawain a zelený rytíř
Anna Valentová
Fascinuje mě celý artušovský mýtus a speciálně tahle báseň. Je to koncentrace archetypů a principů hrdinského příběhu, ze které později vycházejí další a další autoři. Připadá mi, jako by tyto legendy byly zastrčené od nepaměti někde v mé mysli. Mají kořeny někde na počátku věků a jen se mění a přestavují, jak se vyprávějí dál v další době.
Magie havranů
Margaret Rogerson
(SPOILER) První část Magie havranů je skvělá, líbí se mi námět s obrazy i popsaný svět. Co je myslím na knize nejlepší jsou víly, respektive jejich ztvárnění. Oceňuji, že se svým myšlením a pohledem na svět opravdu liší od lidí a hlavní hrdinka musí při jednání s nimi neustále přemýšlet nad každým slovem. Líbí se mi jejich marnivost, pravá podoba i fascinace uměním a lidmi.
Přibližně v polovině se ale příběh překlopí do romantiky a dva hlavní hrdinové ztrácejí své osobité rysy. Samotné jeho vyvrcholení mi nakonec moc nedávalo smysl. Také by mě zajímalo, proč se Havran začne chovat víc jako člověk než víla. Je to kvůli lásce? (Vlastně si dovedu jen těžko představit, že by vztah mezi člověkem a vílou v této knize byl reálně možný.) Pořád jsem čekala na nějaké vysvětlení, ale to nepřišlo. I v druhé části jsou ale skvělé momenty, např. portrétování dvora, králík nebo podstata "příšer" v knize.
Pořád je to však velmi dobré - mnohem mnohem lepší než spousta jiných knih s podobnou tématikou. Tím spíš, že se jedná o prvotinu.
Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
Addie LaRue je nádherná kniha s velmi originálním námětem. Je skvěle napsaná, postavy jsou úžasně živé. Je zajímavé, že ačkoli sledujeme 300 let života Addie, autorka se zaměřuje na všední věci kolem ní a významné události popisuje jen letmo. Myslím, že je to velmi zajímavá sonda do života nesmrtelného člověka. Zároveň to nechává Addie auru tajemna, můžeme se jen domýšlet, co všechno viděla, protože máme jen střípky. Rozumím jí, Atmosféra knihy je okouzlující, prodchnutá uměním.
Přes tohle všechno jsem se knihou velmi dlouho nemohla prokousat. Četla jsem ji přes půl roku. Nevím ale, čím to je. Konečná pointa a vyvrcholení knihy po sebe nádherně zapadnou.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Klasická kniha o rozmařilém muži a obrazu, který ukazuje duši. Kniha sem tam obsahuje rozvleklé popisy, ale má tolik vrstev, myšlenek a bonmotů, že se nad ní můžete zamýšlet opravdu dlouho.
Nejtemnější část lesa
Holly Black
Miluju Holly Black a její ztvárnění světa nadpřirozených bytostí, které jsou krásné a kruté zároveň. Přesto je kniha trochu slabší než třeba Daň peklu, nebo u nás bohužel nepřeložená Valiant. Vždycky si v ní ale něco najdu a čas od času se k ní vrátím.
Řbitov zviřátek
Stephen King
Geniální a pro mě velmi děsivá kniha. Je o smrti, naději a poznání, že některé věci nejdou vrátit a existují síly, s nimiž by si člověk neměl zahrávat. Už si ji znovu nepřečtu, přesto si myslím, že je to hororová špička (alespoň z toho, co jsem četla já).
Prachožrouti
Paolo Bacigalupi
Další vize zaprášené děsivé budoucnosti z pera Bacigalupiho. Dovede popsat postapokalyptickou krajinu tak věrně až z toho mrazí. Prachožrouti nejsou výjimkou.
Rose Madder
Stephen King
Děsivá kniha o utrpení jedné ženy v jedovatém manželství s násilníkem. Ještě teď mám husí kůži.
Beton, kosti a sny
Pavel Renčín
Moje první Renčínova kniha, kterou jsem četla - soubor temných fantasy povídek s originálními motivy.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Převyprávěný klasický příběh o krásce a zvířeti. První z mnoha. Kniha se mi líbila jako oddechovka, už je to pár let, co jsem ji četla a funguje dobře i sama o sobě, bez ohledu na následující díly.
Les mytág
Robert Holdstock
Zvláštní kniha, která mě vtáhla do temného lesa a už nikdy nepustila zpět. Našla jsem ji úplně náhodou v antikvariátu. Asi to byl osud.
Zpěv Susannah
Stephen King
Už je to dávno, co jsem knihu četla, ale utkvělo mi o ní hlavně to, že už to začíná být opravdu pořádný mindfuck. Jak už název napovídá, ve středu dění je Susannah a Mia. Kniha je kratší a je to taková předehra před závěrečným dílem.
Vlci z Cally
Stephen King
Na rozdíl od většiny se mi Vlci z Cally líbili opravdu hodně. Bavila mě celá zápletka s vesnicí a přípravami na bitvu, jako vystřižená z klasického westernu. A celkové rozuzlení problému s dětmi, šmejdy a Vlky bylo pro mě hodně znepokojivé a zajímavé. Navíc se na scéně objevuje otec Callahan, další známá Kingova postava a taky nějaké ty popkulturní odkazy z jiných světů. Tenhle díl jsem si prostě užila.
Tři vyvolení
Stephen King
V této knize se cestuje mezi světy - včetně toho našeho, aby si Roland vybral své společníky, nové pistolníky, kteří ho budou na cestě provázet. Nové postavy jsou jedna horší a živější než druhá - feťák Eddie, černoška s rozštěpenou osobností a bez nohou Odetta (a ty druhé) a chlapec Jack. Každá má ale v příběhu nezastupitelné místo a kolotoč událostí se teprve rozjíždí.
Čaroděj a sklo
Stephen King
Čaroděj a sklo je velmi dlouhý a náročný díl série o Temné věži. Obsahuje ale hodně důležitých informací a stop, ke kterým se později vrátíme. Je to kompaktní příběh o Rolandově minulosti a osudových událostech, které ho formovaly. Vystupuje tu taky několik postav, k nimž se pistolník stále v myšlenkách vrací a my tady konečně uslyšíme jejich příběhy.
Pistolník
Stephen King
První díl Temné věže ukazuje střípky šíleného jiného světa, v němž pistolník Roland míří za svým cílem po velmi daleké cestě. Je to jen zlomek toho, co teprve přijde a zároveň úplně všechno. Je to první zkouška pro čtenáře, zda vydrží.
Oproti ostatním knihám série je Pistolník jednoduchý a nekomplikovaný. Ale je to jen vějička. Naprosto chápu, že nesedne každému, zvlášť když se tolik vymyká obvyklým Kingovým knihám.
Temná věž
Stephen King
Tohle byla velmi dlouhá a velmi vyčerpávající cesta - nejen pro Rolanda, ale i pro mě jako pro čtenáře. Sérii jsem četla několik dlouhých let s mnoha přestávkami, protože najednou by to podle mě bylo trochu jako hraní si s ohněm. Tenhle umírající svět je tak obrovský, magický, podivný a děsivý, že by se v něm dalo snadno zabloudit a nikdy do cíle nedojít. Ale Ka je jako kolo... Závěr této cesty mě ohromil a tak trochu srazil na kolena. Ale vlastně mi to mělo být jasné mnohem mnohem dřív.
Myslím, že je to Kingovo mistrovské dílo a nepochybně mu musel obětovat velký kus duše. Rozhodně se k Temné věži ještě vrátím.
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Kniha, která má velkou sílu připoutat čtenáře ke svým postavám. Brontë je o mnoho temnější a syrovější než Austen. Mám ráda tu atmosféru viktoriánských vřesovišť s nádechem tajemna. Jana je hrdinka, která si i přes všechny křivdy, které se jí v životě staly, uchovává silného a svobodného ducha. Sice je mistrně skrytý pod naučenou maskou, v některých chvílích ale probleskne na povrch a když nakonec dostane prostor, je to jako vypustit ptáka z klece.
Také filmové zpracování nezaostává, moje nejoblíbenější je to poslední.