Atekram komentáře u knih

Po přečtení výborného prologu jsem se radovala. Bohužel jen chvíli. Příběh je podle mě jeden velký brak a je to škoda, protože některé nápady a scény jsou opravdu kouzelné. Knize hodně ubližuje ich forma, protože musíme neustále snášet myšlenkové pochody a dialogy hlavní hrdinky, které se týkají spíš kluků než toho, co se kolem ní děje. Některé zvraty a dějové linky jsou nelogické a hloupé, hrdinové spoustu věcí neřeší, zákonitosti se nahodile mění, jak se to zrovna hodí atd. Myslím, že existují mnohem lepší knihy s podobnou tématikou.

30.12.2018

Kniha je fajn, patří k těm lepším svého žánru. Je psaná čtivě, ale hlavní hrdinka je místy (hlavně tedy ve druhém dílu) docela hloupá. Po Dani peklu je to pro mě ale spíš slabý odvar vílího světa.

30.12.2018

V kostce moje dětství :D A jsem opravdu ráda, že jsem v podstatě "vyrostla" s Harrym, jak u nás knížky postupně vycházeli. Tahle kniha byla jedna z těch, co mě přivedly k fantasy a sci-fi literatuře a je pro mě opravdu výjimečná.

5 29.12.2018

Těšila jsem se, že si připomenu časy, kdy jsem v jedenácti čekala na dopis z Bradavic, místo toho se mi do ruky dostala slátanina, která bohužel působí jako nějaká fanfikce... Ona to v podstatě je taková fanfikce s požehnáním autorky. Kdyby to byl román, více promyšlený a propracovaný, zmizely nesmysly, co odporují původní sáze, a hlavně to napsala sama Rowling, mohla to být fajn kniha, kterou bych si přečetla moc ráda. Ale tohle je děsně překombinované a evidentně šité horkou jehlou. Na Potterech je super právě ta promyšlenost děje, detaily, vykreslení postav, motivace atd., ale tady není zhola nic. A ze všeho nejvíc mi vadí do očí bijící změna charakteru snad všech hrdinů a to, jak neskutečně pitomě se k sobě chovají. Nechápu, jak mohla Rowling dopustit takovou zhovadilost.
Co tu tak čtu, někteří po tomhle sáhli jako první ze ságy - radím, nedělejte to a radši začněte od začátku, ve filmech je z knih jen zlomek, je škoda se o ně ochudit. Dítě oproti nim opravdu není dobrý příběh.

Jako malá jsem četla Stroudovu Barthemaiovu trilogii, která mě moc bavila. Teď v dospělosti se ke mě dostal Lockwood a hned se mi zdál povědomý :D Kniha je skvělá, celý námět s duchy je propracovaný a originálně pojatý, dětští hrdinové sympatičtí a chytří, detektivní příběh poutavý a věřím, že pro děti i více překvapivý. Pokud jednou budu mít svoje děti, určitě tohle dostanou ke čtení.

1 29.12.2018

Moje srdcovka, kterou jsem poprvé četla někdy v 15 a dodnes se k ní pravidelně vracím. Ačkoli je v knize romantika, není to přeslazené, přehnané ani pitomé. Autorka dokáže na pár stránkách vykreslit svět kouzelných jako děsivé, kruté, dekadentní, zvrácené ale i úchvatné místo. O hrdiny opravdu bojíme a často jsme zhnusení jejich činy, ačkoli jsme si je oblíbili. Oceňuji hlavně, že postavy jsou inteligentní, plastické, neuvažují černobíle, což vůbec není v tomto žánru samozřejmost.

29.12.2018

Po Dani peklu, Valiant atd., mě Krutý princ tolik neuchvátil. Ale i tak, je to prostě Holly Black, kterou si vždycky ráda přečtu, ačkoli už nejsem cílová věková kategorie. Její knihy mají kouzlo, které u jiných podobných postrádám a hrdinové jsou sympatičtí a uvěřitelní, i když se jedná o puberťáky. Příjemná oddechová kniha, určitě si nenechám ujít druhý díl.

29.12.2018

Ke knize jsem se dostala náhodou, čistě kvůli obalu, který mě zaujal v obchodě, takže jsem nevěděla, co očekávat. Trochu jsem se děsila jména hrdinky, ale je rozumně vysvětleno. Rozjezd je trochu zkratkovitý, ale postupně jak se zaplétáte do děje, nejde se odtrhnout. Na knize se mi líbí, že ačkoli je určena dospívajícím, vyvarovala mnoha klišé svého žánru. Hlavní hrdinka není na první pohled výjimečná ani neomylná, není otravná, ukňouraná atd. V příběhu je spousta zvratů a věcí, které čtenář neočekává, nejsou tu žádné hloupé milostné eskapády, svět je díky historickému kontextu uvěřitelný a námět zajímavý a neotřelý. A závěr s koncem světa a nohama jezevce je výbornou tečkou za prožitými událostmi hrdinů.
Být o pár let mladší, věřím, že by se mi příběh líbil ještě víc.

29.12.2018

Co dodat, autorka příběh "konečně" vmanévrovala mezi víly, kde je ve svém živlu. A bohužel si nejde nevšimnout spousty podobností a paralel s Dvory. Docela mě mrzí, jak jsou ty postavy šablonovité. Skoro ke každému charakteru z Dvorů tady (popř. v dalším díle) najdete podobný.
Hned jak se na scéně objeví potetovaný samec Rowan, je jasné, jak to celé dopadne. Aelin musí projít duševním uzdravením a spárovat se s původně nenáviděným mužem, který už bude ten doživotní. Celá ta její změna z Celaeny na Aelin, mě zpočátku dost mátla, celé to bylo takové WTF, ale zvyknete si.
Na konci se z Aelin, ale stane taková Molly Sue a tohoto pocitu jsem se bohužel už nezbavila ani v dalších dílech.
Ze začátku je hlavní linka nudná a tak je celkem osvěžující, že se tu střídají pohledy několika postav. Příběhy s Chaolem a Dorianem mě příliš nezaujaly, Manon už je zajímavější - celý ten svět čarodějek se mi líbí, je neokoukaný a odsýpá. Ke konci se opět dočkáme i několika zvratů.
Mohlo by se zdát, že jen remcám, přesto knihu řadím mezi ty lepší z celé série :)

1 03.08.2018

Jako celek se mi kniha dost líbila.
Oceňuji hned několik nečekaných zvratů, z nichž některé mě opravdu zasáhly. Vždycky, když jsem byla na autorku naštvaná, jsem si zároveň říkala, že ji vlastně musím obdivovat, protože vyvolat u čtenáře emoce je asi dobrá vizitka. Akční scény a linka s rebely a Celaeninou vlastní agendou proti králi je výborná. Milostná linie je roztomilá, ačkoli se mi zdá neuvěřitelné, že po životě ve zločineckém podsvětí a následně ve vězení, je hlavní hrdinka stále panna. Ale co už :)

(SPOILER)
Jediné, co mě docela irutuje, jsou konflikty a zvraty vyvolané tím, že se vesměs inteligentní postavy najednou chovají jako blbci. (respektive, když je vlastně za blbce čtenář) Kdyby spolu některé z nich mluvili, jako normální dospělí lidé... Co víc, kdyby spolu mluvili PO určitých událostech a nechovali se jako totální zabedněnci (Celeana) a ufňukanci (Chaol).
Takhle mi to totiž přijde, že je to celé uměle vytvořené, aby Celaina mohla odjet pryč. To to nešlo odůvodnit přirozeněji?

Celkově ale dávám palec nahoru a těším se na další díl :)

03.08.2018

Knihu jsem začala číst po přečtení série Dvorů. Líbila se mi, je odlišná a kratší, takže neobsahuje moc hluchých pasáží. Hlavní hrdinka se mi líbí, jenom mi nesedí její nízký věk k tomu, že se jí bojí celá země. I další hlavní postavy jsou hodně mladé a podle toho taky občas jednají. Např. kapitán Chaol by i vzhledem ke svému postavení měl mít aspoň 10 let navíc. Zápletka mě zaujala, líbilo se mi, že tu nehraje prim magie a celkově je to trochu jiné a jinak podané než Dvory. Jsem zvědavá na pokračování.

1 02.07.2018

Když jsem viděla, jak je kniha tlustá, trochu jsem se bála, že se bude opakovat nudná prostřední část jako u dvojky. Musím však říct, že oproti ní má trojka spád a bavila mě. Úvod na Jarném dvoře je zajímavý, ačkoli je to od Feyre opravdu dost kruté vzhledem k tomu, kolik dalších lidí zaplatí spolu s Tamlinem. Tamlin je celkově hodně tragická figura. Autorka ho sice prostřednictvím Feyre neustále vykresluje tak, abychom ho nenáviděli, zkuste se na to ale dívat jeho očima. Není sice nejbystřejší a nejempatičtější, avšak celou dobu si myslel, že jeho milou unesl ze svatby šílený sadista, očaroval ji a drží jí někde v podzemní kobce.
Co se týče dalších postav, mnohem víc než osudy ústředního, příliš idealistického páru, mě zajímaly ty vedlejší, jako Lucien, Cassian a Nesta, Elain, Jurian... Podle mě mohlo být věnováno více prostoru jim, místo toho, abychom věděli o každém orálním sexu, který Feyre provedla Rhysandovi.
Co se týče finální bitvy, líbila se mi, i když je možná malinko překombinovaná (super silné entity a tak). K úplnému závěru snad jen, že podle mě co je jednou mrtvé by tak už mělo zůstat, pak by to byl teprv velmi silný závěr.

2 02.07.2018

S knihou mám jeden zásadní problém, a tím je její prostřední část, která je neskutečně zdlouhavá a nezajímavá. Tento dojem mám i z dalších knih od Mass, čím více mají stránek, tím více je v nich "omáčky". V prostřední části máme sice objevovat svobodný život ve Velarisu a spolu s Feyre projít uzdravením duše, nemyslím si však, že by se něco zásadního stalo, kdyby kniha měla o 100 stran méně...
Další věc, která mě zarazila je vývoj Rhysanda - více se mi líbil v prvním díle. Vůbec nerozumím jaký účel má celá ta komedie se zlým králem atd.
Teď už ke kladům. Líbí se mi, že ačkoli příběhu vévodí silné emancipované ženské postavy, muži tu většinou neslouží jen jako doplňky (jako je tomu u série Skleněný trůn). Oblíbila jsem si také některé vedlejší postavy a ráda se o nich dozvím více.
Další plus je finále knihy a zvraty, které se v něm odehrají. (i když by bylo ještě lepší, kdyby nás autorka nechala ohledně Feyre v nevědomosti až do dalšího dílu).
Sexuální scény mi v zásadě nevadily, je to přece jen young adult (i když deseti stránková soulož a komedie na dvoře Nočních můr byly trochu na hranici únosnosti :D). Oceňuji, že hrdinka má více osudových lásek a nejen tu první. Celkově vývoj Feyre a změna jejího pohledu na život, je vcelku svěží.
Sérii musíte brát jako oddychové čtení. Nad spoustou věcí nesmíte příliš přemýšlet, ale jako odreagování se mi líbí.

1 02.07.2018