Anie.M komentáře u knih

dlouho jsem se knize bránila, nakonec mi ji kamarádka dala do ruky, že to prostě musím přečíst. a jsem za to vděčná, Hana je opravdu povedené dílo, nejvíce jsem sledovala psychiku postav, každý tam má svůj příběh, každý řeší jiný úhel pohledu. mě osobně hodně baví když se v příběhu přeskakuje a najednou to vypráví jiná osoba nebo se příběh přesune do jiného roku. udržuje mě to v napětí a chtíči vědět, kde se to vše spojí a dá mi to jeden celek. nejoblíbenější postava byla samozřejmě Mira.

ještě si dovolím úryvek, který nijak neodkazuje na obsah či téma, ale mě zaujal na první pohled.
"Do hodinářství přišlo jen pár zákazníků, v některých dnech jen dva tři, aby se domluvili na opravě či koupi nových hodin. Oprav bylo dost, protože tehdy se nic nevyhazovalo. Lidé byli trpělivější, věděli, že všechno - vztahy i věci - chce svůj čas. Nerozváděli se při prvních neshodách a neutráceli za nové věci při prvních potížích. Řemeslníci odváděli svou práci pořádně, aby jejich výrobky vydrželi dlouho, a tak spousta předmětů přežívala své stvořitele i vlastníky a zůstávala v rodinách po celé generace."

47 23.09.2022

knížek spojených s válkou, nelidským chovám a tak dále je mnoho. tady je zajímavé, že hlavním vypravěčem je Smrt a vlastně mě moc nezajímalo, jak příběh zkončí, ale to, jak pokračuje a jak se vyvíjí. téma jako celek je hodné zamyšlení. kéž by více lidí četlo a přemýšlelo, že i když je tohle fikce, není to tak daleko od pravdy a příště až by se ofrňovali nad tím, že tenhle koláček není takový jak si představovali, by si vzpomněli na to, že občas lidi jedli polívku 6 dní v týdnu a za obyčejné jablko byli vděční.

24 19.12.2020

kniha se četla sama, nějak jsem se k tomuto typu románu musela pročíst a teď si moc užívám příběhy těch nejobyčejnějších, úplně jiný svět pro mě (holky narozené v devadesátkách) nepochopitelný a tak vzdálený. líbili se mi všechny postavy, dokonce i zapšklá Barbora, už to prostě tak bývá, že někdo miulost nenechá odejít. dozvěděla jsem se i pár historických zajímavostí. určitě si přečtu i další díl, jen si dám menší pauzu, abych si užila všechny ty dojmy

23 16.01.2023

mlýn jsem otevřela na doporučení a jsem za něj vděčná. na jednu stranu je to o životě dvou bratrů a jejich rodině, ale zároveň je to napěchované historickými událostmi, které se událi na našem území. mohu jen doporučit dál.

„Tak Němci už táhnou pryč,“ nechala se slyšet babka u krámu. „Vyhnali před válkou Čechy, tak teď my poženeme je!“ „Včera se prý stěhoval ten, no jak má tu pilu, Samuel Mauer. Prý ho musely revoluční gardy doslova vykopat ven, nechtěl se z pily hnout.“ „Mauer? Vždyť se vrátil před pár dny z Osvětimi! Prý měl štěstí, že o pár dní pozdějc by šel do plynu. Je to přece Žid.“ „No Žid je, ale taky Němec, tak ho vyhnali.“ „Pověsit by je měli všechny!“ odplivla si babka.
„Heleďte, Hadrbolec, vo co vám de?“ dupla si zlostně babka. „O nic. Jen že léta u Mauera řežeme dřevo, teda před válkou jsme řezali. A bylo nám jedno, kdo je Žid, Němec nebo Čech. A on nemůže za to, že je Žid, a navíc Němec, stejně jako vy nemůžete za to, že jste blbá, Málková.“

„Jen mě, děvenko, pořád neopravuj,“ smála se babička, „počkej, až se jednou budou tvoje vnoučata smát tobě, třeba že říkáte soudružky a soudruzi!“

Dívala se za nimi a přemýšlela. Přemýšlela o tom, jestli jednou, až lidé zcela zapomenou, jestli se to všechno může opakovat. Napadlo ji, že asi jedinou vlastností tohoto světa, na kterou se můžeme spolehnout, je jeho naprostá absurdita

... a pro mě nejkrásnější věta:
O mlynářích se mluvilo jako „o těch, co dali slib tátovi“

23 29.10.2019

ano, konečně je ten pravý Servaz zase zpět. spolu s prvním dílem je tento díl nejpovedenější. bylo to zamotané a spletité, ale zároveň jsem vše pochopila, mělo to velmi zajímavou zápletku a to rozzuzlení bylo překvapivý. těším se na další díl.

20 12.11.2021

nemůžu jinak než pět hvězd, celá atmosféra mě vtáhla do příběhu, ze kterého jsem cítila úzkost, ale nešlo khinu odložit a opustit Agnes. velmi barvité popisy života na Islandu počátkem devatenáctého století a zdařilý pohled do jedné opuštěné a podvedené duše. nejprve mi probleskl nápad přečíst si další vyprávění o Agnes Magnúsdóttir, pak jsem se ale zastavila, protože přesně tuhle verzi jejího příběhu si chci nechat v mysli.

19 13.08.2019

Saturnin je prostě geniální a nikdy neomrzí. jeho příběhy, teorie a co teprve průpovídky tety Kateřiny. ideální kniha na příjemné, letní odpoledne.

18 25.06.2019

jsem naprosto nadšená příběhem, okouzlená Barcelonou a smutná z těch ztracených duší. Stín větru ve mě zanechal velkou stopu, rozhodně jsem si knihu zamilovala od první stránky a stějně tak většinu postav. nemůžu se dočkat dalších knih od Zafóna a také až vyazím po stopách příběhu, třeba do kavárny u Čtyř koček.

a samozřejmě pár útržků, které mě zaujaly.

"Barcelona je čarodějka, víte, Danieli ? Dostane se vám pod kůži a zmocní se vaší duše, aniž si to uvědomíte."

"Snímek zachycoval mladinkého Juliána a Penélope, jak se usmívají na život, jenž jim, aniž to věděli, proklouzl mezi prsty."

"Knížky jsou jako zrcadlo. Člověk v nich vidí to, co nosí v sobě"

"A jak se Vám líbí ženy, Danieli ? Já toho o ženách opravdu moc nevím. No tak to o nich nikdo neví, ani Freud, ani ony samy. Ale je to jako s elektřinou, člověk nemusí vědět, jak funguje, aby ho kopla."

17 30.10.2020

velmi zajímavá knížka, i když jsem věděla, že je to pouze kdyby, v jednu chvíli jsem přemýšlela: "počkat co ? vždyť píšou rok 2012, takhle to ale nebylo, to je jak 40 let zpátky, v takové době už nežijeme, ne ne". no bylo to odstrašující

16 02.01.2022

Knihu lze označit za mistrovké dílo a to i přes to, že z ní čiší zoufalství, beznaděj, vyhoření lidskosti. ačkoliv snesu hodně, vraždy hlava nehlava, vydírání, mučení, u téhle knížky jsem snad půlku robrečela .... nad tou beznadějí, nad něčím co se stalo 73 let zpátky a ať si každý kdo chce co chce říká, stále si tu historii neseme. není dost být Čech, není dost být Němec, a co teprve půl na půl. už je pro mě nepředstavitelné, že pro lidi bylo normální přijmout jak českou tak neměckou tradici a na obě byli hrdí. To, co se stalo pak, nenávratně změnilo všechny, do posledního. U těch čísel jsem skoro knížku odložila ....

Teď tu před ním stála v šátku kolem ramenou, v košili a montérkách, v holinkách špinavých od hlíny a hnoje. Stroj na práci, který už dávno pozbyl ženství. Po pěti dlouhých letech se na sebe podívala cizíma očima a uviděla zanedbanou ženskou od krav, která se den co den probouzí s vděčností za ponižující práci. Otrok, který si zvykl na své okovy. Žena, která mohla být jeho ženou.

Jak to tu teď vypadá? Před válkou jsme tady žili ve shodě, každé dožínky, každé vinobraní, každé Vánoce, neděle v kostele, všichni jsme je trávili spolu. Čech, Rakušan nebo Němec, to bylo jedno.

Mám ořechy, vyměním za citrón. Koupím brambory, případně vyměním za cibuli a česnek. Koupím cukr.

všude je možné, aby se ke korytu dostali grázlové.

Můžu vám říct, že mi to bylo jedno, za tři vajíčka, co jsem jednou dostala, bych udělala i víc.

Jako by v mojí mámě byly dvě ženské. Jedna ta ukřivděná německá, co ji vyhnali z domu, a druhá nadřazená německá, co se Čechoslovákům, mezi kterými žije, jen posmívá. A ta česká, co v sobě vždycky viděla, ta jako by někam zmizela.

16 19.12.2018

Mrazivé a velmi působivé čtení o zločinu v divočině. Nina mi přišla od začátku sympatická a líbilo se mi, jak se její postava vyvíjí. ne, že bych fandila záporákům, ale i ti se mi libily, přišlo mi, že vše do sebe hezky zapadá. na konci mi přišlo fajn, že příběh neskončil jen tím, jestli někdo přežije nebo ne, ale celkově, že se problematikou únosů mladých dívek zabývají dál.
V průběhu čtení jsem si vzpomněla na film (Wind river, pokud by někdo chtěl mrknout) z velmi podobného prostředí a říkala si, že bych ráda narazila na knihu, která je podobně laděná. a tak jsem našla

13 19.03.2019

nádherná kniha o ještě nádhernější krajině.....asi nejvíce jsem si užívala ty pasáže s popisem přírody, krásná a někdy i krutá.
životy lidí tam se v mnohém lišili od lidí z města a nemluvě o dnešní době. dnes nefunguje klimatizace nebo se musí do obchodu pěšky a je to tragédie. tenkrát lidi pracovali za jakéhokoliv počasí dva, tři dny a i poté šli nejprve do stáje. je pravda, že tento drsný životní styl se promítnul na myšlení - v první řadě majetek, peníze a zábava v podobě krásné ženy či mladého muže.

13 10.10.2018

naprosto parádní a skvělé scifi.
líbilo se mi vše, nemám co bych vytkla. myšlenka příběhu, to jak autorka vykreslila celý budoucí svět, vše jsem jí věřila, proč by se to takhle nemohlo stát.
nejspíš proto, že se počítá s pokračováním byla část knihy popisná, aby se čtenář mohl vcítit do nové doby. místy se dějová linka proplétala s osudy jednotlivých postav, byla tam i správná dávka akce. za mě jsem nenašla žádná hluchá místa, která bych chtěla přeskočit.
nejvíce mě zaujalo to, že hlavním hrdinou je dítě, které ještě k tomu strachu, které je všude kolem něj, zatajuje, že je vlastně děvče. vše co prožívá a jak přemýšlí, to vše je zachycenou dětskýma očima. a dospělí si někdy neuvědomí jak moc jinak děti vidí problémy.

"Nejste naši přátelé" upozornila jsem ho stejně jako oni tolikrát mě na mé otroctví. "Samozřezmě že máme svá tajemství. Necháváte nás trpět. Berete nám životy, posíláte do dolů, obchodujete s námi, kdy se vám zlíbí. Popravujete nás. Vězníte."
"To je úděl poražených, Ilane." (no jo, lidská rasa se nezapře a zůstaně stejná i za 300 let)

rozhodně se těším na další díl a chci vědět další detaily ze života Ilan, tolik otázek ohledně jejího nového života a spoustu toho bylo pouze nastíněno....

12 01.04.2019

hodně povedené dílo, člověk se do příběhu zabere tak, že ostatním členům domácnosti automaticky odpovídá jen "jooo" "nooo" "hmmm" "už jdu" a snaží se ještě dojet stránku, kapitolu .... vůbec nevadilo, že vše mělo svým způsobem šťastný konec a asi bych Sonnymu propadla stejně jako Marta.

12 14.02.2019

nevinný a čistý malý princ. myslím, že tato knížka nepotřebuje rozbor, každý se zamyslí nad čím chce.

Pero los ojos son ciegos. Hay que buscar con el corazón.
(Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem)

12 12.11.2018

nejvíce na knize oceňuji tu atmosféru, která vtáhne do děje a navodí tu správnou náladu pro odhalování dávno zapomenutých příběhů. líbily se mi ty skoky v čase také to, že příběh se odhaloval postupně a zároveň do poslední kapitoly není úplně jasné, jak to tedy bylo. určitě se chystám na další díly.

12 06.07.2018

příběh Josefa Hasila a dalších chodců se rozhodně zařadil mezi mé top. knihu jsem přečetla jedním dechem, ta atmosféra byla úžasná, temná, realisticky děsivá. pár týdnu než jsem knihu četla jsem stoupala na Smrčinu, pršelo, foukalo, na začátku září už bylo chladno a na vrchodu mlha a ticho. a to v roce 2022, kdy na mě nikdo nemíří samopalem, mám pohodlnou obuv a nemusím se loučit s domovem. nepředstavitelné co se v té době dělo. myslím, že legenda krále šumavy by ovšem nebyla, nebýt všech ostatních lidí, kteří mu pomáhali, obyčejní lidi, ale i schopní kolegově, další agenti, ti všichni si zaslouží být součásti. v průběhu vyprávění se asi dvakrát třikrát objevila myšlenka "stálo to za to" "pomohlo to nečemu" "nevyužili američani zbytečně českých lidí". za mě to rozhodně smysl mělo, doufám že Josef prožil krásný život v americe a užíval si dní i přes to, že obětoval tolik, nemohl být u výchovy svého syna, se svou ženou (která mi přišla jako nezralá husička, ale na druhou stranu za to tak úplně nemohla), ztratil přátele, domov..... já se narodila už ve svobodné zemi a pro mě to všechno o co se snažil má velký význam a naopak nemohu pochopit to, jak se k němu zachovali když se konečně mohl vráti do své rodné země.

a neodpustím si pár uryvků
"Nenávist v sobě obsahuje zárodek moci"

"hlavně se z toho všeho neposrat, Tondo. řekne a nahodí háček s návnadou."

"nikdy nevěř tvoru, který chodí po zadních končetinách! chce si tě ochočit. Zotročit. Připravit o svobodu. Bude tě chtít dřív nebo později zabít. Ne z hladu, ale ze závisti. Protože jeho už dávno zotročili, aniž by si toho byl vědom. To pro něho je tvůj přirozený svět pralesem, nehostinným temným místem, ze kterého má strach. Bojí se fialového ticha uprostřed horských svahů."

"až po letech se Josef Vávra, syn Josefa Hasila, setká s jedním ze dvojic strážců hranice. Ten mu bude vyprávět, jak měl jeho tátu na mušce, když převáděl početnou skupinu uprchlíků. Prst na spoušti zarazil obyčejný lidský soucit s vystrašenými lidmi, kteří spustili úplně všechno. Domov."

krásná, smutná kniha, kolikrát jsem chtěla zasáhnout a jakkoliv Milce, Janě i Mírkově mamince pomoct. Bohužel, byla taková doba a na vesnici to tak bývalo. cítím vděk za to, jak se dnes máme a jaké jsou možnosti. nejvíc se mi líbil příběh Emilky, protože ona si myslím měla na to být někým i v takové době, chytrá, laskavá, učenlivá a oni jí udusali ve staré chalupě s dvěma morousama. s Janou jsem ze začátku také hodně soucítila, byla ztracená a nikdo jí nebyl schopný správně pomoci, když pak měla dům, manžela, děti začala mi být protivná, byla až příliš poznamenaná otcovou výchovou.

11 27.07.2021

Romány pro ženy, historické romány, červená knihovna ? nic pro mě !
nicméně Cizinku mi podstrčila babička, že je z ní naprosto unešená, a že rozhodně si jí musím přečíst. a tak jsem si řekla, že někdy je prostě potřeba ponořit se do knihy, kde láska je to nejsilnější, kde je ten dokonalý Jamie, pro kterého udělám cokoliv a on pro mě položí i život. Díky babi, tahle knížka mi sedla. Skoro sedmiset stránkovou bichly jsem přelouskala co by dup. nadchl mě hlavně vypravěčský um, spousta historických detailů, zajímavé postavy, propojení s trochou scifi.
dávám nejvyšší možné hodnocení. po nadšení z knihy jsem chtěla vidět seriál, musím ale říct, že to na mě bylo až moc sladké a umělé, zvládla jsem asi 3 díly.

11 17.08.2018

rozhodně 5 hvězdiček.
zprvu mě nadchnul námět; staré příběhy, které možná jsou pravdivé a možná ne, magické rituály, které možná fungují. Kouzelné jádro pravdy a okolo příjemně tajemná atmosféra. velmi mě bavilo prolínání dohledatelných dokumentů s vyprávěním pamětnic. celý příběh jsem vnímala jako krásné povídání, i když fakticky má smutný konec.

11 26.07.2018