angelice komentáře u knih

Miluj bližního svého Erich Maria Remarque (p)

Moje první Remarqueova kniha, kdy hlavní milenecká dvojice přežije, což upřímně dost překvapilo. Člověk si při jejím čtení náhle uvědomí, jak nehorázné štěstí je to, že má zázemí, rodinu, není pronásledován a štván bez důvodu a vlastní cár papíru, který mu dává právo na život.

4 03.03.2017 5 z 5

Válka s Mloky Karel Čapek

Jsem v druhé polovině příběhu a začíná mě z těch často ironických poznámek pod čarou mrazit.

4 18.02.2017 5 z 5

Vítězný oblouk Erich Maria Remarque (p)

Budu ječet! Mé knize schází posledních 20 stran...! A naše knihovna je přes léto zavřená (taky nevím jak přišli na to, že mají lidi na čtení o prázdninách málo času a zavřeli)

4 15.08.2016 4 z 5

Spalovač mrtvol Ladislav Fuks

Tato kniha mi úplně vyrazila dech. I když jsem znala konec dopředu (protože jsem to nevydržela a hned na začátku čtení se koukla na děj knihy) rozhodně mi způsobila menší psychický otřes. Psychedelická umělost vyjadřování se hlavní postavy, její přerod z milujícího manžela a otce ve vraždící narušenou bytost, i doplňující pasáže nacistických projevů vytváří z knihy něco strašně děsivého, zvráceného a fascinujíciho.

4 15.06.2016 5 z 5

Fantom Opery Gaston Leroux

Přibyla mi další srdeční záležitost. Leroux napsal něco, co osobně nedokážu pojmenovat... Kniha vás natolik vtáhne, že zapomínáte, že existuje něco i mimo ni.

4 25.01.2016 5 z 5

Záhada hlavolamu Jaroslav Foglar

Na Foglarovkách jsem vyrostla, rostu a snad růst budu.

4 25.01.2016 4 z 5

Rychlé šípy Jaroslav Foglar

Děkuji bohu za to, že jsem ze všech věkem srovnatelných příbuzných uměla jako první číst, takže se kniha na 2 roky stala mým pokladam, než jsem ji za hrozné scény zase přepustila dál. Nicméně, pan Foglar a všichni ilustrátoři si zaslouží obrovskou úctu za to, co stvořili. Doufám, že knihy od tak skvělého autora budou číst i nadále lidé všech kategorií, i když každý jinak.

4 03.01.2016 5 z 5

Léto modelky Pavlína Pořízková

Kniha vlastně potvrzuje to, co se o modelingu všeobecně říká. Je to tvrdá, pomíjivá práce, kdy toho musíte dost snést aniž by jste se složili. A ne vždy je pro vás místo. Na druhou stranu se mi hodně líbila představa, že modelka opravdu musí být nekonvenční, aby skutečně prorazila. Na druhé straně zde stojí nechutné zvyky lidí, které modelkám zařizují kariéru, výměnou za jejich povolnost.
Všeobecně mne kniha nezklamala, Jiřina byla úžasně věrohodnou postavou.

4 19.12.2015 5 z 5

Mé sladké šestnácté století Rachel Harris

Omlouvám se, ale tohle je silná káva i na mně, a to patřím mezi uvzdychané dívenky rozplývající se nad Titanikem. Při čtení jsem měla pocit, že něco tak plytkého jsem ještě nečetla. Nejvíc mě asi iritovaly rádoby umělecké pasáže. Nutkání sáhnout po něčem víc inteligentním, například leporelu jsem překonávala až dokonce.

4 04.12.2015 1 z 5

Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles Juliet Grey

Dojemná, věrná a hlavně hezky líčící charakter královny. Neustále se setkávám s názorem, že M.A. byla husa. Po téhle knize ji vždy hájím. Možná hraju ďáblova advokáta, ale autorka přinejmenším ukazuje další možnou tvář ženy, u které se názory rozcházejí.

4 04.12.2015 5 z 5

Nefertiti - dcera věčnosti Michelle Moran

Jedna z prvních knížek, díky kterým jsem se zamilovala do historie.
Četla jsem ji několikrát, nejspíš mě nikdy neomrzí. Rozhodně můžu doporučit...

4 04.12.2015 3 z 5

Romeo, Julie a tma Jan Otčenášek

Kolik utrpení, svíravého strachu, šílenství i důkazů lidskosti a lapavé, zoufalé lásky uprostřed ničeho a všeho, se dá vtěsnat na těch málo stran... Silná kniha, po přečtení jsem ji jen položila vedle sebe, dlouho zírala z okna a děkovala za to, že to v této době máme tak zatraceně lehký.

3 15.04.2017 4 z 5

Ztracený symbol Dan Brown

To svoje celkem nízké bodové hodnocení musím uvést na pravou míru....Jde o to, že kdybych Browna už trochu neznala, dala bych knize určitě víc. Ale vzhledem k tomu, že už prostě něco předvedl, tak je pro něj asi těžké každou svou předchozí knihu překonávat. V každém případě je kniha vážně dobrá....

3 13.11.2016 3 z 5

Život jedna báseň Colleen Hoover

Bohužel mi přišlo, že autorka, již jsem si oblíbila díky Bez naděje, načrtla svým hrdinům stejné charaktery, které obdržely postavy už ve zmíněném románu předchozím. Prostě těm lidem vymazala paměť, změnila jména a postavila je před jinou situaci, to však nemění fakt, že jsou to ti stejní...

3 04.04.2016 2 z 5

Kam až mě nohy donesou Josef Martin Bauer

Prostě asi nikdy nepochopím, kde se to v lidech bere. Na jednu stranu ta zvěrstva, která jsou schopna člověka odsoudit k pomalé, kruté smrti (celá druhá světová válka jest důkazem) a na druhé lidské odhodlání, odvaha a touha po přežití...
Knihu jsem četla asi v jedenácti, možná na mě tehdy byla moc surová, ale dojmy zůstaly úžasné...

3 31.03.2016 5 z 5

Anna krví oděná Kendare Blake

Je to jedna z těch knih, které přečtete, kladně hodnotíte a za týden si z ní nic nepamatujete.
Prostě vám nic nedá, že by to však byl úplý škvár však taky říct nemůžu. Takže zážitek je jaksi neutrální.

3 25.01.2016 2 z 5

Malé ženy (skrátené vydanie) Louisa May Alcott

Jemná kniha o budování vzdušných zámků, dětské bezprostřednosti a plnění si snů. Naivní dívenky jsou úžasnými postavami i poté, co vyrostou a snaží se o seberealizaci. Křehký příběh, který rozesměje i rozpláče, je často správně zařazen do povinné četby. Pouze mezi svými vrstevníky hledám někoho, kdo by si tolik vyčítal neuklizený pokoj. Ale to je otázka doby a povahy...

3 25.01.2016 4 z 5

Hráčka Go Shan Sa

Pro čtenáře se děj seběhne v tak hrozně rychlém sledu, že se ani nenaděje a brečí na poslední stránce šokem, smutkem a nevírou jak se příběh posunul z každodenní ordinérnosti přerušované jen chvílemi s Go k tak brutálně realistickému závěru

3 05.12.2015 5 z 5