Alma5
komentáře u knih
Prostor pro duši
Vlastina Svátková
Když už ležela v knihovně v poličce čerstvě vrácených knih, rozhodla jsem se zjistit, co může o duši sdělit mně neznámá herečka. Autorka sdílí své pocity a prožitky ze života, který díky jejímu založení jistě není snadný. (I když zároveň je zde i postupně zmíněna celá řada úspěchů - vysoké školy, maraton atd.)
Odjakživa se považuji za člověka se slabou psychikou, ale proti této paní jsem duševně naprosto vyrovnaná osoba. Věřím, že hodně žen má také tak "vášnivou" povahu, a pak zde můžou najít nějaké poučné moudro. Mne to jaksi minulo...
Program apokalypsy
Vilma Kadlečková
(SPOILER) Po přečtení celé série můžu být těžko otrávená ještě více. Závěr mi zkazil celý zážitek z četby. Jsem sice takový jednoduchý čtenář, který má rád konce uzavřené a zároveň pěkně popsané, jak to dopadlo se všemi postavami, ale tuto vadu bych pominula. Ale vítězství zákeřného a podleho "vlka v rouše beránčím" prostě nemůžu strávit.
JInak si stejně myslím, že je to sci-fi pro ženy (a nevím kolik žen tento žánr vůbec čte), protože se tam stále řeší nějaké pocity, pořád někdo někoho nenávidí atd. , o to méně je tam akčních scén. Toto celé mi vlastně líbilo, i celý ten promyšlený houbami prolezlý svět. Jen ten závěr :(
Až na ten konec dobrý
Pavel Tomeš
Nevěděla jsem, že knihu psal stand up komik. Nemám ráda stand up komiky. Z toho vyplynula moje nechuť ke čtení, kniha má ten stejný styl. Luna se svými parte byla fajn, ale ta novinářka byla pro mně naprosto nesnesitelná. U strany 60 jsem přečetla alespoň konec. Ten je dobrý, ale zůstane mi utajeno, jak k tomu došlo...
Ještě jsem tady
Tereza Brdečková
Také jsem tento pořad neznala. Ale v době jeho vzniku více než před dvaceti lety by mně asi ani nezaujal. Zato není jsem se v knize získala mnoho inspirace...
"Stáří je přece stav ducha, nikoli stav těla. Několik zásad musí dodržet každý, kdo nechce zchátrat. První zásada - nikdy nepřestat pracovat. Pracovat se musí a člověk má pokračovat v té oblasti, ve které strávil celý život. POkud pracoval hlavou, musí přemýšlet. Ja slýchám od lidí, jak se těší na šedesátku, až půjdou do penze a odsunou se na chatu. Potom to opravdu udělají, sázejí mrkvičku, rýpají se v zemi, jsou krásně opálení, mají svaly, ale zblbnou. A když zblbne hlava, tělo ji následuje velice rychle. Další zásada - človek se má snažit nedělat nic naposled. V tu chvíli, kdy se rozhodneš něco už nedělat nebo jen ještě jednou a naposled, tak jsi skončila a jsi stará. Opustíš jedno a pak začneš opouštět další a další věci, které tě těši.... str. 64
Když květiny promlouvají
Karel Funk
Taková poetická knížečka o rostlinách a všem možném, co autora k tématu napadlo.
"Od stromů lze přijímat nejen jejich sílu, ale lze se v jejich blízkosti i prosycovat jejich mlčenlivým životním zasněním, které může být větší životní posilou a inspirací než chtivé vysávání jejich energie. Při ztišení vedle stromu, zejména staršího, lze vnímat jeho mlčenlivé, ale tím silnější ponoření do vlastního trpělivého bytí, které po desetilení či staletí odolává letním žárům a mrazivým vichřicím, tiše a majestátně, stále stejně, den za dnem, rok za rokem. Kolik opory pro naše osudy lze vnímat z tiché rozmluvy se stromem, který obsahuje koncentrovanou energii svého staticky a stoicky přestálého času. Zdá se též, jako by stromy v odlehlých končinách setrvávaly ve svém zasněném stavu uzavřeněji samy v sobě než stromy v blízkosti lidí, které do sebe dají snáze "nahlednout" ...str. 113
Vzdělaná
Tara Westover
Knihy "podle skutečného příběhu" mají vždy nějak větší sílu... Zde jsem ze začátku vůbec netušila, že se to odehrálo v současnosti a ne někdy před 70 lety. Neuvěřitelné je pro mě i to, že se té současnosti všichni členové té rodiny vůbec dožili.
Plán vaší duše
Robert Schwartz
Název je trochu zavádějící. O plánu své duše se zde čtenář nic nedozví, jsou zde rozebrány plány jiných duši, jak je popisují osoby se schopností média. Je zde podrobně rozepsáno, jak si různé životní těžkosti duše naplánovaly už před narozením a proč. Kdo má podobny osud, může usoudit, že i on si svůj život naplánoval s nějakým záměrem. A to je velmi utěšující myšlenka ..
Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude
Arto Paasilinna
Zajímavá, i když nepříliš pravděpodobná vize posmrtného života. Nicméně zábavné to bylo opravdu jen občas....
Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!)
David Icke
Můj hlavní pocit z knihy bohužel je, že autor je blázen. Určitě může být napojený na nějaké vesmírné bytosti nebo něco podobného, ale že jsou jeho informace z těchto sfér přece ještě neznamená, že jsou pravdivé. Jak již zde bylo zmíněno, také jsem měla pocit negativní energie, která z knihy vyzařuje. Poslední dvě kapitoly jsou opravdu trochu smysluplnější, ale radši si to přečtu od někoho příjemnějšího.
Listopád
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Jak neobyčejně ponuré čtení. O to více, že autorka se patrně kromě let padesátých inspirovala režimem v Severní Koreji, kde ten režim stále trvá. Tomu ani šťastný konec nešel vymyslet...
Belgravia
Julian Fellowes
Poměrně pozdě jsem si oblíbila seriál panství Dowton, takže knihu jsem vybrala podle autora seriálu. Byla to dobrá volba, krásný příběh, podobně uspořádaný, pouze se odehrává dříve....
Život zn.: Hygge
Rosie Blake
I v kategorii nenáročných oddechovek spíše slabší kus. Šťastný konec mně ovšem potěšil i tak. Byl by to ale ideální námět na béčkový žehlící film...
Tajemství životní motivace
Jiří Kuchař
Zcela souhlasím s předchozím komentářem. Naprosto nesourodé čtení, i v rámci jednotlivých kapitol se předskakuje mezi úplně odlišnými tématy - sport, starověk, Steiner, fyzika apod., a občas vyskočí Jaromír Jágr. Celá kapitola je naopak věnována Miku Tysonovi, také jsem nepochopila, čím je jeho počínání tak zajímavé z hlediska motivace...
Portréty květin: Moderní malba technikou akvarelu
Anna Mason
Toto je velice pěkná kniha. Autorka maluje detailní botanické akvarely a v knize jsou podrobně a krok za krokem popsány postupy, jak namalovat šest různých obrázků květin. Zatím mám namalováno jen pět, ale výsledky jsou skutečně nečekaně pěkné, a to stačilo jenom postupovat podle návodu. Další krokem bude samozřejmě namalovat vlastní obrázek bez návodu..
Pačinko
Min Jin Lee
Opravdu zajímavý příběh, o to více, že o historii Koreje a Korejců jsem neměla vůbec žádné povědomí. Zatímco ze začátku postupuje děj v čase dost pomalu a osud hrdinů je podrobně popsán, ke konci knihy už se tolik podrobností nedozvíme. Některé postavy se objevují a beze stopy zase mizí, asi měly posloužit k ilustraci různých dějů ve společnosti. Jinak jsem celou dobu myslela, že knihu psal muž, popisů různých poprsí bylo v knize vskutku mnoho :)
Od počátku k prvopočátku
Jiří Ledvinka
Předlouhé čekání na knihu v knihovně se nijak zvlášť nevyplatilo. Z knihy jsem se nedověděla nic nového oproti rozhovorům s J. Ledvinkou na Youtube. Některé části jsou zcela nesrozumitelné (samozřejmě, možná nejsem v té správné vibraci abych porozuměla :), značná část vyloženě jsou osobní dotazy té paní, která pokládala otázky.
Dnešek není naposled
Elan Mastai
Málokdy se mi stává, aby mně v půlce knihy nenapadala vůbec žádná možnost, jak to bude pokračovat . Tady tomu tak bylo, takže hodnotím kladně, konec poněkud zamotaný, ale to u knih o cestování časem je asi vždycky.
Pečuj o své démony
Tsultrim Allione
Metoda práce s "démony" je v knize pěkně vysvětlená i popsaná, připadá mi smysluplná. Ale na vlastní praktikování je asi potřeba nějaká větší představivost. Při postupu podle knihy se mi buď žádný démon neobjevil, a když už se něco jakž takž objevilo, tak nepřicházely žádné odpovědi na otázky...