Aivinka
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Jak jen může člověk trpět?
Tahle kniha je velmi silná, když si představím že tohle všechno je skutečnost a procházelo si tím tolik lidí, běhá mi z toho mráz po zádech. Autorka skvěte zachycuje pochmurnou atmosféru s nádechem smrti, nic zbytečně nenatahuje, je úderná. Mistrovské dílo, klobouk dolů.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Tohle je naprosto dokonalá kniha. Ze začátku jsem se trochu bála. Nedokázala jsem si představit, že by mě tento příběh mohl bavit. Lepší povinnou četbu jsem jaktěživ nečetla. Atikus Finch, Čipera a Jam, mi během četby přirostli tak moc k srdci, že jsem se s nimi nedokázala rozloučit. Kniha plná mouder a laskavého pohledu na krutý svět, který nám představí otec Čipery a Jama je k pláči. Bohužel po celou knihu nepoznáte, jestli jsou to slzy štěstí, dojetí nebo zuřivosti. Tuto knihu by si měl přečíst každý. Třeba by potom byl svět lepším místem k žití.
Fantom Opery
Gaston Leroux
Tohle byla moc krásná kniha. Ukazuje nám zcela jiný pohled na lidskou osobu, na člověka, jenž mohl být čímkoliv. Místo toho bude jen legendou, která bude navěky nést jméno Fantom Opery a lidé ho budou znát jen podle jeho masky a znetvoření, ne pro jeho jemnou duši a andělský talent.
Fantom
Susan Kay
Pokud ve mě kniha Fantom opery něco zanechala, tato kniha to roztrhala na drobné kousíčky a vytvořila něco daleko lepšího a skutečnějšího. I kdyby můj komentář měl tisíce odstavců, nedovedla bych ani z poloviny popsat, jak moc mne tahle kniha zničila a zároveň uzdravila. Tuto knihu by si měl přečíst káždý aby pochopil, že pro nás zcela běžná věc, může mít pro někoho jiného nevyčíslitelnou cenu. Erikovu krásu si lidstvo nezaslouží ... Zaslouží si přesně to, co dostalo. Vztek, hrůzu a utrpení.
Cizinec
Albert Camus
První dílo. které jsem od Camuse četla. Nebylo to z donucení maturitní četby, spíše z vlastní zvědavosti. Až později usuzuji, že tuto knihu nemůžu hodnotit objektivně, proto upozorňuji, že se jedná jen a pouze o můj pocit z knihy.
Hlavní postava je tak strašně fádní a obyčejná, až je něčím úžasně zvráceným jedinečná. Celkový příběh je bizardní stejně, jako jeho protagonista a o konci ani nemluvě. Každý by v tom našel prvky pomíjivosti a nedůležitosti lidského života, mě ale daleko víc zasáhla ta bezmezná pravda o naprosté kráse flegmatické mysli :). Za mě velmi povedené dílo a vypadá to, že Albert Camus mě přivedl na dlouhou cestu po krásách existencialismu.
Les v domě
Alena Mornštajnová
A co jsme vlastně všichni čekali? Paní Mornštajnová prostě umí psát, umí podat informace tak, aby zaujala, to už předvedla nespočetněkrát v jiných dílech. Já si tuhle knihu užila, i když jsem konec čekala už od padesáté strany knihy. Hvězdičku srážím za to, že mi vlastně celý příběh nepřišel ničím originální. Na námět "nešťastné dětství" jsem četla už tolik knih, že jsem možná trochu zhýčkaná.
Ve větvích Yggdrasilu
Tereza Kadečková
Kadečková mi prostě sedí. Její knihy jsou něco tak dobře známého a přesto tak překrásně originálního. Dle mého názoru, jedna z nejlepších, česky píšících, spisovatelek.
Jonathan Strange & pan Norrell
Susanna Clarke
Nádherná kniha. Úplně jiný styl fantasy, než ten na který jsem zvyklá a přesto povědomý. Musím říct že jsem si užila každou stránku, každý příběh jednotlivé postavy. Jediné, co bych knize vytkla, je dost zmatený konec. Ani teď nedokážu říct, jestli kniha skončila dobře nebo špatně a co se vlastně stalo. Ani to mi ale nezabrání dát plný počet hvězdiček. Mistrovské dílo.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Klobouk dolů. Hodně lidí si myslí že Češi neumí napsat dobrou knihu ale podle mého názoru je mnoho českých knih daleko lepší než většina světových bestsellerů, tato knížka rozhodně patří mezi TOP.
Dracul
Dacre Stoker
Jsem velký fanoušek upírů a když říkám upírů, nemyslím tím třpytivého nabušeného Edwarda. Upíři vznikli jako postavy z hororu, jako tiší zabijáci, kteří si o nás myslí, že jsme nepodstatní jako hmyz pod jejich podrážkou. Takoví jsou upíři a takoví měli zůstat. Dracul je příklad toho, že nemusíte knihu prokládat nevkusným lovestory, aby jste napsali dobrou knihu s upírem v hlavním roli. Bram Stoker by byl na svého praprasynovce hrdý. Zvládl se poprat s upíry, tak, jako jeho předek, s úctou a pořádnou dávkou hrůzy.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Prokousat se začátkem je poněkud náročnější. Ne že by byl začátek méněcenný než zbytek, jen je poněkud "hutný". Celé dílo je protkáno tolika úvahami, které jsou mnohdy opravdu k zamyšlení, že vám celá kniha, na konci, bude připadat jako filozofické dílo.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Rowlingová to prostě umí. I když jsem velký hater jejich detektivek, její pohádky a dětské knihy mě dostávají do kolen. Něco tak originálního a dobře napsaného, jsem už v dětské literatuře dlouho neviděla. Příběh vás chytne a nepusti. Nebudu lhát, když nevlastní sestra vyhodila Pašíka oknem auta, málem se mi zastavilo srdce a na konci knihy mi ukápla ne jedna slzička. Nevím, jestli bych knihu dala od 7+, přijde mi dost drsná, hlavně po emocionální stránce. Nicméně jsem si knihu moc užila. Snad bude Rowlingová vydávat pohádky každý rok, protože tohle bylo ještě lepší než Ikabog.
Tajná historie
Donna Tartt
Ještě teď mám slzy v očích! Naprosto dokonalý počin, autorka je mistrině ve vyprávění. Kniha byla krásně proložená řečtinou, latinou a francouzštinou, a šlo poznat, že tomuto tématu autorka rozumí. Postavy byly silné a troufám si říct, až mrazivě dokonalé, Richard byl spíš pozorovatelem, ale to knize jen přidávalo na detailech, které stvořili tento mistrovský kousek. Klobouk dolů.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
První díl byl úžasný a druhý díl byl snad ještě lepší. Po celou knihu jsem litovala i obdivovala hlavní postavy. Vážně doporučuji, moc povedená kniha.
Svět podle Boba
James Bowen
Do téhle kočičky se zamilujete na první pohled, je to dokonalý příklad přátelské oddanosti.
Stejně jako první díl naprosto senzační.
Alan Rickman: Deníky
Alan Rickman
Česká propagace naprosto podkopala celou myšlenku této knihy.
Alana většina lidí zná jako Severuse Snapea, nebo alespoň v česku tomu tak je. V Británii je mnohem víc, je to postava, která se zapsala do historie.
Češi nemají na čem svou propagaci stavět. Proto si pozvou Aleše Procházku, který přímo daboval hlas Alana v Harry Potterovi (ano, jsem si vědoma že i ve více fimech, ale to už se jaksi vytratilo...) a prakticky českému čtenáři nacpou myšlenku toho, že nahlédnou do mysli Snapea.
Blbost už od začátku. Alan nebyl nikdy spokojen s touto rolí, proto není divu, že o ní moc nepíše a nechce se o ni zmiňovat.
Knihu jsem četla v originále, kde se přímo jmenuje Medly, Deeply... Kde se tento název vytratil v českém překladu nemám zdání, ale možná by to našim čtenářům trochu naznačilo, že Alan Rickman a Severus Snape nejsou jedna a ta samá osoba.
Netvrdím, že propagace je největší problém, ony i všechny ty zmínky o Alanových přátelích nebo režisérech, která (pokud neznáte Alanův život, jeho přátele, blízkou rodinu a pracovní karieru) čtenáři asi nic moc neřekne, knize nepomáhá.
Každý tady píše, že to je hercovo soukromí které by se nemělo vydávat vena já s tím souhlasím. Rima Horton ho ale přece jen znala líp a vzhledem k tomu, že je bývalá politička v důchodu, si nemyslím, že by tuto knihu vydali za účelem nějakého zisku. Ať už byl záměr jakýkoliv, raději měli zpracovat jeho životopis. Udělali by stokrát lépe a přiblížila Alana takového jaký skutečně byl.
To, že si dvakrát za týden sedl s kámošema na jídlo nebo drink, nám o něm asi moc neřekne...
Návrat z nicoty
Martin Pistorius
Krásná kniha která mě přinutila se zamysled nad svým životem ale také nad životem ostatních, neodsuzovat ale věřit, neignorovat ale naslouchat ale hlavně pomáhat protože všichni na tomto světě jsou užasné bytosti a mají svojí osobnost, sny a city.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Krásná kniha, několikrát jsem si u ní pobrečela. Neumím popsat jak jsem byla unešená protože tohle je vyloženě unikát. Doporučuji.
Údobí mlh
Neil Gaiman
Lucifer to zabalil a šel se opalovat na pláž. No nebudu lhát, docela mu závidím.
Sandman je tak krásně ironický komiks. Už dlouho jsem nečetla něco, u čeho jsem se musela zamyslet, jestli je to přesně akorát, nebo už je to až moc. A myslím si že na téhle hraně se veze Gaiman celou svou tvorbu, a právě proto ho lidi po celém světě tak moc milují.