Aghatte
komentáře u knih
Hodná sestra
Sally Hepworth
Krásné.
Miluji Fern, Wallyho i Willow a moc jim fandím. Líbil se mi jejich svět.
Probdělá noc v jejich společnosti byla úžasný čtenářský zážitek.
Café Groll
Jan Štifter
Pan Štifter mě dostal na kolena Sběratelem sněhu, tato knížečka pointou, a pak kdo je tady kurva…
Tajemství pramenů
Jennifer McMahon
Moc mě to baví a tentokrát odpustím i dvě časové roviny.
Pokud lidé něčemu nerozumí, bojí se toho.
A jaký je vlastně rozdíl mezi duchem a vzpomínkou?
Čínská malba štětcem
Mei Ruo (p)
Syn je nadšen, já sice nekreslím, ale kniha je to úchvatná už na pohled. Byl to dárek pro něj, a opravdu radost udělal.
Mate-li doma vášnivě malující dítě či dorostence, doporučuji.
Pozlacená klec
Hana Marie Körnerová (p)
Kniha mi sedla, romantika z časů šlechty, plesů, zimních a letních sídel, kdy majetek a postavení určují hodnotu člověka.
Přečteno za večer,
neustálá nedorozuměni a hádky, to bylo o nervy, člověk pořád čeká, když už konečně se dají dokupy
A dočkáte se :-)
Michael byl prostě miláček a Tereza chudá, leč čistotná a zbytečně hrdá a prchlivá. Ale všechno dobře dopadne a na konci slzu uroníte.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
To bylo trapné a úmorné.
Kterak 6 pitomců do lesa se vydalo a co si cestou koupili k jídlu :-)
Prvních 53 stran o ničem, jen banda protivných lidí. Dalších 50 stran o jejich cestě autem.
Na každé druhé stránce si někdo založí ruce křížem. Všichni se kritizují a pomlouvají, nicméně jedou spolu na dovču.
Pak pokus o tajemno.
Cesty, co nikam nevedou, tajemný Třiprsťák, co prodá starou mapu a gps - to bylo obzvláště
postavené na hlavu-, hodiny přetočené pozpátku, samy se fotící fotky, bloudící postavy, tajemné telefonáty, bezvědomí a potoky krve.
Chápu, o co se to pokoušelo, ale vyznělo to naprázdno.
Rozuzlení a otevřený konec tomu nepomohlo.
Stopy hrůzy počesku, jako rodokaps by to šlo, jako kniha, nic, co bych ještě někdy četla.
Vykrvácet
Michael Robotham
Moje první kniha od pana Robothama. Zatím jsem neměla tu čest. Navedla mě na ni Databáze a já děkuji všem za komentáře, které mě upozorní na skvělého autora.
Četla jsem den, noc a den a nemohla odložit. Hlavní hrdina je velmi sympatický, chytrý, vtipný, laskavý a pomilováníhodný (bohužel ale nemá moc štěstí na ženy), jeho kolegové Ronnie a Vincent taktéž super postavy. Není nic sladkobolného ani umělého. Vztahy jsou uvěřitelné a dialogy přirozené.
Ten strach, když se člověk stane rodičem, snaha ochránit své děti před celým světem, nemůžeme být stále s nimi, trpíme, snažíme se do nich dát to nejlepší z nás a doufáme, že v džungli života obstojí. Pokud ale přijdou do cesty nějaké zrůdě....Často ve vlastní rodině, ve škole, tedy v prostředí, kde by měly být v bezpečí. Jak tomu zabránit? Velmi naléhavé téma, těm dívkám bylo 12, 13, 14 let, to je pro můj mozek něco, co odmítá přijmout.
Určitě si půjčím jeho další knihy, už je mám v knihovně zamluvené.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Kniha byla samé překvapení. Od bezduchého plácání znuděných paniček k hluboké sondě do nitra společnosti. Mě si autorka získala a přesvědčila mě, že za zdánlivou lehkostí psaní je několik rovin volající svou závažností, někdy až alarmující přímočarostí, o pozornost čtenáře.
To, co se zdá být příběh školy z předměstí, je nakonec obraz celé naší současné konzumní společnosti.
A co je hlavní otázka této knihy - Opravdu, pokud nebude až tak hezká a hubená, tedy bude nehezká a baculatá (tlustá), snižuje to její hodnotu jako člověka??? Bude o to méně člověkem hodným normálního života, pozornosti, přátelství, štěstí, lásky.... Nebo to je jen pro vyvolené? Většina z nich je krásná a hubená, ale za jakou cenu? Raději mrtvé, než deko navíc.
Domácí násilí, psychicky vyšinuté děti, dobročinnost jako léčba vlastních psychických problému, hledání svého nitra jógou, zrnem a meditací, až vypadám jako nějaký gurúpošuk, děti jako prostředek narušené komunikace mezi rodiči....
Já knihu neodložila a naopak, kouknu po dalších titulech autorky.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Pro mě naprostá klasika, "povinná literatura" všech aspoň trochu vzdělaných lidí, kt. je ale skvělá. Poprvé jsem ji četla někdy ve věku 12,13 let, a už tehdy jsem byla šokována otevřenou sondou do maloměstské společnosti. Výborná psychologie postav i znalost prostředí. Na základě této knihy jsem přečetla všechny ostatní od pana Havlíčka a přišel mi velmi pokrokový a moderní na dobu, ve kt. tvořil.
Četla jsem ji opakovaně a tvoří přirozenou součást mé knihovny už od puberty - pořídila jsem si ji ze zrušené (tehdy závodní) knihovny, takže za kačku :-)
Stvůra
Kristýna Trpková
(SPOILER) Je téměř povinnosti, aby hlavní vyšetřovatel byl psychicky narušený jedinec. Detektivové nám chlastají, hulí, fetují, mají různé poruchy osobností. Zde se setkáme s promiskuitní náčelnicí, která je - jak je nám neustále podsouváno - špička ve svém oboru. Dosud jsem myslela, že je to Tara od Černucké, ale Laura je hned v závěsu. Nesmrtelná ( přežije let na dva metry s nárazem na spánkovou kost, jen to křupne, za minutu už opět sviští po oddělení ), nejí, nespí, tedy spí, ale s půlkou okresu, a je dokonalá. Neustále má “ nějaký pocit “, zatemnělý mozek, a na každé třetí stránce přestává vnímat okolí. Její kolega, tedy pejsek, co za ní hopsá, je neurvalé hovado, chudáci podezřelí, na které vytasí svůj šrapnel. Nešlo nevidět podobu s Cimermanem / něco na způsob: víte, kdo vy jste? Sprostý vrah! Nebo aspoň sprostý podezřelý / . Což zde působí doslova trapně.
Pokud se najde aktovka s věcmi do školy, nejde zjistit totožnost? Učebnice nejsou podepsané. A co sešity? Penál? Děvčata všude malují svá jména. Neví se, na jakou školu chodí? Nelze to zjistit podle učebnic? V Holicích zas tolik škol nebude. A měla- li učebnice pro gymnázia
Kniha je plná podobných nesmyslů, nevím, proč všichni chtějí psát detektivky, když neznají ani základní pravidla. Policisté se zde opakovaně přestávají ovládat, slovně i fyzicky napadají vyslýchané. To celkový dojem o profesionalitě sráží ještě víc.
Nevím, proč většina českých detektivek působí tak trapně, v knihách i ve filmu.
Že je Laura nejlepší se dozvídáme v každé kapitole. Ovšem odkojena detektivkama vím, že se nejprve prověří nejbližší, aby se mohli vyloučit. Tedy dna, otisky, charaktery případných poranění, vozidla, a že při 10 prohlídkách bytu nikdo nevleze do piána, a že hledá údaje o minulosti pod současným jménem a ne rodným, ta skvělá vyšetřovatelka, to byla chyba více než začátečnická.
No, nepřesvědčilo mě to.
A ten sloh, jak ve škole, milion přídavných jmen, každá věc i osoba musí mít své adjektivum.
Knihu bych si nekoupila, vracím do knihovny a další dílka přečtu jen, abych mohla porovnat či zdrbnout.
Těšila jsem se, až bude konec, žádný požitek z četby, jen mě to rozčilovalo.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
"Otče náš, jenž jsi na nebesích, co tam pořád v tom nebi děláš, slez už konečně a buď tady se mnou dole."
Marné však bylo jejich volání.
Wow, jsem v šoku a před autorkou smekám a klaním se. Dočetla jsem a nemůžu to celé pojmout. Úžasný zážitek,
Teo, Hyn, Salám, Vochcan, Mesiáš, Ocet a Macanda, Lucinka a čarozmrdi, masokombinát a.....panoptikum nikoli hrůzy, ale všedního dne.
Dostalo toto dílo nějakou cenu?
Pokud ne, tak by rozhodně mělo.
Vetřelec
Kristýna Trpková
(SPOILER) Tak nám to ta úžasná skvělá a nejlepší policistka a mentorka pěkně pos :-&
Neumím si představit, že bych knihu ještě někdy vzala do ruky. Jsem ráda, že je to za mnou. Asi jako zubař.
Zápletka zamotaná tak, že sama autorka se v ní ztratí a vykouzlí prvotřídní škvár.
Předpokládám že vysoká hodnocení si vyslouží od mladších čtenářek, my staré kozy odkojeny poctivou klasickou detektivkou se jen ušklíbneme. Není snadné napsat dobrou kriminálku.
To už jsou mi milejší obyčejné české případy / např. Jindřišky Ptáčkové /, které si na nic nehrají a pěkně se čtou.
Smrtící kolotoč
Alexander Gordon Smith
Tento díl byl poněkud poklidnější a jakoby ospalejší, stejně jako prostředí, do kterého byl zasazen. Čtenář měl pocit, že lhostejnost, nuda a beznadějné životy osadníků, se přenáší i na něj.
Tak nějak necítil touhu děti najít, Robbie byl asi jediný, kdo do toho vložil vše. Jeho vlastní rodina tentokrát ohrožena nebyla, ikdyž ji vzal na dovču přímo doprostřed dění, jak jinak, že.
On sám, jako nesmrtelný Honza opět vyvázl. Má-li to mít ještě 15 dílů, víme, že nám neumře.
Ale dobrý, bavila mě ta “hra, možná proto, že jsem se tolik nebála, nebezpečí bylo spíše podprahové, než skutečné.
Vesnice
Kristýna Trpková
Překombinové, se zbytečně romantickými prvky, otevřený konec.
Není snadné napsat dobrou detektivku, a neustálá tušení či intuice nejsou přesvědčivým důkazem o schopnostech policie.
Klekánice
Tereza Bartošová
Od chvíle, kdy se na scéně objevil doktor Černý,
mé sympatie a nadšení vzalo obrátku a vyklubal se z toho béčkový brak, navíc podaný tak nějak bez emocí.
Policie může opravdu jen zaplakat, jelikož rozuzlení bylo zcela na jiném nádraží, než ona chytala vlak.
A ikdyž měla v ruce vše, neudělala NIC.
Bukůvky
Táňa Kubátová
Knihy formou dopisů ráda nemám, zde jsem tomu dala šanci. Četla jsem po kouskách mezi před( vánočním ) shonem, tudíž se mi to i hodilo. Dopis dva, tři a mohla odložit.
Doba byla také výborně načasovaná, tak nějak víc jsem si uvědomovala, co vše máme, co vše můžem ztratit, a jak drahá a křehká je svoboda.
Když plníme koše, otáčíme topením, zdobíme stromky, a pod nimi jsou hromady dárků, obchody jsou plné nesmyslů, které si nutně musíme koupit, a jediný výstřel za okny je ten od rachejtlí ( máme tolik peněz, že je doslova vycházíme do vzduchu ).
Už opakovaně jsem psala, že nikdy nepochopím, jak člověk, který přežije válku a koncentrák, si myslí, že nic horšího na světě není- a ejhle, nějaký vypasený soudruh mu opět všechno vezme, uvrhne ho do žaláře, roztahuje se v jeho domě a na svobodu ho pustí, až když je smrtelně nemocen a nemůže už více z něj vytěžit. Zabije tím jeho, jeho ženu, ale i nenarozené děti nedostanou žádnou šanci na život.
Ideologie!
“ Ta bída není v hmotném nedostatku, ač u nás nic není, a ještě se na to stojí fronty.
Bída je v tom, že jsme denně stavěni před rozhodnutí, zda se sehnout nebo přijmout ránu.
Bydlení v kotelně mého bývalého domu mě netrápí, ani mé stáří a neduhy.
Ale nemožnost dýchat svobodně je tím nejhorším trápením“
Kniha ukazuje i jaká je autorka dobrá spisovatelka, máte pocit, že čtete skutečné dopisy, bez snahy zavděčit se čtenáři. Každá postava má svůj specifický rukopis a každá má svůj mikrosvět, do něhož můžeme nahlédnout. Myšlenky ne vždy čisté, se nám otvírají a my žijeme nelehké životy s hrdiny.
Jen toho trampování tam bylo ažaž, můj tatínek tramp byl, a tak vím, že veškeré krásné myšlenky tohoto hnutí se scvrkly na ( většinou ) prochlastaný víkend, kdy první lahváč se otvíral hned ráno ve zmíněném posledním vagonu nebo v motoráčku :-/
Knihkupectví ztrát a nálezů
Susan Wiggs
Probrečela jsem prvních 60 a posledních 60 stran, mezitím se odvíjel krásný uvěřitelný pohádkový příběh.¨
Spousta milých lidiček, knihy všude kolem a nádherné vztahy.
Pohladí po duši, ač je plný smutku, je zde i spousta naděje a mezi řádky uschováno nejedno moudro nejen z úst velikánů.
"Naše rodina je založena na ztrátách...", říká dědeček. Ale je zde i neskutečně lásky a rodinných vztahů, které bych přála každému.
"Přes žal a vinu neexistuje žádná zkratka."
Obálka mi nevadí, celé je to o a ze San Franciska, tudíž myslím, že zvolena dobře.
Vybrala jsem si v knihovně tři knihy, které měly v názvu KNIHKUPECTVÍ, a tato rozhodně vede. Autorka je zřejmě oblíbená a ve své vlasti i slavná, podívám se určitě i po další knížce od ní.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Celkem dobré čtení, ale zase nic moc extra.
Tím, že jsem v nedávné době četla paní Kubíkovou, Jakubu Katalpu a Jitku Prokšovou, mám pocit, že jejich knihy mi daly více.
Ke konci jsem začala už i přeskakovat. Blanka měla pocit, že před potrestáním neunikla, já bych řekla, že ano....
Nejvíce mi přirostla k srdci Běla, bylo mi jí opravdu líto..
Když nás temnota miluje
Elizabeth Engstrom
Bože,
Za celý den jsem nic neudělala, jelikož jsem otevřela tuto knihu a prostě ji musela přečíst.
Pouze krátká pauza na vydýchání znepokojivě sugestivní Temnoty, hned do městečka, kde si nelze neklást otázku, tak kdo je tady vlastně ta Zrůda?
Paní napsala 15 knih, doufám, že toto je malá ochutnávka, na co se máme těšit v budoucnu.
Knihu jsem pořídila za 60 kč, tomu se mi ani nechtělo věřit.
Kletba panství Tyringham
Rosemary McLoughlin
(SPOILER) Dřív jsem podobné knihy četla ráda, ale postupně ztrácím nervy na všechny ty lži a podvody, záměny dětí, nikdo nemůže věřit nikomu.
Studená atmosféra, sňatky mezi
Příbuzenstvem, chudáci děti odkázány na vyšinuté chůvy.
Nejvíce mi bylo líto Charlottina manžela, ten to tedy odskákal, a navíc se kvůli ní dopustit tak hrozného zločinu
Pobavila mě věta, že otěhotněla na lodi ve snaze potěšit umírajícího vojáka. Jako správná katolička neodepřela službu bližnímu :-D