Tajemství
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464122/bmid_tajemstvi-v8i-464122.jpg
4
832
218
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Tak mě se kniha líbila dost. Mám ráda vztahové příběhy a vykreslit tolik postav, to byla opět práce. Kniha byla velmi čtivá. Svižné dialogy, byla napínavá. Úplně bych si představila dle knihy film. Viděla jsem ji na filmovém plátně, hned. Byla to má 4. kniha od pí. Třeštíkové.
Na počátku jsem si říkala, proč se tolika lidem kniha nelíbí, vždyť se to čte super. Množství postav mně nevadilo.
Nicméně jsem nepochopila, proč žádný z příběhů nebyl dovyprávěn do konce.
Chodilo se kolem horké kaše tak dlouho, až vychladla. Kniha mě ke konci fakt srala a dočetla jsem ji v naději, že nebude taková, jak spousta jiných čtenářů popsala.
Za mě slabé 3 hvězdy.
Patřím k těm, co se naprosto ztráceli v postavách. Od strany 100 jsem se vrátila zpět na začátek, vzala si tužku a papír a vypsala si jména, vztahy a hlavní charakteristiku postav. Pak už mnohem lepší :-) . Bylo to napínavé, četlo se samo, ale možná zbytečně dlouhé. Občas jsem už měla těch primitivních dialogů plný zuby a musela si dát pauzu. Jo - a to se někde ke konci vynořila i nová postava - Zita :-))))) Překlep ve jméně Dita :-)
Musím říct, že jsem byla celkem mile překvapena. Od knihy p. Třeštíkové jsem nic nečekala, ale nakonec jsem se nemohla odtrhnout. Ano, mohlo to být kratší, míň postav, více vysvětlení na konci, ale zvědavost mě pořád nutila číst dál. Je to sice kniha, která se do učebnic české literatury nedostane, ale i tak se mi dostala do hlavy - musela jsem nad ní přemýšlet, soustředit se, hádat, co se bude dít. Jsem ráda, že jsem se i přes vyšší počet stran (většinou tak dlouhé knihy nečtu) přemluvila, a pustila se do ní...
EDIT: Když nad tím zpětně přemýšlím, vytanula mi na mysli jedna otázka, Co když bylo nedokončení příběhů naschvál? Vždyť je to přece Tajemství...:-)
Jednu hvězdu ubírám za zmatený začátek, moc osob, vůbec mi to nedávalo smysl. Po asi 70 stranách jsem knihu chtěla úplně odložit. Nakonec jsem to nevzdala a určitě to bylo čtivé, ale zase žádné rozuzlení...
Proto ubírám i druhou hvězdu.
Za mě zatím nejslabší Třeštíková. Čte se to jako vždy dobře, to je určitě hlavní plus, ale kdyby se někdo nebál škrtat, dílu by to prospělo. V druhé části byly dořčené náznaky z první části, které si člověk stejně už mezitím domyslel, takže to příběhu nic nepřidalo, ba naopak kniha začala ztrácet tempo i zájem čtenáře.
Jsem ráda, že jsem to po Bábovkách s Radkou Třeštíkovou nevzdala. Její nová kniha Tajemství byla zajímavě napsaná, určitě si přečtu i její další knihy.
(SPOILER)
Moc postav, a aby jich nebylo nahodou malo, tak pribyl dalsi.pribeh s dalsimy postavami.
Prolinani mezi soucasnosti a minulosti, az se v tom clovek zacne ztracet. Furt sem cekala, co se z toho nakonec vyvrbi a svete div se, rozuzleni nakonec neprijde.......
Ať se na mě paní Třeštíková nezlobí, ale tato kniha se jí nepovedla. Vůbec jsem se nemohla začíst. Některé stránky četla i dvakrát, protože mi nedávaly smysl.
Tak nejprve bych knihu přejmenovala na Zkoušku trpělivosti a pak bych ke každému výtisku přidala návod se schématem postav a pytlík na zvratky. Text se zdá být sofistikovaný, jenže má určité dějové výpadky, které spíš působí odfláknutě a zapomenutě. Kniha se mi četla těžce, buď jsem nevěděla, kdo je kdo, a nebo mě postavy prudily. Myslela jsem, že retrospektivní děj je jednoduché napsat, ale není. Očividně.
Trvalo mi půl knihy, než jsem se zorientovala kdo je čí manžel nebo dítě, ale kniha mě tak do 3/4 bavila. Konec už mě nebavil, nezdálo se mi to ani napínavé a knihu jsem dočetla jen setrvačností.
Tajemství mě naprosto pohltilo. Možná pro tu komplikovanou jednoduchost, s jakou je psané. Možná proto, že se v těch občas až primitivních dialozích skrývají tak očividné kusy všednosti, až mě to rozčilovalo, protože jsem se v nich poznávala. Možná prostě proto, že musí být neskutečně těžký napsat takovýhle příběh.
Nemůžu se dočkat další knihy!
Přikláním se k názoru ostatních, že knížka je sice čtivá a styl psaní autorky mi vyhovuje, ale tady těch postav bylo prostě moc. Trochu navíc mi přišel i příběh dvojice záchranářů horské služby, který se vlastně ani v druhé půlce nerozlouskl a nijak moc nepropojil s příběhem hlavním.
Naopak co oceňuji byl niterný vhled do každé z postav. I když jich bylo moc, tak každé se autorka věnovala a představila nám jejich myšlenky a tajemství, to bylo dobře vystavěné a promyšlené. Mám u knížek autorky ráda nesympatické a někdy i otravné postavy. Pozitivních knížek plných hrdinů a dokonalých postav je na trh až až....
Styl psaní paní Třeštíkové mi vůbec nesedl. Mnohokrát jsem nerozuměla tomu, v jaké dějové linii se zrovna nacházíme. Navíc v knize bylo obrovské množství postav, ve kterém jsem se ztrácela. Za mě byla tato kniha jeden velký nesrozumitelný chaos, proto jsem ji ani nedočetla.
Hodně zapletených postav, některé s příběhem souvisely opravdu jen na vlásku. Rozuzlení bylo u příběhů bylo ponecháno na fantazii čtenářů.
Jak už tady bylo psáno, méně je někdy více. Hodně postav, každá s tajemstvím, (pro mě dost neuvěřitelná koncentrace osob s takovými tajemstvími, ne vždy jednoduchými). Ne všechny reakce a chování lidí byly pro mě uvěřitelné.
Kniha se četla velmi svižně, byla jsem zvědavá, jak to vše dopadne, ale konec knihy byl pro mě zklamáním. Čekala jsem větší rozuzlení. Velká škoda.
"Každý má tajemství, jde jen o to je odhalit." Možná poznáte, která literární postava tohle prohlásila (nápověda - iniciály L.S., a kdybych napsala, že měla na sobě několik tetování, už by to bylo moc lehké). Její tajemství i tajemství jejích literárních souputníků mě zajímala velmi, což ovšem nemohu říci o spletité pavučině vztahů, přetvářky, polopravd a lží, které mi nabídla Radka Třeštíková. Po několika desítkách stránek jsem rezignovala a vytvořila si pomocný graf osob a obsazení. Co aktér, to problém - menší, směšný, zanedbatelný, ale spíš zásadní, fatální, nenapravitelný, s tragickými důsledky. Autorka opakovaně rozehrála ruskou ruletu a před čtenáři odkrývala třinácté komnaty svých hrdinů. Napětí, které by mělo gradovat, se bohužel spíše vytrácelo; byla jsem přehlcena všemi těmi divnolidmi ( v žádném případě tím nechci zlehčovat problematiku, již se autorka v takto širokém záběru rozhodla zachytit). A přiznám se, že odkrytí některých tajemství buď uniklo mé znavené čtenářské mysli, nebo (netvrdím) je autorka nechala nedopovězena ....
Shrnu to - méně by bylo více!
Štítky knihy
přátelství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Postav a jejich tajemství bylo na mě v knize nějak moc. Velmi často jsem se v ději ztrácela. A rozuzlení jsem se také v určitých dějových linkách nedočkala. Možná by stačilo trochu ubrat. Zjednodušit děj a ubrat postav.