Tajemství
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464122/bmid_tajemstvi-v8i-464122.jpg
4
833
833
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Mě knížka bavila a můžu říct, že jsem se od ní dva dny nemohla odtrhnout.
Ale...
Na můj vkus tam bylo přehršel postav, kdy každá z nich má nějaký svůj problém (porucha příjmu potravy, krize osobní identity, homosexualita, obezita, závislost na online hrách, finanční problémy plus do toho nějaké nevyjasněné situace z mládí, lži, sázky, nevěra, neštěstí na horách a vražda). A (skoro) všichni se sešli na jedné chatě. Opět. A divím se, že spolu tolik let jezdili na dovolenou na hory.
Trochu mi je líto, že se po přečtení takové bichle čtenář vlastně nedozví, jak dopadlo pátrání po Viky? Jak nakonec Jolu přijali po prázdninách spolužáci, po tom zostuzení, které ji Nik připravil? Zůstala nakonec Dita s "Borečkem"? Měl někdy něco Lukáš s Evou? Vrátila se nakonec Natálie k Mártymu? Jak se dál vyvíjel vztah otce Roberta a dcery Niny, jestli ji (ne)řekl o tom svém tajemství dřív, než si to sama přečetla z novin? Nepoznala Simona, co se děje s Ninou, i když sama profesionálně vařila a vlastně i tomu problému dcery svými kecy přispěla svou trochou do mlýna? A co Johan, zjistí pravdu o svém otci? Co všichni na to, jak to dopadlo s Lukášem? A těch otázek je vlastně víc.
Po přečtení mám možná pocit, že bych si knížku měla přečíst ještě jednou, protože mám dojem, že mi mezi tolika stránkami něco uniklo. Určitě by se knížka hodila do nějakého čtenářského klubu, kde by lidi mohli hodiny a hodiny polemizovat o tom, jak nakonec dopadli všichni zúčastnění. Přesto musím říct, že je to nejlepší knížka, kterou jsem od autorky četla.
A nakonec naprosto souhlasím s tvrzením, které se v knížce objevilo několikrát: "Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání."
Byla to jedna z těch lepších knih od R.T., ale na to, jaká to byla bichle, očekávala jsem vygradovanější závěr, kde bude více vysvětleno. Co mě při čtení trochu rušilo bylo neustálé připomínání postav a jejich znaků, zprvu pro orientaci dobré, ale číst na 400. stránce, že Johan pořád hodně jí, už mě spíš iritovalo.
Spíš by mě zajímalo, jak se určité postavy dál vyrovnávaly se zjištěnými tajemstvími těch druhých a také tím, co se jim během pobytu na chatě přihodilo. Líbilo by se mi, kdyby v závěru bylo věnováno pár stránek každé postavě z knihy třeba s časovým odstupem, takhle nad každou zůstalo viset mnoho otazníků. Ale holt R.T. ráda nechává otevřené konce. Teď aby si to s těmi všemi získanými informacemi člověk přečetl znova :))
Mnohem lepší než "Pěna", za mě rozhodně. Líp se čte, mnoho tajemství drží čtenáře v pozornosti, já to nemohla odložit. ALE! Musím souhlasit, že závěr je takové jakési zklamání, něco se rozklíčuje, spoustu věcí naopak ne. Tvrzení, že jakoby autorka zapomněla knihu dopsat, sedí dle mého trefně. Mě osobně to jaksi rozladilo. Čas s knihou jsem si užila, to napětí mě drželo hodně. Ale mrzí mě, že mám tolik otázek, co se s jakou postavu událo, nebo proč se stalo to či ono, že to rozladění nad knihou lehce převažuje. Přesto dávám čtyři hvězdy, za čtivost a napětí.
(SPOILER)
Z knihy mám hodně smíšené pocity.
Je čtivá. To každopádně. A ani myšlenka/námět knihy není úplně špatný (a vytvořit knihu, kde každá jedna postava je protivná jak osina v ...., to chce taky talent).
Stejně jako někteří další čtenáři jsem se občas ztrácela. Po dočtení 2. části jsem si říkala, že teď by to chtělo dát si znovu 1čku, ale stejně jako i jiní, jsem i já došla k závěru, že mi to za to nestojí.
Taky mi přišlo trochu přitažené za vlasy, jak byla úplně každá postava v knize nějak učebnicově "narušená" (PPP, obezita, závislost na online hrách, krize sexuální identity, homosexualita atd. Autorka tím mohla knihu jen trochu okořenit, né do ní chrstnout rovnou celej obsah kořenky :D)
Co mě ale fakt naštvalo, byla tak neukončenost. Vím, že otevřené konce jsou v módě, ale v tomhle případě už to bylo trochu přes čáru. Jako kdyby v tiskárně zapomněli na posledních 30 stránek. Nechat jeden, dva osudy na představivosti čtenáře - ok, ale tady nebylo dotažené vůbec nic. Přežila Viky? Jak ostatní zareagují na smrt Lukáše? Dostane se Nina z PPP? A co Johan a Robert a Jola... Já nevím, ale za mě autorka odešla od nedopsané knížky.
Jo, v rámci nějakého čtenářského kroužku asi super, mohli bychom do nekonečna debatovat o tom, kdo co a jak, ale já mám raději knihy, jejichž autoři je alespoň částečně dopíšou, než je pošlou do světa.
Během čtení jsem byla na nervy z každé postavy, co se objevila a měla chuť knížku každou chvíli někam zahodit, ale i přesto se mi četla dobře a líbila se mi.
(SPOILER) Parta lidí se svými dětmi tráví každoročně letní dovolenou na horské chatě. A každý má své tajemství. Nedozvíte se ho ale hned, takže netrpělivě čtete dál a čekáte, kdy to přijde a hlavně - jaké to tajemství bude?! Ač mi byly postavy svým chováním nesympatické, tak kniha je to dobrá - za mě rozhodné lepší než Foukneš do pěny.
Skvělá kniha od moji oblíbené české autorky! Kniha byla po celou dobu velmi napínavá už jen kvůli tomu že jsem chtěla zjistit kdo má jaké tajemství a že jich měli všichni hodně! Postav bylo spoustu ale vzájemné prolínání jejich vztahu a tajemství mě velmi bavilo! Knížka byla skvělá a přestože je uzavřená překvapivým koncem mela bych ještě spoustu otázek na další tajemství, která nebyla prozrazena, ale kdo ví třeba se je někdy ještě dozvíme a nebo nad nimi budeme prostě jen přemýšlet …
Každopádně velký dík a velká poklona Radce Třeštíkové i za tuto knihu!
Po vynikajícím zážitku z Foukneš do pěny jsem si říkala, jak ta má oblíbená Třeštíková zraje. Ale Tajemství je pro mě něco tak nečtivého, chaotického, přetláskaného a nezajímavého, až jsem se musela několikrát podívat na obálku, jestli je to skutečně od té "mé" Třeštíkové. Přehršel postav, všichni jsou nějakým způsobem nemocní, něčím postižení, nesympatičtí. Každý se svým tajemstvím, přičemž nejvíc tajemství má sama autorka a čtenáři nepoví a nepoví. Něco začne, pak už ale nedovysvětlí. Nemám nic proti otevřeným zápletkám, ale tady to na mě působí dojmem, jako by zapomněla, že něco rozjela. Co Viky? Co Dušan? Na závěr jsem se musela nahlas smát, když - POZOR SPOILER - cyklistka "nezemře sice, ale ..." Tři výhružné, tajemné tečky :-)))). Jak kdyby se autorka vypisovala ze svých vlastních traumat a problémů. Nedoporučuji a kdyby někdo knihu chtěl ZDARMA, ráda mu pošlu za poštovné. Do mé knihovny se toto "dílo" určitě nehodí.
Knihu jsem dočetla a mám tak rozporuplné pocity! A to je asi dobře, když ve mě kniha nechá tolik emocí. Musím nad tím pořád přemýšlet, co mi uniklo, proč nemám odpovědi na některé otázky. V knize bylo mnoho postav a celou dobu čtení jsem se musela soustředit o kom čtu. Tolik problémových lidí na jednom místě, rozhodně nereálné, ale donutí k zamyšlení. Kniha stojí za přečtení, bavila mne, ale nenadchla.
(SPOILER) O něco lepší než Foukneš do pěny, ale i tak zklamání. Spousta postav a pokaždé, když se některá znovu „objevila na scéně“, tak jsem musela přemýšlet, ke komu patří a jaký má rodinný příběh. Během první části je jasné, že vlastně každý má nějaké tajemství a očekávala jsem, že ve druhé části se vše vyjasní. Jenže ouha, spousta planého textu, a pokud je něčí tajemství čtenáři odhaleno či vysvětleno, tak často jen tak mimochodem a musela jsem se hodně soustředit, aby mi to nakonec neuniklo. I tak po dočtení u některých postav absolutně nevím, zda jsem jen nepozorně četla, či jsem nepochopila autorčin záměr, anebo to tam vůbec nebylo řečeno (SPOILER!!! SPOILER!!! např. Viki - kam se poděla?, nebo ti dva horolezci – záchranáři, několikrát bylo zmíněno, že se „domluvili na oficiální verzi události“, a nakonec ani pořádně nevím, co a jak se s dotyčným stalo…) A abych si to pročítala znovu a pozorněji, to mi za to opravdu nestojí.
Po poslední knížce této autorky jsem čekala na recenze, které mě nakonec přesvědčily, že si mám knížku přečíst. Je potřeba ji číst najednou, jinak se ztratíte v postavách a rodinných vazbách. Přišlo mi, že všechny postavy měly až neuvěřitelné životní problémy vč. dětí. Čtyři děti mající takové starosti na jednom místě, mi přišlo moc. Vlastně nikdo nebyl "normální". A druhá část před první mě taky moc nepomohla. No a oblíbený otevřený závěr stejně jako u Veselí:-(
Průměrná kniha, jako většina knih autorky. Na druhou stranu jsem ale od Třeštíkové už ani nic jiného nečekala. Hodnocení jejich knih na databázi mluví samo za sebe.
(SPOILER) Snaha o vykreslení problémů současné společnosti prostřednictvím "komorního" příběhu s detektivní zápletkou. Takže tam máme - spoiler - nevěrníky, rozpadající se manželství, PPP, otázky sexuality, závislost na počítačových hrách, hm... co mi tam ještě chybí? Umírající babičky a slepá koťátka... a záchrana klimatu a bude to komplet. To je tak ploché, že by příznivci flat earth radostí páchali rituální sebevraždy. I když se člověk snaží, tak to prostě nejde. Tak to už asi raději Vieweghovy účastníky zájezdu. A na spravení chuti Dostojevského, tam to je na krev. Tady je to možná tak na bankovní konto - asi jako když influencerky píšou motivační kalendáře.
Přečetla jsem to, protože Třeštíková, ale nic moc.. nic mi to nedalo. Zklamání veliké.
První polovina mě vtáhla rychle, bylo zajímavé se pídit po tajemství, které má každý z členů "staré" party. Druhá polovina se mi četla o trochu hůř, začala jsem se v ději ztrácet, postavy se mi motaly (nepomohla k tomu jména Jola, Johan, Jiří a pak ještě z Roberta Bobík, z Dalibora Borek...), ale pořád jsem byla zvědavá, jak to dopadne.
Nevím proč, ale čeští autoři mají takový "podpis", kdy děj prostě neukončí. Naznačí cesty a je na vás, jak to asi bylo dál. Zbyla spousta otázek. Já tomu říkám "krátké nahlédnutí do životů ostatních".
Jinak se mi líbily metafory pro Vikiiny emoce a oceňuji, že se autorka věnuje citlivým tématům, kterých je v knize opravdu hodně (anorexie, přejídání, sexualita a tak dále), až je to nepravděpodobné - ale poučné, ukázat si na fiktivních lidech, jak to může probíhat.
Určitě by to byla podnětná kniha do společného čtení - mohli byste se dohadovat hodiny, jak co vlastně bylo.
Knížka je hezká, i přes počet stránek se dobře čte a děj utíká ... Je dobře promyšlená, čtenář se rozhodně nenudí :) ale je na můj vkus moc negativní, depresivní ... Potřebovalo by to vykompenzovat aspoň trochou humoru, odlehčení, protože na jednu partu přátel je tam těch tragédií, psychiatrických diagnóz a smutku až moc a příběh se tak stává jen těžko uvěřitelným.
Úžasná knížka, četla se rychle, postav je opravdu hodně. Znám spoustu lidí, kteří když tuto knihu četli, tak si udělali mapu postav a vztahy mezi nimi. Baví mě, jak některé věci - tajemství - jsou hned zřejmé a jiné zase vyplynou na povrch až na samotném konci. Děj má spád a líbí se mi, že nezůstává pouze u jednoho vypravěče, spletitosti prožitků, jak je každá postava vnímá jinak, jak je každá pochopí jinak. Myslím si, že kdybych si knihu přečetla teď podruhé, tak mi dojde ještě víc věcí a maličkostí, které dělají děj ještě o něco víc kompletnější. 10/10!
Štítky knihy
přátelství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Tolik nesympatických postav a tolik "úchylek" na jedné hromadě! Musí to tak být, aby nakladatelství knihu vydalo?
Aby autor zaujal?
Na mě toho neštěstí a nesympatie bylo přespříliš. A přespříliš bylo i postav - musela jsem si vyrobit tahák a během čtení do něj neustále nakukovat, kdo že vlastně s kým...
A potom na straně 487 vyrazí Johan do kuchyně za Zitou!!! A tahák je k ničemu.
Přesto jsem četla dál, kniha je čtivá a chtěla jsem objasnit všechna tajemství a nedokončené věty.
O to větší je zklamání, že jsem na spoustu svých otázek odpovědi nedostala.
Radka Třeštíková řekla kdysi v rozhovoru, že jí v románech nejdou konce.
No, nejdou.