Otazník je polovina srdce
Sofia Lundberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414417/bmid_otaznik-je-polovina-srdce-x5d-414417.jpg
4
254
103
Elin Boalsová má skvělý život. Žije v New Yorku, je úspěšnou fotografkou, má skvělého manžela, se kterým má sedmnáctiletou dceru Alice. Přesto však Elin stále něco chybí. Jednoho dne dostane dopis od Fredrika, svého kamaráda z dětství, který byl její velkou oporou, když vyrůstala na Gotlandu. Elin se nečekaně vrací její vzpomínky na dětství, jež ji stále více vzdalují od její rodiny a naplňují ji hanbou. Hanbou za to, co kdysi dávno provedla a co ji přimělo z ostrova utéct a už se nikdy nevrátit. Elin chápe, že jediný způsob, jak svým vzpomínkám uniknout a ochránit svou rodinu, je se jim postavit čelem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Ett frågetecken är ett halvt hjärta , 2017
více info...
Přidat komentář
Moc hezký příběh. Milé, oddechové čtení. Místy v knížce nějaké myšlenky na zamyšlení. Autorčin styl psaní mi vyhovoval, píše nenásilně, jednoduše, ale přitom stále výstižně. Ideální knížka na odpočinek.
Nelehké dětství, hladové dětství - je jedna strana dospívání Elin. To je jedna část knihy. Druhá část je o úspěšné Elin, které náhody pomohly k lepšímu životu. Přesto ji straší minulost a to dost. Ta nová Elin mě trochu štvala, někdy hodně.
Je to neštěstí, když vám život utíká v nedorozumění. Bylo to čtivé. Zvědavá jsem byla, zda tajemství z minula, přestane být tajemstvím.
Příběh opravdu nejlépe vystihuje věta z přebalu: I CESTA ZPÁTKY MŮŽE BÝT KROKEM VPŘED.
Sledujeme úspěšnou fotografku, která ve středním věku stojí na pokraji rozpadu manželství a zničení vztahu s téměř dospělou dcerou.
Ozve se minulost. Může být příčinou současných problémů?
Skvělý román ve dvou časových linkách, čtení mě moc bavilo.
Knihu jsem četla na 2x. Poprvé jsem ji odložila, po pár stránkách jsem nevěděla, co čtu.
Po čase jsem ji zkusila znova a tentokrát jsem se začetla. Příběh to byl teda hodně předvídatelný, ale nijak mi to nevadilo.
Příběhu Elin bych i docela věřila, takových podnikatelů, kteří nemají čas, - nebo ho nechtějí mít, - na osobní život, takových je.....
Co se mi líbilo, tak že takhle to přesně v životě chodí. Nikdo nikdy před ničím neuteče.
Zhodnotila by som to tak, že je to 350 strán v podstate o ničom.
Minulosť je spočiatku celkom zaujímavá, ibaže ničoho významnejšieho sa nedočkáte, lebo sa tam dookola opakuje viac-menej to isté. Neprestajne som očakávala nejaký zvrat, no ten akosi neprichádzal, takže ma to začalo nudiť. Ani vzťah medzi Elin a Fredrikom mi neprišiel ničím výnimočný. Vlastne sa mi zdalo, že autorka mu ani nevenovala priveľa pozornosti. Ich spoločné chvíle boli zriedkavé a zachytené len zbežne, vôbec to nešlo do hĺbky.
Prítomnosť je ešte horšia - čistá nuda. Elin sa správa ako krava, nič sa tam nerieši, len fotenie, a dialógy sú doslova o ničom a navyše sa opakujú stále dookola.
Trochu zaujímavé to začalo byť až vtedy, keď s dcérou odišla do svojej rodnej krajiny. Ale minulosť - život vo Francúzsku - som už preskakovala. Nezaujímalo ma to.
Takový průměr za mě. Nejvíc mě zaujalo prostředí ostrova. Elin jsem často moc nechápala a když tak nad tím přemýšlím, tak žádná z ženských postav mi nebyla blízká... Hlavní zápletka byla jen stěží uvěřitelná, i když to jakoby dávalo smysl
Po knize jsem sáhla v knihovně zcela náhodně a rozhodně nejsem zklamaná. Zajímavý příběh. Vypráví o současném životě hlavní hrdinky Elin v New Yorku a střídavě o jejím dětství na švédském venkově. Je špatné, když spolu nejbližší lidé nemluví a jen žijí v určitých domněnkách. Pak se lehce stane, že jim život nebo jeho větší část proklouzne mezi prsty a přijdou o čas, který jim už nikdo nevrátí.
Trochu jsem se obávala na základě recenzí zde, že kniha nebude čtivá a nedočtu ji. Opak byl pravdou. Není to žádný napínavý thriller, ačkoliv v jistém napětí Vás kniha udržuje, což ji činí čtivou.
Za mě až na těch pár překlepů (gramatické chyby to spíš nejsou, ale jakoby překlepy) dobrý.
Vytáčelo mě chování hodně postav; snad nejvíce, co se mi kdy v rámci JEDNÉ knihy stalo. Ale to je spíš záležitostí autorky, nicméně musím to do hodnocení zahrnout. Neumím si představit, že by žena ve 48 letech byla tak pasivní po celý život (většinou se člověk vyvíjí dle svých předchozích zkušeností, poznatků, zážitků apod.).
SPOILER: Alice mě dost vytáčela a vlastně také Sam. Oba stavěli jako důležité to samé, co hlavní protagonistka, ale oba jí to silně vytýkali, což mě dost štvalo a nechápu, proč byla hlavní protagonistka tak pasivní a nechala po sobě jejich výčitky stékat + se ještě každou chvíli omlouvala. Místo, aby dceři řekla, že se mají tak dobře právě zásluhou její i manželovy práce a že ona je vlastně úplně stejná (také pořád jen mluvila o škole, aspoň z dialogů mi to tak přišlo). Samovi měla říct to samé, co Alici, tedy, že se mají dobře díky její i jeho práci a že on je také úplně stejný. Problém byl asi v komunikaci; kdyby každý z nich mohl vyprávět, jak se mu daří a druhý by aktivně naslouchal (+ by se pak role prohodily), tak by vše bylo ok. Trochu neuvěřitelně na mě působilo chování matky; hl. v oné vypjaté situaci, kdy raději řešila svého přítele, než své děti. Měla jsem za to, že matky první kontrolují bezpečí svých dětí, než konsternovaně hledí na něco, co nemohou změnit a jen tak ztrácí tolik cenný čas. Ale kdo jsem, abych soudila? Takže jen malá poznámka.KONEC SPOILERU.
Od autorky jsem četla už Červený adresář, který měl (pro mě) silnější příběh. Ale tahle kniha taky byla pěkná, jen jsem ji tolik nehltala a s jejím přečtením si dala celkem načas. Udržuje vás v napětí, velkou část děje nevíte, co se teda sakra stalo. Vyprávění střídá pasáže ze současnosti a pasáže z dětství hlavní postavy. Ty mě bavily víc - rodinné vztahy, pocity dítěte, důležitost přátelství a k tomu krásné popisy malé vesničky na Gotlandu. A stejně jako u první autorčiny knihy, i tady se potřebujete pročíst až k úplně poslední větě, aby vám všechno scvaklo dohromady. Potvrzení toho, že ne všechno se stalo tak, jak si to pamatujeme.
Kdo je Elin Boalsová? Je úspěšná fotografka, která fotí pro módní časopisy, bývalá modelka, manželka a matka. Ale Elin má také tajemství, včetně dětství, které se snažila hodit za hlavu. Když dostane dopis od starého přítele, pohltí ji její minulá tajemství. Dokáže čelit tomu, co se stalo, a otevřít se rodině, nebo ji ztratí také?
Se současnou Elin bylo zpočátku těžké mít Elin ráda, ale ráda jsem četla o jejím dětství v malém švédském městě a postupem příběhu jsme odhalovali nové tajemství a souvislosti.
Elin vztah s její dcerou Alicí je asi nejsilnější částí knihy líbilo se mi, jak se sbližují, když Elin pustila Alici do své minulosti. Jen je škoda, že do své minulosti nepustila i svého manžela.
Kniha mě nijak zvlášť nenadchla. Vzpomínky na minulost se mi líbily více, než příběh ze současnosti. Možná i proto, že hlavní hrdinka jako dospělá, mi byla poměrně nesympatická…
Mrzí mě to, ale autorčin styl psaní mi moc nesedl. Bylo to jak na houpačce. Některým pasážím jsem vůbec nevěřila a některé byly popsány moc pěkně. Pro mě to nebyla kniha, kterou bych přečetla jedním dechem.
Zařadila bych ji na seznam oddechovek, popis současného života mne úplně nebavil, ale minulost byla zajímavá a také smutná.
Švédská linka byla fajn, ta současná mě vůbec nebavila. Reakce postav na zabití, hlavní hrdinka ne moc sympatická. Knihu posílám dál, doma ji mít opravdu nepotřebuji.
Krásná knížka, která se četla jedním dechem a rozbrečela mě. Četla jsem i od autorky "Červený adresář" a ten se mého srdíčka dotkl mnohem více, ale i tato krásná kniha si zaslouží ocenit, za mě má také pět hvězdiček. Mně líbilo :-)
Příběh Elin, úspěšné fotografky žijící v New Yorku, má rodinu, svou práci, skvělý byt. Vše se zdá být v pořádku až do doby, kdy ji přijde dopis od dávného přítele. Elin se tak nejen ve vzpomínkách vrací do minulosti a odhaluje nám nelehký příběh, který nikdy nikomu nevyprávěla.
U této knihy jsem měla trošku obavy, aby se mi líbila. Autorčina předchozí knížka Červený adresář mě trochu zklamala, ale naštěstí se to neopakovalo a já si čtení moc užila.
Knížka mě pohltila od prvních stránek. Střídá se tu současnost s minulostí, pomalu se odkrývá tajemství a já knihu nemohla odložit, protože jsem potřebovala vědět, jak to tenkrát všechno bylo.
Autorka tu měla opět tendenci toho, co mě vadilo minule – to, co všechno zvládla Elin prožít, je až neskutečné, ale přeci jenom to bylo tentokrát trošku více uvěřitelné. Část z minulosti mě opravdu moc bavila. Nádherný švédský venkov a příroda tomu už jen dodali skvělou atmosféru. Navíc mě příběh zasáhl tak, že jsem si i pobrečela, nemůžu tedy jinak než hodnotit vysoko.
4,5*
První jsem četla ČERVENÝ ADRESÁŘ. Kniha mě velmi nadchla a její konec mě rozplakal. A proto jsem si pořídila Otazník.
Pocity mám smíšené. Čekala jsem asi trochu víc. Ale... Konec mě opět rozplakal.
Štítky knihy
pro ženy švédská literatura tajemství rodinné vztahy vyrovnání se s minulostí
Kniha Otazník je polovina srdce je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 341x |
| Čtenářské výzvě | 104x |
| Doporučených | 22x |
| Knihotéce | 276x |
| Chystám se číst | 222x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 4x |
Hm, nevím. Strašně nesympatická hlavní hrdinka. Ovlivněná traumatickým dětstvím. Její máma ještě nesympatičtější (až těžko uvěřitelná, i když chápu, že takové ženy existují). Zcela očekávaně se vydáme po stopách událostí zpátky do Švédska. Celý děj absolutně předvídatelný. Sladkobolný konec.
Pokud hledáte na pár hodin únik od všedního dne, tak do toho. Pokud hledáte něco víc, neztrácejte s Otazníkem čas.
Nejlepší na knížce je: obálka.