Bestie
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75672/bmid_bestie-EMz-75672.jpg
4
806
184
Detektivní příběh inspirovaný skutečnou událostí, případem sériových vražd žen v různých evropských městech, páchaných jedním pachatelem v 80. a 90. letech 20. století.
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2010 , XYZ (ČR)Originální název:
Beštia , 2006
více info...
Přidat komentář
Je to drsný. Líbilo se mi, že pan Dán popsal i dětství Ondřeje. Slyšela jsem jako audio a zas jsem toho moc nenaspala :)
Další neskutečný až děsivý příběh, úplně mě vtáhl do děje. Z představy, že je to podle skutečných událostí, mě úplně mrazí. Škoda jen, že v té době už byl zrušen trest smrti, taková bestie by ho určitě zasloužila.
Nenechá Vás to chladným. Je to kniha, která se prostě musí dočíst. Příběh je až nepochopitelný na to aby to byla pravda. No není každá knížka hezká a tahle určitě nepatří mezi ty s “hezkým příběhem”.
Napinave a az na obcasne ulety s nostalgii po totaci mi to dost sedlo. Ani jsem netusil, ze je to psane podle skutecneho pripadu.
Tak Dominik Dán bohužel není autor pro mě. Dostala jsem se akorát přes prolog a první kapitolu a byla jsem ráda. Pro mě autor píše úplně nesrozumitelným stylem, postavy splývají přes sebe a dialogy jsou až trapně banální. Měla jsem pocit, že čtu první dílko studenta tvůrčího psaní, takže za mě bohužel ne.
Přestože nejsem nadšený fanoušek detektivek, knihu Dominka Dána jsem přečetla jedním dechem. Vždycky mě zajímaly příběhy inspirované skutečností a psychologické profily lidí, jejichž chování se nějakým způsobem vymyká. Příběh Ondřeje Riga jsem neznala a začala se o něj zajímat až po přečtení knihy. A znepokojuje mě skutečnost, že někdo takový je stále ještě naživu, a loni dokonce požádal (i když poté žádost stáhl) o podmínečné propuštění. Autorův styl psaní je velmi čtivý, svižný, žádná zbytečná slova ani přílišná strohost. Nechybí ani vtipné promluvy a trocha humoru na účet policistů. Takže za mě ano.
Príbeh beštiálneho masového vraha Ondreja Riga je ďalším príbehom zo série z "Našho mesta", ktorý čitateľa drží v neustálom napätí. Z opisov jednotlivých vrážd a myšlienkových pochodov psychopata behá mráz po chrbte. Sila zážitku sa znásobuje o to viac, keď vidíme ako dlho polícia bezradne pátra po vrahovi a doslova čaká, kde sa objaví ďalšia obeť. Keďže ide o príbeh inšpirovaný skutočnými udalosťami, zvažoval som, či budem naďalej spávať pri otvorenom okne. :)
Případ se táhne časem i prostorem. Amnestovaného magora známe tentokrát už od začátku, putujeme s ním v letech 1990 až 1992 Evropou a sledujeme jeho nechutné řádění a zoufalé únavné a unavující policejní pátrání. Jak už název napovídá, tento příběh má opravdu hororový nádech, což (pokud kombinujeme četbu s poslechem) umocňuje dramatická slovenština Jozefa Vajdy.
75 % (zatím 448 hodnotících s průměrem 88 %).
PS: Máme tu i poučný popis porevolučního obchodování s „průkazy“:
... Zo socialistického kriminalistu sa stal kapitalistický detektív, ani nevedel ako. Odovzdal stranícku knižku a preukaz SZM a povedali mu, že teraz môže pokojne pokračovať v práci a služobný preukaz mu nechajú. Vymenil dve knižky za jednu. Dobrý kauf…
PS2: Chronologicky šestý díl, vydaný jako třetí.
PS3: Pozor, spoiler - http://kriminalistika.eu/muzeumzla/rigo/rigo.html
Brutalita, ze které mrazí. O to víc, že se jedná o skutečný příběh. Bezvadně zachycená psychologie postav, vyšetřovatelé jsou normální chlapi . Žádní nadlidi a supermani. Příběh se četl dobře.
Má první od D. Dána. Maximální prožitek umocňuje skutečnost že se tyto události staly.
Dost děsivé čtení o psychopatickém vrahovi, který si své oběti vybíral náhodně a díky náhodám a cestování po Evropě dlouho unikal před spravedlností. Dost deprimující je, že jeho oběťmi byli lidé, kteří měli tu smůlu, že byli ve špatnou chvíli na špatném místě.
Po knihách Kožené srdce (č. 15) a Kořeny zla (č. 24) jsem si přečetl knihu Bestia (č. 3) a tím pádem jsem měl zpočátku v četbě trochu maglajs. Jakmile se ale objevila tlačenka, byl jsem v obraze.
SPOILER!
Tak jako ne všichni zcela rozumí brněnskému hantecu, tak jsem já měl naopak problém s některými slovenskými výrazy. Jako obvykle pomohl „gůgl“, takže jsem se přiučil a už vím, co znamená například mumák, papek, trt makový nebo odroň. Z těch tří zmíněných knih byla tahle zřejmě nejdrsnější. Důkazem jsou následující dvě ukázky: „Váňa nejedol“ a druhá „Váňa sa vyvracal. Nažralo sa sedem túlavých psov“.
Dost jsem se i zasmál. Velice se mi například líbil dárek mašiny, která zvládne z nuly na sto za tři vteřiny nebo hláška: „Psí štěkot do nebe nedoletí“. Taky se dozvíte, co znamená CHDRD.
Co mě trochu překvapilo bylo, že hned od začátku všichni vědí, že vrahem je slovenský „Řek“. Došlo i na zvířátka, konkrétně to byl bičíkovec poševní. Zajímavá havěť, zvláště, pokud ji má někdo jiný než vy. Další zdařilá kniha od DD, kterou jsem měl to potěšení přečíst!
Nářez. Jízda. Psycho. Síla.
Ne krvavé vraždy a krutost ale styl psaní a charaktery postav. Moje první setkání s dílem Dominika Dána .A hodně lituju, že knihovna v Boršicích má ještě týden zavřeno. Musím dostat další knihu !. Autor má cit a talent popsat nejen brutalitu ale i jednání a myšlenky zločince. Ano, hodně popisů místa činu byla popsána drsně až příliš, ale já doufám, že nikdy neuvidím vraždu a obět vraždy a nemohu tak srovnat pocity.
Autor zná prostředí, o kterém píše, a na knize je to dobře vidět. Umí také napsat svižné a leckdy i vtipné dialogy, snaží se udržovat napětí, nevyhýbá se ani téměř hororovým popisům místa činu. Bohužel však v prostřední části ztrácí kniha tempo a vylíčení jednotlivých událostí se stává poněkud monotónní.
Opět plný počet bodů za knihu popisující skutečné události, které se odehrály v Našem Městě (pro neznalé Naše Město = Bratislava).
Dán se vrací v čase a dostává se ve stopách bestie i mimo Slovensko, ale jeho styl je stejný - komu vyhovuje, ocení to. Dialogy německých a slovenských vyšetřovatelů jako by si z úst vypadly, jen "šajze" přibylo; odůvodnění je prosté: "Stres treba ventilovať, ako sa len dá." Jsem ráda, že čtu Dánovy romány popořadě, protože návrat na začátek 90. let a utváření mně už známé party vyšetřovatelů byla pro mě nejzajímavější část (Kukyho příchod na scénu jsem si stejně jako francouz vychutnala).
Na jednu stranu si autor neodpustil ani tady své poněkud cynické komentáře (nikoliv v dialozích, tam to beru, z výše uvedeného důvodu); po rozbití hlavy oběti dokonce dvakrát napsal, že "neprotestovala". Na druhou stranu oceňuji to, že se nebojí být řekněme politicky nekorektní.
Po třetí autorově knížce si dám pauzu, aby se mi nestalo to, co už mnohokrát i u jiného dobrého autora - zajedl by se mi, a to já nechci.
Štítky knihy
vraždy sérioví vrazi brutalita Romové, cikáni psychické problémy krádeže a loupeže DNA (genetika)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Kniha Bestie je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 1 171x |
| Čtenářské výzvě | 117x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 316x |
| Chystám se číst | 118x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 9x |
Na začátku jsem se do knížky nemohla začíst, vadil mi autorův styl psaní. Ale tak po 20 stránkách jsem si zvykla a vlastně mi tento styl vyhovoval. Má to spád a žádné zbytečné řádky o ničem. Knížku jsem hltala a to, že je inspirovaná skutečností a vrah vlastně stále žije, je pro mě dost děsivé.