Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477779/bmid_denik-fararky-wsb-477779.png
4
607
607
O životě někde mezi nebem a zemí. Boží cesty jsou nevyzpytatelné a nekonvenční farářka Martina Viktorie Kopecká o tom ví své. Valnou většinu jejího života se nezdálo, že bude aspirovat na službu v církvi – a přesto je dnes výraznou postavou Církve československé husitské. Jak vypadá život moderní farářky? To se dozvíte v jejích zápiscích, které se odvíjejí v rytmu církevního roku a nabízejí neopakovatelný vhled do zážitků ženy-kněze: od bohoslužeb až po setkání s papežem Františkem.... celý text
Přidat komentář
Posbírat články z blogu a shrnout je do knihy není moc dobrý nápad. Od jednotlivých textů občas publikovaných na internetu člověk nečeká nic světoborného. Na rozdíl od tištěné knihy, u které by měly zafungovat určité nakladatelské kontrolní mechanismy zamezující tomu, aby vznikl knižní propadák nevalné kvality. Nakladateli však v tomto případě byly evidentně bližší očekávané příjmy z prodeje dílka církevní mediální hvězdy, než její spisovatelské renomé. Stylizace do pubertální dívky v líčení trablů s garderobou dost dobře nesouzní s nabádavými poučkami a citáty z bible. Líbila se mi fotografie zachycující farářku přednášející na synodě. Myslím, že jsem při čtení měla občas stejný výraz, jako pánové sedící v jejím okolí.
Krásná farářka s rudou rtěnkou, v mnohém nekonvenční. Jako žena z katolické církve se tak mohu zasnít nad tím, co by bylo kdyby... Ani tak ne, co by bylo, kdybych byla farářkou já, o tom jsem nikdy neuvažovala, ale spíš, kdyby nám v kněžství nechyběl tento ženský prvek. Nevadí mi ani, že je mladá a nerozvážná, to k sobě přece patří, ne? Jistě, má svoji omezenou perspektivu a méně životních zkušeností, ale i tak stojí za to na chvíli zkusit vstoupit do jejího světa. Už jen proto, že o svém křesťanství dokáže bez problémů svědčit širšímu okruhu lidí a takových lidí dnes moc není...
Nepochybně zajímavá osobnost, jen bych si vlastně raději přečetla nějaký dobře vedený knižní rozhovor. Tohle bylo takové lehce zmatené, přeskakování od jednoho k druhému. Ale co jsem čekala, když je to deník, že jo.
Tuto ženu jsem poznala v pořadu Stardance . A díky čtenářské výzvě jsem zjistila, že také napsala knihu. To bylo pro mne velkým překvapením. Na knížku jsem se velmi těšila. Nevěděla jsem , co přesně úplně od knížky očekávat. Některé pasaže jsem četla úplně s nadšením, některé méně. Ale vcelku jsem byla spokojena. Mohu doporučit, každý si v knize určitě najde to svoje.
Pro mne velice zajímavá kniha, která je určena každému a jsem ráda, že jsem ji díky letošní čtenářské výzvě objevila. Žena farářka je prostě pro mne něco neznámého a nového, ale je moc příjemné a úžasné, co všechno již stihla autorka za svůj život dokázat a jistě ještě dokáže.
Deník je milým povzbuzením k tomu žít svůj život s odvahou a otevřeností. Nenechat se svázat předsudky a zakořeněnými zvyky. S otevřeným srdcem lze dojít hodně daleko. Držím palce!
Asi jsem od knížky čekala trošku víc.. Nevím. Martina Viktorie Kopecká je mi moc sympatická, všimla jsem si jí poprvé asi jako většina ve Stardance a pak viděla nebo četla pár rozhovorů a byla jsem na její mši. Musím říct, že na mě působila úžasně čistě. Probleskuje ta její pohodovost i v knížce. Ale dost mě tam zarazilo, že to chvílemi působí jako takový přehled úspěchů, kde všude byla a s kým vším se setkala. No doufám, že ten divný pocit ve mně, z knihy, nejsou "kyselé hrozny". Každopádně, kromě toho je tam také plno krásných myšlenek, názorů, které jsou mi blízké, laskavosti, pohody, a tak... proto dávám 4*
Velice zajímavá žena a farářka.Diky Martině jsem poznala, že i farářka žije běžný život,trápení i špatná nálada.A,že má ráda rum,doutníky, módu a líčení.Poutavě píše o víře, pokoře a sebepoznání.Kniha je určena jak pro věřící tak nevěŕící.
Také jsem poslouchala audioknihu - krásně namluvené. Ale potom jsem si vypůjčila i knihu, kde jsou hezké fotky a spousta připsaných věcí a její grafika se mi moc líbí.
Marii Vikrorii moc fandím. Je svá a obdivuji každého, kdo se nebojí o sobě, svých pocitech, postojích mluvit (psát) veřejně. Nejsem věřící, nebo spíše aktivně věřící. V něco věříme všichni. Kostely mám ráda, obdivuju jejich architekturu, ticho a v létě je v nich hezký chládek. A díky paní farářce mi je bližší i církev. Nejsou to všichni jen suchaři.
Kdybych neviděla M.V.Kopeckou ve Stardance, nevěřila bych jí asi tu naivní dobrotu a sluníčkovost. Do knihy se ale nepodařilo přenést její fluidum. I když jsem poslouchala audioknihu, kterou částečně namluvila ona sama, zaujalo mě z textu jen málo. Zásadní se pro mě zdá to, že vůbec existují farářky - ženy, tím je mi husitská církev sympatická. Jinak mě ale z podobných knih mnohem víc bavil Z. Czendlik, který na mě nepůsobí tak naivním dojmem a zdá se mi i jako větší rebel.
Kdybych si měla vybrat, raději bych šla na Czendlikovo kázání.
Autorka mne zaujala pro její myšlenky... Bylo to to takové hezké čtení, ve kterém jsem se občas ztrácela. Přeci jenom s některými věcmi se neztotožňuji. Ale moc paní farářce fandím, zdá se mi, že i přes to všechno zůstala taková lidská, tak možná nová budoucnost pro církve.
Ženy v církvi mě vždycky zajímaly, i proto jsem sáhla po této knize. Je pravda, že text moc nejde do hloubky, ale hodnota tohoto díla tkví v něčem jiném - v tom, že se o ženách v církvi více mluví, že budou možná více mluvit, bude se jim u nás přikládat větší váha. Protože ženy v církvi nejsou jen mlčenlivé jeptišky, na to je potřeba myslet. Doporučuji k přečtení, a to i těm, které církev nezajímá. :-)
Měla jsem od knihy očekávání větší hloubky. Velká část textu se zabývala -dle mého soudu - malichernostmi, které bych zkrátka od farářky nečekala. Byla tam pak jakási snaha o vyvážení filozofickými úvahami, náboženským zamyšlením, ale nějak jsem to autorce nevěřila. Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila z knihovny, ani jsem ji nedočetla.
Poslechla jsem si audioknihu a teď mám i knihu, která je graficky opravdu zajímavá. Audiokniha je načtena částečně přímo autorkou, musím říct, že její hlas mi přijde úžasný pro kázání. Krásně se poslouchá. Některé pasáže šly ale trochu kolem mě...
Myslím, že každý musí ocenit její vztah k životu a nekonvenčnost. I když někdy na můj vkus je té nekonvenčnosti možná až moc....
Deník farářky. Kniha na mě působila velmi mile, lehce. Pěkně se četla. Autorka vykresluje její zážitky a myšlenky, které ve mě zanechaly takový zvláštní hřejivý pocit. Určitě doporučuji.
Mnohdy jsem měla pocit, že to je tak plytké. Oceňuju, že si Martina zachovala ženskost, ale nepotřebuju o botech a nehtech číst pořád.
Párkrát to sice vyvážily hlubší pasáže, například o Velikonocích. Kdy je zvládla podat srozumitelně a přitom to nevyznělo, že křesťani jsou divní. To je úspěch.
Jenže pokud má být kniha pro nekřesťany, tak tam bylo až příliš neznámých a nevysvětlených pojmů (Synod, Světová rada církví...). Tápala jsem a to jsem církevní dítě
Je moc milé počíst si o nadšení, víře a lásce k Bohu od mladé farařky. Která ve své podstatě k tomu přišla jako slepý k houslim, ale tím nemyslím, že to vše bere na lehkou váhu. Naopak zhostila se toho zodpovědně a sympaticky. Moc vám Martinko fandím.
Knížka, která v první řadě pohladí po duši, potom se od srdce zasmějete a zjistíte, že těch předsuků je kolem nás pořád hodně. Výborný čtenářský zážitek!
Štítky knihy
faráři ekumenismus církevní rok názory a postoje Církev československá husitská
Autorovy další knížky
| 2021 |  Deník farářky |
| 2021 |  Vánoční Tradinář: Od Dušiček po Hromnice |
| 2023 | Zpověď farářky |
| 2022 | Píseň písní |
| 2022 | TraDiář 2023 |
Zajímavé čtení.