Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy

Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy

Stephen King může být na svého syna právem hrdý! Moderní horory zřídkakdy sází na rafinovanost. Většina autorů, kteří nás skrze své stránky rádi děsí, se nám příliš často vrhají přímo po krku a zapomínají na to, že nejlepší dravci útočí ze zálohy. Na skákání po krku není samo sebou nic špatného, ovšem skutečně talentovan...celý text

Stephen King může být na svého syna právem hrdý! Moderní horory zřídkakdy sází na rafinovanost. Většina autorů, kteří nás skrze své stránky rádi děsí, se nám příliš často vrhají přímo po krku a zapomínají na to, že nejlepší dravci útočí ze zálohy. Na skákání po krku není samo sebou nic špatného, ovšem skutečně talentovaní spisovatelé mají v rukávu víc než jen jeden trumf. Ony vlastně ani ne všechny povídky v této knize jsou hororové. Některé jsou posmutněle nadpřirozené, jiné působí jako mainstreamový temný thriller a v jedné není ani náznak odpornosti a je vlastně docela roztomilá. Ale jsou rafinované, tváří se jako kamarádi. Autor Joe Hill je totiž pěkně zákeřný parchant. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/17_/170934/bobby-conroy-vstava-z-mrtvych-a-jin-Exf-170934.jpg 3.5108
Originální název:

20th Century Ghosts (2005)

Žánr:
Povídky, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, XYZ
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Přidat komentář
Lískaran
29.11.2016

Řekl bych, že knize trochu škodí očekávání, že jde o horory (jak tvrdí i český název). V některých povídkách jde spíš o reflexi žánru (povídka Nejlepší nový horor se skvěle podaným koncem) a nejvíc asi o atmosféru dětství a dospívání, ke které snění, tajemství, hrůzy a traumata patří - zvlášť u některých autorů (Ahoj tati, říká Joe Hill).

Nejlepší povídky: Dobrovolná internace, Černý telefon a surrealistická Otcova maska.

Lidudu
10.09.2016

Nooo... souhlasím, že mnoho z těchto povídek bylo jaksi... nedotažených. Vlastně vetšina z nich mi ptaková připadala. Tak nějak to působí dojmem, že si chtěl Joe prostě vydat taky nějakou knížku povídek. Přesto je zde pár povídek, které mě fakt vzaly :
POP ART - byla jsem po celých třicet stránek naprosto fascinovaná, unesená a na konci dojatá,
BOBBY CONROY VSTÁVÁ Z MRTVÝCH - tato povídka mě z nějakého mě neznámého důvodu rozplakala,
DOBROVOLNÁ INTERNACE - podle mě něco, co se hodně podobá Kingovu stylu, znepokojivé, stísněné..pecka!
Čekejte lehké zklamání z nedokončeně působících povídek, ale není to nic kvůli čemu by tahle knížka měla skončit zastrčená vzadu v knihovničce. Já sama se těším až si jí za deštivého podzimního dne vytáhnu, vlezu si s hrnkem kafe v ruce a kočkou na klíně na gauč a budu odpočívat.

Dan121
07.03.2016

Myslím, že si každý najde tu svoji. Mými favority jsou Pop Art a Dobrovolná internace. Docela mě překvapil i konec povídky Plášť. Čekal jsem happy end a pak jsem nestačil koukat :)

vercaambrosova
04.03.2016

Stále víc a víc se mi líbí. Ale jeho otec je také dobrý. Ale už přemýšlím, kdo je lepší.

Popluh
12.01.2016

Asi jako u všech povídkových sbírek je asi největším problémem jistá nevyrovnanost. Možná ještě větším kamenem úrazu je celková propagace autora (asi nejen) u nás skrz jeho dávno legendárního tatíka. Protože čistě hororových povídek tahle sbírka moc nenabízí. Na rozdíl od ostatních nevnímám určitou nedoslovnost jako mínus. Spíš jen jako jiný přístup k povídkovému formátu, který navíc u mysteriózně laděných povídek funguje. A některé slabší kusy ty ostatní podařené povídky víc než vyváží.

Fantasysvet
07.01.2016

Všetky poviedky z tejto zbierky sú plné fantázie a skvelých nápadov. Joe Hill je tu naozaj zákerný vo svojej rafinovanosti, no kým si poviedky neprečítate, bude to pre vás len prázdna fráza. Kým totiž mnoho súčasných autorov vsádza na jeden osvedčený štýl, Joe ich skúša veľa a zaručene sa aspoň jednou z poviedok trafí do vašich strachov. Už len tým, že nikdy nebudete vedieť, do čoho sa s každou novou poviedkou púšťate. Navyše sa s čitateľom vie pohrať a píše tak, že od prvého okamihu cítite k postavám presne to, čo on chce, aby ste k nim cítili.

Joe Hill sa už dávnejšie svojimi románmi zaradil medzi autorov, ktorých knihy musím mať, nezáleží na tom, o čom sú. Do svojich fantastických poviedok vložil toľko realizmu, že sa možno pristihnete pri tom, ako sa v kine pozeráte na vedľajšie sedadlo, či tam nesedí nejaká obdoba Imogene a nechce sa porozprávať o filme, ktorý práve sledujete. Alebo ako po prebudení kontrolujete, či ste ešte stále človek, a nie obrovský cvrček alebo nafukovací chlapec či dievča. Ak si dáte na tvár masku, možno sa nenápadne uisťujete, že sa maska nemení na vašu tvár a nestáva sa vami. A ak vleziete do krabicového bludiska, vždy chodíte len po označených cestách, ktoré sú už bezpečné. Pretože toto Joe Hill dokáže. Vtiahne vás do svojho imaginárneho sveta, aby ste zabudli na ten reálny a mohli sa aspoň na chvíľu celkom obyčajne príjemne báť...

katy238
02.01.2016

Po nadšení z Vánoční říše jsem začala pátrat po dalších počinech Kingova syna, bohužel mnoho možností ve svém okolí jsem nenašla, byla jsem tedy ráda alespoň za tuto knížku povídek. Tady nadšení končí. Mnoha povídkám jsem neporozuměla, některé mi přišly beze smyslu, bez závěru, bez děje, bez myšlenky. Jakoby by si někdo zapisoval své divoké sny, ale bez bližšího výkladu jim není možné porozumět. Nechci odsuzovat dílo pouze proto, že mu nerozumím, ale tato kniha mi bohužel nesedla. Zvláště povídce o proměně mladíka v brouka, tu jsem nepobrala už vůbec.

Shimy
15.10.2015

Kniha mě poměrně zklamala. Byla to druhá, kterou jsem od syna Kinga četla. Jako první jsem četla Vánoční říši a z té jsem byla nadšená a říkala si, jakéhopak skvělého nástupce si pan táta udělal. O téhle však nevím, co si mám myslet.. jen u jediné povídky jsem byla vážně nadšená, a to u Černého telefonu, u většiny ostatních mi přišlo vše takové nepřehledné a když už se začalo něco dít, tak to buď byl už hned konec anebo mi přišlo prostě vše takové nedodělané, nedomyšlené..jako kdyby si u každé řekl, že má maximum 5 stránek a musel to prostě do nich za každou cenu nacpat..nevím, tady je mé hodnocení ke každé z povídek, a doufám, že příští knihu, jakou si od pana Hilla přečtu mně zas jen potěší:)
Nejlepší nový horor-O knoflíčkovi..vypadalo to tak slibně..a v nejlepším to skončilo/20th century ghost-taky to vypadalo zajímavě, ale přišlo mi to nedokončené, nevysvětlené/Pop art-vážně zajímavý nápad a hodně emotivní, moc hezký příběh/Uslyšíš zpívat cvrčka-na mě až moc nechutné, nijak mě to ani nezaujalo jako nápad/Abrahamovi synové-furt jsem čekala a zase nic, tak dobrý nápad ale nijak nevysvětlené/Lepší než doma-nepochopila jsem/Černý telefon-naprosto nejlepší povídka, vážně skvělá, přečetla jsem jí jedním dechem/V autu-super, jen nedokončené, nevysvětlené bohužel/Plášť-ze začátku nic moc, ale konec dost překvapivý a dobrý/Poslední dech-zajímavý nápad, ale nijak zvlášť uchvacující také ne/Mrtvé dřevo-taková malá vsuvka/Snídaně u vdovy-nepochopila jsem/Bobby Conroy vstává z mrtvých-taková zvláštní, na to, že je podle této povídky pojmenována celá kniha, tak mi přišlo, že se tam nic moc nestalo/Otcova maska-naprosto jsem nepochopila/Dobrovolná internace-vážně zajímavý nápad, ale čekala jsem víc/Šeherezádin psací stroj-zajímavé, ale zase nedodělané

Terva
19.04.2015

Syn Stephena Kinga se po vzoru svého otce vydal na spisovatelskou cestu.
Má to v genech, tak proč ne.
Jeho již třetí kniha není kompletní příběh, ale strašidelné a jiné příběhy ve formě povídek.
Celkem povedené povídky.
Asi nejlepší je ta podle níž se kniha jmenuje, tedy Bobby Conroy vstává z mrtvých.
Vřele doporučuju.

Pallando
22.02.2015

Po přečtení prvních povídek jsem si říkala, že mi autor stylově připomíná Stephena Kinga. Pak jsem zjistila, že je to jeho syn:-) Jo jo, jablko nepadá daleko od stromu. Knihu jsem zhltla takřka na jeden zátah a moc mě potěšila. Všechny povídky nejsou hororové, některé jsou vlastně "jenom" docela smutné. Asi nejvíc se mi líbila Dobrovolná internace, i když mi celkem brzy bylo jasné, co se stane (a nepochybuji, že autor ani nemínil napsat překvapivé rozuzlení). Některé povídky mi přišly slabší, ale celkově podle mne silný nadprůměr.

DarkAnn
20.02.2015

Poslední příběh mi přišel děsně zdlouhavý a nemohla jsem se dlouho dunit knihu dočíst..Ale nakonec jsem celkem příjemně překvapená a dávám 4 hvězdičky :)

Éowyn
15.10.2014

Kniha mě vůbec neoslovila

pavelantonin
11.07.2014

+ : Nejlepší nový horor (nejlepší), Uslyšíš zpívat cvrčka (závěr měl být delší, začátek kratší, jinak ok), Lepší než doma (dost psychologické, dobré byly ty části o hluku vatových kuličkách - dobře napsáno), Černý telefon (vynikající byl ten rychlý nástup klauna a únos), V autu (nejvíc nedokončená, jinak dlouhé rozhodování +/-), Plášť (asi nejlepší nehororová, ale velmi dobře napsaná povídka), Poslední dech, Bobby Conroy vstává z mrtvých,
Šeherezádin psací stroj
- : 20th Century Ghost, Pop Art, Abrahamovi synové, Mrtvé dřevo, Snídaně u vdovy, Otcova maska, Dobrovolná internace

karinga
08.07.2014

Většina povídek mě překvapila, vtáhla, jen pár z nich bylo slabších, ale to se stává. Nemusely mě vyděsit, aby mě čtení bavilo. Joe Hill se evidentně potatil a pěkně si se čtenářem dokáže hrát, aby ho zavedl tam, kam chce a pak mu ukázal, že je to všechno stejně úplně jinak. Svět není jen černobílý.

Lilith1
10.06.2014

Tak vzhledem k tomu že v názvu je zmínka o strašidelných příbězích, tak u některých se o jejich strašidelnosti dá vyloženě polemizovat a u jiných je absence jakékoliv strašidelnosti zcela zřejmá. Některé povídky čtenáře vtáhnou, jiné jsou dost předvídatelné, některé nudné, jiné napínavé. Jako u většiny povídkových knih, se dá těžko očekávat, že budou mít všechny stejnou kvalitu. U povídek je fajn, že zpravidla si tam od něčeho kousek vybere každý. Za mě převažovala ta větší část povídek dobrých a zajímavých, na můj vkus by mohly být mnohem děsivější, ale na to že některé nejsou zrovna takové jsem byla upozorněna už v předmluvě a tak se naštěstí zklamání nekonalo. Top trio z mého poledu - Pop Art, Černý telefon a Dobrovolná Internace.

Sobotikova
01.06.2014

Povídky mne příliš nezaujaly, možná jsem na ně nebyla správně naladěná, protože jeho Vánoční říše je super.

minimonisek
26.02.2014

Od této knihy jsem čekala mnohem víc. Některé povídky byly zbytečně dlouhé a nudila jsem se. Sice zde byly i výjimky jako třeba Černý telefon, Abrahamovi synové a Uslyšet zpívat cvrčka, ale na tak obsáhlou knihu je toho dost málo. Nejhorší mi příjde titulní povídka Bobby Conroy vstává z mrtvých, ta je úplně o ničem.

lenuskav
01.01.2014

sice hezky napsaná knížka ale čekala sem že se budu bát....

Jančislava
27.10.2013

Nooo abych byla upřímná, trochu mě kniha zklamala. Těšila jsem se na ní, ale povídky nebyly dle mého očekávání. Čekala jsem, že se budu více bát, že budou napínavé a to se nestalo. Snad jen u poslední povídky. Neznamená to, že byly špatné, jen bych je nezařadila úplně do hororů. Vadilo mi, že byly hodně neukončené. U pár by to nevadilo, ale téměř u všech? Škoda, jeho dvě předchozí knihy byly dobré.

Modrý medvěd
18.10.2013

Až na zcela zbytečnou povídku o duchu stromu výborné.

DennisMoore
18.10.2013

Joe Hill je pašák, má styl a šmrnc. Co mě ale na jeho povídkách potěšilo nejvíc, byla jejich nevypočitatelnost. Skoro pokaždé jsem měl zkrátka pocit, že čtu něco, co jsem snad ještě nikdy nečetl, všechno bylo něčím nové a vše se mohlo rázem zvrtnout v něco úplně jiného. Nejlépe se mi četla nejdelší Dobrovolná internace, nicméně klenoty a klenůtky typu Pop art, Snídaně u vdovy či Poslední výdech, ty by v zapomnění upadnout neměly. Závěrečný bonus s psacím strojem pak považuji za geniální nápad.

Darleen
14.10.2013

Od téhle sbírky jsem mnoho nečekala, ale velice příjemně mě překvapila. Skladba povídek je pěkně pestrá a stejně tak i emoce, které jejich četba vyvolává. Opravdu dobře jsem se při četbě bavila a výsledný dojem nikterak nekazí ani mnohdy otevřené konce.

vnimat_Krasu
11.10.2013

Joe Hill umí skvěle vyprávět, když má co. Naťukává dobré historky a doufá, že se tak nějak samy zakončí. Vypráví o duchovi v kině, komparzu na zombie filmu nebo profesorovi, co sbírá poslední lidská vydechnutí. Svým námětům však nedokáže dát důstojnou tečku a mnohdy tak končí jakoby v polovině věty. Čtení to není špatné, postrádá však v mnoha případech myšlenku a zapamatování hodné body. Z šestnáctky příběhů tak jako diamant blýská jedna jediná. Snídaně u vdovy. Oblečená na to je.

vorenus
05.10.2013

Poté, co jsem dočetl famozní ROHY jsem se doslova vřítil do knihkupectví a šáhl jsem po tomhle titulu.Ale bohužel mě čekalo veliké zklamání!!!A jen málo povídek z knihy mě opravdu zaujalo.Nebylo to špatně napsané, ale ty konce povídek, to bylo obrovské zklamání.Prostě nemají konec a ani maličko otevřenej!!!!!!!!!

kamilen
22.09.2013

U mě vede povídka Pop Art - nafukovací kamarád mě dohnal až k slze....

cori
01.09.2013

Velmi kvalitní sbírka nejen hrůzostrašných povídek. Hlavními hrdiny jsou většinou adolescenti, kteří žijí v neúplných rodinách a mají nějaký handicap, ať už mentální nebo sociální. Nejvíce se mi líbily povídky Dobrovolná internace (stavění hradů a bludišť z kartónových krabic může být i nebezpečné) a Pop Art o nafukovacím chlapci.

Autor a jeho další knihy

Joe Hill

Joe Hill

americká, 1972

všechny knihy autora

Podobné knihy

Štítky

dark fantasy horory povídky

Uživatelé mají knihu

v Přečtených134x
v Právě čtených3x
v Knihotéce66x
v Doporučených3x
v Chystám se číst48x
v Chci si koupit14x